Letiště/Airport

*Poslouchá Stefana i Enza,ale moc nevěří těm Enzovo řečím*Enzo..nevzbudila jí ani krev*poslední slovo šeptne.To,že Lexi zmizela moc nevnímá,nemá myšlenky ještě na to,aby řešil jí a její útěky*Tohle se nemělo stát...Ona se musí vzbudit!*Zase vykřikne a koukne na Enzovu ruku*Musíš jí vzbudit!Stefane vzbuď jí!!*Pořád na něho křičí,i když ho Stefan moc dobře slyší a všichni v letišti na něho koukají*Sakra!!*Kápne mu slzy po tváři a hodí ten telefon vší silou na zem,takže se roztříští.Poté se zvedne a odejde si rychle sehnat letenku na nejbližší let.Musí za ní.Musí jí vidět.*

*Neví,co by Damonovi na jeho slova řekl.On sám se vlastně jen snaží si nepřipouštět možnost,že by Rose opravdu nežila.Poskočí mu ohryzek na krku a vydechne nosem.* Damone...Damone neřvi na něj. *Sáhne mu na rameno a hned ruku zase stáhne když vidí tu slzu.Tohle neměl nikdy vidět.Samotnému se mu zalijí oči slzami a pevně semkne víčka,když Damon mrští mobilem o zem.* Damone!!!!Musíme počkat na Lexi,já jí tady nemůžu nechat. *Rozejde se hned rychleji za ním,aby ho mohl zastavit a zdržet,než se Lexi vrátí.On sám by nejraději sedl na první letadlo,ale Lexi tu nechat nemůže.*

*Vůbec neposlouchá Enza,když mu říká,aby na Stefana neřval.Ani,když na něho křičí,že musejí počkat na Lexi.Má teď v hlavě Rose*Tak si tady zůstaň,ale za odjíždím.Musim jí vidět,Enzo...Ona nemůže být mrtvá,to přeci...Vždyť si jí jen...*Polkne ty slova*Nemůžu tu na ní čekat..*Zavrtí hlavou a rozejde se k přepážce.Předběhne všechny kolem a vyžádá si lístek do L.A.Když tam na něho začnou všichni nadávat,že spěchají a on,že předbíhá,ignoruje je.Jakmile s tím začne i prodavačka,koukne se jí s těma mokrýma očima do jejích a znovu zopakuje*Dejte mi lístek do L.A.Chci nejbližší let..*Ta za přepážkou mu na to kývne a hned mu jeden dá.Odejde pak od přepážky a koukne,za jak dlouho mu to jede.Vzdychne,když zjistí,že až za půl hodiny.Nejraději by nastoupil hned a letěl tam za ní*

*Vzdychne,když stále tak sveřepě tvrdí,že není mrtvá a sklopí oči.Nemůže ho takhle vidět.* Kámo,já.... *Polkne a zavrtí hlavou.Vlastně ani neví,co by mu řekl.* Fajn...Tak my přiletíme hned za vámi.... *Zadrhne se mu hlas a smutně ho sleduje,jak předbíhá lidi a vyžaduje si letenku.Promne si oči a při té příležitosti si setře slzy pod očima.Přejde k němu,když má letenku v ruce a sleduje odletovou tabuli.Koukne s ním a pak se zadívá do země.* Co budeš...dělat,až přijedeš a ona... *Koukne před sebe a pak na Damona.* ...se nevzbudí? *Dořekne větu a skoro nepoznává svůj hlas,který ke konci věty zní,jako by měl v krku obrovský knedlík.*

*Kývne mu na to,že přiletí hned za nimi.Je rád,že už se ho Enzo nesnaží zastavit.Stejně by mu to neprošlo.On za ní prostě musí.Koukne očkem po Enzovi,když mu položí tu otázku*Já nevím..*Zavrtí hlavou a polkne další slzu.Hned si oči otře,jako by ho ty oči svěděli,i když už ho určitě se slzami vidělo hodně lití a je zbytečný to dělat a předstírat*ale ona se vzbudí....Ona se musí vzbudit*Rychle se nadechne a pak pomalu vydechne,aby se trochu uklidnil.Nemůže brečet.Nemůže se takhle ukazovat před všema*Ona se vzbudí..*Zopakuje znovu a pořád slyšitelně dýchá,aby se uklidnil*

Fajn... *Odpoví mu jen a koutkem oka ho sleduje,jak si otírá oči.Předstírá,že ho hrozně zajímá zavazování jeho bot,aby neviděl,jak bídně na tom Damon je a přikyvuje na jeho slova.Nedokáže mu říct,že se vzbudí,potom,co řekl Stefan.Zhluboka se nadechne a poslouchá Damona,jak se nádechy a výdechy uklidňuje.Zakloní hlav a zavře na chvíli oči.Tohle je vůbec ta nejhorší věc,co se jim mohla stát.* Mrzí mě...že jsi u ní nebyl... *Hlesne a vrátí hlavu do normální polohy.Nic víc mu teď říct nedokáže.Pak ho silně obejme a poplácá ho jemně,přátelsky a utěšitelsky po zádech.*

*Kývne na to,že u ní nebyl*Takhle to být nemělo...*šeptne a nechá se od Enza obejmout.Zadívá se před sebe a zase se mu nahrnou slzy do očí.Semkne rty a během sekundy zamrká,aby slzy zase vyhnal.Sklopí zrak k zemi a vydechne.Když pak konečně ohlásí jeho let,oddálí se od něho*Přiveď si jí zpátky sebou*Řekne mu jen a pak se otočí.Bez dalších slov se rozejde za ostatními,co letí do L.A.Když na něho přijde řada,podá tomu chlapovi letenku a pak už odejde do letadla.Nasedne na své místo a zadívá se ven z okna.Jakmile potom vzlétnou,kouká pořád z okna a sleduje mraky a zem pod nimi,aby chvíli přestal myslet na Rose*

*Pustí ho,když hlásí jeho let a kývne na něj.* drž se,kámo... Letíme hned za vámi. *Řekne přiškrceně a sleduje ho do té doby,než se mu vytratí z dohledu.Přes sklo pak sleduje letadlo,dokud neodstartuje a v duchu se modlí ke všemu,k čemu může,aby tohle celé nebyla pravda.Teď už i jemu tečou slzy po tvářích.Obdivuje Damona,že se nezbláznil hned a letí za Rose,aby jí viděl.Ztěžka polkne a když letadlo vzlétne a už ho nevidí,chvilku zírá do prázdna.Odejde si sednout na jednu z laviček a po cestě posbírá Damonův telefon,který je na kousky.*

*Když pak letadlo přistane v L.A.Hned se začne cpát ven,aby byl venku co nejrychleji.Lidi kolem jsou mu teď vážně ukradený.Vyleze z letadla a projde halou ven.Hned si stopne taxík a nastoupí do něho.Oznámí mu adresu,kam má jet a znovu se zadívá z okna.Netuší,co bude dělat,jestli to s Rose bude pravda.Nemůže bez ní být.Nikdo už ho nebude milovat tak,jako ona a naopak.Ona jediná to s ním nevzdala,ani když byl zlej.*

*Přijde na letiště.Porozhlédne se kolem sebe a nevidí Damona ani Enza.Vytáhne proto mobil a zavolá Stefanovi, aby ho taky trochu uklidnila, protože slyšela jak zněl v mobilu, když mluvil s Damonem.Kouká stále kolem sebe zatím co mobil zvoní a hledá ty dva.Možná že odletěli bez ní a ani by se tomu nedivila. Damon určitě chtěl za Rose.*

*Je překvapena tím jak rychle to Stefan zvedl.*Ne nic se neděje, vlastně mám dobré zprávy...*Odmlčí se na chvíli.*Rose není mrtvá... Ten Klausův čaroděj ji uspal asi aby to tak vypadalo a my si mysleli že je. Řekl že se odpoledne probere... *Vydechne, když si všimne Enza sedět opodál na jedné z laviček.Rozejde se pomalu za ním.*

To všichni jsme rádi že je v pořádku...Myslím že by jsi mu to měl jít hned říci, aby neudělal náhodou nějakou kravinu však ho znáš..*Odmlčí se.Stále kouká na Enza a jak se k němu více přiblížila uvidí několik lesknoucích slz na jeho tváři.Povzdychne si.*Já vím už tady byl úplně v háji z toho a na zhroucení vlastně se mu ani nedivím...*Vydechne.*Za chvíli přiletíme nazpět...domů za vámi.Nějak to zatím zvládněte a uklidni Damona...*Řekne ještě do mobilu.*

Tak to doufáme v tu samou věc...Bude tě vnímat určitě jak mu řekneš že žije tak i on se vrátí zpátky...*Nediví se tomu že byl Damon mimo.Viděla ho už tady jak vypadal nikdy ho takhle neviděla.Nikdy mu tak na nikom nezáleželo.*Jsme na to stejně...Já to jdu sdělit ještě Enzovi...Takže zatím a  hodně štěstí s Damonem...*Rozloučí se se Stefanem.*

Děkuju..Zatím Stefe..*Poděkuje mu a rozloučí se sním.Potom co ukončí hovor tak mobil strčí do kapsy.Dojde úplně až k Enzímu.Koukne na něj a vidí ty slzy.Je ji z toho do breku taky.*Rose není mrtvá... *Oznámí mu a trochu pozvedne koutky. Sedne si vedle něj.Vezme ho za ruku a proplete si s ním prsty.Kouká stále na něj.*Všechno je v pořádku...*Řekne ještě o něco tišeji.Je ráda za to že to všichni přežili až teda na to že opět přežil Klaus, ale na něj už něco vymyslí jak ho zastavit jednou provždy.*

*Všimne si Lexi až ve chvíli,kdy si vedle něj sedne a vezme ho za ruku.Celou dobu tam jen seděl,s pohledem upřeným na Damův rozsekaný mobil a hlavou se mu honily ty nejčernější představy,jak tohle může skončit.Nedokázal si představit,že se Rose už neprobere.Vinil se za to,že to on jí zlomil vaz.Podívá se na Lex prázdným pohledem,který ale vzápětí ožívá nově vzkříšenou nadějí a vděčností.Pootevře pusu a pustí do plic trochu vzduchu.* Bože..... *Vydechne to slovo úlevou a stiskne jí ruku.Zapře se lokty do kolen a položí si hlavu do dlaní,aniž by pustil Lexinu ruku.* Kriste díky Bohu.... *Hlesne a narovná se.* Musíme zpátky....Musíme to říct Damonovi.On nemá mobil... *Koukne na zbytky,co pořád drží v ruce.* Co je jí?Proč teda neotvírá oči? *Zajíkne se a pak jen zavrtí hlavou a pevně Lexi obejme.Je tak rád,že je zpátky,že jsou spolu.A že Rose není mrtvá.Bez dalších slov se zvedne,dojde k přepážce a zarezervuje nejbližší let do L.A.Mají štěstí,protože nemusí čekat dlouho.Hned je posílají do fronty na odbavení a za chvilku míří oba do letadla.* Zpátky domů..... *Špitne.*

*Pohladí ho po ruce, když konečně něco řekne.Koukne na ty zbytky mobilu, který Enzo drží v ruce.*Volala jsem po cestě sem Stefanovi a řekla jsem mu to o Rose..On to Damonovi šel už oznámit...*Koukne před sebe a pak zase na Enza.*No jen spí, říkal něco o tom že zimní spánek nebo tak něco..Otevře je odpoledne...*Doufá že jenom ten čaroděj nekecal a neuspal ji na delší dobu.Obejme ho také pevně a vydechne.Je ráda že ho našla a že to s Rose se vysvětlilo.Jde s ním pro ty letenky a pak hned míří si sednout do letadla.* Konečně... *Vydechne.Potom se usadí a připásá až letadlo vzlétne tak si opře hlavu o rameno Enza.*

Ach aspoň,že tak.... Já....Vážně to vypadalo,že....A já jí zlomil vaz,chápeš. *Zavrtí nešťastně hlavou a zavře oči.* V životě jsem Damona takhle neviděl....Jestli ten hajzl kecal a Rose se neprobere,tak ho zabiju.Zabiju ho pomalu a bolestivě. *Zavrčí nasraně.Sevře ruku se zbytky mobilu v pěst a nakonec mu v ruce zbyde jen simkarta a paměťovka.Potom,co nastoupí do letadla se připásá vedle Lexi a políbí jí do vlasů,když si o něj opře hlavu.Zadívá se před sebe a pohání letadlo,aby už byli v L.A.Musí vědět,že je Damon v pohodě a chce vidět,že se Rose probudí.*

*Poslouchá Enza a přikyvuje na jeho slova.*Já vím..Chápu to..*Pohladí ho po paži.* Všechno, ale už bude v pořádku... *Řekne na uklidněnou.*Já taky ne...Jestli kecal tak ho roztrhám na kusy hajzla...*Zamračí se trochu.Nechce si moc připouštět tu možnost že by kecal ten čaroděj.Přivře oči, když ji Enzo políbí do vlasů.Chce už být zase daleko pryč od MF.Přemýšlí zatím po dobu letu o tom jak by se Klaus dal zastavit.Něco jí pak napadne, ale Enzovi to zatím neřekne.*

Musí...Musí to být v pořádku....Neumím si představit,že by se neprobudila....Umím,ale nechci...Nemůžu. *Polkne a pohladí ji po zádech.* Zabiju ho stejně.Stejně chcípne za to,co provedl.Svině.... Nebo ne... Dovedu ho polomrtvýho Damonovi,aby ho mohl dorazit.... *Odplivne si a zhluboka se nadechne,načež vydechne a zavře oči.Když pak přistanou v L.A.,oddychne si,odpoutá se,vezme Lexi za ruku a vyvede si jí z letiště.Před ním jim zavolá taxík a když do něj nasednou,sevře jí ruku a políbí.* Ani jsem ti nepoděkoval za záchranu....Děkuju,lásko. *Špitne a nahlásí adresu jejich hotelu.*

Stoprocentně to bude v pořádku...Jinak to ani být nemůže...*Koukne na něj trochu smutněji.Pohladí ho po paži, když dál mluví.*Všechny je dostaneme a hlavně Klause....*Řekne tak nějak s jistotou.Jak přistanou tak se odpoutá a za ruku se nechá od Enza vyvést až ven před letiště.Nastoupí do taxíku s ním.Pousměje se, když ji políbí na ruku.*Za to mi ani děkovat nemusíš..Byla to samozřejmost...*Mrkne na něj.*

*Přijede na letiště, zaplatí taxikáři za cestu. Na letišti si sežene letenku do Georgie. Letadlo jí letí během chvíli tak přejde k ženě a dá ji svoji letenku.Nastoupí do letadla. Připásá se než letadlo vzlétne a po celou dobu letu kouká z okýnka ven.*

*Odpoutá se jak letadlo s ní přistane v Georgii.Vystoupí pak z letadla a stopne si taxík, kterým se nechá dopravit k baru Bree. těší se až ji uvidí. Už několik let se s ní neviděla.Bude koukat na to že se někde po tolika letech usadila a ještě navíc s někým.*

*Přijede taxíkem na letiště, zaplatí za cestu a vystoupí z něj.Sežene si letenku zpátky do L.A.Nasedne na letadlo a připásá se zatím.Ještě koukne na mobil.Doufá že Enzo bude ještě spát až se vrátí.Mobil strčí zpátky do kapsy a pak letadlo vzlétne.*

*Jak letadlo přistane, tak se odpoutá a vystoupí z něj. Projde letištěm a stopne si taxík, který ji doveze k hotelu. Po cestě v taxíku napíše Rose.*

kód:

Zlato už můžu... Kde se právě teď nacházíš? - L.

*Odešle zprávu a mobil drží stále v ruce. Má radost že Bree sežene to kouzlo a oni se tedy zbaví Klause.*

*Zvedne na Stefana překvapeně obočí a zamrká.* Ty...Ty bys chtěl jet se mnou?Ale co ostatní?Co Lexi?Určitě jim budeš chybět. *Nakrčí čelo a pokrčí rameny.* Fajn,jsem ráda,že se o to nemusím starat.Achjo,nechce se mi domů.Už jsem si tady zvykla. *Usměje se a obejme si paže rukama.* Nemusíš mi to platit. *Pousměje se na něj a když vystoupí z limuzíny,ztěžka se za ní podívá.* Vždycky v tu nejvhodnější chvíli. *Zaksichtí se otráveně a rozejde se do haly.*