Cely Whithmore

*Přinese jí v náručí do cely.Cestou sem si dával pozor a když ho někdo viděl,řekl,že omdlela.Položí jí tam na zem,vyjde ven a v cele jí zamkne.Potom se vrátí zpátky do své laboratoře,vyčkávat na Enza*

*Po nějaké době se probere. Je dezorientovaná. Koukne kolem sebe, ale vůbec netuší kde je. Pokusí se stoupnout, ale je tak moc slabá že to nedokáže. Je ráda že aspoň ještě trochu vnímá.*

Nech si kecy na koledu. *Řekne mu zatímco slézají po schodech celám. Když dojdou k té zamčené, kde je Lexi, úlevně vydechne.* Lex. *Usměje se a strčí ruku Wesovi do kapsy, píchne se o jehlu, co má v kapse.* Jau!!! *Zařve a vyndá mu jehlu z kapsy.* Really? To snad ne. *Hodí ji pod nohy a rozšlape jí, chytí Wese pod krkem.* Urvu ti hlavu! *Zavrčí.*

*Slyší blížící se kroky. Pak pozná Enzův hlas. * Enzo.. *Šeptne. Pokusí se zvednout aspoň trochu hlavu, aby ho viděla, ale nedokáže moc zaostřit pohled. Vidí ho nějak roztřeseně.*

*Zůstane stát před celou,kde je zamčená Lexi.Vydechne,když dá Enzo ruku do kapsy.Tak trochu doufal,že zabere a vpíchne do sebe tu dávku sporýše.Když ruku vyndal,rozšlápl tu injekci a chytil ho pod krkem.Zadívá se na Enza*do toho*zachraptí.Ví,že to neudělá,protože bez něho tu celu neodemkne*

*Zamračí se a povolí stisk.* Odemkni jí. *Přikáže mu.* Fofrem!

Velice rychle ses snažil,dostat mě sem dolu...ale už ti nedošlo,že kvůli bezpečnosti,ty klíče sebou nenosím*pousměje se*budeš mě muset pustit,abych pro ně došel.

*Přimhouří oči.* V tom případě je dobře, že jsem se posilnil. *Zašklebí se a zatímco ho jednou rukou drží pod krkem, trhne s dveřmi od cely tak silně, že vylomí zámek.* Lex? Krásko, pojď... *Odhodí Wese proti zdi a vezme Lexi do náruče. Vyjde před celu.* Bye Bye doktůrku. *Usměje se samolibě.*

Enzo.. *Opět jen zašeptá jeho jméno. Je sice slabá, ale má lepší pocit bezpečí v Enzově náruči.*

*Narazí do zdi a sesune se k zemi.Sleduje Enza,jak nese v náručí Lexi*bravo*kouká na něho*vyhrál*zvedne se pomalu ze země*si...ale ona se vrátí

*Rozčíleně se na doktora podívá,držíc Lexi v náruči.* Co to kecáš? Proč by se vracela? *Přimhouří oči a položí Lexi na zem. U.r. se přiblíží k doktorovi a přimáčkne ho k zemi.* Proč?!

*Dívá se na Enza vážně.Ví,že je silný a kvůli té jeho ochraně mu nemůže nijak ublížit a jestli chce,aby se vrátily,musí s tím něco udělat*kvůli protilátce*koukne očkem na Lexi.Zneužívá toho,že sotva vnímá*

*Rozzuřeně Wese kopne do rozkroku.* Protilátce?!?! Jaký protilátce?!?! *Zasupí mu do obličeje a přidusí ho.*

*Zkřiví obličej bolestí,když ho kopne do rozkroku*mám jí nahoře*řekne s ještě stále zkřiveným obličejem.Vidí,že Enzo pro ní udělá cokoliv,takže to bude snadný*

*Zvedne Wese za vlasy a smýkne s ním.* Jdeme. *Vezme ho pod krkem a vystoupá s ním z cel do jeho kanceláře.* Dáš mi protilátku a necháš nás odejít. *Přimhouří oči.*

*Holce rozkousne zápěstí a nechá Lexi padnout pár kapek do pusy, aby viděl, jak je na tom, holce dá znovu svojí krev aby se uzdravila, poděkuje jí a pošle pryč.* Lexi?

*Ucítí krev, ale je už tak moc vysílená že přestává vnímat okolí. Snaží se udržet aspoň trochu při smyslech, ale moc se jí to nevede.*

Ńapij se té krve, prosím... *Zažadoní a nahmatáv kapse injekci, bojí se jí použít.*

*Chce Enzovi odpovědět a snaží se na něj podívat, ale nemá sílu.*

Sakra, Lexi. *V tom ho napadne její slabosti využít. Vyběhne s ní v náruči do kanceláře s Wesem po cestě vypustí látku z injekce do prostoru a zahraje, že jí píchl Lexi a udělalo se jí po tom zle.*

*Leží v cele, tu bolest už ani moc necítí co jí způsobuje ten doktůrek. Největší zlost má na ty dva upíry. V hlavě už přemýšlí o tom jak se jim pomstí.*

*Odnese Rose do cely hned vedle Jessicy.Odloží jí tam na zem,prohledá jí kapsy a vyndá mobil a všechny,co v kapsách má.Potom vyjde ven,zamkne jí a odejde pryč.Jessicy si nevšímá.Spěchá,aby mohl prozkoumat Roseinu krev a pokračovat ve výzkumu*

*Koukne na Wese, když tam přijde s nějakou upírkou.* Konečně jsi mi dovedl společnost jak velkorysé. *Zavrčí na něj. Nesnaží se o útěk, protože za tu celou dobu co tam je se snažila mockrát a nikdy jí to nevyšlo. Ještě z jeho přídělů krve není moc silná a to co už na ní zkusil jí vysílilo dostatečně. Koukne na Wese jak odchází a pak se zadívá na tu upírku co tam leží.*

*Usne vlastně okamžitě po vpravení zbytku sporýše do jejího těla.Nestihla ani zareagovat na Wesova slova.Chtěla mu říct,že na to může zapomenout,protože se nekrmí ani z lidí,dokáže se ovládnout.Zaznamená dívčí hlas a pokusí se otevřít oči.Jen je lehce pootevře,když už je zamčená a nadechne se,jak jí to utlumené plíce dovolí.Lehne si na břicho a otočí hlavu k Jessice.Pozná,že je zamčená v nějaké cele,ale nemá sílu se rozhlížet.Místo toho jen potichu zasténá.Do mysli se jí vloupá Damon.Při myšlenkách na něj zavře oči a položí čelo na zem.*