Dům Ammy Venus

Uuuuhhhmmm, pozor, máme tu znalkyni. *Zasměje se a dá Ammě pusu do vlasů.* New Orleans je krásný město... *Podotkne jen tak sušše.* Ale tady je to hezčí.. *Mrkne na ní a obejme jí pevněji.*

*Koukne na něj.* Hahaha, vtipné. Směješ se mi? *Řekne na oko vyčítavě.* Vážně? A podívám se tam třeba někdy? *Koukne na něj s takovým tázavým výrazem.* Jo, Mystic Falls je pěkné. Ale nevím, co se ti tu tak moc zalíbilo, že jsi tu zůstal. *Zaculí se.*

Někdy bychom tam mohli zajet společně. *Usměje se a naoko se zamyslí.* No.... Já ti nevím.Zasekl jsem se tu na jedný drzy rošťandě a už jsem u ní zůstal. *Zazubí se a položí si hlavu na polštář. Je unavený.*

Vážně? Ty by jsi mě vzal na takový velký výlet? *Zaculí se. Ale je ráda, moc by si přála NO vidět.* Cože? A která to je? Ukaž mi ji. Tsss, no počkej, jí vyškrábu oči, potvůrce. *Nahne se nad něj a políbí ho. Pak si lehne k němu a přitulí se.* Spíš? Spíš? Spíš? *Začne ho otravovat. Je jak malé dítě, které má radost z takové blbosti. Má nějakou vtipnou náladu.*

*Jen jí unaveně chytne kolem ramen.* Někdy vás představím, ale dej si bacha, aby sis nezlámala nehtíky o zrcadlo. *Zazubí se.* Nespím, páč mám vedle sebe šotka, co mě nenechá. *Usměje se ale oči neotvírá.*

*Jen se potichu zasměje.* Super, nabrousím si je, abych si je teda nepolámala. *Řekne a pak se k němu otočí.* Ty chceš spát a ta otravná zrzka tě nenechá, že? Mám jí zbít? *Dá mu polibek na tvář.*

Prosímtě hlavně jí nebij. *Pootevře jedno oko a zasměje se.* Já jí stejně miluju. *Zakření se a uvelebí se pohodlnějí.*

Tak ne no. Ale jenom kvůli tebe. *Pousměje se a koukne na něj pobaveně. Ale už i ona cítí, jak je unavená.* Taky tě miluji. *Zívne a zavře konečně oči a snad už i pusu. Po chvíli začne spokojeně oddychovat a upadne do říše snů.*

*Přimhouří oči a mrkne na ní, když spinká.* Aaaaawww.... *Zavrní a dá jí pusu na čelo. Za chvilku usne taky.*

*Konečně se dostala domů. Byla plná informací a rad. Zaparkovala do garáže a chvíli zůstala sedět. Teď už to bylo stoprocentní. Sáhla si na bříško, jako by už takhle brzo mohla něco cítit. Usmála se. Byla rozhodnutá to Oliverovi říct na rovinu. A kdyby to malé nechtěl, tak si ho nechá i tak. Vzala kabelku a vystoupila. Šla ke dveřím a vešla dovnitř. Sundala si boty a zavřela za sebou dveře.* Jsem doma. *Upozorní na sebe.*

*Když ráno vstal, Amma byla pryč. Šel se tedy vysprchovat a teď si četl nějaký motoristický časopis. Když slyšel Ammu, vyskočil z gauče a běžel jí naproti.* Ahoj, zlatíčko. Kdes mi lítala? *Dá jí pusu.* Čaj,kávu,džusík?

*Přivítá se s Oliverem.* Ahoj, byla jsem za Rose a pak ještě něco vyřídit. *Usměje se a jde směrem do kuchyně.* Dala bych si čaj, nějaký ovocný. Ale klidně si ho udělám sama. *Vyhoupne se na kuchyňskou linku a koukne na něj tak nějak zaláskovaně, jako puberťačka.* Co máš dneska v plánu? Mohla bych nám třeba uvařit nějaký dobrý oběd a třeba bychom si mohli popovídat. *Začne nějak opatrně.*

Za Rose? Jak se má? Ani jsem se jí neomluvil za tu mojí scénu. *Pronese tak nějak stydlivě a začne jí dělat čaj, když se vyhoupne na linku,natáhne se k ní a políbí jí na tvář.* To je to nejmenší,co pro tebe můžu udělat, lásko. *Zazubí se a prohlíží si jí.* Vlastně v plánu ni nemám, takže souhlasím s tvým plánem, klidně ti pomůžu s obědem.... *Zarazí ho ale slovo ''promluvit''.* Uuuuhhmm... O čem chceš mluvit?

*Pousměje se.* Má se podle mě fajn, je zamilovaná do toho svého. Akorát měla teď nějaké problémy nebo co a pohádala se s kamarádkou. *Vysvětlí.* To je krásné. Jsi vážně úžasný, jak se o mě pořád chceš tak starat. Myslíš, že by ti to mohlo zůstat? *Zase malé náznaky. Kousne se do rtu.* No, tak když ti to nevadí. Akorát jsem nemohla nakoupit, neunesla jsem tašky s nákupem. *Chtěla původně nakoupit, ale bohužel teď nic těžkého tahat nemůže. Zamyslí se.* Ale tak jsem si chtěla popovídat. O nás dvou. *Koukne se na něj tak nějak vážněji.*

Problémy? Asi toho na ní bylo taky moc. *Pokývá hlavou.* Samozřejmě,že to tak zůstane, jak jinak by to mělo být? *Podívá se na ní,nějak se mu nezdá ta její nálada.* To je dobře, že jsi nenakoupila, já tam dojedu. Přece se s tím nebudeš tahat. *Pak se zamračí.* Amm, co se děje?

*Pokývá hlavou.* Teď budu za ní chodit častěji, taky potřebuju nějakou tu kámošku občas. *Pousměje se.* Nevím, tak třeba jestli tě to nepřestane bavit. Co kdybych byla třeba někdy nemocná nebo tak. *Zkouší to brát nějak z jiného úhlu.* Jasně. Teď by mi to stejně jenom uškodilo. Takže promiň, jinak bych tam zajela sama. *To už je trochu větší náznak.* Olivere, víš... *Najednou se zase rozbrečí.* Já nechci, aby ses se mnou rozešel. *Začne vzlykat jako smyslů zbavená.*

Takovou kámošku ti schvaluju, Rose je skvělá. *Pokývá s pousmáním, ale pořád neví, co si myslet o Ammině chování.* Uškodilo? Amm, jsi nemocná? Já bych tě neopustil ani kdybys byla, slibuju. *Když se pak rozpláče tak na ní valí oči s otevřenou pusou.* Amm?!!?!Co se děje? Já... Já se s tebou nerozcházím, nechco. Miluju Tě! *Neví, jak zastavit její pláč, tak jí obejme.*

*Když se rozbrečí a nemůže ten pláč zastavit, vzpomene si na slova Rose i doktora.* Lásko, já nejsem nemocná. *Slzy bohužel nejdou zastavit.* Říkal jsi, že je to brzo. Že nemůžeme o takových věcech mluvit teď. Že to nemůžeme teď řešit. *Koukne na něj.* Já tě moc miluji, ale nechtěj po mě, abych to miminko dávala pryč. *Sáhne si na bříško a kouká na něj strašně ustaraně.*

*Pořád na ní zmateně kouká, hladí jí a objímá.* Amm, ale já... Já to nechápu. *Skoro by přeslechl tu větu o miminku, kdyby si Amm nesáhla na břicho.Vytřeští na ní oči.* C-c-cože? *Vyvalí zraky a chvilku vstřebává.* Ty...Totiž... My čekáme miminoko? *Úsměv se mu rozšiřuje čím dál víc mu to dochází a nakone vyzdvihne Ammu do náruče a zatočí se s ní dokola.* Budu táta!!!!

*Čeká na jeho reakci. Docela se bojí, protože neví, co na to Oliver řekne. Snaží se být připravená na všechno.* No... *Kouká na něj a neví, co má dělat.* Ano čekáme. Mám to potvrzené i od doktora. *Řekne, protože si myslí, že by jí třeba Oliver nemusel věřit. Pak se lekne a vyjekne, když se s ní Oliver zatočí.* Takže jsi rád? *Zeptá se opatrně, když je pořád v jeho náruči. Dokonce se i pousměje.*

Rád??? Broučku, jsem nejšťastnější chlap na světě!! *Zasměje se s radostí a položí jí na zem.* Takže mi napiš seznam s nákupem, já tam dojedu, ty si zatím tamhle udělej pohodlí, hoď nožky nahoru a dej si něco dobrého,já dojedu nakoupit a pak udělám nějakou dobrou baštu.

*Taxík ju privezie na adresu čo mala napísanú na papieriku.Zaplatí a vystúpi z auta. Vyberie si batoch a ide k dverám. Vlasy má zviazané do copu,v ušiach sluchátka z ktorých je počuť rocková hudba. Na sebe má čierne kanady,tielko,ktoré jej končí niekde nad pupkom a kraťasy.V ústach má žuvačku z ktorej robí po ceste k dverám bubliny.Keď dojde k dverám vyberie si z uší sluchátka a zazvoní.Napraví si batoch na chrbte a čaká.*

*Usmívá se konečně spokojeně.* Ani nevíš, jak moc tě miluji. A že to malé uvnitř nepřijde ani o jednoho rodiče. *Políbí ho, když je konečně na zemi.* Ale lásko, já nejsem nemocná. Jsem jenom těhotná. Můžu dělat obyčejné věci, jako vařit oběd a tak. *Zasměje se.* Dokud mám ještě svou váhu a nenosím s sebou další kila navíc, tak jsem použitelná. *Pokrčí rameny. Uslyší zvonek. Podívá se na Olivera.* Kdo to může být? *Jde směrem ke dveřím a otevře. Vyvalí oči a šokovaně kouká.* Beth? Co tu děláš? Něco s tátou? *Mají společného jen otce, tak jí napadne tohle, když jí tu vidí.*

A já miluju tebe, sluníčko. žádný takový. Uvařím, jen dojedu na ten nákup. *Koukne se na ní, když zazvoní zvonek a pokrčí rameny.Když jde otevřít, chvilku tam postává a jde za ní. Ve dveřích stojí nějaká holka, podezřele podobná Ammě, když na ní promluví, zůstane stát kousek za nimi.* Ahoj. *Pozdraví příchozí a koukne na Ammu.* Pojedu na ten nákup,Amm. Okay?

*Zatiaľ čo čakala si prezerala nechty a nezaujato nadvihne hlavu keď jej Am otvorí.*Čau ségra..*Žmurkne na ňu a urobí bublinu.*Pche..ten starý chlapík čo mi ani nepošle smsku na narodky mi nechýba..*Mávne rukami a vojde dnu ako do svojeho.Pozrie na Olivera a prezrie si ho.Uškrnie sa.*Ahoj...*Kývne hlavou a zaujato si ho prezerá.*Som Elisabeth..ale kľudne Beth.