San Francisco

*Koukne na ní,když řekne jeho jméno*Já tebe taky*usměje se a znovu vrátí pohled na cestu.Je rád,že už jsou blízko.Teď mu zbývá jen najít nějaký hotel ve kterém by se mohli ubytovat a bude spokojený.*

*Spokojeně se usměje a pootočí hlavu. Uvelebí se mu v klíně a začne si broukat opět nějakou písničku z rádia. Jestli pojedou ještě dlouho, pravděpodobně mu v tom klíně i usne.*

*Usměje se nad tím,když si Rose začne pobrukovat.Když přejedou most,začne se rozhlížet a koukat,kde najde nejbližší hotel.Nechce zastavovat a ptát se lidí,věří,že něco najde.Po pár minutách v dálce uvidí nějakou vetší budovu,která vypadá na hotel.Rozjede se tam*

*Po chvilce pobrukování se mu v klíně zavrtí a usne. Nevnímá hluk města ani světla a jelikož Damon si hraje na tajnůstkáře, netuší, že jsou dávno v cíli. Klesne jí hlava a přestane vnímat. Ze spánku se ale pořád usmívá.*

*Dojede k té budově a podívá se na ní,prohlédne se jí a usměje se.Zastaví u chodníku a koukne na Rose,která na něm usnula.Otevře dveře od auta a trochu jí nadzvedne hlavu.Vystoupí a hlavu jí položí zpět na sedačku.Zavře dveře,ale tak,aby necvakli.Zavře jen tak,aby nikomu nepřekáželi v cestě.Ví,že je v autě Rose,takže se jim nic nestane.Vejde do hotelu,přejde k recepci a optá se,zda mají volný pokoj.Když mu recepční řekne,že mají,vezme si od něho klíče a s úsměvem se vrátí pomalu ven k autu.Přejde k autu,otevře dveře a koukne na ní.Když uvidí,že Rose pořád spí,vyndá klíčky ze zapalování a své dveře zavře.Obejde auto,otevře dveře od spolujezdce a natáhne se dovnitř.Vezme jí opatrně do náruče a vyndá z auta.Zavře dveře pomocí těla a v tu chvíli k němu přijde nějaký chlápek,že mu přeparkuje auto.Dá mu tedy klíčky a vejde i s Rose do hotelu.Přivolá výtah,počká než přijede a pak do něho nastoupí.Zmáčkne číslo poschodí a nechá se odvést.V jejich patře vystoupí a najde číslo pokoje.Přejde k těm dveřím,odemkne je a hned Rose odnese k posteli,na kterou jí i položí.Teprve potom odejde vytáhnout klíče ze zámku a zavře dveře.Sedne si do křesla a vydechne spokojeně*

*Probudí jí podezřele pohodlné ležení. To,že jí Damon nesl v náručí a vytahoval z auta s ní ani nehnulo. Otevře oči a trochu poplašeně si sedne. Rozhlédne se kolem sebe a nadechne se.* Damone...? *Zamžourá rozespale a protírá si oči. Posune se na kraj postele a spustí z ní nohy.Nějak pořád nevnímá svět okolo.*

*Zvedne se a rozejde se za Rose k posteli,když uslyší své jméno*Jsem tady*pousměje se na ní*Čekal jsem,že budeš spát déle.Hlavně,když už to máš konečně pohodlný..

*Usměje se na něj, když za ní přijde a sleze z postele.* Měl jsi mě vzbudit. Nemusel jsi se se mnou tahat. *Rozhlédne se kolem sebe a protáhne se.* Co bych tam dělala sama? *Zamrká na něj s úsměvem a koukne na postel a obejme ho.* Už jsme tady, jo? A už se dozvím kde? *Koukne na něj.*

Spala jsi jen chvíli,nechtěl jsem tě hned zase budit.A tak těžká nejsi,abych se s tebou tahal*usměje se*Prostě jsem tě odnesl..*dodá a taky jí obejme*Jsme v San Franciscu*prozradí jí a nepřestává se přitom usmívat*

Prostě jsi mě odnesl... *Zasměje se a zavrtí hlavou. Když jí prozradí, kde jsou, zůstane na něj chvilku koukat a neví, jestli si z ní dělá srandu.* Tys mě unesl do San Francisca? *Zvedne obočí a koukne mu do očí.* Kecáš... *Zasměje se a rozhlédne se, přeběhne k oknu a vykoukne z něj.* Ááááá, nekecáááááš!! *Přikryje si pusu dlaní a otočí se na něj.* Tys se mnou jel takovou dálku... *Vydechne a skočí mu se smíchem kolem krku.*

Jop,do San Francisca*kývne a usměje se.Zavrtí hlavou na znamení,že nekecá a sleduje jí,jak mizí k oknu.Nepřestává se usmívat.Při její reakci,mu úsměv spadnout nemůže*Vždyť jsem ti to říkal..*pokrčí lehne rameny a zasměje se,když mu skočí kolem krku.Obejme jí rukama*Daleko od Mystic Falls,kde nás rozhodně nikdo hledat nebude...

*Nechá mu ruce kolem krku a koukne na něj.* Ty jsi fakt blázen. *Zasměje se.* Hledat nás můžou, ale tady nás nikdy nenajdou. *Kývne se smíchem a zadívá se mu do očí.* Tak to se určitě neobjevíme ani zítra. *Uculí se a vzpomene si.* Vidíš, zapomněla jsem ti říct, že v Grillu mám jen částečný úvazek na výpomoc. Takže.... Mám volnosti kolik budeme chtít. *Usměje se zeširoka a dlouze ho políbí.* Konečně se mi můžeš věnovat, když neřídíš. *Zamrká na něj a nevinně se usměje.*

Tady nás hledat nebudou*zavrtí hlavou s úsměvem*No,i kdybys ho neměla,tvůj šef by měl smůlu.Já jsem tě sem přivezl a rozhodně nemám v plánu tě odsud za hodinu vést zpátky*usměje se a polibek jí opětuje*Jop,to můžu*kývne*Takže....Koukneme na televizi,nebo si dáme nejdřív něco k jídlu...*rozhodne se jí provokovat.Není to sice to,čím ho provokovala ona,ale rozhodně jí to chce nějak oplatit*Já jsem pro jídlo,ty??*dává jí na výběr,ale nedokáže přitom držet vážnou tvář,takže se usmívá*

No já rozhodně nemám v plánu se nijak brzy vracet. *Zasměje se a pak se na něj podívá přimhouřenýma očima.* Jestli koukneme na televizi?... Si děláš srandu. *Zasměje se a zavrtí hlavou.* Tak televizi jsem rozhodně na mysli neměla. *Zasměje se znovu a koukne mu do očí, jestli mluví vážně. Díky tomu úsměvu si ale není jistá.* Ty máš hlad? *Zvedne obočí a plácne se do čela.* Okay, dáme si něco k jídlu... *Rozhodí rukama se smíchem a odlepí se od něj, stáhne si šaty pod zadek a přejde k zrcadlu, kde si trochu upraví vlasy.*

Nemám hlad,ale je čas na večeři.Co když nám jí potom už nedají*stále se usmívá.Když pak Rose přejde k zrcadlu,otočí se a přejde k posteli.Postaví se k ní záda a volně na ní spadne.Roztáhne ruce a zadívá se do stropu,spokojeně vydechne.Je rád,že jsou mimo město a na pár dní budou mít klid od nějakých problémů*

Wááá, co když nám jí pak nedají a my si budeme muset obstarat něco do bříška jinde?? *Koukne na něj pobaveně od zrcadla a sleduje ho, jak padá na postel po zádech. Zasměje se nad tím. Konečně ho vidí šťastného. Přejde k němu a skloní se nad ním.* Tak jdem na to jídlo? *Usměje se provokativně a položí mu dlaň na hrudník. Vlasy, které jí spadají přes rameno a pletou se jí si přehodí na záda a koukne na něj. V očích jí blýskne.*

*Koukne na ní,když se nad něho skloní,usměje se,když se ho zeptá na jídlo*Měli by jsme*odpoví jí,ale nijak se nehýbe.Vydechne,když ucítí její ruku na své hrudi a znovu se usměje*nemůžeš přeci hladovět,když máš narozeniny*mluví pořád s úsměvem na rtech a bez známky pohybu nebo náznaku,že bude vstávat z té postele*

Já nehladovím, já měla tu sušenku ke kafi na pumpě, když ty jsi spinkal a ráno jsem měla lívance od tebe.... Ale ty by ses měl najíst. Protože pochybuju, že sis u sebe doma dal něco k jídlu. *Zamrká na něj a přiblíží k němu obličej na vzdálenost pár centimetrů. Koukne mu z té blízkosti do očí a zajede mu dlaní pod košili. Chvíli ho hladí po břiše a pak vyjede výš.* Ale nesmíme to propásnout. *Usměje se s provokativním pohledem upřeným do jeho očí.*

Kdybych měl hlad,určitě už bych s tím něco dělal..Jde tady o tebe*usmívá se.Když se k němu přiblíží obličejem,zadívá se jí do očí.Jakmile ucítí její ruku pod košilí,vydechne*to nesmíme*zavrtí hlavou a usměje se.Schválně si jazykem projede rty.Nepřestává jí přitom sledovat.Tentokrát už se baví*

*Zasměje se, když jí oplácí její provokaci a vytáhne ruku zpod jeho košile. Rozepne mu prvních pár knoflíčků a nepřestává se mu dívat do očí. Na sekundu koukne na jeho rty, když si je projede jazykem a jemně ho líbne. Rukou mu sjede na stehno a hladí ho po něm.* To je škoda...Že nesmíme a máme tak málo času. *Zakření se pobaveně, špičkou jazyka mu přejede po spodním rtu a odtáhne se.* Tak jdem... Než nám zavřou. *Narovná se a koukne na něj.*

*Usmívá se na ní,když mu rozepíná knoflíčky.Když je nerozepne všechny,vydechne.Čeká,co udělá dál a mezitím vymýšlí další svůj krok*To je fakt*šeptne a usměje se.Když mu potom přejde jazykem po rtu,pootevře rty,že jí ho chytí,ale stihne ho dát pryč.Polkne,když se narovná.Čekal hodně,ale tohle opravdu ne.Sedne si a koukne na ní*Jdeme*kývne a začne si zapínat ty knoflíčky,které mu stihla rozepnout.Nechce večeři,chce jí,ale rozhodně nechce podlehnout jako první.Vstane z té postele a vydechne.Přejde k zrcadlo a košili si upraví*

*Stoupne si vedle něj k zrcadlu a podívá se na ně, jako na pár. Usměje se a upraví mu límeček.* Koukej, jak nám to spolu sluší. *Usměje se na jejich odrazy v zrcadle a vezme ho za ruku, proplete si s ním prsty a vydá se ke dveřím jejich pokoje.* A víš vůbec, kde je tady jídelna? *Usměje se znovu a uklidňuje tlukot srdce.* Aby jsme nešli zbytečně. *Zazubí se.*

*Koukne na ní v zrcadle,když tam za ním přijde.Usměje se nad tím,že jim to spolu sluší.Koukne na ruku,kterou s ním proplete prsty.Tiskne jí tu ruku a rozejde se s ní ke dveřím*Nevím,kde je jídelna,ale on nám někdo poradí..*pokrčí rameny a otevře dveře,když k nim dojdou.Taky se snaží uklidnit tlukoucí srdce.Trochu lituje toho,že jí nepodlehl,ale už to nezmění.Počka,než vyjde Rose a rozejde se za ní.Zavře za nimi dveře a zamkne.Koukne na ní a poté se s ní rozejde k výtahu*

*Když vyjdou z pokoje a zamíří k výtahu, trochu smutně se na něj pousměje.Když se před nimi otevřou dveře výtahu, nastoupí společně s ním a zmáčkne Přízemí.Koukne na něj a zničehonic zmáčkne STOPku. Výtah se zastaví a světlo se ztlumí.* Ups.... Asi jsme uvízli. *Usměje se nevinně a opře se o odkládací plochu na kabelky.*