Whitmore dům

*Odnese Damona s pomocí toho kluka do jeho domu a položí ho na sedačku*děkuju*poděkuje tomu klukovi a počká,až ten kluk odejde.Když za sebou zavře dveře,sundá Damona ze sedačky a odtáhne ho někam mimo dohled.Posadí ho na židli a připoutá řetězy.Potom si uvědomí,že nechal v laboratoři krev,tak se pro ní vrátí.Přinese pytlík s krví Jessici,protože té krve měl o něco víc,než krve Rose a položí mu to na nohy.V té místnosti ho zamkne a vrátí se do laboratoře ještě pro pár věcí,aby ten výzkum mohl přesunout do svého domu*

*Vrátí se i s věcmi domu a schová to různě po domě.Jediné,co si nechá,je diktafon v kapse.Posadí se na sedačku,zapne si televizi a čeká,když uslyší cinkání řetězů,aby mohl jít za Damonem a pokračovat v tom,co zkoumá*

*Po nějaké době,otevře oči a rozhlédne se kole sebe.Když ztrácel vědomí,myslel si,že zase skončí v cele,ale tohle má od cely hodně daleko.Pokusí se pohnout a tím zacinká řetězy.Potom sklopí hlavu a všimne si té krve (Dej mi sem krev,když si mě připoutal) pomyslí si a zašklebí se**

*Když konečně zaslechne cinkání řetězů,zvedne se ze sedačky a odemkne místnost,kde je Damon.Vejde dovnitř a koukne na něho*Už vzhůru?*Přejde k němu a otevře ten pytlík s krví.Radši by ho viděl v akci při živém upírovi,ale to teď nevyjde.Dá mu pytlík k puse*Určitě máš hlad...*usměje se na něho*

*Podívá se na Wese,když vejde dovnitř*Jop a radši bych se vzbudil někde jinde..*vydechne a sleduje ho,jak jde k němu.Když otevře ten pytlík s krví,snaží odolat.Vždy,když chtěl tak odolal.Tentokrát mu to ale nešlo.Hned se mu pod očima objeví žilky a hladově se do toho pytlíku zakousne.Vysaje ho až do poslední kapsy.Když dopije všechno a uklidní se.Žilky z pod očí mu zmizí a nechápavě se podívá na Wese.Netuší,co s ním Wes udělal,že se nedokáže ovládat*

Miluju táboráky.. *Přikývne s ďábelským pohledem. Pomůže jí to tam podpálit a zmizí s ní k domu Whitmore. Když Rose zaklepe na dveře tak na ni koukne s pozvednutým obočím.* Co tak najedou ta slušnost? *Nečeká na odpověď a rozkopne ty velké dveře u kterých stojí.* Doktůrku... Jsi doma? *Zavolá od dveří a pokusí se vejít dovnitř, ale bohužel není pozvaná tak se tam nedostane.*

*Odendá od něho ten prázdný pytlík a spokojeně se usměje.Konečně mu to vyšlo.Má všechno co potřeboval a co musel splnit.Vyndá z kapsy diktafon a zapne ho*Pacient 43576 dostal vir do těla.Výsledky zatím pozitivní*vypne diktafon a uklidí ho do kapsy*Doufám,že upíří krev chutnala*řekne nakonec a když uslyší bouchání na dveře.Vyjde z místnosti,zamkne jí a rozejde se ke dveřím.Když je skoro u nich,uvidí ty dveře v domě,vydechne.Přejde k těm dveřím,ale tak,aby byl uvnitř,kvůli bezpečnosti*Neučily vás slušnost??

*Se smíchem zavrtí hlavou, když Jess rozkopne ty dveře.Úsměv jí ale spadne, když nemůže vejít dovnitř.Uslyší kroky doktora a podívá se na něj.* Omlouvám se, zabouchali jsme asi nějak silně. Doktore.... *Odkašle si.* Jdu si pro Damona. Jistě víte, pro koho. *Pokýve hlavou.* Mluvili jsme spolu před pár hodinami. *Připomene mu.* Podívejte, vím, o co Vám jde. *Pokusí se mluvit rozumně.Jak jí to učila maminka.Chytne se za břicho, ve kterém jí nepříjemně píchne.* Udělám cokoliv pro Vaše pokusy....Když pustíte mého přítele.... *Zadívá se na něj vážně a udělá krok ke dveřím v naději, že jí pustí dovnitř.*

*Kouká na Wesse naštvaně, když se objeví u dveří.*Přesně jak říká tady moje kolegyně... *odpoví mu na tu slušnost a pak koukne na Rose a poté zase na Wese.* Možná tě ta oprava těch dveří zaměstná na tolik že nebudeš mít čas provádět pokusy na upírech. *Pokrčí rameny a ušklíbne se. Poslouchá co říká Rose Wesovi a jen mlčky pokyvuje hlavou. Pak ale když se Rose nabídne tak se naštvaně zamračí. Není při plné síle dostal by ji určitě.* Myslím že na pokusy a výzkumy jsem lepší já, doktůrku. Takže já výměnou za Damona! *Sleduje jen Wes, ví že by určitě chtěla Rose protestovat.*

Ano,vím o kom mluvíte*kývne*ale bohužel vám ho nemohu dát,ani ho vyměnit.Jen...*Koukne na Rose a oči mu zůstanou na její krvavé skvrně na břiše*ale mohl bych Vám domluvit návštěvu*nabídne jí hned.Tohle se mu opravdu hodí.Teď alespoň bude moci zjistit,jak hodně Damon bude prahnout po krvi a zda se dokáže udržet před Rose.Potom koukne na Jessicu*Na opravu dveří si mohu někoho zavolat a na pokusy už jsem Vás tady měl.Byla jste dobrá,ale už Vás nepotřebuji*zavrtí hlavou*

*Zaposlouchá se,kdo tam přišel.Moc dobře slyšel ty dveře.Když zaslechne Rose a Jessicu,polkne.Jakmile se pak obě nabídnou Wesovi,že si má vzít je,místo něho,zavrtí hlavou.Když pak Wes nabídne,že jim zařídí schůzku,začne se tam škubat,aby se odtamtud mohl dostat dřív,než se tam jedna z nich objeví.Bojí se toho,že se neudrží,když to nedokázal ani při té krvi.Z té židle a těch řetězů se mu ale nepodaří uniknout,protože se snažil dost málo.Nedokáže se pořád smířit s tím,že mu ten doktor tak zkazil život.Uklidní se tedy a opře se o opěradlo,vydechne*Wesi!!Jestli je sem pustíš tak ti přisahám,že tě zabiju!!*zařve jak nejvíc může,aby ho Wes dobře slyšel.*

*Polkne, když se Jessica nabídne výměnou za Damona a vážně se podívá na Wese.Je ráda, že s tím nesouhlasil a když jí nabídne návštěvu,přikývne.* Prosím..... *Natáhne k němu ruku, jako by si s ním chtěla potřást, žádné rychlé pohyby a škubne sebou,když uslyší Damona.* Damone.... *Špitne a zalijí se jí oči slzami.Znovu se zadívá na Wese s tou nataženou rukou.* Já Vám neublížím, přísahám, jen mě vezměte za ním....Prosím. *Dodá skoro šeptem a snaží se udržet, aby neplakala a slzy udržela v očích.*

Nevím proč by jste nám ho nemohl vyměnit.*Zavrčí na něj. Když pak zaslechne Damona tak se jí zatají dech. Koukne na Rose, když tam škemrá o to aby jí za Damonem pustil. Sáhne pro tašku ve které jsou věci z laboratoře a vytáhne nějakou injekci, sundá z jehly kryt a koukne na Wese.* Zahrajeme si šipkovanou... *Oznámí mu s ďábelským úsměvem a hodí po něm injekci, která se mu zabodne do nohy.* Budeme hrát do té doby než nás pustíš dovnitř nebo nám dáš Damona, takže je to jen na tobě... *Dodá a vytáhne si další injekci na které je napsáno vzteklina. Sundá zase kryt z jehly a namíří ji na Wese, ale zatím ji nehodí.*

*Otočí hlavu do strany,když uslyší Damona.Moc dobře ví,proč to říká.Koukne zpět na Rose a na její nataženou ruku.Nadechne se,že jí pozve dál,když mu v noze přistane injekční stříkačka.Sykne bolestí a zadívá se na tu nohu.Vytáhne tu injekci z nohy a podívá se na ní.Pozná,že jsou z jeho laboratoře.Co mohl čekat od upírů.Pustí jí na zem.To,že krvácí moc neřeší.Není to nijak extra velká rána,aby z toho musel dělat katastrofu*Vy možná ne,ale Vaše kamarádka jo..*mluví na Rose a sleduje přitom Jessicu*Dobře*řekne nakonec*vaše volba...*nadechne se*Pojďte dál...*pozve obě dovnitř*

*Kousne se do rtu, nad tou šipkovanou a nad trefou Jessicy.Chce se jí zasmát a plácnout si s ní, ale nemůže. Někde uvnitř je Damon a ona tam potřebuje.Podívá se na Wese a když je i přesto pozve dál, oddechne si.* Díky.... Tak kde je? *Vstoupí do domu a podívá se na Wese.Nakonec mávne rukou, protože déle čekat nedokáže a ohlédne se s mrknutím na Jess. Věří, že se o blonďáčka postará.Rozejde se do domu a hledá podle sluchu, kde by mohl Damon být. Když už si myslí, že ho nenajde, dojde ke dveřím, za kterými ho uslyší dýchat. Jen doufá, že tam ten magor nemá víc upírů a bude tam opravdu Damon.Opře se rukou o zeď a zavře oči. Asi sebou sekne. Otevře dveře a když uvidí Damona, zamžiká jí před očima.* Damone!! *Zavolá a vběhne za ním, zabouchne dveře a sedne si k němu.* Pomůžu ti....

*Když je nakonec pozve dovnitř tak tam s Rose vejde. Usměje se na Rose a naznačí ji pohledem že si s Wesem nemusí dělat potíže. Koukne na Wese, když Rose zmizí hledat Damona.* Doktůrku ty si nechceš hrát ? *Řekne a udělá schválně smutný obličej. Pořád má tu injekci v ruce.* Já si chci ještě hrát, takže... *Zasměje se zase a přejde co nejblíže k němu. Zabodne mu injekci do krku a celý obsah mu tam stříkne.* Pokračujeme... *Dokončí větu, ustoupí kousek od něj a s úsměvem ho sleduje.*

*Poslouchal dál rozhovor mezi Wesem,Rose a Jessicou.Zavrtí hlavou,když je Wes pozve dál.Zadívá se před sebe a doufá,že ho tam nenajdou a všechno bude OK.Nechce Rose ublížit a neví,jaký jsou jeho možnosti.Neví o tom vůbec nic.Když Rose otevře ty dveře a vejde dovnitř,ucítí tu krev a ruce dá v pěst.Jakmile si k němu i sedne,sklopí hlavu a silně stiskne víčka k sobě.Zrychlí se mu dech a pod očima se mu začínají dělat žilky*Rose...prosím.....odejdi!*dostane ze sebe při snaze,ovládnout se*

*Koukne na Jessicu,když ona tam s ním zůstane a přejde k němu.Udělá pár kroků dozadu,ale při jeho smůle se mu do cesty něco zaplete a on se přesto nedostane.Vykřikne,když mu Jess vpíchne do krku injekci ze vzteklinou.Dá si ruku na ten krk a polkne.Nemá kolem sebe nic,co by proti ní mohl rychle použít*Tohle není hra....

*Dřív, než Damon stihne promluvit,dostane se za jeho záda a vší silou škubne se řetězy. Když uvidí, že má ruce v pěst, klekne si před něj a uvidí to žilkování.* Damone co to s tebou.... *Když, pak řekne, aby odešla, chce zavrtět hlavou, ale dojde jí, co Wes udělal. Udělá krok dozadu a škobrtne.Chytne se za ránu na břiše.* Ovládneš se...... *Dostane ze sebe, když chytí dech a snaží se couvat po zadku ke dveřím.Ani na moment nespouští oči z Damona.*

*Má stále zrychlený dech a hlavu sklopenou*Musíš odsud zmizet...*řekne jí a zůstává sedět na té židli.Když už je zle,chytne se pevně za ty opěrátka a polkne.Přesně tohle čekal.Že to bude hodně zlý a on se bude muset snažit o něco,co je pro něho dost těžké.*

*Pokusí se vyškrábat na nohy, ale nemůže.Přestane se od Damona šoupat dál a zadívá se na něj.* Nemůžu.... *Hlesne a zvedne se na kolena.* A nemůžu odejít od tebe.... *Chytne se za to břicho a přesune se po kolenech blíž k Damonovi.* Damone, dokážeš se ovládnout... Jako s lidskou krví.... *Zůstane v rádoby bezpečné vzdálenosti od něj.Otočí se ke dveřím, kdyby vešla Jess a odnesla jí, možná by to bylo fajn.*

Musíš!!*vykřikne,už se sotva drží.Hlavně kvůli té její ráně*To není tak jednoduchý.Nejde to!*řekne ještě rychle.Odmlčí se na chvíli a poté zvedne hlavu.Podívá se na ní už s těma očima,žilkováním a tesáky v puse.Zavrčí na ní a zvedne se z té židle.Okamžitě se u.r přemístí ke zdi a dlaněmi se o ní opře*zmiz!!!!!!!*vykřikne na ní.Tentokrát už dost nahlas*

*Polkne, když řekne, že to nejde a když se na ní podívá s tesáky v puse a zavrčí, zavrtí hlavou, zalijí se jí oči slzami a uskočí do zadu.* Damone ne.... *Zašeptá.* Jess!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! *Zakřičí přes celý dům a ztěžka se vyškrábe na nohy.Začne znovu couvat ke dveřím, ale nemůže dost rychle, má nohy jako z gumy.* Jess!!!! *Zopakuje svoje volání, aby věděla, kde jí najít. Znovu se jí podlomí nohy.Nepřestává přitom sledovat Damona a doufá, že po ní nestihne vystartovat.*

Řekněme tedy že je to můj "výzkum".*Nad posledním slovem udělá uvozovky.* Určitě tě zajímá o čem výzkum bude a co z něj zjistíme... Skvělá otázka doktůrku. *Směje se na něj a nečeká na jeho reakce a prostě kecá si tam sama.* Zjistíme kolik nemocí tvoje tělo zvládne. *Blýskne se jí v očích. Z tašky si vytáhne další injekci na které je napsáno ebola.* Ebola... *Řekne jen tak do větru a bodne mu injekci z druhé strany do krku a celý obsah mu tam opět stříkne. Když slyší Rose jak křičí, tak se zamračí. Čapne doktůrka za paži silně a vyběhne s ním za Rose odkud volala. Koukne na Damona a vůbec se jí to nelíbí. V rychlosti vezme i Rose pod paži a odtáhne jí pryč z toho pokoje.* Co jsi mu udělal? *Zeptá se nepříjemně toho doktůrka a nepouští ho.*