Hrobka Mystic Falls

*Přikryje si pusu dlaní,když vidí v jakém je Lexi stavu,aby nevykřikla nahlas.* Lexi.... *Rozeběhne se k ní a chytne Erika za rameno.* Nemůžeš s ní třást!!!Vždyt jí.... *Nedořekne to a kouká,jak jim zešedla před očima a vystoupilo žilkování.* Ne,ne,ne,ne,NE!!!!! *Opakuje stále dokola až vykřikne.Vyskočí na nohy,vytrhne jí kolík z hrudi a odpálí okovy.Chytne Lexi hbitě,aby neupadla na zem a položí jí.Rozpláče se a chvíli není schopná díky pláči ani dýchat.Sevře pevně víčka a koukne na Erika.Ví,co musí udělat.Sevře jeho dlan a v duchu promluví k Tomovi a poděkuje mu za všechno.Začne mumlat kouzelnou formuli,kdy svůj život daruje někomu jinému.Když kouzlo dokončí,odpadne bez známek života vedle Lexina těla.*

Katie ne! *Zařve,když vidí,jak její tělo padá na zem.Rychle k ní přiskočí a chytí jí do náručí,aby nedopadla pevně na zem.Cítí,že z očí se mu hrnou slzy.*Ne,to jsi neudělala!*Zakřičí a sáhne jí na krk,nenahmatá tep.Spadne s ní do kolen.Pevně jí v náručí sevře.Hlavu si položí k ní na hruď.Brečí a lehce se s ní kolébá.Je něco jako v šoku.*

*Po chvíli se probere, něco jí tlačí u srdce. Sáhne si tam ještě se zavřenýma očima a vytáhne kus toho kolíku. ten odhodí a pak se probere. Chvíli se rozkoukává. Koukne vedle sebe a tam uvidí nějakého kluka a mrtvé tělo Katie. Vyhrabe se těžko na kolena.* Katie... *Šeptne, po tváři se jí roztečou slzy.* C... Co se tu stalo? *Zeptá se tiše se slzami v očích.*

*Z šoku se vzpamatuje,až ,když na něj Lexi promluví.Zvdne hlavu od Katie.* Obětovala život,aby jsi mohla žít...*Vzlykne.Hned ho napadne,že by jí mohl oživit,ale nemá dost síly...ví to,zemřel by,ale pro Katie by udělal vše.Vzpomene si na strýce,který umřel, kuli černé magii.Rozhodl se,že ji použije.Pomalu a opatrně položí Katie na zem a dá ruce nad její srdce.V hlavě se ''přepojí'' na černou magii a začne odříkávat kouzlo.Víčka pevně stiskne a soustředi se na oživení.Na obličeji a rukách se mu začnou dělat černé žilky,kterými protéká černá magie.Spustí se mu docela hodně krve z nosu a na ruce se mu začne dělat černé znamínko.Věděl,že když bude tak těžké kouzlo praktikovat černou magií,tak to bude mít následky,ale ještě netušil jaké..Tak moc se snaží a soustředí na oživení Katie.*

*Když Erik dokončí oživovací kouzlo s pomocí černé magie,zhluboka se nadechne a otevře oči.Vidí rozmazaně,takže rychle zamžiká očima a zmateně koukne po prostoru.Pohled jí padne na Erika a hned do strany na Lexi.Oddychne si,když jí vidí živou.Znovu koukne zmateně na Erika a uvidí černé žilky,vyskočí na kolena a dojde jí,co udělal.* Eriku!!!! *Stiskne mu ramena a otře mu slzy z tváří.* Ty troubo,slíbil jsi,že s černou magií si nebudeš zahrávat!!!! *Rozbuší se jí srdce a pevně ho obejme kolem krku.Koukne na Lexi.* Jsi v pořádku???

Nee... *Zatají se jí dech, když jí Erik řekne co Katie udělala. Sleduje ho jak provádí nějaké kouzlo a střídavě kouká na něj a na Katie. Když vidí jak otevře oči Kati tak se jí uleví. Nedokázala by s tím žít že se pro ni obětovala. Neví o čem to Katie mluví s černou magií se nesetkala. Když na ni promluví tak přikývne.* Jo tak nějak jsem... Ty už to, ale nikdy v životě nedělej co jsi pro mě udělala... *Koukne na ni vážně.*

*Oddychl si,když se Katie probrala a objala ho.Objal jí tak a pevně stiskl.Tak moc se o ní bál.Levá ruka ho trochu zaštípe na tom znamínku co se mu udělalo.Kašle to a objímá Katie.*I kdybych mněl zemřít,tak bych tě oživil..*špitne a žilky mu pomalu mizí.*

*Koukne na Lexi a zavrtí nesouhlasně hlavou.* Udělala bych to kdykoliv znova....A ty... *Odtáhne se od Erika a cvrnkne ho do nosu.* Ty už nikdy neriskuj... *Zamračí se na chvilku a chytne ho za ruce.Koukne na ně a všimne si znamínka,které mu zbylo na hřbetu ruky.* Blázne! *Stiskne mu ruce a nejradši by mu pleskla.Je mu vděčná,že jí oživil.* Děkuju.... *Dá mu pusu na čelo a vyhrabe se na nohy.* Hele....musíme zmizet...všichni.... *Koukne na oba dva kapitánsky.*

Katie nebýt jeho tak jsi mrtvá, kvůli mě... To bych si neodpustila takže to už nedělej... Ty sebevrahu... *Koukne na Katie jak cvrnkne Erika do nosu.* Děkuju ti Katie za záchranu... Budu ti za to vděčná navždy.. *Poděkuje ji.* Jo měli bychom vypadnout než jsem zase přijde ten čokl.. Tak šup... *Přikývne na Katie. Postaví se pracně na nohy. Má strašný hlad, ale drží se skvěle před těma dvěma. Vyškrábe se z hrobky ven a drží si od nich trochu odstup.*

*Lehce se usměje,když ho Katie cvrnkne do nosu.*Katie...*Vydechne její jméno.* Víš,že bych pro tebe udělal cokoliv...*Mrkne na ní.Když ho chytí za ruce tak se usměje.Pak se koukne na ruku.Povzdychne siJe s tím smířený,takže si z toho hlavu nijak nedělá.* To je kuli tomu kouzlu...*Chtěl říct ještě něco,ale Katie mu dala pusu na čelo.Znovu se usmál a vstoupnul si.Koukne na Lexi.* Myslíš Tylera hádám....*Řekne a pak před sebou nechá jít Katie.Jde hned za ní z hrobky.*

*Sleduje Lexi když mluví a propouští její slova hned zase druhým uchem ven s milým úsměvem. Všechno jí odkýve.* Lexi.... Neděkuj mi. Děkovat se bude později. *Usměje se na ní a koukne na Erika.* Ty mě neštvi.Žádný cokoliv. *Oddychne si, že jsou všichni v relativním pořádku a souhlasí s rychlým odchodem.Sleduje Lexi, jak se škrabe z hrobky a následuje jí. Ví, proč se od nich drží dál a rychle přemýšlí, co by mohla udělat za kouzlo, aby jí ulevila.Podívá se na Erika, když se drží hned za ní a rozkošně se na něj usměje.Nakonec namíří k Lexi ruku a otupí její hrozný hlad, aby jí neovládal.Když jí otupí a může se k ní dostat, přejde k ní a postaví se před ní.* Vydrž Lex, potřebujeme tě čilou.... *Usměje se na ní a přiloží jí ruce na spánky.Začne mumlat formulku která jí během chvilky uzdraví.Podívá se na Erika, když je hotovo a sundá ruce z Lexiných spánků.* Šupejme... *Zavelí a chytne Erika i Lexi za ruce.Rozejde se s nimi rychle ke Grillu.Podívá se na Erika znovu a mrkne na něj.* Přenesu nás přímo k Enzovi.... Sledujte. *Zavře pevně oči a celým nitrem se sousedí na Lexiny myšlenky na Enza.Uvidí ho ve své hlavě a spustí se jí lehce krev z nosu.Soustředí se dál a zničehonic cítí, jak je někde v meziprotoru. Pevně drží oba za ruce a když otevře oči, uvidí Stefana a Enza před sebou.Oddychne si a složí se Erikovi do náruče.Usměje se.*

*Když jsou dole v hrobce,tak jí pustí a vstoupne si k východu.Založí si ruce na prsou a nespouští z Eleny oči.*Neopovažuj se utéct...*řekne chladně.*

*Když jí pustí,překvapeně na ní zamrká a potřese hlavou.Vůbec nechápe,kde se to ocitla.Podívá se na tu dívku,která jí sem přinesla a pozná podle hlasu její "příbuznou".* Tos byla ty! *Vydechne nevěřícně a prohrábne si vlasy.Udělá pár kroků dozadu a rozhlédne se kolem sebe.* Kam jsi mě to vzala? A proč? Proč to děláš,co jsem ti udělala? *Zapíchne si ukazováček do hrudi a zalijí se jí oči slzami.Vůbec netuší,co může být se Stefanem.* Co jsi udělala Stefanovi?!

Ano,byla jsem to já...*Protočí očima.yJsi v hrobce a být tebou...tam...*ukáže na vchod ze kterýho se nedostane žádnej upír,když tam vkročí.* ...bych asi radši nechodila...*Ušklíbne se.*Dost otázek ..*Zvedne ruku dlaní k Eleně.*Nebudu se ti tu zpovídat...*řekne s kamenou tváří.Příjde jí milé,že se stará o svého přítele,ale musí plnit Klausovo rozkazy,rozkaz je rozkaz.*

Ale...Ale proč? Já.. *Zhluboka se nadechne.Musí myslet.Zajede si oběma rukama do vlasů a udělá menší kolečko na místě,kde stojí.* Proč tam nemám chodit? *Nakrčí nechápavě čelo a podívá se k tomu vchodu.Šlehne pohledem po Hayley a potom znovu k tomu vchodu.Třeba je tam východ.Přešlápne si z nohy na nohu a vydechne nosem.Tváří se nenápadně a pak se prostě rozeběhne a dostane se do té hrobky úplně.Pokračuje až dozadu,takže jí Hayley nemůže vidět.Strčí si vlasy za ucho a obejme si trup rukama,když tam prochází.Ne,že by jí z toho bylo zrovna dobře.Asi tam vážně lézt neměla.*

*Neodpovídá jí,převrátí očima nad tim,jak tam vběhne.*Sou tam upíři co dlooouho nemněli krev...být tebou vylezu...*Zavolá za ní.Nerada,aby se Eleně něco stalo,oak by za to mohla a Klaus by byl asi naštvanej.*Vylez ať tě mam pod dohledem...protože jestli se něco stane,tak to budu mít na svědomí já a to fakt nemam zapotřebí...*Zamručí,stále stojí u východu ven,nastraží uši a zaposlouchá se.Zajímá jí co tam dělá.*

*Zatají se jí dech z toho,co jí řekne,že tam je.Má oči na šťopkách,aby žádného upíra nevzbudila a nenarazila.* (Třeba blafuje.) *Otočí se k východu a zaksichtí se otráveně na její slova.Ráda jí zavaří nějaký průšvih za to,jaká je.Nic já na to neodpovídá a jde dál.Zakopne o nějaký kamínek a upadne na koleno.* Au! *Sykne,když dopadne a tře si pobité koleno.* Proboha on mě zabije a já nemůžu vstát! *Pokusí se Hayley vyděsit a docela se nad tím pobaveně zasměje sama pro sebe.Rychle se dostane na nohy a oklepe si džíny.*

*Zamračí se,když slyší,jak sykla.Udělá krok dopředu,ale pak zase zpátky.*Vážně vtipné...poznám,když se ti něco stane...*Ušklíbne se.Dokud necítí žádnou krev,tak Eleně není nic vážnýho.*Nesnaž se ..na nic ti neskočim...*řekne a opře se o zeď.Přemýšlí,jak by mohla Elenu vylákat ven.*Nedělej fóry a vylez...*Rozkáže jí ,vstoupne si pořádně a dá si ruce v bok.*

*Vytáhne si džíny,kde má odřené koleno a docela krvácí.Jestli měla Hayley s těmi upíry pravdu,tak je to přiláká.Poplašeně se rozhlíží kolem sebe a vyhrabe z kapsy mobil.Rozsvítí na něm světlo.Nemá tu žádný signál,takže Stefanovi zavolat.Svítí kolem sebe do prostoru a zamračí se směrem k východu.* Kdybych si dělala srandu,už jsem vylezla. *Odsekne jí nakvašeně a zavrtí hlavou.Sedne si na zem.* Nevylezu.To se radši nechám sežrat. *Odpoví jí trucovitě a obejme si nohy rukama.Položí si kolena na bradu a soustředěně poslouchá,jestli se kolem ní něco nehýbe.*

*Ucítí krev.Zamračí se a udělá pár kroků ke vchodu ,je asi krok od toho pole,který jí nepustí ven,když tam vleze.*Děláš si srandu? Okamžitě vylez!*Zvolá do vchodu.*Nebo ať si tě tam klidně sežerou...Já to myslela dobře...*Řekne a doufá,že to na Elenu zapůsobí a vyleze,řekla to vážně,ale popravdě je trochu nervózní.Zase jde ke schodům a posadí se na ně,stále vidí na vchod do ,kterýho vešla Elena.*

Nemůžu chodit,jinak bych vylezla!! *Odpoví jí s trochu zvýšeným hlasem a v tom se vedle ní něco pohne.Okamžitě vyskočí na nohy,zakopne a sedře si při pádu celé předloktí.Vůbec se jí nelíbí,že v tom okamžiku zaslechla znovu pohyb tentokrát z druhé strany.* Kdo-...kdo tam je? *Promluví do tmy roztřeseným hlasem.Nemá odvahu teď zapnout světlo na mobilu a podívat se.Srdce má až v krku a zapomene být našvaná na Hayley.Vážně nechápe,proč na ní tak řve.Ona přece musí být taky upír.Ti,co tady leží jí nemůžou ublížit.*

*Uslyší jak padá a následovně ucítí nával známého pachu,nachvilku se jí změní obličej,krev nemněla docela dlouho.Zhluboka se nadechne a obličej se jí vrátí zpět co normálu.*Eleno,to už není vtipné...okamžitě vylez...*Řekne a jde ke vchodu,má nutkání tam jít,ale ví,že by pak nemohla ven.Zaposlouchá se,hrklo v ní,když se Elena zeptala jestli tam někdo je.*Říkala sem ti,že jsou tam upíři...*zavrčí.*

Jsi vážně hlavinka. *Zaprská podrážděně k Hayley,když na ní vrčí a zatřese hlavou.V tom ucítí dotyk na svojí noze a srdce jí vyskočí snad z těla.* ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!! *Zaječí a rychle se po zadku šoupe dál od toho místa,kde po ní něco sáhlo.Mohla to být jen myš.Určitě jí těmi upíry jen straší.Mobil zůstal ležet tam,odkud se odplazila a plazí se dál od východu.*

*Zamračí se,upíří rychlostí vyleze ven a začne psát sms Klausovi.*

kód:

Vzala jsem Elenu do hrobky...H.

*Odešle to,uslyší Elenin křik ,zase se upíří rychlostí přemístí dolu ,nepřemýšlí nad tim,že tak uvízne a vběhne dovnitř za Elenou.Svítí si mobilem.*Eleno? Kde jsi?!*Pak zavětří krev,jde za krví a najde jí,klekne si k ní a nakousne si zápěstí.*Napíj se,aby ses uzdravila...protože já si s tima upírama vážně nedělam srandu...*zamručí,uslyší nějaký tichý a slabý hlasy,jsou to ti upíři prahnoucí momentálně po Elenině krvi.*

*Tiskne si ruce k tělu a vážně začíná mít strach.Zaslechne rychle se blížící kroky a světlo.Podle toho pozná,že je to Hayley.Oddychne si a zmateně se podívá na její ruku.Než aby se na něco ptala,nebo jí odporovala,napije se její krve ze zápěstí a odtáhne hlavu od její ruky.* Co to-co tady dělají? *Utře si rty od její krve a znechuceně se zašklebí nad tím,že pila krev.Slyší ty zvuky sunoucí se k nim blíž,ale rány se jí začnou hned hojit.* Já mám strach. *Polkne a zašeptá.*