Hřbitov Mystic Falls

Tak se hned neurážej*zavrtí hlavou a vejde na hřbitov.Vydechne a koukne na ty dva*jdeme na to..*otočí se zase dopředu a rozejde se někam,kde by ho Klaus mohl najít a přitom,aby měl Enzo a lexi šanci,se tam někde poblíž schovat*

*Zavrtí hlavou nad jejich pošťuchováním, aniž by si ho Lexi pamatovala a dojde s nimi na hřbitov. Koukne na Damona a rozhlédne se, kam by se schovali. Uvidí dva velké náhrobky kousek od nich a kývne k nim hlavou. Vezme Lexi za ruku a přiloží si prst na rty,aby byla potichu, kdyby náhodou byl Klaus poblíž. Sundá si rychle mikinu a nalehne si na zem, mikinu dá vedle sebe a stáhne vedle sebe i Lexi. Nastraží uši, aby mu neutekl jediný zvuk.*

*Protočí oči nad slovy Damona, nijak to už nekomentuje. Koukne na Enza pak na jeho ruku, když jí chytne za tu její. Přikývne na to, aby byla potichu. Padne taky k zemi, když jí stáhne. Trochu je u něj nalepená, neodtahuje se od něj a zaposlouchá se do dění kolem.*

*Přijde na hřbitov a rozhlédne se.Když uvidí Damona a jeho místo které vybral,musí se nad tím usmát.Přejde k Damonovi a prohlédne si ho.*Tak proč si se chtěl sejít v tuhle hodinu? *Tuší proč tam jsou,ale chce to slyšet od něho.Co,kdyby se mýlil.*

*Koukne na Klause,když tam přijde a hned mu položí otázku.* Víš to moc dobře...ta tvoje válka musí mít nějaká pravidla a já bych je rád znal.Když si sebral Rose nechápal jsem proč.Pak po informacích jsem to pochopil,ale potom,co Lexi přišla o vzpomínky...už jsem ty pravidla přestal chápat.

Tahle válka má pravidla,které zná hlavně Lexi,jen smůla,že si to nepamatuje.*Usměje se.*Byl jsem nucen k tomu,abych jí vzpomínky vymazal.Slíbil jsem jí,že přijde o své přátele a tak jsem i učinil.*Pokrčí rameny.*

Aha.*Přikývne.*Slíbil a splnil... *Vydechne.*Já jen nechápu,proč si šel do tohohle šel zrovna s ní.Někdy umí být pěkně otravná...a já pochybuju,že na tebe je milá *Zavrtí hlavou.*Takže čekám vysvětlení s bonusem,jak Lexi vrátit vzpomínky...*(Protože ona je na mě milá a to je děs.) Pomyslí si.*

A proč bych ti to měl vysvětlovat?Tohle je jen mezi mnou a Lexi...*Usměje se.*A stejně jako sem vás nechal hledat Rose,tak vás nechám,aby jste na to přišli sami....Mimochodem,už jste jí našli?*Pozvedne obočí.*

To si děláš srandu?*Pozvedne obočí.*Máme na to přijít sami?A jak to asi máme udělat?Máme sedět dny i noci nad knížkama?Nebo s ní máme zopakovat to,co s náma zažila...?*Nadechne se.*Řekni,že to poslední se dít nemusí...*Kývne.*Jop a vybral si vážně ubohý místo,kam jí ukrýt...

Vymýšlíš velmi složité způsoby,jak jí vrátit vzpomínky,ale je to váš způsob,jak na to přijdete.Její budoucnost a návrat k přátelům je jen ve vašich rukách...*Usměje se.* A s tím ubohým místem bych to nepřeháněl.Příště bys tam mohl skončit ty...

Tak to mě mrzí...A jestli už nemáš jiné otázky,půjdu *Otočí se a rozejde se od Damona pryč.Po pěti krocích se zastaví a otočí ješté na něho* Tak zase zítra,když se tě nezbavím*usměje se na něho* Bude to zábava*Otočí se zpět a koukne na ty hrobky,za kterýma je Enzo s Lexi.Odejde z hřbitova pryč.*

*Poslouchá celý rozhovor těch dvou, nechce všechno prožívat znovu a už vůbec nechce spát s Damonem. Zašklebí se. Pak když slyší že odchází tak se postaví na nohy. Vykoukne z boku náhrobku a zahlédne Klausův obličej, při odchodu. Zůstane tam stát jako přibitá a zavře oči, když zmizí úplně pryč. Na všechny si vzpomene. Nic neříká, má vztek na Klause za to co jí udělal.*

*Snaží se ani nedutat,aby mu neuniklo jediné slovíčko z jejich rozhovoru. Občas má sto chutí vyskočit a tomu Hybridovi rozšlapat hlavu na maděru, ale nechce ohrozit Damona, když slyší, že Klaus odchází a vidí, jak se Lexi zvedá, natáhne po ní ruku. Bojí se, že se Klaus otočí, nebo vrátí. Když je ale dlouho ticho a klid. Vyhrabe se na nohy a po očku na Lexi koukne. Vyjde zpoza náhrobku, postaví se vedle Damona a založí si ruce na prsou.* Takže...... Asi nic nevíme, že?

*Sleduje Klause jak odchází a zašklebí se nad jeho posledními slovy.Když Lexi s Enzem vyleze,koukne na něho a pokrčí rameny*Mrzí mě to,kámo...ale kdybych ho chytil pod krkem nebo tak,stejně bych tomu nepomohl...Budeme na to muset přijít sami *vydechne*Ale my na to přijdeme,pomůžu ti s tím,aby si vzpomněla v co nejbližší dobu a všechno bylo zase v normálu...aspoň chvíli,než si ten kříženec zase něco nevymyslí..

*Když pak Enzo promluví na Damona, tak vyleze celá zpoza náhrobku. Udělá ještě jeden krok k těm dvěma, pak se zastaví a na oba se koukne.* Už ani nic vědět nepotřebujeme.... *Koukne na ně už teď  normálním pohledem.* Nic tě mrzet nemusí Damone.... *Zavrtí hlavou, na chvíli se odmlčí.* Už vypni ten svůj mozek a běž za Rose. *Koukne do země a ruce si zastrčí do kapes u mikiny * Díky...za to co jsi udělal... *Zvedne pohled k Damonovi, ten pak přesune na Enza, po tváři se jí rozlije úsměv a slzy štěstí. Rozejde se k němu normálním krokem.Zastaví se těsně až u něj, stoupne si na špičky, vezme do dlaní jeho obličej a dlouze ho políbí.*

*Koukne na Damona a položí mu ruku na rameno.* Vím, žes dělal cos mohl kámo... Na něco přijdeme. *Pousměje se. Pak se otočí na Lexi a chvilku na ní zírá.* Počkej jak to.... *Podívá se na Damona a zvedne obočí. Pak se koukne znovu na Lexi.* Ty si pamatuješ....? *Pootevře pusu a když mu poděkuje, oči mu skoro vystřelí před obličej a bradou se otře o špičky bot.* Lex...? *Vydechne a když si u něj stoupne na špičky a ucítí její dlaně na tvářích,ohne se k ní, stiskne k sobě víčka a opětuje jí polibek. Pevně jí obejme a stiskne. Nemůže tomu uvěřit. Když se oddálí, vezme taky její obličej do dlaní a podívá se jí do očí.* Vzpomínáš si na mě....? Na nás?? Na všechny?? Jakto?? *Polkne a pokládá jí otázky.*

*Koukne na Lexi,když na ně začne mluvit a poslouchá každé její slovo.Když mu začne děkovat a posílat ho za Rose,pozvedne obočí a kouká na ní trochu šokovaně (Pamatuje si všechno a pořád je na mě milá?)*rád jsem pomohl*pousměje se a když se ty dva políbí,sklopí hlavu a zadívá se do země*Fajn*zvedne hlavu a koukne na ně*užijte si zbytek dne...a*koukne na Lexi*zítra si promluvíme*řekne a otočí se na patě.Bez dalších slov zmizí ze hřbitova a rozejde se k sobě domů*

*Zadívá se mu do očí. Sama ve svých má ještě slzy radosti.*Jo vzpomínám si na tebe a i na ostatní...*Přikývne s úsměvem.* Já nevím, prostě jsem zahlédla Klause a najednou to bylo všechno zpět. *Pokrčí rameny. Koukne na Damona.* Ty s Rose taky... *Popřeje mu nazpět.* Dobře... *Přikývne na to že si promluví. Ví že to nebude už tak úplně pěkný, jako teď. Pak pohled vrátí k Enzovi. Je nejšťastnější že si vzpomněla hlavně na něj.*

*Usměje se a koukne na Damona.* Díky, kámo... Vážně. *Mrkne na něj a vyprovází ho pohledem ze hřbitova.Pak se podívá zpátky na Lexi. Šťastně vydechne a pevně jí obejme.* Lexi..... *Zašeptá a políbí jí do vlasů, na ucho, a tvář a zase na rty.* Pojď domů. *Řekne jí něžně a chytne jí pevně za ruku. Políbí jí na hřbet ruky a vydá se s ní domů ze hřbitova.*

*Též ho pevně obejme. Usmívá se, když jí políbí po celé hlavě. Polibek na rty mu samozřejmě opětuje. Přikývne souhlasně na to, aby šla domů. Když jí políbí na ruku tak se na něj roztomile uculí. Vážně netuší co by bylo, kdyby si na něj nevzpomněla, zabolí jí z toho až u srdce. Vzpomene si jak Enza vyhazovala.* Slibuji že už tě nebudu vyhazovat z vlastního domu. *Řekne ještě než odejdou ze hřbitova a trochu zvedne koutek v úsměv.*

*Když prochází kolem hřbitova, rozhodne se to vzít přes něj.Nic horšího,než co už zažila jí stejně nepotká, tak čeho se bát.Škobrtá unaveně skrz něj a na konci se opře o branku u východu a cítí, že dál už to nedá.Podívá se kolem sebe,jestli nenajde něco, kam by se schovala,ale jelikož je tma, nic nevidí.Ospale zívne,sedne si na zem a položí si čelo na kolena.Je jí zima a chce se jí spát.Nakonec se stočí do klubíčka a tvrdě usne.*

*Přijde na hřbitov a rozejde se pomalu po něm,mířící ke své rodině.Má ruce v kapsách a jde opravdu pomalým krokem.Když někoho zahlédne ležet na zemi,rozejde se k tělu.Sedne si do dřepu a trochu s ním pohne,aby té osobě viděl do obličeje*Rose*šeptne a okamžitě si sundá bundu.Přehodí přes ní,aby jí aspoň trochu zakryl a přetočí jí na záda.Jak se jí dotýká,cítí jak je studená a jen vydechne.Teď by se mu hodilo,kdyby měl Damon mobil v pořádku a on mu mohl zavolat a informovat ho o tom.Vezme Rose do náruče,rozhlédne se jestli někdo kolem nejde.Když nikoho nezahlédne ani nezaslechne.U.r se s ní přemístí do Peziónu*

*Přemístí se na místní hřbitov a sedne si před něj na lavičku.Bolí jí, co musela udělat. Potřebovala by se někde vybít, protože energie, která v ní probíjí je opravdu silná a nerada by ublížila někomu ve svém okolí. Vytáhne z kapsy telefon a uvědomí si, že má na sobě Erikovu bundu. Nahrnou se jí slzy do očí a ztěžka polkne. Najede do zpráv.*

kód:

Kolík z bélého dubu, který je potřeba na zabití Původního je ukryt někde u Klause. Ochraňuje ho, protože je to jediná věc, co ho dokáže zabít. Tedy snad. A podle procházky v jeho hlavě se nejvíc bojí svého otce. Mikaela Mikaelsona. Podle všeho Klause nesnáší a dost po něm jde, protože Klaus z něj má opravdz strach. Snad jsem pomohla. Měj se K. P.S.:Potřebovala bych mluvit se Stefanem, mohla bych tě požádat o kontakt? Dík

*Odešle zprávu Lexi a uklidí mobil do kapsy.Složí hlavu do dlaní a promne si spánky.*