Dům Olivera

Dobré i tobě. *Usmála se na Olivera, ale ihned potom stáhla obočí.* Pařmenka? Ouvej. *Povzdychla.* Zase mám okno. Vyváděla jsem, nebo říkala něco hloupého? *Zeptala se opatrně se starostí v hlase. Uslyšela něco o nákupu, a potom jeho narážku. Okamžitě položila hrnek na stůl a zapnula si knoflíky, aby nic z jejího prádla nebylo vidět.* Ollie! *Naoko se zamračila.* A asi s tebou pojedu a poptám se po práci. *Usmála se, když jí pochválil kávu a znovu zvedla obočí.* Ale, ale, že by sis ty někoho ulovil?

*Vesele se usměje a mrkne na Gill.* Ne, ne. Byla jsi rozkošná opilá víla.Povídala sis se mnou o Jackovi a pak jsi usnula u stromu, tak jsme jeli domů. *Uchechtne se a když se rozohní a začne si zapínat knoflíky, rozesměje se nahlas.* No promiň, nejsem mnich ani čtyřprocentní, musel jsem se kouknout, když se mi tu takhle vystavuješ. *Zasměje se a na dva zátahy do sebe hodí kafe.* Super, takže obléct a jedeme. *Zavelí s úsměvem a když je na cestě pro lepší ohoz, otočí se na ní.* Nikoho jsem neulovil, ale donutila jsi mě oslovit a tancovat s tou krásnou zrzkou a tak máme dnes schůzku. *Zazubí se a doskotačí do ložnice pro příjemnější oděv, vezme si džíny a černé tričko s krátkým rukávem a rukou si pročísne vlasy. Vyběhne do obýváku a čapne po klíčích. V tom ucítí zavibrování kapsy, kde má mobil. Dychtivě pro něj hrábne a přečte si SMSku od Ammy.Zaculí se a houkne na Gillian.* Počkám v autě, drahouši! *Zasměje se a sedne si do auta, odepíše Ammě.*

kód:

Krásná Ammo, ty bys byla krásná i v pytli od brambor. Čímž nechci říct, abys v něm přišla na naší schůzku. Ne, že by mi to vadilo, ale čuměli by po tobě lidi, což už by mi vadilo. Nemůžu se dočkat. O.O.

*Než stačí cokoliv říct na "rozkošnou opilou vílu", Oliver drmolí dál. Tak se jen usměje, ale Oliver zmíní Jacka. Tvář jí zmrzne, takže jen doposlechne, jak ho donutila a vstane uklidit oba hrnky, zatímto se blonďák převléká. Když skončila s umýváním, seběhl zatím dolu.* Tak to si v tom autě počkáš! Musím si vysušit vlasy. *Zavolala za ním a vyběhla nahoru do svého pokoje. Tam na sebe hodila jednoduché šaty ke kolenům broskvové barvy bez ramínek a s pěknými vzory květin. Přes to hodila džínovou bundu a vzala si boty na podpadku (přece jen si jde žádat o práci). Přeběhla do koupelny, ale tam zjistila, že má vlasy téměř suché, takže je jen učesala a dala si vhodné líčení, které se hodilo k šatům. V pokoji si ještě vzala kabelku, dala do ní telefon, klíče, peněženku, cigarety a zapalovač. Rychlým krokem se vydala z domu, zamkla a přišla k autu. Místo spolujezdce však bylo zamknuté.* A pán mi hodlá někdy otevřít? *Řekla svým typickým mírným hlasem a poklepala na sklo, protože viděla Olivera, který byl zřejmě někde úplně jinde.*

*Trhnul sebou až v momentě, kdy Gill zaklepala na okno.Rozkošně se na ní usmál a cvaknul odemykáním.* No tak sorry, jsem zapomněl. *Uchechtne se a prohlídne si jí.* Sluší ti to, prcku. Určitě se o tebe nakonec porvou. *Zasměje se a nastartuje auto.* Máme všechno? Můžeme vyjet? *Zakření se bleskově se prohlídne v zrcátku.*

*Pokývala hlavou. Otevřela si, nasedla a připoutala se.* Děkuji, ale musím tě opravit, ten 'prcek' včera spořádal půlku krávy a ještě to nedojedl, protože mu to blonďatý svalouš bez dovolení dožral, takže změň 'prcka' na Hulka. *Zasmála se, a když vyjeli na silnici, pohodlně se zabořila do sedačky.* Olivere? Co jsem říkala o Jackovi? *Zeptala se jako by nic a sledovala cestu.* Naposledy si pamatuji tu - Rose. *Odmlčela se.*

*Při řízení si pohladil břicho a spokojeně se ušklíbl.* Jo, ta kráva byla moc dobrá. *Zasmál se a mrknul na Gill.* Slibuju, že si uděláme doma nějaký podobný hody a ani se tvý porce nedotknu, včera jsem si nemohl pomoct. *Pokrčí rameny s nevinným úsměvem a sleduje vozovku. Svojí otázkou ho Gillian zaskočí, stočí na ní na chvilku zvědavý pohled a pak se zase otočí k silnici.* Říkala jsi, že jsi mu vyznala svoje city a pak jsme zdrhli sem. Žádný pikantnosti. *Uchechtnul se.Shrnul to do jedné věty.Když zmíní Rose, znova se pobaveně usměje.* Tak Rose... Ne ''smraďoška'', ''pijavice'' ani nic podobného? *Zvedne obočí a krátce se zasměje.*

*Spokojeně došla domů. Slzy jí přestaly téct, už když byla napůl cest z Grillu. Jako každá správná žena začala spěšně uklízet. Rozmístila po domě malé dekorace a přenesla do koupelny své věci na líčení. Pak si sedla do křesla, cigarety zůstaly ale daleko, takže se jen tupě dívala do krbu, kde neplápolal oheň a přemýšlela, co asi dělá Oliver a i jeho bratr.*

*Je rád, že dorazil domů bez nehody, přes slzy, které mu samovolně vytékaly z očí prd viděl. Zaparkoval na svém místě, vystoupil, bouchl s dveřmi a na chvíli se opřel čelem o auto a prodýchával se. Nechtěl, aby ho Gillian v tomhle stavu viděla. Otřel si oči a zhluboka se nadechl. Rázně vykročil do domu a šel rychle do kuchyně. Z lednice vyndal vodku a sedl si k baru. Naklonil do sebe lahev a oklepal se. Pak vztekle třísknul lahvi do stolu a cítíl, jak se mu zase třese brada. Položil si proto hlavu na stůl.*

*Z myšlenek ji vytrhlo až prásknutí dveří auta, které slabě uslyšela. Chvilku seděla stále stejně, ale divila se, proč jí Oliver nepřišel pozdravit. Vstala, oblečená do bílého tílka a volných kraťasů modré barvy, a přešla za Oliverem. Viděla, jak k ní je otočen zády a skoro leží na stole. Vycítila tu divnou atmosféru a spatřila vodku.* Ollie? Jsi v pořádku? *Přistoupila k němu a položila mu teplou ruku jemně na záda.*

*Gill postřehl až ve chvíli kdy na něj promluvila.Povzdychl do stolu.* Posral jsem to, Gill. Úplně jsem to posral. *Zamumlá s plným nosem a vzlykne. Teď už je mu jedno, že se před někým ztrapní. Je mu mizerně. Zvedne hlavu ze stolu a otočí se na Gillian.* Jsem prostě debil. Víš? Naprostej debil.

*Zatváří se zmateně a ihned si dřepne vedle něj. Jednou rukou ho hladí na zádech a druhou hledala jeho ruku, aby ho za ní mohla vzít.* Co jsi posral? Nerozumím... Co se stalo? *Dívala se na něj a věděla, že jestli nepřestane vzlykat, začne taky. Smutně na něj stáhla obočí a hledala v jeho očích odpověď.*

*Podíval se na ní s očima plnýma slz.* Byl jsem s Ammou....Tou zrzkou. *Dívá se na ní a když vysloví Ammino jméno, přeskočí mu hlas.* Všechno bylo dokonalý. Skvělý. *Přejde do šeptání.* A pak jsem jí to řekl. *Řekne a zase si položí hlavu na stůl.* Přiznal jsem se jí, co jsem zač a ztratil jsem jí. *Pustí stavidla naplno.*

*V jejích modrých očích se ukázaly slzy. Slyšela dobře?* Ollie... *Řekla a zezadu ho obejmula.* Neboj, to bude - *Zarazila se, když slyšela, co udělal. Náhle se odtáhla, a ten, kdo ji dobře znal, věděl, že je toto je klid před bouří.* Tys jí řekl... Tys jí řekl, že... Neřekli jsme si snad jasně, že o Tomhle nebude vědět nikdo?! *Vstala a rozhořčeně začala pochodovat sem a tam.* Proč?! *Náhle si dala hlavu do dlaní. Kdekoliv se někdo dozvěděl, co je zač, nastal hon.* Ollie, promiň. Já... To bude dobré, omlouvám se... * Tentokrát si dřepla naproti němu a obě jeho ruce vzalla do dlaní.*

*Když kvůli tomu, že se přiznal začala vyšilovat i Gill, zadíval se na ní tím nejsmutnějším a nejprovinilejším pohledem, jaký dokázal.* Myslím, že jí miluju. Musel jsem jí to říct. *Vzlykne. Když pak vezme jeho ruce do dlaní a omlouvá se zavrtí hlavou.* O tobě jsem neřekl ani slovo. A neomlouvej se. Prostě jsem to podělal. Myslel jsem si ''Lepší dřív, než později.'' . A houby, mohl jsem to tajit do smrti. Gill.... *Svěsí hlavu a stiskne její ruce.* Co mám dělat? *Popotáhne.*

Myslíš? *Zadívala se na něj a zvedla koutky v povzbujícím se gestu. Tak, jak se naštvala, tak byla opět klidná. Stáhla obočí.* Neměls jí to hned říkat. Někdy je to lepší svým milovaným neříkat... *Zamumlala a vzpomněla si, jak utekla od rodiny, jak opustila bratra... Náhle se jí zalily oči slzami, ale nespustily se.* Já nevím, Ollie. Alkohol problémy neřeší, ale... *Podívala se na vodku.* ...ale džus taky ne. *Řekla a rychle přinesla dvě sklenice na víno. Obě naplnila do poloviny vodkou a sedla si zase vedle Olivera. Jemně mu stiskla dlaň, ale pak si řekla, že tohle nepomůže. Obkročmo si na něj sedla, aby se jí mohl vyplakat na hrudi. Věděla, že to Oliver nebude brát nějak pohoršeně, přeci jen byli nej 'kámošky'.

*Mezi vzlyky poslouchá Gillian. Je rád, že jí tu má. Pokusí se o vděčný úsměv, ale jeho nepuchlé oči a červený nos z toho gesta vytvoří směšnou grimasu.* Dík Gill. Já vím. Měl jsem počkat, ale měl jsem pocit. Že musím, že je to správné. *Zase se rozpláče a když před něj postaví sklenici na víno s vodkou, musí se uchechtnout.* To je dobrý. *Poznamená a když si na něj Gill sedne, pevně jí obejme a pláče jí do hrudi.* Dík, že tu jsi se mnou. Jsem takovej idiot. Takovej hroznej idiot. *Huhlá jí do prsou a je mu úplně jedno, jestli mu je nebo není rozumět. Zvedne hlavu a pohladí jí po vlasech. Pak do sebe otočí sklenici s vodkou a vstane.* Ani nevím, jestli se mám pokoušet jí volat. *Zahuhlá a hrabe z kapsy telefon. Díky alkoholu v krvi mžourá chvíli na displej a vytočí Ammino číslo. Hned vzápětí to ale položí, takže Ammu jen prozvoní.* Co si namlouvám? Nikdy mě už nechce vidět. Nikdy. *Škytne a vydá se potácivou chůzí do patra k pokoji.Otočí se u schodiště.* Zůstaneš dnes večer se mnou? *Podívá se na ní opilýma, štěněčíma očima.*

*Své vodky se ani nedotkla, takže když je Oliver vyklopil do sebe, jen ho naposledy pošimrala ve vlasech.* Zítra je taky den, Ollie. Zejtra si jí najdu...  *Řekla povzbudivě a myla sklenice. Pak se na Olivera zadívala.* Ale bude, jen se jí vysvětlí, jak si super sexy hodný chlap. *Řekla klidně a když se na ní otočil, pousmála se.* Zůstanu, navždycky.... *Protřela své modré oči.* ... Jdi nahoru, zatím tu poklidím. Přijdu za tebou.

Jsi úžasná. *Smutně se pousmál, pohladil jí opilecky po vlasech a přivinul jí k sobě.* Děkuju. Za všechno. *Zahuhlal a odpotácel se do patra. Párkrát naboural a vždycky sprostě zaklel. Nakonec trefil do svého pokoje, kde sebou praštil na postel. Ještě pořád cítil Amminu vůni ve všech pórech těla. Rozvalil se na posteli a po pár vzlycích usnul s obličejem zabořeným do polštáře. Alkohol zvítězil.*

*Pousmála se. V jemných rysech byl tolik jako Jackson, ale nebyl to on. Trochu poklidila a vydala se do svého pokoje. Tam si na sebe dala jiné kraťasy, trochu uplejší, ale z pohodlnější látky, a přešla k Oliverovi. Vzdychla, sundala mu boty, kalhoty a mikinu, takže byl jenom v triku. Znala noci v džínsách a chtěla, aby se aspoň trochu dobře vyspal. Přikryla ho, vlezla si k němu a trochu se k němu přitulila. Cítila dámský parfém, ale jen se zavrtěla a zavřela oči. Byla hodně na kraji, protože Oliver se rozvalil přes celou postel.* Dobrou, ty můj blonďáku. *Řekla a po chvilce usnula.*

*Ráno se probudila v Oliverově posteli. Posledních pár dní spala tady u něj, protoże nevypadal vůbec dobře. Potichu vstala, přikryla ho a věnoval mu letmou pusu na tvář. V koupelně se umyla a v pokoji na sebe hodila džíny a tílko, které z části odhalovalo její tetování na zádech. Vlasy hodila do volného, ale elegantního culíku a seběhla dolu. Tam na papír naškrábala vzkaz.*

kód:

Jela jsem do nemocnice pro to potvrzení a do práce. V lednici máš palačinky a k obědu ti přinesu kuře. Gray

*Ihned poté se sebrala a pěšky vyrazila do nemocnice.*

*Když se probral z několikadenního sebeutápění v depresích, zvedl se otráveně do sedu a chvíli se díval kolem sebe. Pak se rozhodl vstát, protože sám sobě smrděl. Osprchoval se a jen v teplácích šel dolů.* Gill?!?! *Zavolal, ale odpověď se mu nedostala, prošel spodní patro a našel lístek od Gill. Trpce se pousmál a došoural se do kuchyně, kde si k pozdní snídani udělal kafe a nalil do něj dva panáky rumu. Sednul si k baru a usrkával. Neměl chuť na palačinky, ale kuře by si možná docela dal. Rozhodl se na Gill počkat. Vzal do ruky telefon a jako poslední volané číslo mu vyběhlo Ammino. Do očí se mu zase vehnaly slzy a jeho tvář se zkroutila v bolestivou grimasu.* Zasranej život. *Procedil mezi zuby.*

*došla k domu,prohlídla si ho a potom zazvonila,čekala jestli někdo otevře dveře*

*Uslyší zvonek a nechce se mu vůbec pohybovat. Líně seskočí ze stolličky a došourá se ke dveřím. Otevře dveře a čumí chvíli nepřítomně na Hayley.* Hay? *Řekne překvapeně.* Co tu děláš? *Začíná mu docházet na koho tak blbě zírá a zatřese hlavou.* Pojď dál. *Pokyne do domu.*

*čeká ještě chvilku a potom jí otevře Oliver,usměje se na něj* Ahoj Olivere...*pozdraví ho se stálým úsměvem.Vejde dovnitř a potom čeká na něj až zavře dveře a dojde za ní,všimla si že brečí,otočí se k němu*Ty jsi brečel? *zeptá se ho a prohlíží si ho*

*Prohlídne si Hayley a zabouchne dveře.* Jo... Brečel... *Pokrčí lhostejně rameny a šourá se zpátky do kuchyně.* Chceš něco? Vodu. Vodku. Rum. Kafe. Čaj. *Zeptá se mechanicky ze slušnosti a kecne sebou zpátky na barovou židličku.* Grayová dorazí pozdějc. *Prohlásí a napije se rumové kávy.*