Sídlo Lockwood

*Zase se nervózně rozhlédne a obejme Masona jednou rukou kolem ramen a začne tancovat. Dostane se do starých časů, kdy jejich rodina chodila na plesy. Vzpomene si na všechny taneční kroky a tančí s Masonem. Usmívá se na něj.* Mimochodem, tamhle máš Elenu. *Mrkne směrem ke dveřím, kudy zrovna vešla Elena se svým doprovodem. Sama musela nejdřív ostřit, ale chyběl jí Katarínin arogantní škleb.*

Děkuji. *Řekne mile a vejde do domu. Rozhlédne se a všimne si Stefana a Eleny. Jen se usměje a zajde si hned pro drink, ke stolu s alkoholem.*

*Zasekne se u stolu, kde do sebe nalil už jednu sklenku, podíval se na ní lehce převapeně a vezme si druhou. Všimne si Lexi, která zamířila k němu a nasadí svůj samolibý úsměv, ledabyle se opře o stůl a prohlíží si jí.* Ahoj. Princezno. *Prohlásí zastřeným hlasem a pozvedne koutek.* Přišlas' plesat? *Snaží se ''inteligentně'' zahájit konverzaci.''

*Tančí s Rose. Všimne si že to Rose jde, sám byl jak prkno. Koukal na ní omluvně. Koukne se tam kam Rose kývla hlavou. Chtěl Rose odpovědět, ale vzhled Eleny ho nějak "omráčil." Vypadala jako Katherine.* Elena? *Řekne s pozvednutým obočím.*

*Přijde ke stolu když jí pozdraví nějaký muž.Začervená se trochu.* Princezno? *Řekne udiveně.* Ahoj. Neznámí princi. *Usměje se.* No přišla jsem asi spíše pít. *Řekne mile a vezme si skleničku, kterou pozvedne a pak se napije.*

*Když ta slečna zčervená a osloví ho jako prince, usměje se .* Jsem Lorenzo. Pro kámoše Enzo. *Podá jí ruku.* A taky jsem přišel hlavně pít.

*Jeho omluvné pohledy smázne políbkem.* Jasně, Elena. Čemu se divíš? *Řekne. Snad nezná Katarinu. Trochu se zamračí když nad tím začne přemýšlet a z tance se stane spíše takové přešlapávání.*

Nop myslel jsem že to je někdo jiný. Vsadil bych všechno že jsou si obě stejné na centimetr přesně. *Řekne ještě šokovaně.* Ale to je jedno neřešme nějakou Elenu. Nezajímá mě. *Usměje se a políbí Rose.*

Jsem Alexia, pro kámoše Lexi.*Zasměje se. Chytne jeho ruku a slabě jí stiskne.*Těší mě, Enzo. *Řekne s úsměvem.* Tak to z nás budou určitě kámoši. *Uculí se a ťukne jemně do jeho skleničky a pozvedne ji.*

Katarina.... *Řekne s pohledem upřeným na Masona.* Ty znáš Katarinu. To pro ní jsi chtěl informace o Eleně. *Prohlásí s takovým zvláštním výrazem a přimhouří oči. Už ani nepřešlapují, úplně se zastavili. Polibek mu opětuje tak napůl a dívá se na něj s pootevřenou pusou.* Měl jsi s ní něco? S Katarinou? *Zamumlá.*

*Stiskne lehce Lexiinu ruku, nechce jí ublížit ani dokazovat upíří sílu.* Taky mě těší, Lexi. *Usměje se na ní.*Ta na zdraví, kámoško! *Zakření se a přiťukne si svojí sklenkou o její. Porozhlédne se okolo po lidech a zůstane chvilku pohledem viset na Eleně a jejím doprovodu.*

Jo znám. *Řekne jí pravdu.* Ano pro ni byly ty informace. *Kývne. Pak se nadechne, nechce Rose lhát, ale nechce ani aby toto byl konec. Po chvíli promluví.* Předtím jsme spolu nějakou chvíli byly na Floridě, ale to bylo ještě než se ze mě stal vlkodlak. Teď když jsem jí viděl tak jsem jí řekl pouze ty informace, dál jsem jí už odmítl a pak odešel. *Řekne jí celou pravdu a doufá že se s ním Rose nerozejde.*

*Usměje se "nevinně".*Tak na zdraví, kámo. *Pozvedne sklenku a napije se. Všimne si že zůstal koukat směrem k Eleně a Stefanovi. Ani se mu nediví že se kouká na Elenu.* Enzo, ty jsi odtud ? *Zeptá se po chvíli ticha.*

*Poslouchá ho a ani nevnímá, že se jí zatajuje dech a buší srdce.* Aha... Tak... to jo.Omluv mě. *Řekne nakonec a odpojí se od Masona, zajde si pro skleničku s alkoholem a kopne jí do sebe.* (Katarina... Já jí snad budu mít v životě pořád!!!) *Honí se jí hlavou a dá si další skleničku.*

*Po delším zkoumání Stefana se podívá na Lexi a po její otázce se ušklíbne.* Ne, ne. Já jsem cestovatel. *Usměje se a upije ze skleničky.* A co ty? Rodačka? *Mrkne na ní.*

Rose.*Zavolá na ni když se od něj odtrhne.Jde hned za ní.* Rose, odkud znáš Katherine ? Ty jsi předtím s nikým nechodila snad?  *Docela tomu jejímu chování nerozumí a rád by se dozvěděl proč se tak chová. Kouká na ni a čeká na odpovědi. *

*Otočí se za jeho hlasem a když jí doběhne, tak se k němu otočí.* Katarina... Katherine, je ten důvod, proč musím utíkat před Původními. *Zalesknou se jí oči.* Je to zlá, vypočítavá mrcha. *Skápne jí slza. To kvůli ní je Trevor pryč, Rychle si jí setře.* Odmítl jsi jí? Kvůli... mně? *Zeptá se ho a zvedne k němu pohled. V očích se jí zase zalesknou slzy a trošku zčervená.* Vlastně nechodila... *Špitne pak stydlivě.*

*Kývne na jeho odpověď.* Ne vůbec. Jsem to samé co ty - cestovatelka. *Odpoví s úsměvem na rtech.* Baví mě cestovat a chodit na večírky. *Uculí se.*

Proč kvůli ní ? Co udělala ? *Ptá se dál. Pak jí obejme když jí steče slza.* Ano odmítl jsem jí kvůli tobě. *Řekne vážně.* Promiň Rose, jsem blbec neměl jsem ptát je to tvoje věc. *Odpoví když špitne poslední odpověď.*

*Zavrtí hlavou a ve zkratce vyloží Katarínin příběh Masonovi.* Dala se dohromady s jedím z Původních, když byla ještě člověk, jenže jí chtěli kvůli něčemu zneužít, můj přítel - Trevor - se do ní zamiloval a skrýval jí před nimi. A ta mrcha chtěla utéct a pomlátila se, takže jsem jí na uzdravení dala svojí krev. A ona se oběsila. Je z ní upír a jako upíra už jí asi nechtějí. Takhle nějak jsem to pochopila. *Pokrčí rameny a zase se jí zalesknou v očích slzy když jí Mason obejme. Nechá je skápnout na jeho rameno.* Slibovali, že nás zničí. *Popotáhne.* A teď je nějak spjatá i s tebou. Ona snad dostane každýho. No jasně. Ty její dlouhé vlasy... *Prohrábne si svoje vlasy po ramena.* ...čokoládové oči.... *Zamrká svýma zelenýma očima a rozežene slzy.* Kdo by jí nechtěl, že? *Dodá a otře si slzy pod očima.* V pořádku... Neomlouvej se, alespoň to víš.

*Obdivně se na ní mrkne.* Vážněě? Tak to bychom si mohli rozumět. *Spokojeně se usměje a chvilku jí pozoruje.* (Taková sexy holka a baví se se mnou? Mmmm...) *Přimhouří oči.* Byla jsi někdy v Irsku? Tam je krásně. *Zasní se.*

*Poslouchá celý ten příběh a přikyvuje.* A Katherine z toho nějaké problémy nemá? *Zeptá se. Snaží se zjistit jestli by nějak Rose nemohl pomoci.* Neboj najdeme určitě nějaké řešení. *Pohladí jí po zádech.* To jsem byl ještě mladej a hloupej. Teď už jsem starší a už bych jí nechtěl. *Ujistí ji.* Miluji tě. *Políbí jí vášnivě.*

*Rozhodí rukama.* Myslím, že je prostě přestala zajímat, když se z ní stal upír. Ačkoliv... Elena. Je člověk. *Zamyslí se.* A vypadají úplně stejně. *Pokračuje v přemítání.* To je jedno. Psala jsem o Katarině jednomu známému, který kontatuje jednoho z Původních. Toho jediného s mozem, dle mého skromného názoru. *Zasměje se, po jeho poznámce o mládí a blbosti.* A koho bys teď chtěl? *Nestačí mu ani odpovědět na jeho vyznání a opětuje mu polibek. Když se pak odtáhne, podívá se na něj trošku vyjukaně.* Blázníš? Švagrová tě killne. *Zazubí se.* A myslím, že je to vzájemné. *Mrkne na něj pak a pohladí ho po paži.*

Vážně. Doufám že ano. *Usměje se nevinně.Všimne si že ji pozoruje, trochu se začne červenat.* V Irsku jsem bohužel nebyla. *Pokrčí rameny.* Teď si hodně jezdím užívat kde je velké horko a slunce tam nechodí spát, jelikož až teď pár měsíců mám prsten. *Ukáže mu prsten z Lapisu Lazuli, co má na ruce.*

Najdeme určitě nějaké řešení s těmi původními. *Přikývne.* Doufám že se tu tedy brzy objeví. *Ruku jí dá na tvář.* Tebe. *Dívá se jí do očí.* Švagrové to je jedno. *Zaculí se.* Tak to mě těší. *Políbí ji dlouze.*