Penzion Salvatore

*Vzbudí se a promne si oči rukou, rozhlédne se po pokoji a pak se po chvíli vyhrabe z postele. Sesbírá si oblečení, položí ho na postel a oblékne se do něj. Už by chtěla čisté a voňavé oblečení, které už neviděla pár měsíců. Dala by si horkou sprchu, ale nechce když je jen na návštěvě. Zajde si, ale do koupelny trochu učesat vlasy a opláchnout obličej. Pastu si dá na prst a "vyčistí" si tak zuby, jelikož tam kartáček nenajde a svůj nemá. Odejde z koupelny a potichu vyklouzne z pokoje na chodbu. Po chvíli najde schody a jde z nich opatrně dolů, ale poslední schod jí vrzne pod nohou. Chvíli tam mlčky zůstane stát, nechce ty dva vzbudit. Zamíří potichu ke dveřím co vedou ven.*

*Z tranzu, do kterého se dostala jí probere vrznutí schodu, vezme tedy hrnek s kávou a rozejde se z kuchyně do obýváku, Damon by těžko našlapoval jako myška a zůstal bez hnutí stát. Jelikož nezaznamenala další pohyby, s úsměvem se vydá najít Jessicu. Najde jí když se rozejde k východu z Penzionu a opře se mezi futry.* Dobré ránko, princezno.... *Usměje se polohlasem. Nechce vzbudit Damona.* Ty si nedáš ani kafe? Nebo snídani? Bez rozloučení bys snad neodešla... *Pořád mluví skoro šeptem, ale stále se u toho kření svým typickým úsměvem.* Říkala jsem přece, že půjdeme spolu. *Mrkne na ní a pokyne hlavou zpátky ke kuchyni.*

*Moc okolí nevnímá, takže když na ni Rose promluví tak se jí lekne. Ruku si dá na hruď tím šokem. Pousměje se na ni nakonec.* Dobré ráno... *Popřeje ji nazpět, též potichu.* Myslela jsem že oba spíte a tak jsem vás nechtěla budit. Zatím bych si zašla domů a pak bych se někdy zase na pokec zastavila. *Vysvětlí ji omluvně a lehce se usměje.* Jo já vím, ale tak myslela jsem si že budeš ještě spát...*Pokrčí rameny a rozejde se společně s Rose do kuchyně.*

*Zavrtí s úsměvem hlavou nad tím, jak se lekla a přiloží si prst na rty.* Jsem ranní ptáče.... Většinou....Pojď si dát kafe a když ten méďa nahoře bude spát i poté, co ho vypijeme, půjdeme k tobě sami, abys nešla sama. *Mrkne na ní a když spolu tichounce dojdou do kuchyně, připraví jí kávu. Přisune jí hrnek, konvičku se smetanou a cukřenku a sedne si naproti ní.* Omlouvám se, že jsem včera tak odpadla, ale bylo toho na mě za ten den trochu moc. *Zazubí se šeptem a koukne do lednice, co tu kluci mají.Najde nějaké sýry a salámy a nakonec najde vše na přípravu zapečených toustů.Během toho, co si povídá potichu s Jessicou připaví hromadu toustů, aby měl i Damon a popřípadě Stefan, kdyby se vrátil. Sedne si k Jessice a zakousne se do jednoho toustu.* Musíme se posilnit.

Dobře tedy. *Přikývne na to kafe. V kuchyni si sedne na jednu z židlí co jsou u stolu.*Já bych to ale vážně zvládla sama. *Koukne na Rose jak jí tam staví tu kávu s příslušenstvím.* Děkuji.*Usměje se děkovně pokýve hlavou.* To je v pořádku, odpadla jsem chvíli po tobě, taky toho na mě bylo dost. *Zasměje se potichu a mávne nad tím rukou.* Nechtěla by jsi pomoci? *Zeptá se, když vidí že něco Rose chystá. No všimne si že Rose je dosti rychlá, takže než se stačí zvednout a s něčím jí pomoci tak tousty už stojí na stole.* Jsi rychlá strašně... *Poznamená s úsměvem. Napije se té kávy.*

Takže Damon zase vydržel nejdéle a dá nám to sežrat. *Zaprská smíchy a rychle si přikryje ruku pusou,aby se nezačala smát nahlas.* Já a rychlá?Noooo....jsem zvyklá všechno dělat rychle... *Pokrčí lehce rameny.To,že byla nucená všechno dělat rychle kvůli tomu,že byla půl tisíciletí na útěku jí neříká,jen si smutně povzdychne a prohrábne vlasy.* Najez se....Já vzbudím toho grizzlyho.... *Zazubí se a mrkne na ní.Vstane od stolu a připraví kávu Damonovi s tím,že mu jí donese nahoru a vytáhne ho z postele.*

No tak tobě asi jo, já odešla po svých, ale ty už jsi to nezvládla... *Zasměje se při vzpomínce na to. Když vidí jak Rose se snaží nesmát na hlas tak se jí už ten smích taky krotit nedá. Sklopí na chvíli pohled, aby se úplně uklidnila a pak zase koukne na Rose.* No ty.. Já rychlá nejsem jak vidíš.. *Usměje se na ni mile.Upije kávy z hrnečku.* Grizzlyho? *Pozvedne obočí, pak jen sklopí hlavu a trochu s ní zavrtí s úsměvem na rtech.* Tak dobře, já to zatím dolemtnu a pak bych se už teda klidila... *Řekne mile s úsměvem.*

Jo...Grizzlyho. *Zasměje se a nandá na talíř pár toustů.Vezme hrneček s kávou a mrkne na Jess.* Klidila?Dělej,jak myslíš.Každopádně.... *Napíše na kus papíru svoje telefonní číslo.* Abychom nezapomněli... *Podá jí papírek,usměje se na ní a vydá se nahoru za Damonem s tousty i kávou.Opatrně otevře dveře a zase je za sebou potichu zavře.Odloží talíř s tousty na stolek,sedne si vedle Damona a skloní se k němu.Něžně mu přejede rty po tváři,aby ho vzbudila.* Budíček,zlato.... *Zavrní mu do ucha.*

*Pohne trochu hlavou,když ucítí její rty na své tváři a pootevře oči*Ještě chvíli*řekne ospale a oči znovu zavře.Toho,že má na stole jídlo i kafe si nevšímá.Naspal toho hodně,ale včerejšek ho dost unavil.Ke všemu do sebe dostal hodně alkoholu,což mu moc nepřidalo*

*Zadusí smích,když požádá ještě o chvilku a položí hrnek s kávou na stolek k talíři.Obejde postel a lehne si vedle něj na bok.Podepře si hlavu a chvíli ho sleduje.* Jsi jak medvěd.....Grizzly..... *Zašeptá s přidušeným smíchem a usměje se,ačkoliv to ten méďa nevidí.* Máš dneska válecí? *Nenechá se odbýt a pohladí ho po rameni.*

*Zasměje se potichoučku tomu oslovení. Vezme si od ní ten lísteček s číslem a strčí si ho do kapsy u džínů. Opře se do židle a hrneček drží v ruce. Pomalu z něj upíjí. Zaposlouchá se pak do toho co se děje na hoře, ale hned toho nechá podívá se před sebe ven z okna. Nebylo tam zrovna dvakrát nejlíp, takže válecí den by se k tomu perfektně hodil.*

Cože jsem??*zeptá se a otevře oči,aby na ní viděl.Tuší,že nemá cenu,aby se pokoušel ještě o spánek*Nope,nemám válecí.Jen jsem chtěl ještě chvíli spát...*Otočí se na zády a pomocí rukou si posadí a opře o pelest postele.V tu chvíli si všimne snídaně a hrnku s kávou*Snídaně do postele?*pozvedne obočí a koukne na ní*

Medvěd.....Grizzly.... *Pokrčí s úsměvem rameny a zvedne se taky,když se opře.* Ano....Snídaně do postele... *Zamrká a zeširoka se usměje.* Problém? *Zvedne jedno obočí a zašklebí se.* Víš kolik je hodin....? *Podotkne káravě a hned se usměje.* Ale jestli hodláš prochrnět celé dopoledne..... *Rozhodí rukama a přeleze přes něj dolů z postele.*

Nope,nevím kolik je hodin*zavrtí hlavou*A se snídaní není problém,jen..Mě to překvapilo*usměje se a natáhne se pro mobil.Rozsvítí display a koukne se kolik je hodin.Hned potom mobil položí vedle sebe na postel*Já už vstávám*vydechne.Počká,až přes něj Rose přeleze dolu a pak odkryje peřinu.Sundá nohy dolů z postele a natáhne se pro hrnek s kávou.Napije se*

Ty děláš,jak kdyby jsi dostal snídani do postele poprvý. *Zavrtí nesouhlasně hlavou a ušklíbne se.* Však v klidu,Damone....Hajni si,napapej se,odpočívej a třeba se ti podaří znovu zaspinkat.... *Zašklebí se znovu a pokrčí rameny.* Já asi pomůžu Jess najít barák,pomůžu jí s vybalováním a psal mi Oliver...Nevím co chce,ale potřebuje se mnou nutně mluvit..... *Zamračí se pak a koukne na Damona.* Myslíš,že je taky hyb....Ale ne,to ne.... *Mávne hned rukou.* Jo a půjčila jsem si tvojí košili. *Zazubí se.*

Teď už spát nebudu*zavrtí hlavou a znovu se napije kávy*Fajn,tak...Snad ten dům najdete bez problémů*pousměje se a vydechne*Nevím,co je ten Oliver zač,ale jestli máš takové myšlenky,hádám,že vlkodlak.Což znamená,že by Hybrid mohl být.Já bych se ani nedivil.Klaus nezná meze...*zašklebí se*všiml jsem si,že sis jí půjčila*usměje se*A sluší ti...

-------

https://thevampirediarieczg.forumczech.com/viewtopic.forum?t=144