Dům Gilbert

*Když je naplněný jeden sáček její krví, tak už si myslí že je konec, ale splete se. Koukne na Lexi jak napojí druhý sáček.* Kolik mi té krve chceš vzít? *Doufá jen že jí nechce vytáhnout do poslední kapky.* Vzácnou krev ? *Řekne zase nechápavě.*

Celkem tři sáčky. *Odpojí druhý sáček, když je plný a napojí hadičku na třetí a také poslední sáček.* Ano vzácná krev. No on z tvé krve si bude moci tvořit hybridy. *Kývne.*

Takže už poslední. *Řekne svojí myšlenku normálně nahlas.* Aha. *Kývne i když to nechápe proč zrovna z její krve to jde. Cítí se najednou nějaká slabší, ale Lexi nic neříká.*

Ano.*Přikývne. Když je plný i třetí sáček tak jí vytáhne jehlu ze žíly. Přiloží jí kapesníček na ruku. Uzavře sáček a dá ho také do kabelky i s hadičkou.* Máš tu někde náplast? *Zeptá se.*

*Přidrží si kapesníček na ruce.* Jo v koupelně mám lékárničku. *Ukáže na dveře co vedou do koupelny.*

*Kývne. Zvedne se od ní zajde do koupelny a z lékárničky vezme náplast. Vrátí se za Elenou a zalepí ji malou ranku co tam zůstala po vpichu jehly. Pak se jí podívá do očí.* Zapomeň na všechno co jsme si povídali. Zapomeň i na to že jsem ti brala krev a že jsem tu byla. Až odejdu tak si nasaď řetízek. *Ovlivní ji.* Promiň..*Omluví se jí. Vezme kabelku a dá si jí na rameno.* Odpočiň si, zatím ahoj. *Rozloučí se a odejde pryč z domu Eleny.*

*Kouká Lexi do očí, když jí ovlivňuje a jen přikývne.* Zatím ahoj. *Pousměje se. Pak když odejde tak si nasadí řetízek a lehne si do postele není ji úplně nejlíp.*

*Už jí moc nebaví ležet a tak vstane oblékne si džíny, bílé tričko a slabej svetřík. Upraví si vlasy. Pak seběhne dolů, nazuje si conversky a koženou bundičku. Rozejde se směrem do Grillu. Chce se trošku odreagovat.*

*Ráno se vzbudila, dala si sprchu a oblékla se. Seběhla dolu ze schodů. V kuchyni si začala chystat snídani. Sedla si ke stolu, upila kávy a přemýšlela o Stefanovi. Moc jí chybí a ráda by ho viděla.*

*Večer přišel domů poněkud zhulený a tak se musel potichu dostat do domu. Když bylo ráno, vylezl poněkud pozdě z postele. Ale hned jak se k tomu dokopal, přešel do koupelny a trochu se zkulturnil. Po tom se oblékl do tmavě-zelené trička a nasoukal se do riflí. Sešel pomalu dolů po schodech. Zamířil rovnou do kuchyně, ve které seděla Elena* Sestřičko. *Podotkl poněkud jízlivě a pak rovnou přešel k lednici. Otevřel jí a hledal něco k snědku.*

*Zvedne pohled k Jeremymu, když jí vytrhne z jejich myšlenek.*Ahoj Jeremy.*Pousměje se na něj mile. Usrkne si zase z hrnečku kávy.*Jdeš dneska do škole ? *Zeptá se ho, protože ví že už na ni pár dní kašlal, vlastně i ona sama tam pár dní chyběla.*

*Pousměje se na ní a přikývne na její pozdrav. Dneska už má o něco lepší náladu než obvykle .Vytáhne z lednice mlíko a napije se,opře se o linku* A musím tam? *Vyhnul se odpovědi, ano ne, protože ani netušil zda na to má náladu.*

*Otočí se na Jeremyho.* Jo musíš tam. *Přikývne. Pak se zvedne od stolu. Talíř i hrneček dá do dřezu.* Jeremy nemůžeš kašlat na školu, to víš. *Dodá.Rozejde se do chodby a oblékne si bundu.*

Eleno.. *Řekl prosebně a pak dopil mléko, prázdnou krabici dal do lednice. Přešel za Elenou.* A proč já nemůžu a ty očividně jo? Hm? *Né moc příjemně podotkl a pak se opřel o dveře. Sledoval jí, jak se obléká. Ruce si dá do kapes a stále se opírá o dveře.*

*Otočí se na Jeremyho. Přehodí si tašku přes rameno.* Jak vidíš tak já do té škole jdu.*Pokrčí rameny, nazuje si conversky.* Jestli tam zase nepůjdeš tak už to řeknu Jenně. *Oznámí mu. Otevře dveře a vyjde na verandu.*

*Zasměje se a zakroutí hlavou* Jo, ale jdeš tam jenom, protože chceš potkat toho tvého Stefana. *Zakroutil hlavou a odstoupil ode dveří, aby mohla projít. Zakroutí hlavou nad tím, co mu řekla a jen se pokřiveně usměje* Tak si jí to klidně řekni, protože já tam nejdu. *'Vyšel ze dveří a místo, aby šel směrem ke škole, mířil si to ke hřbitovu*

Nejdu tam kvůli Stefanovi. *Zavrtí hlavou a zastaví se na verandě.* Jo řeknu jí to, to se neboj. *Rozejde se od domu ke škole.*

Tak to je fajn, mohli bychom někam vyrazit. *Usměje se mile.* Jo tak s tím souhlasím. Rovnou se pro mě stav. *Mrkne na něj.Přejde ke vchodu.* Děkuji za večeři. *Usměje se a pak ho něžně políbí.* Miluju tě, Stefane. *Řekne sladce ty slova, pohladí ho po tváři a zmizí za dveřmi domu.*

Dobře,tak já pro tebe přijdu a někam vyrazíme*usměje se na ní a zastaví se před jejím domem*já děkuju*řekne a opětuje jí polibek.Usměje se nad jejími posledními slovy*Já tebe taky*stihne jí odpovědět,než zmizí za dveřmi.Když zavře dveře,chvíli tam ještě zůstane stát a koukat na dveře.Potom se s úsměvem otočí a rozejde se do penziónu*

*Chvíli zůstane opřená o vchodové dveře zevnitř domu. Koukne z okna vedle dveří, když už tam nevidí Stefana tak se rozejde rychlejším krokem za Lexi.*

*Stefan jí hovor nepřijímá po cestě. Tak mu napíše textovku.*

kód:

Stefane mohl by jsi za mnou prosím přijít. Jsem doma sama a bojím se tu.

*Odešle mu zprávu. Přijde do domu, Jeremyho tam nenajde a Jenna se ještě nevrátila z kolejí. Zaleze si proto k sobě do pokoje a čeká jestli přijde ten Stefan.*

*Zastaví se před dveřmi jejího domu a zaklepe na ně.Potom udělá krok dozadu a zadívá se na ty dveře,čeká,až mu otevře*

*Ráno uslyší že někdo klepe na dveře. Seběhne proto dolu ze schodů ve skle vedle dveří uvidí Stefana a tak napíše Lexi rychle SMSku.*

kód:

Stefan už je u mě.

*Odešle jí textovku a mobil si dá do kapsy. Otevře dveře, mile se usměje na Stefana.* Ahoj Stefane. *Pousměje se, uhne mu ze dveří aby mohl vstoupit dovnitř.*

Ahoj*pozdraví jí s úsměvem a když odstoupí ode dveří,vejde dovnitřčetl jsem tvou zprávu**otočí se na ní*čeho se tady bojíš?Někdo tady byl?*začne jí klást otázku za otázkou,ani nepočká,až zavře dveře*

*Zavře za Stefanem dveře.* Ne nikdo tu nebyl, ale mám prostě strach tu být sama potom co mě ten upír tam zabil. Bojím se, aby se nevrátil zpátky. *Řekne se strachem v hlase a vtiskne se Stefanovi do náruče. Za tento herecký výkon by měla dostat ocenění.*