Dům Anastasie

*Dojde do svého domu svižným krokem a hned za dveřmi ze sebe shodí bundu a skopne boty.Vytáhne z bundy mobil a najede na Maddoxovo číslo.*

kód:

Drahý Maddoxi.Tvého známého jsem našla a informovala jsem ho o naší dohodě,o jeho ochraně.Příště by bylo dobré mne upozornit na pár faktů.Například,že se jedná o hybrida,nebo že spolu s ním budu dohlížet na jeho (asi??) kamarádku,která čeká jeho dítě.Upozornila jsem ho na rizika jejího těhotenství a faktu,že může zemřít.Zítra se s vlčicí setkáme osobně.Ráda bych s tebou mluvila,ozvi se mi prosím,až budeš mít čas.Nebude jednoduché Emmu ochránit.Anastasie.

*Odešle mu pro jistotu jen zprávu,kdyby měl teď práci.Odloží mobil,prohrábne si vlasy a odejdr si udělat čaj.Pak se ponoří do svých knih,aby zjistila více o tom zvláštním těhotenství.Vytáhne si čistý papír a začne si na něj dělat poznámky.*

*Od poznámek jí vytrhne příchozí SMS.Přečte si jí a pozvedne obočí.*

kód:

Myslím,že se mýlíš,při vší úctě k tobě.Soudě dle jeho reakce na fakt,že ta vlčice těhotenství nemusí přežít se mu to tak ukradené nejevilo.Zjistila jsem pár informací o tom,co všechno bude Emmu i dítě ohrožovat.Můžeme si promluvit večer nebo zítra po setkání s ní.Měj se a hodně štěstí.Ana

*Odpoví mu a odhodí mobil.Svoje poznámky si ještě chvíli pročítá,dopije studený čaj a uklidí po sobě.Pak si napustí vanu a dá si očistnou koupel.*

*Po koupeli leží ještě chvíli v knihách,aby byla připravená na zítřejší setkání s Emmou a přečte si příchozí zprávu od Maddoxe.Zavrtí hlavou nad tím,že jí tedy Klause na moc dlouhou dobu nesvěřil.Nic mu neodepisuje a převleče se do pyžama.Pak si odejde lehnout,aby si odpočinula a do chvilky usne.*

*Vzbudí jí zvonění mobilu,který si nechala pod hlavou,kdyby se něco dělo.Ví,že odteď bude muset být v pohotovosti.Ani se nedívá,kdo volá a přijme to.* Ano prosím? *Ozve se do sluchátka a zvedne se do sedu v posteli.Spustí nohy dolů a nazuje se do pantoflí.Zvedne se z postele a přejde k zrcadlu.Při pohledu na hodiny zjistí,že ještě není tak pozdě.Protáhne se a čeká,kdo se jí ozve na druhé straně..*

*Přešlápne,když to volajícímu tak trvá,než se ozve a nakonec vykulí oči,když jí volá Maddox.Ještě víc jí překvapí ten jeho tón.* Emm... Ahoj.Jasně,že mám čas. *Zacukají jí koutky a pobaví jí to,že pozná jeho nervozitu.Hned si ale pomyslí,že se možná stalo něco s Klausem nebo Emmou.* Stalo se něco?Kam mám přijít? *Ptá se hned.*

*Úlevně vydechne,když jí ujistí,že se nic neděje a opře se ramenem ve futrech od obýváku.Lehce se zasměje,když pořád cítí to,jak je nervózní.Nemůže za to,že to pozná i po telefonu.Pokusí se to zamaskovat a odkašle si jemně.* Skvělé,že jsi se vrátil... Takže kdy a kde se sejdeme?Mohli bychom rovnou probrat těhotenství té vlčice,ať jdeme zítra za Klausem připravení.Nebo chceš přijít ke mně? *Usměje se mírně a zvedne jedno obočí.*

Super,tak já tam jsem za pár minut.Jen se obleču a udělám ze sebe člověka,ať nikdo nepozná,že jsem čarodějnice. *Zasměje se lehce a nakrčí nos na sebe do zrcadla.Ráda si ze sebe utahuje.* Tak zatím,Maddoxi.Budu se těšit. *Usměje se i hlasem do telefonu a zavěsí mu,aby se mohla připravit.Místní bar najde snadno,už kolem něj dneska procházela.Obleče se v rychlosti. Vezme si černé,upnuté džíny,tričko s potiskem a na to modré sáčko. Když se pak prohlíží v zrcadle,musí se smát nad tím,že se připravuje jak na rande.Trochu si zvlní vlasy a nalíčí se,načež si strčí mobil do kapsy a vyrazí do Grillu.*

Dobře.*Kývne hlavou tak jak má ve zvyku.Koukne na její ruku, která se dotýká té jeho. U domu se vydá do schodů za Anastasii.Jak otevře dveře tak se na ni pousměje.*Děkuji.*Mrkne zlehka a pak vkročí dovnitř do domu.*

*Vejde dovnitř za Maddoxem a sundá si boty za dveřmi,které vzápětí zavře.Pokyne mu rukou do kuchyně a k barovému pultu na židličku. -> * Posaď se prosím.Dáš si kávu,nebo čaj?Mám tu možná i něco ostřejšího. *Sundá si mezitím sáčko a zavěsí ho na opěradlo jedné ze stoliček.Dá vařit vodu sobě na čaj a začne zády k pultu připravovat čaj sobě,než se Maddox vyjádří,co by rád.*

*Též si sundá boty jako Anastasie.Rozejde se po jejím pokynutí do kuchyně a usadí se tam.*Dal bych si prozatím čaj, jestli to bude možné.*Pousměje se na ni.Stáhne ze sebe bundu a koukne kolem sebe má to tam pěkné. Pak pohled vrátí zase k Anastasii.*

Jistě,že to bude možné,pane. *Odpoví mu pobaveně a protočí oči nad tou formálností,když je k němu zády a nemůže jí vidět.Normálně by se rozesmála nahlas ale před Maddoxem se hlídá.Udělá dva čaje a postaví před něj hrneček.Podá mu cukr a posadí se vedle něj na židličku.* Můžu ti nabídnout ještě něco jiného? *Natočí se k němu trošku tělem a usměje se na něj.*

*Zavrtí nad tím oslovením hlavou.*Neříkej mi pane.*Je to divný, když mu tak říká.*Ne toto mi stačí, děkuji.*Pousměje se na ni děkovně.Trochu si ucucne z čaje.*Koukneme do nějakých těch knih?*Zeptá se, nechce aby tam mezi nimi prostoupilo to trapné ticho.*

Choval ses tak formálně,že to ze mě prostě vyletělo. *Pokrčí nevinně rameny a usměje se na něj jedním koutkem.Pak seskočí z barovky a přikývne.* Hned to přinesu. *Usměje se na něj zeširoka a odcupitá pro knihy.Ty pak přinese zpátky k baru a svraští obočí.* Emmm... Nechceš... *Polkne na sucho a přešlápne.Je to zvláštní,tohle Maddoxovi říkat.* Nechceš se přesunout na gauč? *Zvedne k němu oči a pokyne k obývací části ->
.*

Tak to se omlouvám nechtěl jsem, abych tak mluvil.Nevím proč, ale prostě jsem už asi tak zvyklý mluvit.*Pokrčí mírně rameny a pozvedne s omluvným pohledem koutky.Kývne na to že to přinese.Zatím upije trochu čaje.Koukne na Anu, když ho zve do obýváku.*Ale jo rád se přesunu.*Pousměje se.Vezme Anastasii ty knihy z rukou.*Já to vezmu.*Mrkne na ni a rozejde se do obýváku.*

Jen si z tebe utahuju,Maddoxi. *Usměje se na něj zeširoka a zavrtí nad tím hlavou.Vděčně se na něj podívá,když si od ní bere knížky a když se dotknou při předávání,mrkne na něj.Odejde pro hrnečky s čajem a dojde za Maddem do obýváku.Položí hrnečky na stolek a usadí se do gauče s jednou z knih.* Takže... Co přesně hledáme? Pane? *Poškádlí ho tím oslovením a pobaveně se zakření.*

*Je mu trochu trapně, když mu Anastasie objasní že si z něj jen utahuje.Sklopí pohled na chvíli k zemi a pak se zase koukne na Anastasii.Usadí se na gauč a všechny knihy položí na stolek.Jednu si vezme a koukne na Anu, která si taky sedne na gauč.Pak se zasměje, když ho zase osloví jako pane.*Jak zachránit vlkodlaka?*Zeptá se a pak pokrčí rameny.Vážně netuší co přesně by měli hledat.*

*Chytne ho za bradu,když sklopí pohled a nesouhlasně zavrtí hlavou,aby to nedělal.Povzbudivě se na něj usměje a když už spolu sedí na gauči a každý má knihu na nohách,zadívá se na něj.Rozšíří se jí úsměv,že jí skoro rozpůlí obličej na dvě části,když slyší jeho smích.Hrozně se jí líbí.* Asi ano. *Kývne na jeho slova téměř okouzlená a když si svůj pohled uvědomí,zrudne a rychle sklopí hlavu ke knize,ve které začne zuřivě listovat a hledat nějakou zmínku o těhotenství vlkodlaka.*

*Jak ucítí její dotyk na svoji bradě tak vydechne.Zvedne pohled k Anastasii. Je tak krásná a on tak blbej že ji to prostě nedokáže říci, aby něco nepodělal.*Tak dobře.*Mrkne na ni a všimne si i toho jak zrudne.Neví proč a raději se ani neptá.Nechce zničit to co se utvořilo mezi ním a ji a vlastně ani nedokáže pojmenovat to co mezi nimi vzniklo.Chvíli se nad tím zamyslí, ale pak taky raději začne listovat jednou knihou.*

*Hodí po Maddoxovi očkem,když se tváří tak zamyšleně a nakonec taky listuje knihou.Najde zmínku o nějakých kouzlech,která dokáží zabránit přeměnám dítěte uvnitř matky,jenže se to týká jen vlkodlaků.* Maddoxi... Něco mám. *Zvedne k němu pohled a přeleze těsně vedle něj.Položí knihu,co drží v rukách na jejich nohy a ukáže mu článek,který zrovna pročítá.Mrkne po něm z profilu a usměje se nad tím pohledem.Hned zase vrátí pohled na stránky a kousne se zevnitř do tváře.* Co se to vlastně má narodit,Maddoxi? *Znovu k němu zvedne oči.*

*Zvedne pohled od knihy jak Anastasie řekne že něco má.Pousměje se, když k němu se natiskne.Přečte si to na co Ana ukáže.Nakrčí nad tím čelo.Všimne si i toho jak po něm pomrkává.*No řekl bych že by to měl být malý hybrid.Přesně to, ale nevím.Nikdy jsem se s tímto nesetkal.*Pokrčí rameny.Bude to těžký všechno zvládnou a aby ona i to malé přežili to už ví teď.*

*Stáhne obočí,když jí odpoví a zadívá se před sebe do prázdna.* Což znamená.... *Vydechne a prohrábne si vlasy.Strčí si neposlušný pramen za ucho a povzdychne si.* Spoutat jeho vlkodlačí stránku,aby se neproměňoval dle libosti a pak se nějak popasovat s tím,že upíří stránka dítětě bude vysávat Emmalyn krev.To by se už dalo zvládnout.Ale bude Niklaus souhlasit s takovým zásahem? *Podívá se tázavě na Maddoxe a znovu zblízka zkoumá jeho obličej.Nedokáže se přitom ubránit lehkému pozvednutí koutků,ačkoliv mají vážné téma.* Stejně budeme muset počkat,až to malé bude větší a dokážeme rozpoznat,co je zač. *Zadívá se mu na oči.*

To dítě musí přijít na svět tak jak se vyvíjí.Klaus nebude chtít ani spoutat jeho vlkodlačí část, protože i jemu to bylo udělaný.Bude chtít, aby jeho dítě bylo silné.*Povzdychne si.Neví jak toto vyřeší, ale rozhodně to bude muset probrat s Klausem.Nemůže rozhodovat za něj a nebo mu dělat něco za zády.Koukne na Anastasii.*Ano, správně.Budeme muset počkat.*Přikývne souhlasně.Chvíli na ni mlčky kouká, ale nakonec svůj zrak přesune zase ke knize.Nedokáže se tak dlouho dívat na Anu ne že by se mu nelíbila to ne, ale prostě tak dlouho pohled do žádných očí nevydrží.*

Madde,ty ale víš,že Emmalyn nemusí přežít hned první proměnu dítěte v jejím těle... *Zašeptá smutně a zadívá se do knihy.Tohle se jí ani trochu nelíbí.Chce zachránit oba,nejen dítě.Nervózně si začne pohrávat s vlasy a přemýšlet.* Takže ať teď vymyslíme cokoliv,může to být k ničemu.Musíme si promluvit s Klausem.A myslím,že bychom měli mluvit i s ní.Až se probudí,půjdu za ní.Myslím,že mě bude poslouchat spíš,než tebe.... *Koukne na něj a když vidí,jak od ní odvrátil zrak a zase čučí do knihy,vezme ho za bradu ukazováčkem a natočí ho obličejem k sobě.Je jí jasné,že první krok je na ní.Tedy vlastně už druhý.* Vážně se mi líbíš,Maddoxi... *Koukne mu upřímně do očí ,jemně si ho k sobě přitáhne a sladce ho políbí.Beze svědků.*

*Sklopí pohled.*Jo vím to.*Promluví o něco tišeji a pokývne hlavou.*Přesně tak.Musíme si promluvit s Klausem.No myslím že ji by jsme z toho ještě měli vynechat ať to udělá Klaus.To asi bude.No jak chceš teda.*Pokrčí rameny.Stále kouká do knihy.Potom co ho vezme za bradu tak k ní otočí hlavu a trochu zase znervózní.Vydechne potom co mu Annastasie řekne.Chce ji na to konečně odpovědět, ale najednou má její rty na těch svých.Polibek ji opětuje.*