Hotel L.A.

*Probodne ještě jednou pohledem Damona. Usměje sena Stefana, když ji odpoví a pak mrkne po Rose s úsměvem širokým.Usměje se na Elenu která ji stiskne ruku.Koukne na Enza po tom polibku co od něj dostane do vlasů a usměje se na něj zeširoka.Koukne se ještě jednou na mobil na tu fotku a pak ho schová do kapse.*Css, vy vůbec neprojevujete svoje emoce...*Řekne se smíchem.Vyleze za všemi taky z toho výtahu a následně s nimi opustí hotel.*Tak kam zafrčíme?*Optá se s úsměvem širokým na rtech všech.Pak koukne na Rose.*Rosie stavíme se tam jak jsme byly posledně spolu?*Zasměje se.Větší pajzl vážně v životě neviděla.*

*Vyjde společně s Rose před hotel a čeká,kdo udá směr,kam půjdou.Koukne na Lexi a pak na Rose,když se s ní Lexi začne bavit o něčem,kde byli posledně.*Vy ani nevíte,kam se jde?*Pozvedne obočí a zavrtí nad tím hlavou.Enzo je tam honil,aby se oblékali a šli a přitom ani jeden z nich neví,kam se půjde.Vydechne a koukne zase před sebe.Rozhodně už se nebude rozčilovat nebo řvát.Tohle nemá zapotřebí.Nechá to prostě na ostatních*

*Usměje se spokojeně.Konečně je po Klausovi.Koukne na Enza s úsměvem,když ho poplácá po rameni.Lehce kývne hlavou a zadívá se na cestu,aby nešláp někam,kam nemá a neztrapnil se tak před všema.Zastaví se s Elenou před hotele a projede pohledem všechny.Zajímalo by ho,kam mají v plánu jít.Když se Lexi začne bavit s Rose o něčem.Neřekne k tomu nic a jen čeká na čem se domluví.Do tohodle mluvit nebude.On na bary a podobný věci moc není.Když není mimo kontrolu.Pak je mu samozřejmě úplně jedno,kde je nebo není*

*Švihne po Enzovi očima,když nazve Damona hulvátem a vztyčí prostředníček na jeho slova.Když pak stojí před hotelem,usměje se milounce na Lexi a trhne rameny.* Jsem jen v šoku,nemůžu uvěřit tomu,že jsme se ho zbavili... *Podotkne měkce a koukne na Damona.Pak se zase koukne na Lexi,když zmíní jejich návštěvu pajzlu,zrudne a zasměje se.* Můžeme se tam zajít podívat... Na "občerstvení"... *Udělá uvozovky nad tím slovem a spiklenecky na Lexi mrkne.Obejme Damona,když k tomu má zase poznámku,po které vydechne a mimoděk ho pohladí po zadku,aby to nikdo kromě nich dvou nevěděl.Spiklenecky mrkne i na něj a usměje se zeširoka.Má opravdu radost,že je Klaus nebude sužovat nadále.* Jdem tedy tím směrem a třeba nás přitáhne nějaká velká akce.Určitě to tu žije všude,když je Silvestr. *Pokrčí rameny,chytne Damona kolem boků jednou rukou a rozejde se s ním ulicemi směr pajzl*

*Pohrozí Rose za ten vztyčený prostředníček přimhouřenýma očima.* Rose nechceš strávit Silvestra se zlomeným vazem někde na weckách,že ne?Jestli ne,tak brzdi svoje gesta. *Zavrčí a chytne Lexi za ruku.* To má od tebe,kámo... Je drzá jak opice. *Koukne na Dama,když zase komentuje to,že neví kam jít.Usměje se na Lexi,když se ptá Rose na nějaký bar,kde byli spolu a koukne na Roseinu reakci.Pak zas na Lexi a pokrčí rameny.* Tak jdeme někam a uvidíme... Rose má pravdu,i když s ní nerad souhlasím... Jo a mimochodem... Oblékal jsem jí,česal a líčil a nikdo jste mi to nepochválil. *Pronese si stěžovatelsky a povzdychne si.* Jdeme tedy... *Pronese a vydá se za Rose a Damonem.*

*Mrkne před hotelem na Lexi a přikývne na Roseina slova,že jsou jen v šoku.To,jak si vyměňují Enzo s Rose názory a Damon jim do toho občas něco okomentuje.* Já mám vážně radost,i když se mě to týká jen okrajově,Lexi... Vážně dobrá práce. *Usměje se na ní mile a koukne na Stefana.Do jejich debaty o tom,kam se půjde nezasahuje.Jen se koukne po Lexi a Rose,když mluví o nějakým baru a spiklenecky na sebe mrkají.Obejme spokojeně Stefana.Trochu se bojí,že to bude náročnější,než očekávala,ale teď to nechce řešit.Nechce trhat jejich společenství.Když se rozejdou někam do ulic.Chytne se Stefana a políbí ho na rameno s úsměvem.Pak následuje ostatní.*

*Odejde do hotelu a zadívá se k výtahu,vydechne.Má být zase v pokoji,zavřený zbytek večera a přemýšlet v tom tichu nad věcmi,který mohl udělat jinak?Otočí hlavu a pak odejde k recepci.Sežene klíčky od jídelny a odejde tam.Posadí se za klavír,na kterým tam občas někdo lidem vyhrává k večeři.Vydechne a nejprve si o to na chvíli opře čelo.Nakonec ho otevře a začne si jen tak pro sebe hrát Ani nepřemýšlí nad tím,že by někdo do hotelu šel.Je přeci Silvestr,všichni slaví*

*Přemístí se k hotelu a chvilku stojí před ním,opřená zády o zeď se zakloněnou hlavou.Hrnou se jí slzy z očí a bolest jí trhá hrudník na kousky.Prodýchá se a aniž by přestala plakat,vejde do hotelu.Při tom,jak prochází recepcí zaslechne nějakou klavírní skladbu.Sevře jí to srdce a hned se rozejde za zvuky.Jako by jí k sobě ta hudba táhla.Zastaví se mezi dveřmi,když uvidí,kdo na ten klavír hraje.Pootevře rty a trvá to snad věčnost,než se dokáže nadechnout.Klesne na kolena a zakryje si tvář dlaněmi.Neměla zdání,že Damon hraje na klavír.Navíc takhle.Sleduje ho skrz prsty a z očí už se jí linou slzy bez toho,aby pohnula víčky,nebo nějak vzlykala.Jen samovolně vytékají a celý ten výjev před sebou sleduje s téměř netlukoucím srdcem.Neví,jestli má zmizet,nebo za ním jít.Jestli odjet,nebo zůstat.Co tohle vůbec znamená?*

*Vnímá jen hudbu,která se line z klavíru.Zase zkazil hezký večer,zase je to jeho chyba.Opře si čelo o víko a dál hraje tu skladbu.Když to skončí,přestane hrát a vydechne.Zavře na moment oči,ale zdá se mu v té místnosti moc velké ticho.Tak položí své ruce na klávesy a začne hrát další skladbu. Hraje to spíše pro sebe.Přemýšlí přitom,proč se nechal Enzem zlákat a dal si z té dívky krev.Měl pořád odolávat a všechno by mohlo být teď veselí.On by mohl být s Rose a oslavit s ní Silvestr a Nový rok

*Pozoruje ho skrz slzy a prsty na očích po celou dobu,co hraje a přemýšlí nad vším.Nad tím,co má udělat.Jestli teď odjede do MF,ztratí ho.Nedýchá,když přestane hrát,aby si jí náhodou nevšiml a jakmile začne hrát další,potichu vydechne.Pomalu se dostane na nohy a zavrávorá.Polkne a udělá krok dozadu,že odejde pryč.Ale nemůže.Sundá si boty a po špičkách přejde k Damonovi.Posadí se vedle něj ke klavíru a mlčky ho sleduje,jak hraje a přitom poslouchá melodii.*

*Když si k němu někdo sedne,pootočí hlavu,aby se podíval,kdo to je.Poté vrátí hlavu zase zpátky a pokračuje v hraní.Jakoby ta melodie právě teď měla vyjádřit všechna jeho slova,které by měl momentálně říci on.Když dohraje,vydechne a stále sleduje ty klávesy*Myslel jsem,že jsi odešla...*Polkne*Teď..bych měl asi vymysle nějakou výmluvu,proč sem to udělal nebo si rozmyslet,jak se omluvit...nebo si poslechnout tvé poslední sbohem*Stiskne jednu klávesu,aby měl za slovem "sbohem" smutnější tón*

*Sklopí pohled,když řekne,že myslel,že odešla.Než na to stihne zareagovat,mluví dál,tak nic neříká a podívá se a něj.Potom,co vysloví to,že by si měl poslechnout poslední sbohem a ještě stiskne tu klávesu,otevře pusu,jako by chtěla něco řícr,ale místo toho vzlykne a otočí se radši ke klavíru.Zavrtí hlavou a setře si další slzy,které jí jeho poslední slova donutily vypustit z očí.Opře se loktem o vršek klavíru a několik slz dopadne na bílé klapky.Hned se je pokusí setřit,ale dopadnou na ně další.* Možná by ses měl lépe...Kdybych odešla. *Podívá se na něj koutkem oka.Dalo jí to dost práce to ze sebe dostat.Zvedne ukazováček a zahraje kus své melodie. .Nezahraje jí celou,jen necelé první dvě minuty písně a jelikož dál přes slzy nevidí,spustí ruce do klína.*

Tohle si myslíš?*Vydechne a polkne.Zadívá se na její ruce a zaposlouchá se do melodie,kterou začala hrát.Přidal by se k ní,ale tuhle nezná.Poslouchá ty tóny a připadá si právě,jako v tom nejhorším snů,ze kterého se nelze probudit.Tolik chce otevřít oči a zjistit,že tohle je jen sen a ona celou dobu leží vedle něho a spokojeně spí.Chce,aby se nic z tohodle doopravdy nedělo a ona mu právě nechtěla utéct pryč*

Já nevím.... *Špitne a zadívá se na svoje ruce v klíně.Protočí si na prstě snubní prstýnek a zakloní hlavu.* Já jen vím,že o tom,co se dnes stalo Enzo celou dobu mluví... *Srovná hlavu a podívá se na něj.* A měl pravdu v tom,že tohle se mnou nezažiješ.Nikdy nebudu taková. *Odkašle si,aby mohla mluvit přes ten knedlík,co se jí tvoří na hlasivkách.* Vypadal jsi tak....šťastně... *Zadívá se na něj a pak pohled znovu otočí ke klavíru.Má pocit,že jí exploduje srdce.Tak hrozně jí tohle všechno bolí.Nedokáže Damonovi dát všechno,teď už to ví.*

Já vím,ale....Třeba to nechci*Polkne*Enzo chce,abych byl jako dřív,ale pokud chci být s tebou...Musím být to,co sem byl doteď,protože vím,že ty taková nejsi.Já si nechci vybírat,Rose....Chci být s tebou a chci být s ním.Jenomže se nemůžu vyrovnat tobě i jemu.Oba mě chcete jinak..A skákat z jednoho na druhýho.Předním ten dřívější,před tebou přítomný.To není moje parketa.*Vydechne*

*Zatímco ho poslouchá,pohrává si s prsty na klávesách.Po chvilce začne hrát další skladbu a přemýšlet nad tím,co jí vlastně řekl.Podívá se na něj po očku,zatímco hraje a když dohraje,zvedne se ze stoličky.* Takže buď já nebo Enzo budeme muset jít.A jelikož jsme dnes všichni byli svědky toho,že Enzo se nevzdá toho,aby tě dostal zpátky takového,jakého tě zná,budu muset odejít já.Damone,nikdy jsem tě nechtěla měnit...Řekla jsem ti nesčetněkrát,že tě budu NAVŽDYCKY milovat takového,jaký jsi...Nechci po tobě,aby sis vybíral mezi mnou a nejlepším kámošem... *Ztěžka vydechne a sundá si jeho bundu.Položí jí přes klavír a koukne na Damona skrz slzy v očích.* Nechci,aby ses trápil nad tím,jestli být takový nebo takový...Pro mě jsi pořád všechno,co bych kdy chtěla mít. *Pohladí ho po tváři konečky prstů,políbí ho na čelo a rozejde se pryč z místnosti.Teď ví,že musí odjet do MF.Ne kvůli sobě.Ale aby se Damon nemusel rozhodovat.*

*Zaposlouchá se znova do další melodie.Začíná litovat toho,že tam sedí.Když musí kvůli tomu čekat na odpověď.Když skladba skončí a Rose si stoupne,pootočí hlavu a poslouchá její slova.po jejích slovech,jako by úplně ztratil hlasivky a nemohl říct ani písmenko.Jakmile se ale rozejde z místnosti po posledních slovech,nadechne se*Tak proč odcházíš?*Vezme do ruky svou bundu a sevře jí v ruce.V tom se odváží podívat se na ní*Jsem všechno,co chceš mít a odcházíš pryč...*Nakloní trochu hlavu do strany a čeká odpověď*

Sám sis odpověděl v tom,cos mi řekl,Damone... *Otočí se na něj.* Řekl jsi...Cituji tebe:Chci být s tebou a chci být s ním.Oba mě chcete jinak a skákat z jednoho na druhého,to není moje parketa. *Rozhodí mírně rukama.* Přece jsi sám řekl,že to není tvoje parketa,Damone. *Sleduje ho odhodlaně a přitom nešťastně.Znovu se jí začne třást brada,jak na ní jde vzlyk a tak od něj odtrhne pohled.Nedokáže odejít,když se na něj bude dívat.* Já tě jen zbavuju toho trápení. *Pokrčí rameny a už nedokáže mluvit nahlas,protože znovu pláče.Věděla to,že když neodejde hned,znovu se rozpláče.* Já pro tebe nic víc,udělat nemůžu,Damí.Chápeš? *Chytne se za srdce a zadrhne prsty o přívěšek na svém krku.*

Jestli to znamená přijít o tebe.Radši skončím s ním...Můžeme se oba sbalit a objet pryč odsud.Jejich čísla vymazat a být jen ty a já.Oni to časem vstřebají a smíří se s tím.Stefan má Elenu a Enzo Lexi.Za chvíli si ani nevšimnou,že tu nejsme.My budeme daleko odsud a jejich jména nezmíníme minimálně třista let.Pak už můžeme jen se smíchem vzpomínat na to,co bylo...*Odloží svou bundu na stoličku vedle něho*

Damone...Prosím... *Vydechne přes slzy,takže znovu vzlykne a promne si spánky.* Řekl jsi,že si nechceš vybírat...A já taky nechci,aby sis vybíral.Já tě nechci jemu brát.Vím,že ti na něm záleží... *Semkne rty a znovu se podívá na něj.Pak k němu rychlým krokem přejde a klekne si před něj.* Nemůžeš odjet a vykašlat se na bráchu.Já nemůžu být někdo,kvůli komu zahodíš všechno a zatratíš všechny... *Vezme ho za ruku a zadívá se na jeho snubní prstýnek.* Nemůžeš si myslet,že prostě odjedeme a všechno bude fajn.Ty víš,že tak to nefunguje. *Zvedne k němu oči.*

Tak mi řekni,co mám dělat..*Zadívá se jí do očí*Mám tě nechat jít??*Pozvedne obočí*Prostě ti říct pouhé sbohem a dívat se,jak odcházíš a mizíš z mého života??To přece....To po mě nemůžeš chtít,Rose*Polkne*Já vím,že to tak nefunguje,ale bylo by to všechno mnohem snažší...*Pokrčí rameny*Já prostě nevím,co jiného mám udělat,Rose...Odjet je to jediný,co mě zrovna teď napadá a přijde mi jako nejlepší způsob k tomu,abys zůstala...

*Zatřese hlavou a stiskne jeho ruku.* Nedělej nic,lásko... *Špitne a vstane.Pustí jeho dlaň a něžně ho políbí.* Nemusíš dělat vůbec nic....Jen zůstaň mezi svými. *Zašeptá když se od něj trošku oddálí,zblízka se na něj podívá,pohladí ho po tváři a znovu se rozejde pryč z místnosti.Nemůže ho nechat odjet někam pryč a zapomenout na Enza,Stefana a Lexi.A ona taky nemůže odjet a nechat tady Lexi samotnou.Tedy jasně,má tu Stefana a Enza,ale nemohla by jí opustit.Musí zmizet sama.*

*Opětuje jí polibek a zavrtí hlavou,když mu rozkáže,aby zůstal mezi svými*Rose*šeptne její jméno a chce se za ní rozeběhnout,ale jako by mu jeho nohy zdřevěněli*Rose...zapomeň na to,co sem řekl..Budu tady pro vás oba,nějak to zvládnu.Jen..*polkne*neodcházej...*Vzdychne.Vždycky dokázal snést,když ho někdo opustil.Vlastně byl zvyklí,že ho všichni opouští,ale tohle je pro něho nezvykle těžký a netuší,jak se z toho vyhrabat a dát to do pořádku*

*Potom,co její jméno poprvé špitne se jí sevře srdce a má co dělat,aby se hned nesesypala na zem.Tak strašně ho miluje,ale nechce,aby se trápil.Otočí se na něj ode dveří,když jí osloví podruhé a poslouchá ho.* Já tě ale nechci trápit,Damone..... *Hlesne.Víc nezvládne.Slzy jsou silnější než ona.Když pak vzdychne,aby neodcházela,neví co má dělat.Najednou jakoby zarostla do země.Nemůže ho takhle vidět.Nejradši by mu vběhla do náruče,ale Enzo si nedá pokoj,utekla by pryč,ale nemůže ho tady takhle nechat.Nechce o něj přijít,ale musí se o něj dělit s Enzem,kterej je nenažranej a chtěl by ho celýho pro sebe.Nakonec to neustojí a znovu se sveze na kolena s pláčem.Nedokáže od něj odejít a nedokáže ho od všech odpoutat.A bude se muset smířit s ním,že pro něj nebude dost dobrá.*

Tak mě netrap....*Polkne a sleduje jí.Sklopí hlavu,když padne na kolena a se slzami v očích.Nemůže jí takhle vidět,ani nechce.Jak tak kouká do země,přemýšlí,co by měl udělat*Víš co??*Vydechne*Možná máš pravdu..Beze mě ti bude líp...Zbavíš se všech starostí a budeš si žít spokojený život.Najdeš si může,který ti bude stát po boku a nebude se s tebou hádat..Budeš s tím,koho si zasloužíš.*Vzdychne*