Areál Univerzity

*Když Lexi upadne do bezvědomí,vypne to a přejde k ní.Vezme jí do náruče a odnese na lehátko,kde jí ihned spoutá,aby nemohla utéct.Potom přejde ke dveřím,které zamkne,aby tam nikdo nepřišel.Hned potom sebere ze země její mobil a odloží ho na pracovní desku,jen aby neležel na zemi.Potom se k ní vrátí a vyhrne jí rukáv.Zapíchne do ní jehlu,položí pytlík a začne jí odebírat krev*

*Není ještě moc při smyslech, ale probere jí nějaké píchnutí do ruky. Pootevře oči a uvidí že je někde spoutaná, snaží se dostat pryč z toho, ale nejde jí to. Navíc je ještě slabá. Koukne kdo tam u ní stojí.Všimne si že jí něco zapíchl do ruky.* To vy jste ten doktor Maxfield.... *Procedí skrz zuby jeho jméno.*

*Koukne na ní,když na něho promluví*už jste o mě slyšela??*pousměje se*říkal jsem si,proč se ptáte na jistou Maggie,která může být už dávno mrtvá..a zrovna tady

Co to děláte?*Koukne si na ruku.*Jo slyšela a jste ten největší hajzl na světě. *Řekne naštvaně.* Protože Maggie tu sledovala chování dříve vězněných upírů.Kde jinde bych jí měla asi hledat. *Odsekne.*

odebírám vám krev*odpoví jí na otázku a usměje se*já nevím,kde jinde by jste jí měla hledat,ale tady to byla chyba*odejde od ní,ze stolu si vezme své zařízení a zapne ho*subjekt 65018 při smyslech a komunikuje*zaznamená si,zařízení vypne a položí zpátky na stůl*

Proč? K čemu vám bude? *Zamračí se.* Chyba byla to že jsem s vámi odešla. *Pokroutí hlavou nad svojí hloupostí. Poslouchá ho co říká.* Subjekt? *Zeptá se s trochu udiveným výrazem. Čím více jí bere krev tak se cítí ještě více slabá.* Co budete se mnou dělat ?

Krev,kvůli dalším výzkumům*odpoví jí a vrátí se k ní*zkoumám upíry a snažím se změnit jejich potravu*koukne na pytlík,jak hodně je naplněn*chci zkusit něco,díky čemu by upíři přestali pít z lidí a místo toho se krmil jeden na druhém*vezme do ruky desky a začne si tam něco poznamenávat*

Výzkumy... *Řekne tišeji.* Nebudu vám tu dělat pokusného králíka. *Zamračí se. Začne sebou trhat a snaží se dostat ze sevření.* Pusťte mě! *Zavrčí na něj. Pod očima jí naskočí žilky.*

neměla by jste se tak vyčerpávat.Zbytečně rychle zeslábnete*je v klidu,ví,že se odtamtud nedostane*odsud se dostanete,až já budu chtít*dopíše něco do desek a položí je na stůl*

Co se mnou chcete ještě dál dělat ? Mučit mě jako ty přede mnou ? *Zeptá se. Je o dost slabší. Nemá už sílu na to aby se dostala ze sevření.* Zabiju vás! *Procedí skrz zatnuté zuby.*

O tom zabití pochybuji.To by jste se nejprve musela dostat z toho křesla a to se vám jen stěží povede*usměje se.Vyndá z kapsičky světýlko,zapne ho a projede s ním přes její oči*

jednou se z něho dostanu a zabuju vás. *Zamručí, když jí posvítí do očí tak je přivře. *

To už jsem slyšel,ale nikdy se nevrátily*uklidí světýlko zpátky do kapsy*Jsem si jistý,že až se odsud dostanete,zpátky se nevrátíte.

*Zamračí se.* ja se vrátím to vám slibuji. *Zamručí. Už nemůže skoro ani mluvit. *

To uvidíme*usměje se.Znovu zkontroluje pytlík,který už je skoro plný.Potom odejde ke stolu a vezme do ruky diktafon*subjekt 65018 po odebrání krve slabější a stále více touží zabíjet.*řekne a zase to vypne*

Vy už toho pak moc neuvidíte. *Ušklíbne se. Pozoruje ho jak odchází ke stolu a poslouchá co říká.*

Já toho uvidím ještě hodně*přejde k ní a plný pytlík odstraní.Jehlu z její ruky taky odstraní,protože vidí,že už je slabá dost*měla by jste si odpočinout

*Jen se ušklíbne. Trochu zasyčí když z ní vytáhne jehlu.* Nechci si odpočinout chci pryč. *Štěkne po něm a trhne sebou.*

*vydechne*to nepůjde.Mám s vámi ještě spoustu plánů*odejde pro stříkačku naplněnou sporýšem a když k ní dojde,píchne jí to přímo do žíly*

*Než stačí něco říci tak dostane injekci po které po chvíli usne.*

*Když Lexi usne,odloží injekci na místo,kde jí vzal a znovu něco zapíše do desek,kam si píše výzkumy.Chce to mít v záloze,kdyby někdo ukradl jednu věc,bude to mít zaznamenaný v té druhé.Dopíše to a desky odloží.Začne si pomalu připravovat věci na to,aby mohl zkoumat,co všechno upíři snesou a jak se s tím vyrovnává jejich tělo*

*Po nějaké chvíli se probere. Otevře oči a chvíli jí trvá než se rozkouká. Všimne si Wese u stolku jak tam něco dělá.* Proč to děláte? *Otočí hlavu směrem k němu.*

*Koukne na ní,když se probudí a promluví na něho*zajímám se o upíry...je záhada,jak se vždycky vaše rány zahojí*vezme do ruky nožík a přejde k ní*zajímalo by mě,jak je tohle všechno možné *vezme nůž a řízne jí do oka.Chvíli se tak šťourá až do doby,než dostane vzorek,který potřebuje.Hned si to uklidí*

Je to tak prostě dané a.... *Nedopoví to, protože jí do oko řízne.*Aaaaaaa.... *Vykřikne bolestí a ještě když se jí v tom šťourá. Různě se kroutí. Propíná ruce i prsty.*

*Odnese vzorek na místo,kam si dává i různé věci,které chce prozkoumat*Je to dané,ale nikdo neví,jak se to všechno stalo,že je to tak dané*vrátí se k ní*