Hrobka Mystic Falls

*Je ráda,že jí Elena neodporovala.Ruka se jí zahojí.*Já nevím...jen vim,že tu jsou...*Zamručí a ukáže do prázdného rohu kouta.*Běž tam...já budu tady a budu dávat bacha,aby se k tobě nepřiblížili...*rozkáže jí a povzdychne si,teď se nedozví kdy má Elenu pustit,protože tu není signál a právě vešla někam odkud už se nedostane.*Neměj strach...nedostanou se k tobě,když se hned zvedneš a půjdeš do toho rohu...*řekne trochu chladně.*

Ehm.Dobře... Díky. *Zatřese hlavou nechápavě a odplazí se opatrně do toho rohu,kam jí ukázala Hayley.Zaslechla to její povzdychnutí.Znovu si obejme nohy rukama,položí bradu na kolena a zadívá se na ní upřeně.* Proč nejdeme ven? *Zeptá se jí a nakrčí čelo.Nemusela by jí přece potom hlídat a tak.*

*Jde k ní a sedne si hned vedle ní.*Řeknu ti to takhle...upíři se z týhle hrobky nemůžou dostat ven...takže ani já...*Objasní jí.*A ty tu zůstaneš se mnou...mam nařízeno tě nepouštět dokud nedostanu signál...*Povzdychne si.*A ten nejspíš nedostanu,protože tu není signál...takže tu zůstaneš se mnou...stejně se nemáš čeho bát...dokud sem tu já tak ti nikdo neublíží...*Řekne jí a podívá se kolem sebe,když zase uslyší nějaké tichté sténání.*

*Podívá se na ní,když si vedle ní sedne a rozšíří se jí údivem oči.* Proč jsi mi neřekla,že se odtud nemůžou upíři dostat?Co když Stefan zjistí,že jsem tady? *Znovu se jí zalijí oči slzami.Nemůže Stefanovi dovolit,aby sem šel,kdyby to zjistil.* Signál?Od koho a proč?Co se to tu teda děje?To jsou pořád únosy a války a já ničemu nerozumím. *Zamračí se a zmateně si položí hlavu do dlaní.Trhne sebou po tom zasténání.* Já mám strach,nechci tady být. *Zaleze až úplně do kouta a kdyby tu nebyla Hayley,tak už brečí jak malá holka.* Omlouvám se,že jsi sem za mnou musela. *Zašeptá ustrašeně.*

Co by se na tom změnilo?*Zeptá se jí a povzdychne si.*[color=#00ffffO to se neboj...Stefan sem nepůjde...[/color]*Řekne jí a opře se hlavou o zeď nachvilku,když ale přijde další nával otázek,tak jen dlouze vydechne.* Já sama nevim co se tak nějak děje...Mam jen své rozkazy...*Mikne rameny a podívá se na to,jak ještě víc couvá do rohu,vstoupne si.*Je mi líto,ale budeš tu se mnou muset být...jak sem řekla,nemůžu tě pustit...*řekne a opře se o zeď,dívá se na ní.*Kdyby jsi nedělala hlouposti,tak by sme tu teď nebyly a možná bych tě mohla i pustit...*povzdychne si.Posvítí na ní mobilem,aby se podívala co má na sobě a jestli jí tu není zima.* Doufam,že nás tu někdo najde...*zamumlá si spíš sama pro sebe.*

Změnilo by se hodně.Nemusela jsi sem za mnou chodit.Vůbec bych sem nešla. *Zavrtí hlavou a povzdychne si.* Jestli Stefan zjistí,že jsem tady,půjde sem.A jak to vůbec můžeš vědět?Tak co je s ním? Ty to víš? *Tohle se jí vůbec,vůbec nelíbí.Semkne rty a zamračí se.* Od koho máš rozkazy? *Procedí skrz zuby.Určitě řekne to jedno jméno,které omílají v L.A. všichni dokola.A jestli ano,jak dá vědět ostatním,když tu není signál?Prohrábne si vlasy zoufale.* Myslela jsem,že je tu tajná chodba.Východ.Mohla jsi mě taky varovat rovnou. *Odsekne jí a dá si ruku před obličej,když na ní svítí mobilem.Na její poslední větu nereaguje.Stejně jí přijde,že nebyla pro ní.Opře si čelo o kolena a povzdychne si.*

No páni ty by jsi mně poslechla?*Pozvedne obočí a zhasne mobil.*Ty se ven dostaneš,ale já ne...*Zamručí.* Nevim co s nim má Klaus v plánu...*Výštěkne na ní,už jí vážně štve,jak se stále vyptavá.*Mohla si vyjít,když sem řekla aby si vylezla,ale nee ty si se chtěla nechat sežrat...*Řekne trochu klidněji a založí si ruce na prsou.*Zůstaň tam kde jsi...*Řekne Eleně a jde k východu,ruku dá před sebe a pomalu natahuje dokud jí ta neviditelná bariéra zastaví.Zamračí se a prohrábnr si vlasy,bouchne do ní trochu vztekle pěstí a pak se vrací za elenou.*Doufam,že tě tam nic nesežralo...*řekne víc nahlas aby ji Elena slyšela.*

*Přemístí se u.r k hrobce a pak sejde schody dolu.Rozhlédne se kolem a když nikoho nevidí,ale slyší,rozejde se k té hrobce.Opře se tam dlaní a zadívá se do tmy*Klaus vzkazuje,že jste obě volný*Předá Klausovo vzkaz a zůstane tam stát,jestli na něho budou nějak reagovat,aby mohl odejít a najít si nějakou svačinu*

*Povzdychne si,když jí Hayley řekne,že ona se ven nedostane.Sklopí pohled ke svým propleteným prstům na rukách.* Podívej,mě to vážně mrzí.Omlouvám se. *Otevře pusu,když na ní štěkne a rychle jí zase zavře.Zasloužila si to.Vyptává se jí jako puberťačka.Polkne a přikývne.Zvedne k ní hlavu,když jí přikáže,aby zůstala na místě a má nastražené uší,aby slyšela,jak daleko od ní se ty ruce vysušených upírů pohybují.Pomalu se vydrápe na nohy a zůstane přilepená u zdi.Zaslechne Hayley a zvedne obočí.* Kdyby jo,asi to cítíš,ne? *Zatřese hlavou a když uslyší Stefana,spadne jí balvan ze srdce.* Stefane!! *Vykřikne,zapomene na to,že má mobil mezi upíry a rychle se poslepu doklopýtá k východu.Prosmýkne se kolem Hayley a skočí Stefanovi kolem krku.* Stefane,já jsem se o tebe tak bála! Jsi v pořádku? *Pustí se jeho krku a zadívá se na něj.Zúží oči,když vidí jeho pohled.Tak...jiný.* Stefane? *Položí mu obě dlaně na tváře a zkoumavě si ho prohlíží.*

*Nic neřekne a jen si povzdychne.Uslyší mužský hlas tak se otočí a zase dojde úplně co může k východu.*Ale já ven nemůžu...*Odfrkne si.Něco jí napadne.*Prosím...je mi jasné,že tě Klaus na něco potřeboval...až s nim budeš znovu v kontaktu,tak mu řekni o tom,že sem tady uvězněná...*Poprosí Stefana a opře se o zeď.Sleduje ,jak se Stefan chová,pozvedne obočí.Dojde jí,že se něco děje,neví jestli je naštvaný,že je Elena tady,ale zase naštvaný nevypadá,ani vůbec žádnou emoci v obličeji,sleduje ho ,jak zareaguje na Elenu.*

*Když mu Elena skočí kolem krku,vydechne a nedotkne se jí ani,aby jí od sebe odstrčil.Doufá,že se pustí sama.Když se tam stane,koukne na ní*Je mi dobře*Usměje se na ní a pak koukne na Hayley*Když se s ním někdy dostanu do kontaktu,pokusím se u to vyřídit,ale brzy to nebude....Nemáš lést někam,kam nemáš.

*Otočí se na Hayley,když taky přijde k východu a žádá Stefana o to,aby vyřídil Klausovi,že je tady.Pak oči vrátí na Stefana a znovu si ho přeměří.Neobjal jí,vlastně se jí vůbec nedotkl.Ani jeho odpověď není taková,jako na ní mluví normálně.* Stefane,co se stalo? *Když pak odpoví Hayley tak chladně,rozšíří se jí oči.Takový Stefan není.Snažil by se,aby se odtud Hayley dostala.Ale třeba je na ní naštvaný,že jí unesla.* My ti odtud pomůžeme,Hayley.Že jo,Stefane? *Otočí se na něj s nadějí v očích a lehce zvedne koutek.* Ona mě vlastně zachránila,když jsem tam vpadla mezi upíry.Oni by mě sežrali.To kvůli mně je tam uvězněná. *Podívá se na Hayley smutně.* Omlouvám se ještě jednou,my ti pomůžeme se odtud dostat. *Je jí jasné,že Klaus se na ní zvysoka vyprdne.Chytne Stefana za ruku a stiskne mu jí.* Co se vlastně stalo s Klausem? Proč tě potřeboval? *Vyptává se ho zmateně.Pořád v jeho obličeji nevidí nic.*

*Zamračí se na Stefana.*Zachraňovala jdem ti tu přítelkyni...*Ušklíbne se na něj.Sleduje Elenu,založí si ruce na prsou.*Ty mi opravdu chceš pomoct? *Zeptá se Eleny trochu udiveně.Kývne,když Elena řekne Stefanovi,že se tam dostala kuli ní.*Už se neomlouvej...*Řekne Eleně.*Bála si se...přirozeně...*Řekne a pousměje se,ale tak,že to není skoro vidět.Ozvedne jedno obočí,také by jí zajímalo co po něm Klaus chtěl.*

Nic se nestalo,všechno je dobrý*Usměje se a prohlédne si Hayley*Pomož jí,když chceš,ale nevím jak..*Pokrčí rameny*Ach,bojíš se mrtvol...hezký*Kývne a koukne na Hayley*To bych ti měl asi poděkovat...Možná jindy*Mávne nad tím rukou a druhou škubne,když ho Elena chytne*Chtěl si popovídat a dát mi svobodu..*Usměje se na obě*Proč vás to tak zajímá....

*Kývne na Hayley,že jí chce opravdu pomoct a lehce se na ní pousměje.Opravdu si vyčítá,že je kvůli ní uzamčená v hrobce.Ztěžka polkne,když ale promluví Stefan.Nevěřícně na něj chvilku kouká a hned zatřese hlavou,jako by tomu nemohla uvěřit.Tohle přece není její Stefan.* Stefane... *Vydechne jeho jméno a když škubne s rukou,za kterou ho vzala,pootevře údivem pusu.Na to,že mu Klaus chtěl dát svobodu znovu zúží oči a zkoumavě si Stefana přeměří.* Stefane tohle přece nejsi ty.Když ti dal Klaus svobodu,můžeme se vrátit zpátky? *Podívá se na něj prosebně a doufá,že v jeho obličeji spatří náznak nějaké emoce.Nevidí ale vůbec nic.Je tak chladný.* Stefane... *Znovu se pokusí ho chytit za ruku a už se jí svírá hrdlo z toho,jak je jiný.*

*Jen je sleduje a mlčí,přimouří oči,ale pak je zase doširoka rozevře.*Vypnul jsi si emoce?*Zeptá se ho jelikož na jeho tváři nespatřila ještě žádnou emoci co je tady.*Eleno kašli na to a vyřeš si ti se svým přítelíčkem...*ušklíbne se a mávne nad tim rukou,sedne si na zem a zády se opře o zeď,kotníky si překříží a nohy jinak nechá natáhnutě před sebou.*Zajímá protože mi to neřek...*Ušklíbne se na Stefana.*

Můžeš se vrátit zpátky,když chceš odjet.Já tě tady nedržím,ale já nejedu..Zůstávám tady*Usměje se*Mám tu ještě nějakou práci*Přizná Eleně a koukne na Hayley*Tobě to myslí...páni.Trvalo to celých*Koukne na ruku a pak si uvědomí,že nemá hodinky,ani nestopoval čas*To je jedno..*Vydechne a když ho znovu začne chytat za ruku.Strčí si obě ruce do kapes,aby na ně nemohla*Možná k tomu měl důvod,co já vím...

Práci?Jakou práci?Já ti pomůžu,bez tebe se nevracím,Stefane... *Zatřese hlavou a koukne na Hayley zmateně.Když to Stefan potvrdí,těká chvíli očima z jednoho na druhého a přešlápne si,jako by si stála na vedení.* Já... Co udělal?Hayley,co se stalo?Stefane? *Domáhá se odpovědi.Neví,co to znamená.Jen doufá,že ne to,co si myslí.* Stefane.... *Šeptne naléhavě,když si před jejím dotykem schová ruce do kapes.Oči se jí zalijí slzami.*

*Převrátí nad Stefanem oči.*Udělal jsi to sám od sebe nebo tě donutil Klaus? *Zeptá se Stefana.*Eleno já opravdu nevím...jen jsem tě mněla dostat dál od Klause...to je vše...*Vysvětlí jí a pak se zase koukne na Stefana.Sklopí nachvilku zrak a pak zajde do hrobky,zakopne o Eleny mobil,zvedne ho,je ráda,že ho nerozbila zase dojde ke vchodu a natáhne ruku před sebe.*Myslím,že to je tvoje Eleno...*Řekne a čeká až si pro něj dojde,je kousek od vchodu,chce něco zkusit,zajímalo by jí jestli je to opravdu tak silný,že by nechal dopustit na svou přítelkyni.Tváří se furt stejně,nechce,aby to Elena poznala,pak by k ní totiž nešla.*

Nepotřebuji pomoct.Navíc,nejsi upír...Nemůžeš to dělat*Pokrčí rameny*Už to tady zaznělo..*Odpoví Eleně a koukne na Hayley*To jsou pořád otázky...*Zavrtí hlavou*Mě by taky něco zajímalo....K čemu ti tohle všechno bude..*Vydechne*Tady*Projede pohledem tu hrobku.Když potom zaleze,koukne na Elenu*Máš taky nějaké otázky nebo můžu jít?*Optá se a koukne znovu na Hayley,když se tam za nimi vrátí*

Donutil k čemu?Stefane proč.. Proč se tak chováš?Proč.. Proč děláš,jako by ti na mě vůbec nezáleželo? *Vhrknou jí slzy do očí.Nechce brečet před Hayley,ale svírá se jí hrdlo z toho,jaký Stefan teď je.Nerozumí tomu.Zadívá se za Hayley,když odejde a chvilku sleduje to prázdné místo.Pak se otočí na Stefana.* Ptám se tě pořád,ale ty mi nejsi schopný odpovědět.Co to s tebou je.Proč...Proč mě neobejmeš.Stefane... *Steče jí po tváři slza.* Přece jsi říkal,že mě miluješ. *Polkne slzu a sklopí pohled.Otočí se na Hayley a pousměje se,když jí podává mobil.Skoro na něj zapomněla.Přejde až k ní a položí jí ruku na rameno.* Děkuju... A nezlob se,já tě odtud vážně dostanu. *Slíbí jí upřímně.*

*Ušklíbne se na Stefana.*Tak to jsi teda orpavdu velkej kluk,když jsi jen tak zbaběle vypl emoce...*Řekne a podívá se na Elenu.Nějak se jí nechce,nakonec si to tedynerozmyslí a raději jí nekousne,protože tohle Klaus mněl určitě v plánu a ona to nemůže zkazit jinak by za to pykala.*Jsi moc hodná...na to,že jsem tě sem unesla...*řekne a skříží si ruce na prsou.*Myslim si,že máě teď jiné starosti...*Řekne a kývne ke Stefanovi.*

Protože to tak je....*Pokrčí rameny.Vydechne a protočí oči,když mu pokládá pořád ty samé otázky*Protože mi na tobě nezáleží,Eleno...Je mi úplně jedno,co s tebou bude.Přišel jsem jen proto,že mi Klaus nakázal,abych vás,tě,odsud vysvobodil.....*Koukne na Hayley*Já je nevypl sám.Klaus mi dal svobodu..*Usměje se*Užij si vysychání..*Rozejde se pomalu pryč z hrobky*

Vypl...Emoce...? *Zopakuje po Hayley a když jí Stefan řekne ta příšerná slova,cítí rozpínající se bolest v hrudníku.Není schopná mu na to nijak reagovat.Jen lape po dechu.Není schopná reagovat ani na Hayley.Jen jí kývne na to,že je hodná.* Stefane... *Vydechne a okamžitě jí vyteče několik slz.* Stefane prosím... *Zavzlyká a setře si slzy.Pokusí se ho zastavit tím,že ho vezme za loket a otočí ho k sobě čelem.* Stefane poslouchej mě,podívej se na mě.Říkal jsi... Řekl jsi mi,že mě miluješ,to.. To sis vymyslel? Ale proč?Já tomu nerozumím. *Mluví na něj se slzami v očích a strčí do něj.Nemůže ho nechat takhle odejít.Ještě když sem jeli,tak vypadal úplně jinak.Pak jí to všechno dojde.Nevypl je sám.Klaus mu dal svobodu.On ho donutil.Ale proč je tedy nezapne?Opravdu mu je ukradená?Zadívá se na Stefana a vytáhne okamžitě z kapsy mobil.* Stefane neoouštěj mě,prosím.... *Zadívá se na něj a pak začne hledat Lexino číslo v mobilu.Tohle sama nezvládne.*

*Zatne zuby,aby Stefanovi neřekla něco hnusného i dyž by mu to teď bylo očividně jedno.Sleduje,jak je z toho Elena mimo,je jí trochu líto,ale co s tím nadělá,povzdychne si a opře se o zeď.*Ovlivnil jsi chtěl říct...*Řekne nahlas svou myšlenku a otočí ke Stefanovi hlavu.*