Dům Gilbert

Jasně moc ráda. Třeba.. zítra? Můžeme spolu zajít na snídani. Noc pravděpodobně strávím celou dobu se Stefanem.*uculí se, dobalí, dole zatroubí auto* Taxík je tady!*řekne jí a táhne dolů kufr*

*taxík jí odveze na letiště a už fíííííí a Stefanem*

*Dojde k Eleniny domu,prohlídne si ho a pak se jde podívat někam do okolí,kam Elenu odnese.Usilovně přemýšlí a pak jí něco napadne,pousměje se sama pro sebe a jde se někam schovat,tak aby viděla na dům,ale tak aby jí nikdo neviděl.*

Nemusíš mi za to děkovat*Usměje se na ní.Koukne krátce na jejich ruce a pak už jen jako ona,kouká zbytek cesty z okýnka.Když přijedou s Elenou taxíkem před její dům,vydechne a koukne na ní.Vystoupí z taxíku a obejde ho.Otevře dveře i jí a pak zaplatí taxíka za cestu*

*Jen se na něj usměje a pokrčí rameny.Je zvyklá děkovat za všechno.Když dojedou k jejímu domu a Stefan jí otevře dveře,vystoupí a počká až zaplatí za jejich cestu.Zvládla by to zaplatit i sama,ale nebude se s ním dohadovat jako puberťačka.Vděčně se na něj usměje,chytne se jeho ruky a se zvláštním brněním kolem žaludku se rozejde ke svému domu.Rozhlíží se,kde by našla tu svojí příbuznou a podívá se na Stefana.* Neměli bychom té dívce zavolat,aby na nás nečekala někde jinde? *Svraští obočí starostlivě a nakloní hlavu na stranu.*

*Uvidí je,zbystří a chvilku je sleduje.Upíří rychlostí se tam přemístí.Vytrhne Elenu Stefanovi a upíří rychlostí se s ní přemístí do lesa do hrobky.*

A ona něco říkala?Že by na nás měla čekat někde jinde?*Pozvedne obočí*Já nevím,že jo...Já jsem váš rozhovor nepo....*Ani to nestihne doříct a Elena mu mizí z dohledu nějakým upírem.Polkne a projede si dlaní po obličeji.Elena tušila správně,že to bude nějaká léčka.Měl jí držet více při sobě a toho upíra zničit.Musí nějak zjistit,kdo zatím je.I když ho napadá jen jedna osoba,která by zatím mohla stát.Rozejde se proto rychlím krokem za Klausem*

*Pokrčí rameny na Stefanova slova a dřív,než by stihla reagovat nebo on dopovědět větu,je najednou unášena někam pryč.* Hej co se to.?!?! *Ani to nedopoví,vůbec nerozumí tomu,co se děje,ale ví,že měla správné tušení.Ta příbuzná vůbec nebyla její příbuzná.Byla to past a oni do ní spadli.*

*Mezitím co mluví s Lexi dojde ke svému domu,kde podle všeho nikdo není.Povzdychne si.Alespoň se nemusí nikomu zpovídat.* Dobře Lexi...Buď opatrná prosím.Zatím... *Rozloučí se s ní a hned co zavěsí ona,zamkne klávesnici a vejde do domu.Vyjde líně schody a dojde do svého pokoje.Dlouho tady nebyla.Zadívá se na svojí postel a hned se jí začnou promítat vzpomínky na Stefana.Zavrtí se slzami v očích hlavou a otočí se k zrcadlu.Nechápe,proč zrovna jí se něco takového musí dít.Sedne si na okno a zadívá se ven.Kdyby přišel....*

*zaplatí taxikářovi a pak vystoupí u domu Eleny.Rozejde se pomalu k domu.Než zaklepe tak se kolem sebe koukne a až pak lehce zaklepe na vchodové dveře.Doufá že Elena je v pohodě a nemá ji třeba Klaus nebo si z ní Stefan neudělal svačinku.*

*Zrovna si dělá v kuchyni čaj,když zaslechne klepání.Otře si ruce do kalhot a hned se rozejde ke dveřím.Pomalu otevře a s tlukoucím srdcem se podívá,kdo je za dveřmi.Úlevou vydechne,když je tam Lexi.Otevře dokořán a lehce se pousměje.* Lexi....Jsi tu rychle,pojď dál... *Pokyne jí a poodejde kus od dveří.* Ještě jednou se omlouvám.... *Obejme si trup pažemi a sklopí hlavu.Měla tušit,že je to léčka a nenechat se zlákat .*

Říkala jsem že přijedu rychle..*Mrkne na ni.Vejde do domu potom co ji tam Elena pozve.* Neomlouvej se... Je dobře že jsi mi hned zavolala.*Pousměje se na ni.*Byl tady?*Zeptá se pak tak nějak opatrně a vlastně i tišeji.*

*Povzdychne si,když jí řekne,aby se neomlouvala a projede si rukou vlasy.Smutně zavrtí hlavou na její otázku a pokrčí rameny.* Nebyl...A já vůbec nevím,kam mohl jít.Zmizel mi už u hrobky... *Přešlápne z jedné nohy na druhou a zvedne k Lexi pohled.* Mohl jít k sobě domů,za Klausem,do Grillu...Mohl kamkoliv.... *Špitne a promne si pomocí prstů čelo.Vydechne a spustí ruce podél těla.* Co budeme dělat ??? *Zeptá se jí opatrně.*

*Obejme ji krátce, když vidí jak je smutná.* Bude to zase všechno v pořádku.*Oddálí se kousek od ni.*Dobře, tak já si ho najdu.To myslím že nebude těžké.*Povzdychne si.*Já to všechno prohledám a najdu ho to ti slibuji...*Pohladí ji po rameni, když vidí jak je stále z toho špatná.*Ty zůstaň tady doma a já ho půjdu najít. Až ho najdu tak se ti ozvu, dobře?*Chytne ji za ramena a koukne ji do očí ve kterých Elena může vidět tu jistotu.*

*Stiskne jí vděčně v objetí a přikývne,když se od ní oddálí.* Můžu za to já,nechala jsem se zlákat sem a on je pryč *Povzdychne si a pak na ní rychle zamrká.* Půjdeš sama? *Vykulí oči.* Já myslela,že půjdu s tebou,že ti pomůžu. *Řekne jí nechápavě.Podívá se jí do očí,když jí chytne za ramena a po tom pohledu už nemůže protestovat.Jen kývne a skloní hlavu.*

Nemůžeš za to, prostě se to stalo... *Zavrtí hlavou.Nechce, aby se z toho vinila ne z takovéto věci.*Jo půjdu sama, bude to tak lepší... *Kývne hlavou mírně.*Až ho najdu tak pak pro tebe přijdu...Ono totiž nebude pěkný to co mu budu dělat a nechci aby jsi to viděla...*Povzdychne si.Zaslechne z televize nějaké zprávy, přejde rychle do obýváku a uvidí tam ten "masakr". (Stefan...) Je ji hned jasný kdo to udělal.Eleně to však neřekne.Teď ví kde Stefan je nebo byl.*Eleno, jdu ho najít čím dřív ho najdu tím líp.*Řekne po cestě z obýváku.*Zatím buď tady a nikoho sem nepouštěj, pokud máš železník i v tekutém stavu tak ho vypij...Zatím..*Rozkáže jí co má dělat a pak opustí její dům vydá se hned up. rychlostí do toho města kde řádil Stefan.*

*Všechno Lexi poslušně odkýve,i když by ráda pomohla a výčitky bude mít pořád.Kdyby se víc vyptávala Hayley,došlo by jí,že je to léčka a nejeli by sem.Znovu si projede vlasy rukou a sleduje Lexi,jak jde do obýváku.Nechápavě se za ní dívá.Ona totiž nic neslyší,ani si neuvědomila,že hraje televize.Koukne na ní tázavě,jakmile se znovu objeví u ní a nadechne se,že se jí hned zeptá,co se děje.Zaslechla jen nějaký masakr,ale neví co se kde stalo.* Dobře,nikoho nepustím.Vypiju železník.Zatím... *Vyprovodí ji pohledem a pozvedne jeden koutek.Zamkne za ní dveře a pak se rozejde do kuchyně.Snad Jenna nevyhodila ten sporýšový roztok,co měla v kuchyni.Díkybohu je stále v petlahvi v lednici.Hned si nalije do skleničky a vypije jí.Pak si sedne ke stolu a pohrává si s hrnečkem od čaje.Čeká,až se jí Lexi ozve.Když jí konečně přijde zpráva,dychtivě hmátne po mobilu a přečte si,co jí Lexi píše.Vydechne a usměje se na displej.Věděla,že zavolat Lexi bude to nejlepší,co by mohla udělat.*

kód:

To jsou dobré zprávy.Děkuju Lexi.Budu čekat.

*Odepíše jí a spadne jí kámen ze srdce.Zvedne se od stolu,uklidí hrnek od čaje a vyběhne s mobilem schody do svého pokoje,kde se položí na postel.*

*Přečte si další zprávu od Lexi a zhluboka se nadechne.Třeba už je Stefan v pořádku.Rychle se převleče a hned se rozejde z domu na náměstí.*

kód:

Za pět minut jsem tam.

*Odepíše Lexi během chůze.Je nervózní,protože vůbec neví,co se děje.*

*Ráno, když mu vzbudil budík, tak ho zabouchl a převalil se na druhou stranu a spal normálně dál.Nezajímá ho nějaká škola,stejně je k ničemu a nebaví ho vůbec.Probudí se skoro až v poledne.Vyhrabe se z postele. přejde do koupelny ještě se zavřenýma očima, otevře je až stojí u umyvadla.Opláchne si obličej, vypucuje zuby a vlasy rozhodí trochu rukama.Přejde do pokoje a tam si sundá kalhoty co má na spaní a oblékne si rifle. Pak vytáhne nějaké tričko z šuplíku a narve se do něj.Seběhne dolu ze schodů a zamíří si to do kuchyně. Otevře lednici a z krabice džusu se normálně napije.Džus vrátí zpátky do lednice.Pak vyrazí do chodby.Narve na sebe bundu a vyrazí si sehnat nějaký matroš.*