Park Mystic Falls

*Vydechne hlasitě,po jeho slovech a překvapeně zamrká.* Dobrý důvod? *Pozvedne jedno obočí a semkne rty.Mohl by být ten důvod i ona?Hned se za tu vtíravou myšlenku okřikne.* (Zrovna jsi ho poznala,Andie,uklidni se.) *Promluví sama k sobě a obejme si paže.* Myslíte třeba vaší přítelkyni? *Zeptá se ho zvědavě a zvědavost se promítne i do jejího úsměvu,který mu věnuje.* Ať žijou dobré základy. *Zareaguje na jeho poznámku o gentlemantství a pokrčí rameny.Za posledních několik let se s nikým podobným nesetkala.* Ahh... *Promne si kořen nosu poté,co jí řekne,že je mu povědomá.* Pracuji jako hlasatelka.Ten,kdo vám každý den přináší nové zprávy. *Udělá naučené pukrle a zeširoka se usměje.* Andie Star. *Kývne zdvořile a pak mávne rukou.* Nedoufala jsem,že sledujete zprávy...

*Nad její otázkou se ani nepozastaví, nerad mluví o ženách.* Nemám přítelkyni. *Pousměje se ze široka a pohlédne na ní.* Dobrý základ je vše. *Poví ledabyle.* Hlasatelka, jistě. *Kývne hlavou a nad její poznámkou se usměje.* Televizi nesleduji Andie, těší mě. *Ukloní se a po té jí políbí zápestí pravé ruky.* Je mi potěšením. *Kývne hlavou a pomalu se rozejde dál, jelikož nechce řešit nic co souvisí se ženama bude lepší když nenápadně nahodí úplně jiné téma, téma vhodnější pro dnešní den.* Možná bych mohl zůstat déle i když jsem to vůbec v plánu neměl.

*Opětuje mu bezelstně široký úsměv,když řekne,že nemá přítelkyni a aniž by si to uvědomovala,napřímí se.Možná by u něj měla šanci.Znovu se v duchu okřikne.Nemůže takhle přemýšlet nad mužem,kterého za prvé skoro přizabila svojí nešikovností a za druhé,kterého zná asi půl hodiny.Kývne na jeho slova o základu.Líbí se jí jeho způsob myšlení.Je jí blízký.A přitom je to cizinec.* No v tom případě jsem ráda,že mě neznáte jen díky mému provařenému ksichtu z televize. *Uleví si s malým úšklebkem,který si vzápětí uvědomí a rychle potřese hlavou a podívá se jinam,aby jí Trevor neviděl se šklebit.Překvapeně zamrká nad tím polibkem na ruku a jeho úklonem.Zatají se jí dech a sotva ze sebe je schopná něco vydat.Sleduje ho s pootevřenou pusou,jakoby zmražená na jednom místě.* I mně je potěšením,Trevore... *Odkývne mu,když konečně nabere vzduch do plic a jako hypnotizovaná se rozejde za ním.Po chvilce se zařadí vedle něj a nesměle na něj vykoukne zpoza řas.* Vážně?? *Skoro povyskočí nad tím téměř příslibem a zeširoka se usměje.* Totiž... Bude hezké vás tu potkávat i nadále.Bylo by smutné,kdybych vás už neměla vidět.Dlužím vám drink za to,jak jsem do vás vrazila.... *Znovu ten úšklebek nad svou nešikovností.* Nevím,jestli to není nevhodné,ale... Co si tykat? *Zčervená a pousměje se při pohledu do jeho tváře. Natáhne ruku k němu a doufá,že jí nepošle do háje.Asi by se v tu chvíli šla zakopat.*

*Přejde pomalým krokem do parku a usadí se na lavičku dál od vstupu.Sleduje nějakého klučíka,co si opodál staví sněhuláka.Nakloní hlavu k rameni a zamyslí se nad tím,jak dlouho nestavěla sněhuláka ona.Z náměstí k ní doléhá zvuk vánočních koled.Protočí oči,zamračí se a strčí si do uší sluchátka.Tohle teda poslouchat nebude.Zkontroluje čas na mobilu a zapne hudbu.Jestli si Klaus myslí,že tady na něj bude čekat bůh ví jak dlouho,tak se plete.Kdyby na něj aspoň měla telefonní číslo.Zapne si hudbu na mobilu a opře se do opěradla na lavičce.Sedne si do tureckého sedu a zamyšleně se dívá před sebe,takže nevnímá okolí.*

*Po asi hodině čekání v parku je jí za prvé zima a za druhé je naštvaná,že jí ten magor nechává čekat,ačkoliv to on se bál toho,že uteče.Zvedne se z lavičky a i se sluchátkama v uších se rozejde z parku k jeho domu.Bude si to určitě vyčítat.Ale nechce být za toho,kdo vycouval z nějaké dohody.Jednou řekla,že tu přeměnu podstoupí a tak se vydá ona za ním,když pan Nepřemožitelný si hraje na nedostupného.Odfrne si,odhrne si ofinku z oči,aby viděla na cestu a přidá do kroku.Třeba ho potká po cestě.*

*Kývne jen Anně na pozdrav a pak zmizí rychlejším krokem do parku. Připojí se tam k jednomu hloučku lidí. Zná je jen od vidění a vlastně párkrát s nimi hulil.Odpálí s nimi jointa a usadí se na lavičku.Zdrží se tam celkem dlouhou dobu. Už je zase ve stavu kdy mu je všechno úplně fuk.Sice i normálně mu to je všechno jedno, ale teď tuplovaně.S touto partou ho to baví. Je s nimi i zábava takže se s nimi docela dost nasměje.*

*Když se ráno probudí do dalšího dne a nikde nevidí a ani neslyší Jess rozhodne se někam jít. Nemá přímo určený cíl, prostě něchá své nohy, ať jí někam zavedou. Udělá raní hygienu, převlékne se a vyrazí. Venku je celkem hezky, ale i přesto fouká studený vítr, který ji rozcuchává její černé vlasy. Sklopí pohled a prostě vyrazí nějakým směrem. Po celou dobu co jde, přemýšlí nad tímhle městečkem. Je moc ráda, že tu je a zatím nemá v plánu z tadyma odejít. Najednou se ocitne v parku. To se vážně až tak moc zamyslela, že si nevšimla, že jde zrovna sem? Ušklíbne se nad tím a sedne si v parku na lavičku. Kdo by řekl, že jí tak za krátkou dobu chození rozbolí nohy.

*Po ránu se probrala a udělala si hygienu.Rozhodla se,že má hlad a že nebyla dlouho na lidský čerstvý krvi.Její nohy jí dovedou až do parku.Parkem jde docela pomalu a užívá si tu přírodu.Líbí se jí to tam,je to tam klidný.Po chvilce chození si všimne holky sedící na lavičce,zamíří k ní s menším úsměv na rtech.*

*Pohodlně se opře o lavičku a zahledí se do země. Chvíli tam jen tak sedí a opět přemýšlí. Až do té chvíli, dokud neuslyší kroky, který se k ní přibližují. Zvědne pohled a koukne na dívku, která k ní míří. Přimhouří oči a prohlédne si jí. Je si zcela jistá, že ji nikdy neviděla.*

*Z obličeje jí zmizne úsměv .Postaví se před ní a koukne jí do očí,začne jí ovlivňovat.* Teď vstaneš,ale pak se ani nehneś...*řekne a o krok couvne,aby se mohla postavit.Čeká na to až to udělá.*

*Když ta holka příjde k ní, tak se na ni přátelsky usměje. Protože taková ona je. Ovšem začne se poněkud bát, když ta holka se přestane usmívat. Podívá se jí do očí a zmateně nan i kouká. Udělá přesně to, co řekla. Vstane z lavičky a nehne se z místa.*

*Pousměje se .*Hodná...*řekne a pak se jí změní obličej na upíří.*Neboj,jen se nakrmim a pak tě necham jít...*Pokrčí lehce rameny a pak se jí zakousne do krku,ještě si April chytne a saje z ní.*

*Vůbec nechápe, co se děje. Chce utéct, ale nemůže, prostě to nejde. Když se jí zakousne do krku, tak chce vykřiknout, ale její hlasivky jakoby zmizely..*

*Dostatečně se z ní napije,ale tak,aby April nijak moc neublížila.Když se odtáhne ,tak si rozkousne ruku a vnutí jí svou krev,aby se uzdravila.Pak jí zase začne ovlivňovat.*Zase se můžeš hýbat...a zapomeň na to co se stalo...pamatuj si,že jsme k tobě přišla,aby sme se nejspíše seznámily ...*když to dořekne tak se jen usměje.*

Noo...nemyslím si...vždyť já tu nikoho nemám a ani moc lidí tu neznam...*Povzdychne si,jde dal.Když dojdou k lavičce,tak se posadí vedle Emm,podívá se na malého po tom co si ho Emm vezme na klín a usměje se na něj,pak svůj pohled přemístí před sebe a se svěšenou hlavou sleduje zem a občas se podívá i na své boty.* Je něco o čem by jsi chtěla mluvit teď,aby tu nebylo takové ticho? *zeptá se Emm a po očku se na ní koukne.*

Pravděpodobně se moc s lidmi nestýkáš...Ale mohl bys mít přátele...Jsi milý,hezký kluk...Tak proč tolik deprese?*Nakloní hlavu tázavě k rameni.Vidí,že se dívá hlavně na malého,jen se nad tím ale pousměje.Kolébá Christiana lehounce na kolenech a pozoruje přitom pátravě Erika a jeho výrazy.Je jí líto,že někdo takový se tak trápí.*Já nevím...O městě mi toho asi taky moc neřekneš,když tu moc lidí neznáš...*Usměje se.Vlastně zná jen Klause a Finna.A Maddoxe a Anu.Prohrábne si vlasy a položí Christiana do kočárku.Chvilku s ním popojíždí a ten za moment usne.*Není nad pohyb po čerstvém vzduchu...*Pousměje se zlehka.*Odkud jsi?*Koukne na Erika zvědavě.Ztiší ale hlas a přisune se k němu blíž,aby nevzbudila malého.*

Nemam rád,když musim do společnosti chodit sám a tak nemam kamarády...*pokrčí lehce rameny.* Ne,to ne...ale Mystic Falls znam docela dobře...*mrkne na Emmalyn.* Jsem z Budapeště...*ztiští také hlas,když si všimne že ho stišila Emm a ještě si přisedla blíž.* Odkud jsi ty Emmalyn? *zeptá se jí stále stišeným hlasem.Je rád,že si povídá a dozvídá se nové věci,je mu velmi sympatická a působí na nej mile.*

Mmhhh...To taky nemám ráda...*Přikývne.*Můžeš být můj kamarád...*Pousměje se na něj s mrknutím.*Můj a Christianův...Já tu skoro nikoho neznám...*Pokrčí rameny.To,že zná Klause,kterého se všichni bojí mu říkat nechce.*Z Budapeště??*Vykulí na něj se šeptem oči.*Však to je Evropa,co tě zaválo až sem...*Stále šeptá,ale milounce se na něj usměje.*Já jsem z Kanady...*Špitne stále s úsměvem.*Jsem nudná,co?Nic zajímavýho...*Nakloní hlavu k rameni*

Jo...to budu rád...*usměje se,až se mu dělají ďolíčky.* Ano...*Přikývne,aby dosvědčil,že je odtud.* To proč jsem se přestěhoval je na hodně dlouho...*mrkne na ní.* Nebavilo by tě to...*pokrčí lehce rameny.* Z Kanady...*nachvilku se zamyslí a pak se znovu usměje.* Ne nejsi nudná...Rád si povídam a nic mi nepříjde nudnější než škola...*zakření se,po celou dobu šeptal,aby nevzbudil Christiana.*

*Zeširoka se usměje,až odhalí zoubky,když se mu zase udělají ďolíčky.Tenhle klučina jí vážně baví.*Já budu taky ráda...*Přikývne stále s tím jejím širokým úsměvem.*Třeba by mě to bavilo...Jsem hrozně zvědavá...*Povzdychne si a přehodí si vlasy přes rameno.*Vancouver....*Přikývne na tu Kanadu,když se zamyslí.*Bylo tam hezky....*Pousměje se.Nemá nikoho.Jen bratra někde v čudu,který jí denně slibuje,že za ní přijede.Mohl by se alespoň dojet podívat na malého.*No tak to jsme na tom podobně...Ještě,že mám školu za sebou...*Zasměje se potišku,aby nevzbudila Christiana.*Ale zase tam byl člověk pořád mezi lidmi....*Zadívá se před sebe.*Nikdy nebyl sám...*Poškrábe se na paži zamyšleně a znovu se podívá na Erika.Teď už zase s úsměvem.*

No dobře,ale připrav se že to bue dlouhé...*řekne a vydechne.* Vyrůstal jsem tam jako každý jiný...vše bylo v pořádku,našel jsem si tam i práci...zdálo se mi to tam super...ale jednou moji příbuzní začali praktikovat černou magii a to je to nejhorší co může být...*povzdychne si,v mysli se mu úplně vybaví jak vypadali.* Řekl jsem,že jestli v tom budou pokračovat,tak že odejdu protože mě níčilo,že si ubližují...*Podrbe se na tom znamení na ruce a pak natočí ruku,tak aby na to Emmalyn neviděla a on ji nemusel říkat proč to má,když teď právě řekl,že je to to nejhorší co může být.* A od tý doby jsem tady no...*pousměje se na Emm.* Říkal jsem,že to bude dlouhý...*řekne jí a jen lehce pokrčí rameny.*