Dům Mikaelson

Ty i malý budete v pořádku Emmalyn... *Slíbí jí vážně a zamračí se nad tím,že se malý brání jeho kouzlu.Nakrčí čelo.Nechce se jí věřit,že plod má takovou sílu,že se ubrání Maddoxovu kouzlu.* Fajn.Já ho budu oslabovat a ty ho uspi.Tak to zvládneme... Hlavně klid. *Pousměje se na něj povzbudivě a koukne na Emmu.* A ty buď taky v klidu.On reaguje na tvoje emoce... *Kývne na Maddoxe,že můžou začít a začne kouzlem oslabovat Christiana,aby ho Maddox mohl uspat.Když cítí,že malý slábne a stahuje svůj ochranný štít,kývne na Maddoxe,aby ho hned uspal.Neudrží ho dlouho.Jakmile ale uspí malého,začnou ztrácet Emmu.* Maddoxi uchovávací kouzlo! *Hlesne a celá se roztřese.Nemůžou o ní přijít.*

Jsem si jistý že mu to řekneš, tak to nevzdávej. Musíš se prostě uklidnit jinak to nepůjde.*Zavrtí hlavou. Mezi obočím se mu objeví vráska.*Ochráníme i tebe, ale musíš nám to ulehčit trochu.*Koukne na Anastasii.*Dobře.*Kývne na to že on bude uspávat dítě.Uspí to dítě jakmile je jeho štít slabší. Potom co se jim to povede chce promluvit k Emmalyn, ale ta ztrácí vědomí.* Hned! Hlavně klid.*Koukne na Anu krátce a pak začne dělat uchovávací kouzlo Emmalyn.Jak je hotové tak na ni zůstane chvíli koukat.*

*Jen se na oba smutně pousměje.Věří,že se o jejího syna postarají a pak se o něj postará Klaus.Jen ho musí najít.Vrhne na Anu prosebný pohled a když cítí,že se Christian uklidňuje,oddychne si a pohladí si bříško.Ví,že je to tím,že ho Ana s Maddoxem uspali.Začne ztrácet vědomí,ale je šťastná.Má pocit,že umírá s pocitem,že po ní zůstane Christian a že o něj bude dobře postaráno.Její poslední myšlenka patří Klausovi a obrazu v jeho pokoji.Tolik by ho chtěla znovu vidět.Pak zafunguje uchovávací kouzlo,takže je v jakémsi kómatu.Vypadá,že je mrtvá,ale přitom není.*

*Zaštípou jí slzy v očích nad tím,jak se na ně Emma dívá.Mrkne krátce po Maddoxovi.Ona ví,že musí zůstat nad věcí.Když jí pak Maddox pokyne k uchovávacímu kouzlu Emmalyn,chytí jí za ruku a pomůže mu s ním.Jakmile je hotové a Emma "spí" jako Sněhurka,klekne si vedle její postele na zem a opře si čelo o matraci.Tak tohle měli o chlup.Nemůže si pomoct a rozpláče se do matrace.Byla tak vyděšená,že o ní přijdou,že se jí prostě ulevilo.Nechce,aby jí tak Maddox viděl,tak radši zůstane chvíli opřená čelem o postel.*

*Zvládli to a za to je rád.Sice to bylo tak tak, ale dokázali to.Koukne na Anastasii a podle vzlyků pozná že pláče.Sehne se k ni a pohladí ji jemně po zádech.*Už je to dobrý.*Promluví utěšujícím hlasem k Anastasii.Pohladí ji po vlasech. Musí najít toho Klause.* Jdu vyhledat Klause.Budu dole, tak pokud budeš chtít tak tam za mnou přijď.*Naposledy ji pohladí a opustí pokoj.Pak seběhne schody a zamíří do obýváku.Vezme Klausovu věc a začne ho hledat. Kouzlo mu nic neukáže.Mohl by se na něj napojit, ale na to by potřeboval všechnu svoji silu a tu teď bohužel nemá. Je naštvaný, když stále vyhledávacím kouzlem ho nemůže najít.*

*Ucítí Maddoxův dotyk na zádech a němě kývne na jeho slova.* Já vím...Jen se mi ulevilo... Budu ok... *Špitne a usměje se sama pro sebe,když jí pohladí po vlasech.* Hned za tebou přijdu.. *Zůstane ještě chvíli u Emmalyn a když Maddox odejde,zvedne hlavu.Sleduje Emmu a oddychne si.Teď už jí nic nehrozí.Tedy snad.Utře si oči,aby přecejen nebylo vidět,že bulela a seběhne dolů za Maddoxem.* Jsem tady,tak co jak jsi na tom...? *Zeptá se ho zvědavě a když vidí,jak se tváří přejde k němu.Díky svojí moci okamžitě vycítí jeho našvanost.Rychle k němu dojde a chytne ho za ruce.* Nenašel jsi ho?Můžeme se o to pokusit společně,Madde... Zvládneme to. *Nakrčí čelo a pohladí ho po tváři.Rozhlédne se po tom,co má k dispozici a posadí se s Maddoxem na pohovku.* Pojď,společně... *Začne odříkávat vyhledávací kouzlo,ale něco jí blokuje.* Je skrytý.... *Špitne.* Fajn... Jinak... Musíme se na něj napojit....A budeme u toho muset oba čerpat energii...Takže...To nějakou chvíli zabere. *Prohrábne si vlasy a zvedne kolem nich vítr,takže jí počechrá vlasy.*

*Zvedne pohled k Anastasii, když mu položí tu otázku.*Špatně.Nenašel jsem ho.*Povzdychne si.Zavrtí hlavou na další její otázku, kterou už stejně zodpověděl.* Nemám už tolik síly, ale spolu by jsme to možná mohli zvládnout. *Kývne a zadívá se ji do tváře.Pak se s ní usadí na pohovku. Začne s ni provádět vyhledávací kouzlo a teď už taky cítí to že je skrytý.* Tky to cítím.*Přikývne.* Když ti dojde síla tak přestaň, ano?!*Koukne na ni vážně. Nechce, aby se ji něco stalo. Chytne se jejich rukou a začne odříkávat v duchu kouzlo, kterým se může napojit na Klause.Po docela dlouhé době a celkem po velkém vysílení se na něj napojí.Vidí tam všude tu tmu. Pak uslyší hlasy, které řeknou Tennessee.Vydechne a oteře oči po této informaci.*Myslím že si udělám výlet.*Promne si trochu unaveně oči.*

*Odkýve mu to,že přestane,kdyby jí došla síla.Beztak by to neudělala,ale odkýve mu radši všechno.Čerpá sílu z okolí a směruje jí Maddoxovi,aby se dokázal na Klause napojit.Cítí,jak slábne,protože energie okolo není zrovna moc.Soustředí se ale ze všech sil.I ona zaslechne Tennessee.Vydechne pak a setře si krev pod nosem.Doufá jen,že to Maddox neviděl.Koukne na něj a přikývne.* Jedu s tebou.Do domu ani k domu se nikdo nedostane.Emma je uchovaná.Musíme ho najít a zvládneme to... Takže?? *Nadechne se zhluboka a dostane se na nohy.Hned se jí nohy podlomí.Musí si udělat revitalizační lektvar.Vysála ze sebe hodně síly,ačkoliv ji čerpala z okolí.Prohrábne si vlasy. a koukne na Maddoxe.* Jdeme.

*Koukne na Anastasii, té krve si nevšimne.Poslouchá co mu říká.*Dobře. Takže vyrážíme.*Mrkne na ni. Emmalyn je v bezpečí takže bude moci být po celou dobu nepřítomnosti v klidu. Nic ji nehrozí.Jak se Anastasii podlomí nohy tak ji chytí do náruče.*Jsi slabá, měla by sis taky odpočinout.*Znepokojeně na ni koukne. Ví, ale jak je tvrdohlavá takže ho určitě nevyslechne, ani se s kázáním ji nezatěžuje, bylo by zbytečný.* Nemůžeš jít.*Zavrtí hlavou.*

Maddoxi....Žádný odpočinek.Jedeme do Tennessee... Hned teď. *Špitne a pohladí ho po pažích,když jí u sebe drží.* Budu v pořádku...Slibuju. *Koukne na něj vážně a dlouze ho políbí.* Hned je mi líp. *Pouměje se,strčí si pramen vlasů za ucho a rozejde se z domu.Po očku na něj koukne a nesouhlasně zavrtí hlavou.* Nezakazuj mi to,víš,že tě neposlechnu... Jedeme. *Vyjde před dům a znovu se jí podlomí nohy.Rychle se ohlédne a počká na Madda,aby se spolu přesunuli na letiště a vyrazili do Tennessee pro Klause.*

Nelíbí se mi, ale že pojedeš v takovém to stavu. Ja bych to zvladl sám.*Prohlédne si ji.* Pokud ale ti nebude nějak dobře tak mi to řekneš!*Nedebatuje s ní vůbec o tom. Dlouhý polibek ji opětuje.Pousměje se nad tím co řekne.* Jo vím to.*Povzdychne si. Pomalu se rozejde za Anastasii. Zavře za nimi dveře.*Tak na letiště.*Pousměje se. Vezme ji za ruku a kouzlem je tam teleportuje zvládl by to až do Tennessee, ale chce aby si Ana odpočinula a to může v letadle.*

*Chtěla ještě něco namítnout Maddoxovi,když jí oznámil,že se teleportují,ale nestihla to.Když se ocitnou před jeho domem,zůstane chvíli v jeho objetí a přidrží si ho v něm.* Počkej chvíli... *Špitne a stáhne si ho k sobě,když má ruce kolem jeho krku.Lehce ho políbí.* Už můžeme... *Pousměje se a pohladí ho po tváři.Trochu se jí třesou ruce.Neví,jak to všechno bude probíhat a jestli Emmu dokážou vrátit zpátky.Vydá se napřed do domu,protože ruku v ruce za Klausem přijít nemůžou.Nechce dělat Maddovi problémy,aby to musel Klausovi nějak vysvětlovat a podobně.*

*Koukne na Anu, když se objeví u domu Klause.*Na co?*V tom je, ale stažen k Aně. Polibek ji opětuje i když ho jím překvapila.Pousměje se po jejich dalších slovech.Stiskne ji ještě krátce ruku a pak se rozejde za Anastasii do domu Klause. Ví že ten porod nebude žádná sranda. Budou potřebovat hodně síly na kterou není dostatečně odpočinutý ani jeden. Docela o svých schopnostech teď pochybuje.Hlavně má strach taky o Anastasii, aby se ji něco nestalo.*

*Přiřítí se u.r ke svému domu.Doufal,že to stihne dřív a bude moci být s Emmalyn chvíli sám.No,když se dostane před dům a slyší ze svého domu kroky,dojde mu,že se to nestane.Vydechne jen a vejde do svého domu.Zavře za sebou dveře a sundá ze sebe bundu,kterou pověsí zatím na zábradlí.Nechce se ještě zdržovat nějakým obývákem nebo pokojem.Bundu může uklidit i později*

*Usměje se nad tím,jak jí stiskl ruku.Pootočí se na něj s úsměvem a vyjde do patra do pokoje Emmalyn.Na schodech se otočí,když zaslechne dveře a kývne na Klause.Je jí jasné,že chtěl být v domě před nimi,ale co asi mohla dělat.Navíc musí být u Emmy,když se dítě chystá přijít na svět.Ucítí magii kolem dítěte už na chodbě před Emminým pokojem.Zrychlí krok a otočí se na Maddoxe.* Tohle bude těžký.... Nevím,jestli by nebylo lepší se pokusit Emmu vzbudit hned. *Koukne na Klause.* Porod ale pravděpodobně nepřežije už vůbec. *Prohrábne si vlasy,vejde do pokoje a přisune k posteli židli.Zatáhne závěsy a sundá si sako.Odhodí ho do křesla a vyhrne si rukávy u trička.* Tak jo... Co teď? *Koukne na Maddoxe.*

*Rozejde se za Anastasii nahoru k pokoji Emmalyn.Vydechne a koukne na Emmalyn.*Tím probuzením ji, ale ještě více ohrozíme na životě.*Promne si oči.Toto ještě nikdy nedělal.Neví co se bude ani přibližně dít.* Musí přeci přežít.Musíme pro to udělat všechno, aby přežila.*Vydechne a zavrtí hlavou.* Já nevím.Vyvoláme porod, aby to šlo všechno rychleji?*Pokrčí rameny.Sundá si bundu a trochu zbledne.*

Fajn... *Kývne,když si vyslechne všechno,co Maddox řekne.Sedne si k Emmalyn na postel a přiloží jí ruku na břicho.* Dítě je připravené... *Podívá se na něj a samotné jí připadá její hlas tak vzdálený.Vydechne a polkne.Tohle bude makačka.Nemá energii a potřebnou sílu na takovou věc.Zavře pevně oči a zhluboka se nadechne.* Připravím jí a dítě prostě vytlačíme... Nemůžeme jí probudit.Zemře. *Špitne a koukne na Maddoxe.Zvedne se z postele a podívá se na Klause,aby laskavě neočumoval Emmalyn,když jí jde roztahovat nohy.Připraví ji do polohy k porodu a přikryje jí klín dekou.* Madde,prosím.Ty jí tlač na břicho a já budu... tady. *Sedne si k jejímu klínu.Nenechá Maddoxe koukat na klín Emmalyn.Navíc při porodu.To už by ho k sexu nepřemluvila nikdy.Počká,až se Maddox připraví.* Sleduj prosímtě životní funkce malého.Já budu kontrolovat Emmino krvácení,co to půjde.Zvládneme to.... *Řekne pevným a rozhodným hlasem.*

*Kývne na to že je dítě připravené.*Jo dobře, připrav ji. Já vím že by se stalo toto. Bude to takhle lepší o něco a máme větší naději.*Pokývne hlavou.Koukne na Klause, pak koukne na Anastasii, která zvedá nohy Emmalyn a připravuje ji k porodu. Raději odvrátí pohled.*Jo dobře..*Vydechne ztěžka. Doufá že toto zvládne.Připraví se k tomu že bude tlačit na břicho Emmalyn. Má docela strach, aby neublížil dítěti nebo samotné Emmalyn.*Ano..*Kývne na další její slova. Kouzlem se napojí na dítě, aby měl všechno pod kontrolou.*

*Vyběhne po schodech nahoru,hned do pokoje Emmalyn a kouká na Maddoxe a Anastasii,jak se domlouvají,jak to všechno proběhne.Věří,že jednají správně a Emmalyn zachrání.Protočí oči nad pohledem Anastasie a otočí se k ním zády.Opře se bokem o stěnu a jen je poslouchá*

*Zhluboka se nadechne,když je Maddox připravený.* Tlač Madde... *Přikáže mu mírně a sama nutí Christiana vylézt na svět.Hned jak uvidí hlavičku,nahrnou se jí slzy do očí.Kontroluje přitom Emmino krvácení a připraví si dečku hned vedle sebe,aby do ní malého zabalila.* Zatlač víc... *Koukne na Maddoxe letmo a pohladí ho po ruce.* Skvěle... skvěle... A ještě kousek... *Přidrží ruce u Emmy,aby mohla Christiana chytit a už skoro pláče.Tohle je prostě neopakovatelný.Znovu zabrzdí Emmě krvácení.Je dobře,že je mimo.Dítě jde po krvi.Když jí najednou Christian přistane v náručí,překvapeně vzdychne a vykulí oči.Bez hlesu se podívá na Maddoxe a přestřihne pupeční šňůru.Zabalí Christiana,který v tom momentě chytne první nádech a rozkřičí se na celý dům.Se slzami v očích koukne na Maddoxe a vstane s malým v náručí.* Musíme rychle uzdravit Emmalyn a pokusit se jí vzbudit. *Špitne k Maddoxovi a s Christianem dojde ke Klausovi.* Gratuluju k chlapečkovi. *Podá mu malého /AAAAWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW!!!!!!/ a hned se odebere za Maddoxem za Emmalyn,aby jí společně uzdravili a probudili.Budou na to potřeba oba.*

*Zatlačí do břicha Emmalyn, když ho o to žádá Anastasie. Přitlačí více, ale nechce Emmalyn nějak tím ublížit. Když mu Ana oznámí ještě kousek a bude na světě tak o trochu více přitlačí. Sleduje to jak Christian kouká kolem sebe a jak se zničeho nic rozkřičí po celém domě.Je rád že už je venku. Trochu pozvedne koutky, když malého dostane do rukou Klaus.Kývne na to že musí probudit a uzdravit Emmalyn. Vezme Anu za ruku potom co se postaví k Emm a začne odříkávat kouzlo se zavřenými oči.*

*Dívá se na zábradlí na chodbě a poslouchá Anastasii,jak Maddoxe pořád povzbuzuje k tomu,aby tlačil.Tohle by vážně poslouchat nemusel.Jakmile Anastasie řekne,že už jen kousek,vydechne.Když se ale chvíli nic neděje,nevydrží to a prostě se otočí.Koukne na Annastasii a Maddoxe,co tam dělají.Jakmile se malej rozbrečí trhaně se nadechne s pootevřenou pusou.Přijme od Anny Christiana a vezme si ho do ruky.Ukápne mu z očí slza a usměje se na něho*Ahoj..*šeptne tiše a nepřestává si ho prohlížet.Nemůže uvěřit,že je táta.Ani v tu chvíli nesleduje,jak je na tom Emmalyn*

*Spokojeně se usměje na Maddoxe.Porod zvládli.Věří,že uzdravit a probudit Emmu už bude hračka.Stiskne silně jeho ruku,když jí za ní vezme a stejně jako on zavře oči a odříkává kouzlo.Nejdřív Emmě uzdraví všechna zranění a nakonec začne mumlat formulku,kterou Emmu opět probudí k životu.Vydechne,když se Emma nadechne a stiskne Maddoxovi ruku pevněji.Přestane odříkávat kouzlo a sleduje Emmu se slzami v očích.* Zvládli jsme to... *Špitne k Maddoxovi.* Vítej,Emm... *Usměje se na ní a po tvářích jí stečou první slzy,které celou dobu zadržovala a rozmrkávala.Poodstoupí od její postele,aby k ní mohl jít Klaus s malým a podívá se na Maddoxe.Nejradši by ho objala.*

*Po tom,co je několik měsíců v jakémsi kómatu se prudce nadechne,jakmile jí Ana s Maddem proberou k životu.Cítí,že je něco jinak.Víčka má ale těžké a nedají se jí rozlepit.Slyší pláč dítětě a slyší Anu.Pomalu oči otevře a její oči si chvíli zvykají na světlo okolo.Jako by byla slepá a zničehonic začala vidět.Když může pohnout rukou,hned si sáhne na bříško a zjistí,že ho má znovu ploché.Překvapením zamrká a prudce se nadechne.Třeba to byl jen sen.Koukne na Anu,když se s Maddoxem vzdalují od její postele a namáhavě se dostane na lokty.V tom uvidí Klause a svoje dítě.Neví,co jí vhání slzy do očí víc.Nejspíš možná pohled na ty dva.* O můj bože... *Vydechne se slzami v očích a nakřáplým hlasem,protože hlasivky taky zapomněly,jak mají fungovat.*

*Celou dobu se díval na Christiana a nemůže pořád uvěřit tomu,že zrovna on je otec.Zvedne hlavu,když slyši Anastasii,jak vítá Emmalyn.I když by se chtěl tvářit zase vážně,nedokáže ten úsměv povolit.Jakoby se jeho čelist,včetně svalů zasekla a on s tím nemohl nic dělat.Rozejde se s malým za Emmalyn k posteli a nakloní se s ní.Opatrně jí předá malého do náruče a udělá pár kroků od postele*