Ulice, cesty a silnice

*Oddychne si, jak řekne že má čas.*Ne ne, nic se neděje.*Řekne hned, aby se ona neděsila zbytečně.*Vlastně jsem si chtěl jen popovídat a tak.Psala jsi že by ses ráda sešla až se vrátím.No a já jsem zpět tak jsem myslel že by jsme mohli někam vyrazit.*Řekne opět s pozůstatky nervozity.Nejraději by si jednu za to fláknul.*

No to bychom mohli všechno probrat.*Kývne hlavou i když to ona nemůže vidět.*No vlastně mohli bychom se sejít tady v místním menším baru, posedět a tak. No pokud máš volno tak klidně hned.*K ní domů si ještě tak úplně netroufá jít.Myslí si že Grill bude lepší.Projede si rukou vlasy a zastaví se.Počká na její rozhodnutí.*

Dobře budu tě tam čekat. No to by nikdo nepoznal, že jsi to co jsi.*Nedokáže je ji úplně normálně polichotit jak by to zvládl každý druhý chlap.*Zatím.Těším se Anastasie.*Rozloučí se s ní a hovor ukončí.Mobil strčí do kapsy, otočí se na patě a vydá se směrem do Grillu.*

*Myslí si že už se porozhlížel dlouho po celém městě a dnes je načase Niklause zastavit, jednou provždy.Vydá se tedy ulicemi směrem k jeho domu.V kapsy u saka má připravený kolík z bílého dubu, kterým ho zastaví.Ruce si založí za záda a pomalu směřuje k domu svého "milovaného" synka.*

No mě je to jedno.Řekni kam by jsi chtěla.*Pokrčí rameny a krátce na Anastasii koukne.Poté se rozejde s ní od domu Klause a zamíří do ulic.Venku je docela chladno, ale procházku by klidně zvládl.Netroufá si Anastasii pozvat k sobě domů.*

*Pokrčí nejistě rameny a strčí si pramen vlasů za ucho.* Mohli bychom jít ke mně domů.Udělám nám čaj a můžeme se podívat do knih.Zjistit víc o Emmalyn a o tom,jak jí ochránit.Vím,jak ochránit dítě,ale nevím,jak dalece budeme schopní chránit jí.Třeba se tam něco píše. *Podívá se po očku na Maddoxe,co tomu říká.Když odmítne,tak odmítne.Na procházení se venku je ale docela kosa a ona má na sobě jen tričko a sáčko.Obejme si paža rukama a zabodne pohled do země,zatímco kráčí po Maddově boku.*

*Pokývne hlavou nad tím co Anastasie navrhne.*No to bychom mohli. Aspoň budeme připraveni na všechny možnosti.Tak mě veď nevím kde bydlíš.*Pousměje se.Kývne opět hlavou a nese dál s Anastasii ulicemi.koukne na Anu po cestě, ale neví co by měl teď udělat.Je si ve všem tak nejistý a má obavy, aby něco nepodělal.V tomto je jak nějaký puberťák, prostě úplně nový.*

*Usměje se na Maddoxe a přikývne.* Následuj mě... *Mrkne na něj a vezme ho nesměle za ruku,aby ho mohla vést.Cítí z něj tu nejistotu,ale naneštěstí je ona na tom stejně.Dojde až ke svému domu,pustí jeho ruku,vycupitá schody a odemkne vchodové dveře.Pokyne Maddoxovi,aby vešel jako první.* Vítej... A buď tu jako doma. *Usměje se na něj a vejde po něm do domu.*

*Vyleze z hrobky na ulici a rozhlédne se zoufale okolo,jestli neuvidí někde Stefana.Vydechne,když jí Lexi přijme hovor.* Ahoj Lexi...Já...Omlouvám se,že ruším,ale něco se stalo... Jsi... *Přešlápne z nohy na nohu.Neví,jak jí to má říct.* Odjeli jsme se Stefanem do Mystic Falls a on... Jedna upírka mě unesla od něj,on šel za Klausem a Stefan.... *Vyderou se jí slzy z očí a vzlykne.* Je úplně jiný Lexi,řekl mi,že mě nechce.Že je svobodný.A teď někam zmizel,upírka je uvězněná v hrobce a já nevím co mám dělat. *Sedne si na obrubník a zajede si prsty do vlasů.*

*Povzdychne si do telefonu a semkne rty.* Já vím...My byli na cestě v té limuzíně a zničehonic mi volala moje údajně vzdálená příbuzná...To je jedno.Prostě nás sem vylákali.Hned jsme sedli na letadlo a letěli domů a pak... Pak Stefan přišel do té hrobky. *Poslouchá Lexi a když řekne,že Stefan vypnul,zavzlyká.Vypnul emoce k ní.City k ní.Prostě jsou pryč.Zahodil je.* Ano,půjdu domů.Ale...Co když přijde?Mám ho nějak zdržet?Já chci pomoct.Chci,aby se vrátil. *Začne hned mluvit.Sáhne si na řetízek od Stefana,který má na krku a přikývne,i když to Lexi nevidí.* Dobře.. *Odpoví jí na to,že všechno bude v pořádku a polkne.Tolik by chtěla pomoct.* Přiletíte sem? *Zeptá se jí přiškrceně.*

*Všechno jí to odkýve,aniž by si uvědomovala,že jí Lexi nevidí.Utře si uslzené oči a zoufale hledí před sebe.Nechce o Stefana přijít,ale už o něj přišla.Teď ho musí dostat zpátky.Utře si bradu a vydechne s tichým vzlykem.* Neboj se.Nic mu neřeknu. *Slíbí jí potichu a zvedne se na nohy.* Dobře,Lexi. Omlouvám se,že tě zase tahám od ostatních.Já nevěděla,komu mám zavolat a vy jste přátelé. *Znovu se jí zalijí oči novými slzami a vrazí si ruku do kapsy u džín.* Přijď prosím ke mně domů,až tu budeš.Chci mu pomoct. *Hlesne o něco pevnějším hlasem.Rozejde se pomalu k sobě domů.*

*Přijde do ulic a rozhlédne se kolem sebe,jestli ho Elena pořád nenásleduje.Když zjistí,že ho dávno opustila a nechala jít svou cestou,usměje se spokojeně a vyhlídne si jednu dívku.Odejde k ní na lavičku,nakloní jí hlavu do strany a zakousne se do ní.Nechá jí křičet a během chvíle jí utiší tím,že jí úplně vysaje.Opře se a spokojeně vydechne.Utře si pusu od krve a zvedne se z lavičky.Udělá pár kroků a rozhodne se,že si dá ještě trochu.Popadne nějakýho týpka,dostane se s ním do slepé uličky a tam ho,stejně jako tu dívku,úplně vysaje.Čím více pije z těch lidí,tím více se mu to líbí a chce ještě.Ovlivní si cestou pár dívek a odejde s nimi k němu domů,kde budou mít soukromí a bude to větší zábava*

*Kývne na ten únos.Pokrčí rameny nad jejími dalšími slovy. Neví proč se to stalo a ví že to musí co nejrychleji zjistit.Ten kdo v tom má prsty si to vypije.Cítí jak se Anastasii klepou ruce.Koukne na ni a trochu ji tu ruku stiskne, aby ji uklidnil.* Bude to dobré, uvidíš.*Pokusí se ji i slovy ujistit.*

*Podívá se na Maddoxe,když jí stiskne ruku a věnuje mu konejšivý úsměv.* Já vím,že ano... Bojím se o Emmalyn.Stres může dítě vzbudit... *Povzdychne si a pohladí ho palcem po hřbetu dlaně.Je tak ráda,že se spolu dali dohromady.Přitiskne se k němu a přidá do kroku,aby byli v domě co nejdříve.*

musíme ji co nejvíce uklidnit a když to bude potřeba tak třeba uspat, protože si myslím že vyšilovat bude.*Povzdychne si a přidá trochu do kroku, aby tam byli rychleji.Vezme Anastasii kolem ramen a přitiskne si ji k sobě. Koukne před sebe a zdálky už uvidí dům Klause.*

*Zasměje se,když začne odpočítávat a cítí chvění v podbřišku.Na tohle se těší.Nemůže se dočkat.Cítí,jak přidal plyn a když jí přivítá doma,sundá dlaně z očí a rozhlédne se.*Fuhaaaaa,je to tady nějaký šmouhatý.. *Zasměje se.*My jsme fakt doma!!!*Zatleská nadšeně.Když pak projíždí přes náměstí,zahlédne Grill.*Už jen chvilinku a jsme úplně u tebe doma.. Pániiii!!! *Usměje se na něj zeširoka.*

To máš z toho,že sis zakrývala oči*Uchechtne se*Jop,jsme vážně doma.Tam,kde být máme....*Usměje se a vydechne spokojeně,když zahlédne Grill.Na svůj bar se těší asi ze všeho nejvíc*S tímhle...*Poplácá rukou volant*Cesta utíká rychle,ani nestihneš postřehnout jak...*Pokrčí rameny a nepřestává se přitom usmívat.V L.A se mu líbilo,ale domov,je domov*

Jsem ráda,že máš z toho fára takovou radost.Miluju vás,že jste mě dovezli tak rychle....*Usměje se a oči ji září štěstím.Neklidně poposedne v sedadle a už odepíná pás,aby mohla vyskočit hned,jak Damon zastaví.Nemůže se dočkat až se konečně nadechne vůně vzduchu v MF.* Ještě kousek,ještě kousek,už tam budem....*Šeptá si pro sebe a když zahlédne Penzión,skoro proskočí střechou auta.*

*Zakloní hlavu se smíchem,když se zase uchechtne.To u něj prostě zbožňuje.Ostatně jako mnoho dalších věcí.Hned hlavu zase srovná,ale nepřestává se zeširoka usmívat.Zavrtí pobaveně hlavou a sleduje cestu.Občas na Damona hodí očko,když sleduje zpětné zrcátko na jeho straně a usmívá se během jeho řeči.Zvedne obočí a trochu se jí zadrhne dech potom,co zahlédne to,jak si olíznul ret.Instinktivně k sobě přitiskne stehna a neklidně poposedne.* Možná bys měl vědět,že i tvoje gesta a slova na mě působí značně svůdně,takže pšt a nevyhrožuj. *Zasměje se a na chvilknu na něj pootočí hlavu.Našpulí pusu a pošle mu vzdušný polibek.Pak hlavu zase vrátí,ale musí se smát jeho teorii o kufrech,tím jí opravdu pobavil.* Mimo jiné,kdybych se vybourala,moc bych kvůli bávu plakala.By mě zajímalo,čím bych pak jezdila. *Pohladí svého mazlíka něžně po palubní desce a po očku na Damona zase koukne.Zastaví na křižovatce a jelikož projíždí nějaký kombajn,opře se do sedadla a drží volant jen jednou rukou.Druhou si opře loktem do dveří a zadívá se na Damona.* Jestli nám to uletí kvůli kombajnu,tak asi rozsekám celý zemědělský družstvo. *Zasměje se a zesílí rádio,když jí hrajou Obsession.Zavrtí se neklidně v sedadle a poklepe prsty o volant.Když se ten kombajn uráčí odjet vyskytovat někam jinam,prudce vydechne nosem,spolkne sprostou nadávku a sešlápne plyn až k podlaze.Opět s tváří andílka.*

Řekla si,že oplatky se nepečou.Já na tebe nesáhl ani malíčkem..*Zasměje se*Já říkal,že si najdu něco jiného.Víš,existuje spousta možností,jak ti oplatit to,co tys mi dělala při jízdě do San Francisca,ale to už si asi zjistila..*Usměje se spokojeně a zadívá se na ten kombajn před nimi*Dostala bys nový.Moc na výběr bys neměla*Odpovídá jí a přitom sleduje ten kombajn,jako by ho pohledem dokázal odstrčit ze silnice někam pryč*Tak ho předjeď*Vzdychne a zavrtí hlavou.Kdyby řídil on,už by dávno byli na letišti a určitě by se nic takového nestalo.Chtěl si jízdu spolujezdce na maximum užívat,ale nedokáže to.Je zvyklí řídit a tak nedokáže jen sedět a mlčet,jako by to nikdy nedělal.Jestli vydrží na letiště ve zdraví a nezblázní se z toho,tak to bude opravdu zázrak.Neměl souhlasit s tím,že Rose bude řídit.Tohle prostě nedává*

*Pousměje se na Stefana ještě než opustí penzion.*Vážně je to kvůli tomu? Nebo jsi něco spíše provedla že jsi po škole?*Pozvedne obočí zvědavě. Pak ji otevře dveře od auta, počká až nasedne a zavře za ni. Pak si sám nastoupí na místo řidiče a rozjede se k domovu.* Co jsi tu vůbec dělala ?*Zeptá se po cestě, která ubíhá docela rychle.*

Nesouhlasila jsem s učitelem...*Odpoví mu na otázku s nakrčeným čelem,ale hned na to se zatváří naprosto nevinně.*Vážně,Tome.... Potrestal mě hlavně za to,že jsem hodně zameškala a dovolila jsem si být slyšet....*Pokrčí rameny.Pousměje se na něj,když k ní nasedne do auta a pohladí ho po tváři.*Ahoj lásko....*Pozdraví ho ještě jednou a políbí ho konečně na přivítanou krátce,jelikož se hned rozjede.*Když ti to řeknu,budeš vyvádět...*Špitne potichu.Koukne na něj kradmo.*Stefan potřeboval pomoct.Jeho přítelkyně se přeměňuje na upíra.Potřeboval denní talisman,aby mohla na sluníčko a pomáhala jsem mu jí trošku uklidnit.Odmítala se totiž napít lidské krve.Což by znamenalo,že zemře....*Jukne po něm během jízdy.Je ráda,že sedí.*No a já jsem jí uklidnila,udělala jsem pro ní denní prsten a nechala jí se rozhodnout.*Pousměje se.To,že ze sebe nechala Elenu pít vynechá.Stáhne si pro jistotu rukáv svetru víc přes dlaně,aby nic nebylo vidět.*

*Nakrčí čelo a koukne na Katie potom co řekne.* Katie... To jsi musela nesouhlasit.. Já vím že ve školách to je děsný, ale zrovna teď jsi musela nesouhlasit? Mohli jsme být odpoledne spolu, takhle budeš ve škole.*Trochu si povzdychne, ale pak ji hned věnuje úsměv. Je rád že se ozývá, ale teď když to má tak nahnutý tak by to dělat neměla, ale to jí říkat nebude. Byl by totiž jako její otec.*Ahoj..*Usměje se. Pozdraví ji taky. Polibek ji též opětuje.*Tak mi to řekni nebo si to pojedu zjistit za Stefanem sám, zatím co budeš ve škole...*Stáhne trochu obočí k sobě a čeká co z ní vypadne.*Zase jsi kouzlila teda?*Vydechne po té otázce. Myslel že se na něčem domluvili, ale to je je jedno teď.*Proto jsi nebyla ve škole? Nemohlo to počkat ? Rozhodla se nějak ta holka?*Zahrne ji otázkami. Ani krátce po ni nekoukne, protože se soustředí na jízdu. Odbočí do ulice, která vede k domovu.*

Je mi to líto,Tomí...Já jsem prostě...Byl nespravedlivej...Musela jsem se ozvat.Ty víš,že se pak nedokážu držet zpátky.*Pokrčí lehce rameny.Provinile na něj zamrká a našpulí rtíky.*Heeej ty bys jel za Stefanem sám?? To bych byla moooc smutná.*Přimhouří oči,ale zvedne v úsměvu jeden koutek.*Jen trošku,Tomí...Koukej,když tu moc mám a je potřeba,prostě jí použiju.Jsou to hodní lidé...No ne úplně lidé,ale víš jak to myslím.*Koukne na něj krátce.*Byla to jednoduchá kouzla.Uklidňující aura je ve své podstatě forma meditace,není to ani kouzlo.Dokázal bys to i ty,kdybys trénoval...a to,že jsem stvořila denní talisman,aby jí nepopálilo sluníčko je lehounké kouzlo,udělané za pár vteřin...*Pokrčí rameny.Ví,že mu slíbila,že to omezí.Taky to tak dělá.*Mám polední pauzu...Když mi Stefan volal,zrovna začala...Došla jsem si na oběd a pak jsem odešla za ním.A teď jsem tady.A ano,rozhodla se...Stala se upírem,takže Stefan jí teď bude učit ovládat se,aby neubližovala lidem.*Přikývne.*Počkat to nemohlo...*Zavrtí hlavou.*Jsi hrozně zvědavej,ty můj nenadpřirozenej kocourku....*Zasměje se a pohladí ho po koleni.Zadívá se na dům,když jsou konečně před ním a hned jak Tom zaparkuje se odpoutá,aby vyskočila na nohy.Jenže jí to nevyjde a zakopne hned jak se pokusí vylézt z auta.*

To je v pořádku já to chápu.. Vím jak učitelé umí být nespravedliví... Párkrát jsem to taky zažil..*Usměje se.* Jo jel, bez problému.. Proč se tak divíš? Počkat proč by jsi byla smutná? Máš snad slabost pro Stefana?*Pozvedne obočí a krátce na ni poočku koukne. S tou poslední otázkou si dělá prostě srandu, ale proč by pro něj neměla slabost, když vypadají úplně na milimetr stejně. Přikývne na to že ví jak to myslí s těma "lidima".*Já bych dokázal něco čarodějnického ? No nevím nevím... Jsem rád že si dokážu zavázat tkaničky...*Usměje se roztomile a pokrčí rameny. Poslouchá jak mluví o tom kouzlu a přikyvuje na to.* Aha, tak to jo.. už jsem myslel že kvůli tomu kouzlení aji chodíš za školu... Takže o dalšího upíra ve městě více. Myslím že bych si měl udělat seznam jmen a ke každému jménu si dát fotku toho upíra, abych si dával bacha...*Zasměje se jen nad tím, ani neví jak ho něco takového napadlo.*Noo to jsem, ale připadám si vlastně i mimo, když jsem tu asi jako jedinej obyvatel který nemá žádnou moc a je vážně jen obyčejným člověkem*Zasměje se. Koukne na její ruku, která mu zrovna jede po koleni. pak zaparkuje u domu. Koukne na Katie, když zakopne. Hned za ní vyběhne. Chytne ji a postaví ji pevně na nohy.* Co to s tebou je, kotě?*Zeptá se starostlivě.* Na tu hodinu tě do škole dovezu...*Řekne to jako ultimátum, nehodlá o tom debatovat.*