Byt Sage Cohen

chodí to takhle už skoro 165 let..*pokrčí rameny*ale co...Lepší je to neřešit*usměje se*teď jsi na řadě s mluvením ty*napije se a stále jí sleduje*

*Přikývne.* Takže jde vlastně o zvyk. *Dál to nerozebírá. Je vidět, že tohle téma oba už uzavřeli.* Já? *Zeptá se úplně zbytečnou otázkou.* Tak víš jak. Pořád "žiju". *Krátce se zasměje.* Nějak jsem teď po delší době na jednom místě. Mám tu menší zájem. *Nechce říct přímo, že někoho hledá.*

Zájem??*pozvedne obočí*auč...a přesto máš čas,se se mnou bavit*usměje se*asi to nebude tak důležitý,co?*dopije obsah další skleničky*

*Kouká na něj tak nějak zvláštně.* No, tak ten zájem může počkat. A navíc, neslyšel si, že my ženy zvládneme více věcí najednou? *Zasměje se.* A od některých se nechávám ráda zdržovat. *Dodá s takovým zvláštním úsměvem.*

Nope,to jsem neslyšel*zavrtí hlavou a usměje se*nebo si to aspoň nepamatuji.*pokrčí rameny*ráda?*nakloní hlavu mírně do strany a pozvedne obočí.Hned však obočí povolí a místo toho se usměje.Následovně položí skleničku na stůl*

*Stále se usmívá.* Špatně posloucháš. *Pokrčí rameny a napije se.* Umíme překvapovat. *Naráží pořád na to samé o těch ženách.* Samozřejmě. Pokud to zdržování stojí za to, tak proč bych byla proti. *Prohrábne si vlasy a usměje se na něj.*

Poslouchám jen to,co mi přijde důležité*stále se usmívá.Přisedne si k ní ještě blíž,než doteď seděl a z ruky jí vezme skleničku,kterou položí na stůl.Potom se na ní znovu podívá a usměje se.Na nic už nečeká a začne jí líbat*

*Koukne na něj a čeká co z něj vypadne.* Vážně? *Zkoumavě ho sjede pohledem, když se k ní přiblíží a na tváři má takový zvláštní úsměv. Nebrání se ani, když jí Damon vezme skleničku. Přivře oči a polibky začne oplácet. Taky si na něj více přitiskne.*

*Mírně se usměje a dál jí líbá.Zvedne se ze sedačky a nepřestává jí líbat.Stoupne si tak,aby byl nad ní,takže se nad ní musí naklánět,aby jí mohl líbat.Chvíli se rukami opírá o opěradlo,potom jí chytne pod nohami a zvedne jí na sebe.U.r se s ní přemístí k nejbližší stěně o kterou jí opře a začne jí líbat na krku*kde máš ložnici*šeptne mezi polibky*

*Polibky nešetří. Když je pak zvednutá a přiražená ke stěně, pousměje se.* Hledej... *Zašeptá s provokativním úsměvem. Přetočí se s ním u.r. a ke stěně ho tentokrát přirazí ona. Pokračuje v polibcích a dotecích. Pak se odtáhne, ale nepouští ho a u.r. se přemístí do zmiňované ložnice.*

*Usměje se nad tím,že má hledat.Už se chystal,že s ní půjde hledat ložnici,když se s ním otočila a přirazila ho ke zdi.Polibky a doteky jí oplácí.Zadívá se na ní,když se od něho odtáhne.Nadechne se,že se zeptá,co se stalo,když v tom se s ním přemístí do ložnice.Hned jak se objevily v ložnici,ani se nezdržoval prohlížením si jí.Přirazil jí znovu ke zdi,začal líbat na krku a postupně jí zbavoval oblečení,které měla na sobě**

*Vlastně ho skoro ani nenechává nadechnout. Když se zase objeví zase u zdi, naučeným pohybem z něj strhává každý kus jeho oblečení. Je jí jedno, jestli něco zničí nebo ne. Nechává se unášet tou vášní. Polibky opětuje. Poté se s ním přemístí k posteli, kde ho na ní shodí a ona se dostane tak nad něj. Líbá ho všude. *

*Když ho shodí na tu postel,lehne si a hned se zapře o lokty.Sleduje jí,jak se nad něho dostává.Chvíli tak je i při jejích polibcích.Později to vzdá a povolí ruce,užívá si její polibky.Nenechá jí v tom nijak dlouho.Dostane jí pod sebe a polibky jí začne oplácet.Nakonec spolu prožijí vášnivou "chvilku"*

*Chvíli si užívají vzájemných něžností, doteků a polibků. Ale když dojdou k tomu vysněnému "konci", lehne si po tom trochu udýchaně vedle něj a s úsměvem se na něj koukne.* Tak takhle tohle zdržování stálo opravdu za to. *Pronese k němu. Pak se nadzvedne a prohlédne si ho s úsměvem.*

*Leží vedle ní a uklidňuje svůj zrychlený dech.Koukne na ní a usměje se,když promluví*mě toho útěku taky nelituju*stále se na ní dívá a usmívá se.Pomalu se mu dech vrací do normálu*

*Krátce se zasměje.* Takže jsem ti nezkazila dnešní plány? *Řekne tak nějak zvědavě, ale úsměv z tváře neztrácí.* Budeš se takhle zdržovat často? *Dodá nakonec.*

Častěji??*pozvedne obočí*No,uvidíme....ale myslím,že jop*usměje se*velice rád,tě budu často zdržovat*už má dech v normálu,takže i normálně mluví*

*Ještě kývne hlavou, aby ho ujistila o své představě.* Třeba až se zase náhodně potkáme venku v tmavé uličce. *Nadhodí a s pobaveným úsměvem na něj koukne.* To zní jako zajímavý nápad. Uvidíme, jaké budou činy.

No,nevím jestli se ještě někdy potkáme v tmavé uličce,když si budu jistý,že tě znám*usměje se a kývne*fajn..kdyžtak se najde něco jiného.Nebudu tě zdržovat,ale třeba*zamyslí se*zabavovat.*pokrčí rameny*

*Pokrčí rameny.* Co ty víš. Třeba to bude opravdu náhodné setkání. *Pousměje se.* Zabavovat? *Zamyslí se.* Možná budu potřebovat zabavovat často. *Zasměje se.*

Jop,v tom jsem nejlepší*usměje se*zabavovat můžu kdykoliv...A vůbec mi nevadí,že to bude často*kouká na ní*spíše naopak*znovu se usměje*

*Podívá se na něj významně.* Všímám si. A tvoje vypravování taky mluvilo za vše. *Zasměje se.* Tak když kdykoliv, tak kdykoliv. *Bere to doslova.* Takže se vlastně budeme stýkat často. *Zamyslí se a posadí se. Pak se na něj zadívá a nahne se k němu.* Ještě budeš prosit, aby ses mě zbavil. *Zašeptá provokativně. Pak vstane a jde do sprchy.*

Jop,vypadá to,že se budeme scházet často*usměje se a očima jí sleduje i ve chvíli,kdy se posadí.Přivře oči,když se k němu nahne a zasměje se nad tím,co řekne*uvidíme,koho to přestane bavit dřív*řekne ještě než odejde.Jakmile Sage zmizí z ložnice,sedne si a koukne na zem.Po chvíli si stoupne a začne ze země sbírat své oblečení*

*Užívá si sprchu a po nějaké době vyjde ven, jen v ručníku. Opře se u dveří a sleduje ho. Pak až teprve po nějaké době promluví.* Už jdeš? *Pak si sedne na postel a rukou si prohrábne ještě mokré vlasy.* Mám docela hlad. *Řekne a samozřejmě, že je jasné na co naráží a o čem mluví.*

No..teda,pokud to sama nechceš*řekne a zapne si pásek od kalhot.Teprve potom se otočí k posteli a koukne na ní*hlad?*pozvedne obočí*když o tom tak mluvíš*přimhouří oči*taky bych si někoho dal*usměje se*