Cesty mimo MF

Cesty mimo MF

*Je na cestě z Floridy do MF.*

*Z NYC cestuje do MF.Trochu sa pousmeje ked vidí tabuľu MF.Šliapne na plyn a ide.*

*Ušklíbl se a přejel na širší silnici, kde už bylo více aut. Jendou rukou si vytáhl cigaretu z krabičky a jedním pohybem zapalovačem si ji zapálil. Cestovali proti Slunci, na východ.* Není to kvůli ní, prostě sem už chtěl vypadnout. *Zamumlal a vítr z otevřeného okýnka mu cuchal vlasy.* Prostě vypadnout.

*Přimhouřil oči, když jeli proti sluníčku a zaclonil si je dlaní.* Já to chápu. *Všiml si cedule, která ukazovala do MF.* Je to tady... Kam vlastně jedem? Do hotelu? *Podívá se na něj. Vlastně neměli dům, ani u koho být, on rozhodně ne, možná Henry, u té... Kočky. Uchechtl se.*

*Řídil dlouho aa zpozornil, až když se ho Felix zeptal.* Asi, byt nemáme, ale vzpomněl sem si na toho přecitlivělýho vlkodlaka, jak nám nabízel, že můžem zůstat. Tam, kde byla Gillian. *Zamručel a podíval se na ceduli.* Ale nejdřív bych se šel ožrat. *Vyhodil už asi pátou cigaretu z okna a podrbal se.*

A jo, máš pravdu. *Pleskne se do čela. Na Oliverův dům úplně zapomněl. Jen doufal, že ho tam nepotká.* Prima, tak to vem rovnou do baru. Aspoň nám to zabydlování půjde líp od ruky. *Pousměje se.*

Právě, je to Damon. *Přikývne a zopakuje Stefanovy slova. Koukne na Stefana.* Stefane neděje se něco ? *Zeptá se starostlivě.*

Co by se mělo dít?*koukne na ní*jedeme na výlet*usměje se a koukne zpět na cestu.Nijak přitom myšlení na Damona nepřemýšlí nad tím,co má Lexi na mysli*

Já nevím přišel jsi mi nějak zamyšlený.*Vysvětlí mu.* Kdyby něco tak stačí říci. *Mrkne na něj.* Užijeme si to pořádně. *Usměje se.*

*usměje se*Já vím,ale není to nic důležitýho a nebudu tě tím zatěžovat.Vyřídím si to rovnou s ním,bude to lepší a třeba se mi uleví*řekne,aniž by si uvědomil,že ona to z něho stejně dostane.*

*Otočí se na Stefana.* Jen mi to všechno řekni. Vyřešíme to společně. *Stále na něj kouká.* Nezatěžuješ mě. Od toho jsou přátelé, aby si pomǎhali. *Mrkne na něj.*

Pamatuješ si ten den,kdy si šla otevřít Eleně a pak si pro mě přišla a začala si o Katherine a prostě jsme si povídali?*koukne na ní*Damon jí za tu dobu opil...A to nemluvím o tom,že se bojím dalších problému,které určitě ve městě způsobil*vydechne a koukne se zpět na cestu*tak trochu jsem doufal,že když přijel do města,že se aspoň změnil,ale je pořád stejný.

Ano pamatuji a pamatuji si i to že byla opilá. *Přikývne.* Mluvila jsem s ním kvůli tomu a "požádala" jsem ho aby se Eleně vyhýbal. *Koukne na něj.* No on se nedokáže změnit. *Pokrčí rameny.* Ráda bych ho nějak napravila, ale on se nedá. *Pokroutí hlavou.*

A to je nejhorší,on se nedá napravit*vydechne*Jenže jestli bude dělat problémy,Elena se brzy dozví pravdu a už nebude v bezpečí.Chci jí od toho držet dál,ale s Damonem to bude složitý.

Jednoho dne jí to budeš muset říci. Nemůžeš to přední tajit napořád. *Koukne na něj s chápajícím pohledem.* Chápu tě. Damon to může celé mezi tebou a Elenou zničit. *Přikývne.* Pokusím se ti pomoci jak jen to půjde. *Mrkne na něj s lehkým usměvem na rtech.*

Já vím,že jednoho dne to budu muset říct,ale čím déle to budu odkládat,tím lepší to pro ní bude*pousměje se*Jsi milá Lexi,ale tohle je mezi mnou a Damonem.Ty tomu asi moc nepomůžeš*vydechne*

To ano, snaž se to odkládat jak jen to půjde. *Přikývne.* já vím že to je mezi vámi, ale vím jaký Damon umí být. *Koukne na něj.* Chci jen aby jsi věděl že ti kdykoliv pomůžu. *Pousměje se.*

*Usměje se.Je rád,že má někoho jako je Lexi*Já to vím a děkuju ti za to*koukne na ní*a nápodobně*dodá a znovu se usměje*

Neděkuj mi, to je samozřejmost. *Usměje se na něj.Koukne na Stefana a pak se dál dívá na cestu.*

Není*taky koukne na cestu*Mohla bys mě v tom nechat.Už jen z důvodu,že víš,jaký je Damon povahově*šlápne trochu na plyn*

To přátelé ale nedělají. *Mrkne na něj.* A právě že vím jaký je tak ti chci pomoci ještě víc. *Usměje se na něj.*

Mám štěstí,že jsem tě potkal*usměje se a sleduje cestu,aby nenaboural*Co,že tě napadl zrovna Bon Jovi??Mohli jsme jet na kohokoliv*změní rychle téma.Už se o Damonovi nechce bavit.Jen by tím oboum kazil náladu*

To i já mám štěstí. *Usměje se mile.* Vzpomněla jsem si na poslední jeho koncert kde jsme byly spolu a tak jsem to chtěla zopakovat. *Usměje se při vzpomínce na něj.*Bon Jovi je náš. *Začne se smát.*

A myslíš,že to bude stejný jako tenkrát?*koukne na ní*Já si teda myslím,že už to nebude takový,jako tenkrát*koukne zpět na cestu*I když,třeba se mýlím.