Cesty mimo MF

*Vydechne do prázdna,když její ruka začne klesat dolu.Polkne,když jí ucítí opět na svém stehnu.Když se od něho oddálí a vrátí se na své místo.Opět vydechne,snaží se soustředit na cestu a nemyslet na tu její ruku,kterou měl ještě před pár sekundami na své hrudi*Jop,za chvíli už tam budeme*kývne,na ní se nepodívá*

Super.... *Usměje se z okýnka a přehodí si vlasy.Koukne na něj a pak se podívá na řadící páku. Kdyby si lehla šikovně,mohla by mu na zbytek cesty položit hlavu do klína. Chvilku nad tím přemýšlí a pak si povytáhne už tak krátké šatičky ještě o něco výš.Po očku na něj mrkne a nakonec se prostě natáhne a tu hlavu do klína mu položí.* Natáhnu si trošku páteř. *Koukne na něj zespodu a přivře oči.*

*Dívá se na cestu a už se nemůže dočkat,kdy spatří ceduli,že už jsou tam,kam jedou.Když mu pak položí hlavu do klína,opře se pořádně a řídí jen jednou rukou,tou blíž k oknu.*Fajn*kývne,když mu řekne,že si natáhne páteř.Vydechne a chvilkama se na ní krátce podívá.Když spatří ceduli,že jsou v SF cuknout mu koutky a dál řídí.Nedává to na jevo nějak moc,že už jsou tam,kam chtěl s Rose jet*

*Když pootevře oči a podívá se na něj, setká se nakrátko s jeho pohledem,usměje se a pohladí ho po boku. Znovu zavře oči a odpočívá. Přecejen jedou už dlouho a řízení člověka vyčerpá.* Damone...? *Řekne po chvilce a otevře oči.* Fakt tě miluju. *Usměje se na něj a znovu zavře oči.*

*Poslouchá písničku hrající z rádia a když začne Rose citovat básničku,zaposlouchá se do tý básničky a písničku moc nevnímá.Zavrtí hlavou nad první slokou a usměje se.Nechápe,kam na to Rose chodí,ale líbí se mu ta báseň*kdes tohle slyšela?*položí jí otázku,dřív,než stihne v básničce pokračovat*

*Otočí na něj hlavu a pousměje se.* Když se pohybuješ v noci mezi různými lidmi, leccos pochytíš... Poslouchej dál. *Pohladí ho po rameni a snaží se rozpomenout na další slova básničky.* Hledá ve městě tam místo, kde by schoval se na jisto.Kde slunko, ač bude den..nepokazí jeho sen.... *Odmlčí se. Pro ní je to konec básničky, protože vždy, když to vyprávěli ostatní u ohňů, přáli upírovi smrt a domysleli mu tam lovce.*

Já se pohyboval v noci mezi lidma,ale asi jsem nechytil ty místa,kde si někdo vyprávěl básničky*usměje se a poslouchá pokračování té básničky.Usměje se,když dořekne další část*zajímalo by mě,kdo je autorem*zavrtí hlavou a usměje se.Opravdu nechápe,kdo něco takového dokázal vymyslet.Když dostane možnost,šlápne ještě více na plyn*

To vážně netuším. Povídali si tam mezi sebou a každý někde něco pochytil. Schovávala jsem se, takže jsem se setkala s různými, zvláštními lidmi. Tahle by se ti mohla líbit. *Koukne na něj s úsměvem.* Tvá síla je tam, tvůj stín šíří se v klam...Ve svitu měsíce, hledím ti na líce, ty nejsi skutečný...jsi jen v dábelské moci úplňku a chceš zapomenout na tu vzpomínku.... *Kouká se z okýnka při vzpomínání na ty časy, kdy se tohle vyprávělo.* Kapička krve stéká ti z úst a ty jsi zklamal, nedodržel jsi půst....Kouzlo tajemna mihlo se jim v očích, když jsi je pustil nastal mír v duších.Kdo tě proměnil, schopnosti ti opatřil do vínku, tvá volba mění se v podmínku. *Vydechne poslední slova tišše a semkne rty.*

Měla jsi více štěstí než já.Já takový básničky nikdy neslyšel.I když musím přiznat,že mi to ani moc nevadí,aspoň je teď můžu poslouchat od tebe a nemůžu říct....tuhle znám*usměje se a poslouchá další její básničku.Vydechne s úsměvem,když to dořekne*Ta první se mi líbila více,ale je fakt,že tahle je delší...*pokrčí rameny*nikdy jsem na tohle moc nebyl,takže to posoudit nemůžu,ale*zavrtí hlavou.Nic víc k tomu dodat nechtěl,protože během toho mluvení zapomněl,co chtěl říct.Navíc se soustředí na to řízení,takže tolik nepřemýšlí nad odpovědí*

Ale....? Ale ode mě se ti to líbí, rozumím. Jsem ráda. Já mám poezii docela ráda. Ale.... Já jsem jiná.To nebyla celá básnička, končí takhle: Vybral sis špatně, tvé rozhodnutí stalo se chvatně.Nemůžeš vrátit nic z toho, ani jeden skutek, tvůj život, činy i neuvěřitelný smutek..... To proto se mi tak líbí... Je to totiž přesně o tom... *Pokrčí zlehka rameny a pousměje se.* Já měla nejradši tuhle: Jdu svou cestou, nikoho nevidím, znám ulici hezkou, nikoho nevidím...Lidé necítí hrozící nebezpečí a mojí samotu, necítí blížící se smrt a mojí touhu po jejich životu.Není pro mě soupeře, nemám vroucího bratra, nikdo mi nerozumí, nechápe duši lotra....Jsem sama a hledám svoji spřízněnou duši, nikoho nenacházím, věřím že mě někdo zasáhne kuší... *Došeptá zbytek básničky a podívá se na Damona.* Měla jsem jí napsanou na kusu látky a nosila jí u sebe, dokud jsem si jí nezapamatovala. *Usměje se na Damona a povytáhne se na sedačce.Opře si hlavu o ruku a dívá se na cestu před nimi. Ve vzpomínkách se ocitne znovu na svět před několikasty lety.*

jop,od tebe se mi to líbí*kývne a soustředí se na cestu.Poslechne si zbytek té básničky a pousměje se*Jo*znovu kývne a poslouchá další její básničku.učila ses jí nazpaměť?*pozvedne obočí*fajn,je hezká,ale učit se nějakou básničku nazpaměť?*zavrtí hlavou*to by se mi asi moc nechtělo..A mohla by být hezká nebo na mě se hodící...ale chápu,každej má jiný styl a tak*pokrčí rameny*

Nee, nešlo o to, že jsem se jí učila nazpaměť. Měla jsem jí ráda a prostě jsem si jí četla když jsem posedávala všude možně a byla jsem sama.. Takže jsem se jí naučila. Seděla mi přímo na tělo. *Usměje se na něj a zamyslí se, co by mu ještě řekla.Vůbec se jí nelíbí, že jedou do Mystic Falls a když mluví, za prvé není unavená a za druhé nemyslí na MF. Protáhne se na sedačce a zívne.* Znala jsem Williama.... Shakespeara... Víš o kom mluvím?

Takže to byla spíše taková tvoje zábava*pousměje se a kývne*tak teď už to chápu...*vydechne a loktem se zase opře o dveře.Na dlaň si položí hlavu a řídí jen jednou rukou.Je na silnic celkem klid,takže si to může dovolit*vím o kom mluvíš..nejsem sice na poezii,ale vyhnout sem se tomu nedokázal.Hlavně ne,když jsem byl mladý..

Domácí učitelé? Taky jsem si to vytrpěla. *Pousměje se.* Je zajímavé, kolik umělců člověk potkal a přežil a dnes si můžu přečíst, co o nich píšou v učebnicích a tak různě a smát se tomu. *Znovu si zívne.* Nezapomeň na tankování, už jsme přejeli druhou benzinku a tobě se rafička pohybuje nebezpečně nízko. *Řekne mu naoko káravě a usměje se.* Největší sranda byla, když všichni řádili kolem čarodějnictví a upírů... Byla jsem asi měsíc, možná víc ukrytá v jedné malé vísce v Evropě. A tam všichni nosili různé amulety a česnek. Chápeš? Česnek... Aby se ubránili upírům. Všude byla svěcená voda, visel česnek a já jsem si v klidu u jedné rodiny dala česnečku. *Rozesměje se.*

jop,domácí učitelé..*kývne a víc jí k tomu neodpoví.Koukne na to,kolik ještě benzínu má*sakra*vydechne a znovu si opře hlavu o dlaň.Nemůže uvěřit tomu,že zapomněl zkontrolovat benzín.Doufá,že hodně brzo potkají nějakou benzínku a on bude moci natankovat,jinak budou v háji*Takovýhle nepochopitelný věci já jsem nezažil.Když já jsem se dozvěděl o upírech a lidé kolem taky.Většina už znala způsob,jak se upírů zbavit...Už se vědělo sporýši.

Už jsi žil ve vyspělém světě. Gratuluju... *Pousměje se a podívá se na něj.* Občas v tobě vidím toho zmatenýho mladíčka... Nevím proč. *Vrátí oči zpátky ne cestu před nimi a všimne si že v dálce už obloha bledne.* Za chvíli tam budeme, tak snad to vydrží.... *Nestihne ani doříct větu a auto škytne.* Uhm.... Doufám... *Koukne na Damona. Mohla ten benzin zkontrolovat i ona, jen jí to nějak nenapadlo.* Hlavně klid. Přinejhorším počkáš u auta a já někam dojdu.

Zmateného mladíčka??*koukne na ní a pozvedne obočí.Hned se zase podívá před sebe,aby sledoval cestu*Jop,tak o tom pochybuju*pustí ruku a obě položí na volant*Já jsem v klidu*pousměje se a koukne znovu na benzín.Vydechne*kam bys asi tak chtěla chodit?Když to nevydrží,tak ho k benzínce nějak dotlačím*pousměje se*nebudu u toho auta stát a čekat,kdy mi někdo dá benzín...

Dotlačíš ho k benzince?? *Zvedne obočí a zasměje se tomu docela od srdce.* Nemusíš přece čekat, než ti někdo dá benzin. Došla bych na benzinku a ten benzin bych ti donesla já. *Dodá ještě se smíchem a podívá se na něj.* Hele, 5km a jsme u další benzinky. *Ukáže na ceduli u cesty.* Takže je to kousíček.

*Koukne taky na ceduli a kývne*Vidíš je to kousíček,tam to auto odtáhnout dokážu.Co by si každý pomyslel,kdybych tě poslal pro benzín a já bych čekal,kdy se vrátíš*zavrtí hlavou*něco málo to auto ujede a až bude mít dost,odtlačím ho k benzínce.Nebyl bych první,kdo by to tohle udělal.Takže nepřemýšlej nad tím,že bys někam šla...

Áááá pán je gentleman. *Zasměje se znovu a přikryje si rty dlaní. Když konečně najedou na odbočku k benzince, auto v půlce kopce zaškytá.* Ty volééééé... To těch pár metrů musí vydržet... *Rozesměje se a koukne na Damona.* Šup šup, dojedeme. *Koukne na něj se smíchem a když konečně dojedou ke stojanu, vyskočí z auta.* Natankuj a já to zaplatím a koupím nám kafe. *Mrkne na něj do auta a odejde na shop a ke kase.Projde to tam a najde velkou,několikapatrovou bonboniéru, kterou vezme. Když narazí na plyšáka, co se tváří jako Drákula, musí ho vzít taky . Počká, až Damon dotankuje a všechno zaplatí u kasy, objedná si k tomu dvě kávy s sebou a vrátí se se vším k autu.* Hele, co jsem našla. *Podá Damonovi s úsměvem plyšáka a vesele na něj mrkne.* To máš do postýlky místo mě. *Zazubí se.*

*Uchechtne se a zavrtí hlavou.Když konečně narazí na benzínku,oddychne si.Zarazí se ve chvíli,kdy to auto opět zaškytá*Já se snažím..*usměje se.Když to to auto dokáže a konečně dojedou na benzínku,zastaví a pustí ruce z volantu.Koukne na ní a kývne*fajn*koukne na ní,jak vystupuje z auta a teprve po ní vystoupí i on.Obejde auto a natankuje.Když natankuje,vše dá tak,jak to má být a přejde ke kapotě o kterou se opře,než se Rose vrátí*Proč to kupuješ??*zeptá se pobaveně a vezme si od ní toho plyšáka.Prohlédne si ho a zavrtí hlavou*Tohle místo tebe??*pozvedne obočí a koukne na ní.Nakonec vydechne a povolí obočí*díky*poděkuje nakonec a vezme si od ní jedno kafe,aby toho neměla tolik*tak jedeme,ať nedorazíme až odpoledne*usměje se a nastoupí do auta.Sedne si,zavře za sebou dveře a toho Drákulu,položí dozadu na zadní sedačku*

Proč? Protože ti ráda dělám radost a líbí se mi, jak se směješ... Přesně takhle. *Usměje se zeširoka a políbí ho.* A jo, sice není tak krásnej, jako já, ale hezčího upírka tam neměli. *Pokrčí rameny a když si od ní vezme kafe, upije ze svého.* Nedávaj k němu sušenky. Šmejdi... Tak jedeme. *Zakření se na něj a nastoupí vedle něj do auta.* A bonboniéra pro brášku. *usměje se a natáhne se na zadní sedačku, aby jí položila vedle toho Drákuly.* Chceš vystřídat? Nebo to odřídíš? *Mrkne na něj mile a natočí se k němu bokem.*

Líbí se ti,jak se směju??*zavrtí s úsměvem hlavou a oplatí jí polibek.Koukne na tu bonboniéru*A já pro něho pořád nic nemám*usměje se a napije se kávy.Potom otočí klíčkem a nastartuje*v pohodě.Já jsem říkal,že to odřídím*řekne šlápne na plyn.Odjede od benzínky,dostane se zpět na silnici a zamíří do MF...Přitom se občas napije kávy,kterou drží v jedné ruce*

Mám to vymyšlený. Brácha vypadá, že si rád zacvičí. Co třeba boxovací pytel? V nákupním centru něco takovýho seženeme. Aspoň se tam může vymlátit. A nějaký dort seženeme. Já ani nevím, co by mu mohlo udělat radost. Neznám ho. Vlastně jsme spolu mluvili jeden den a to, když jsi byl pokousanej a oba jsme byli strachy bez sebe. *Pokrčí zlehka rameny a upije kávy. Sleduje Damona, jak řídí jednou rukou.* Mohla jsem ti vzít třeba nějaký držátko abys to kafe nemusel držet. Chceš ho podržet ode mě? *Koukne na něj s úsměvem.*

To on cvičí dost často.Má už v domě hrazdu*zašklebí se*A podle mě mu to stačí,ale jako nápad to byl dobrý*kývne*stejně mě nic jiného nenapadá,takže s tebou souhlasím*usměje se a zavrtí hlavou nad nabídkou,jestli chce držet to kafe*Já to zvládám*koukne na ní,usměje se a hned zase koukne na silnici*a ohledně toho dortu bych nejdřív zavolal Enzovi...nebo Lexi*zašklebí se nad tím,když vysloví její jméno*oni to organizujou...Tak můžeš jednomu z nich zavolat,jestli už nějaký nemají.Aby to tam tak nebyl samý dort..*usměje se nad tou představou a znovu upije trochu kávy*