Les Mystic Falls

Tomu nerozumím,asi jsem na to moc holčičí. *Vrátí mu narážku s úsměvem a když jí zalichotí,začervená se a usměje se.Sklopí pohled k zemi a dá si pramen vlasů za ucho.* Já tě do toho přece nenavlíkám. *Zasměje se aby odlehčila situaci.* Jasně,mám se válet doma,nebo být s tebou ve sklepení.Hlasuju pro sklepení. *Znovu se zasměje a podívá se na něj.*

Navlékáš,nenavlékáš....Ještě před chvíli si chtěla,abych se do toho zabalil*usměje se a vydechne.Kývne na souhlas*Proč sedět doma,když můžeš ve sklepě*usměje se*možná proto,že je tam víc světla a více možností,kde si sednout??*pozvedne obočí.Nepřestává se usmívat.Vážně je rád,že je to zrovna ona,kdo ho tam našel a pomohl mu*

No jo,no jo.Však už mlčím. *Zasměje se.* Počkáme,až se setmí.Pak můžeme domů,kde je světlo a víc sedací plochy.A hlavně pohodlnější. *Nadzvedne zadek a vyhodí kaminek,který jí tlačil.* Ale tak špatný to tu taky není. *Zvedne k němu oči a drcne do něj jemně ramenem.* Jen bych ti měla opatřit čerstvou krev,ale tady leda zajíce.

Fajn*kývne na souhlas a usměje se*A co ten....co přišel s tebou*vydechne a zavrtí hlavou*nope,zajíce opravdu nechci.To to radši vydržím.Počkám až se setmí a doma si dám lidskou...

Mason? Bud tu počká s námi,nebo půjde domů. *Pokrčí rameny.Sama netuší,jestli bude chtít Mason čekat ve sklepení,kde prožívá utrpení každý úplněk.* Tyhle sklepy patří jeho rodině...Uvidíme. *Usměje se na Damona a pak se uchichtne.* No dobře,jen nápad.Už budu mlčet. *Zasměje se a opře se zády o stěnu,po očku Damona sleduje.*

Fajn*kývne (doufám,že si vybere tu druhou variantu a odejde odsud) pomyslí si*Takže je tady doma*koukne na Rose a zasměje se.To o krvi a zajících už nekomentuje.pootočí hlavu tak,aby na ní viděl*

*Podívá se mu do očí,když na ní otočí hlavu a pokrčí rameny.* Vlastně asi jen o úplňku. On a jeho synovec se sem chodí schovávat při přeměně. Proto ty řetězy a děsivý zjev mučírny pravděpodobně. *Rozhlédne se po prostoru a podívá se na sporýš na zemi.* Až na ty mučící nástroje pro upíry. To bude práce tvých mučitelů. *Pousměje se a vrátí se očima na Damona.* Jak se cítíš? Krom hladu.

jop*kývne a také se rozhlédne*říkal jsem si,že to tady nebude jen tak na ozdobu*usměje se a koukne na ten sporýš,ten pytlík s krví a zbytek*přesně..To by sem těžko donesli oni*koukne na ní a taky se jí zadívá do očí*kromě toho,že mám neskutečný hlad...je mi fajn*kývne a usměje se*

*Zasměje se a zavrtí hlavou.* Né, myslím, že Lockwoodovi tak ujetí na takovou ozdobu nejsou. *Se smíchem koukne na ty řetězy a otřese se.* Tak donést to sem mohli. Třeba na tajňačku mučí upíry a já budu další oběť. Když existují pošahaní upíři, co chytají a mučí vlkodlaky, proč by to nemohlo být naopak. *Pousměje se.* Ale nemyslím si to. *Narovná se a obejme si paže dlaněmi. Začíná jí být chladno.* To jsem ráda... že je ti fajn. *Mrkne na něj.* Až na ten hlad. Můžu ti zkusit ulovit houbaře, jestli chceš, ale úspěch nezaručuji.

Myslíš*kývne*ale jistá si nejsi*usměje se*No,pokud se sem chodí schovávat,řekl bych,že to není mučení,ale spíše oběti...Jako.Přivážu si tě sem,abych měl jistotu,že se mi neschováš,když tě chci zabít*pokrčí rameny a vidí,jak se objímá.Natáhne se pro ten svetr a podá jí ho*Měla by ses obléct*usměje se na ní znovu*

*Zasměje se jeho teorii a zatváří se přemýšlivě.* Opravdu zajímavá myšlenka. Zapamatuju si jí. *Prohlásí a když jí podá svetr, vděčně se na něj usměje.* Díky... Začalo mi být trochu zima. *Usměje se a navleče na sebe svetr.* Vidíš? Slušivý... *Koukne na něj pobaveně a sedne si k němu blíž, spíš jen tak mimoděk, aby jí bylo tepleji.*

Jop*kývne*to si zapamatuj*usměje se*Tobě sluší,mě by neslušel*zavrtí s úsměvem hlavou a kouká na ní,jak se k němu přiblížila.Nic dalšího už neřekne a jen jí obejme kolem ramen*

*Zasměje se a zase se stydlivě začervená.Kryje to ale smíchem.* Jistě, jsem jak modelka. *Pronese ironicky a když jí obejme kolem ramen, zvedne k němu překvapeně hlavu.Usměje se a koukne se mu do očí.* Ale...? Takovou starostlivost bych nečekala. *Usměje se zase a dívá se na něj.*

No..na modelkách bych viděl něco jiného,ale tohle se taky dá*usměje se a mírně pokrčí rameny*Zase tolik se o tebe nestarám*usměje se znovu a zadívá se jí do očí,když se a něho pořád dívá.Chvíli jí jen tak sleduje a po chvíli se k ní začne přibližovat obličejem.Ví,že tím hodně riskuje,ale nemůže si pomoct.Políbí jí*

No to jsem ráda, že alespoň ujdu. *Řekne naoko dotčeně, ale směje se u toho.* No,ale trošku se staráš. A i to je něco... *Pousměje se a sleduje jeho přibližující se obličej. Cítí, že jí začíná zrychleně tlouct srdce, že by měla uhnout, má přece Masona, ale její druhá půlka jí velí ani se nehnout.Když je od ní Damon asi milimetr,přivře oči a nechá se políbit.Jemně polibek opětuje a pak se trošku odtáhne a sklopí pohled.* No.... *Zvedne k němu oči.* A tohle bylo z nedostatku krve? *Usměje se.*

*Trochu ho překvapilo,že mu polibek opětovala,ale vůbec mu to nevadilo.Spíše naopak.Koukne na ní,když se od něho kousek oddálí*Nope*usměje se*tohle bylo jako...Ten svetr ti opravdu sluší*Dívá se jí do očí a nepřestává se usmívat*

*Se smíchem zavrtí hlavou a nepřestává ho sledovat.* Aha, tak to je dobré vysvětlení. *Zasměje se a tentokrát políbí ona jeho.Zničehonic.Lehce, něžně a pak se odtáhne.* A tohle bylo něco jako.... Díky. *Zasměje se a opře si bradu o kolena, které si přitáhne blíž k tělu.Má teď v hlavě trošku vymeteno.Těší jí Damonův polibek a současně se cítí provinile vůči Masonovi.Na druhou stranu se polibkem k ničemu nezavazuje a pochybuje, že by to u Damona mělo hlubší význam.Sjede na něj pohledem a usměje se.*

*Kývne a usměje se.Chystal se něco říct,ale v tom ho Rose políbila.Polibek jí opětoval*nevím za co,ale...rádo se stal*pousměje se.Nepřestává jí sledovat.vlastně ani neví,jestli se má radovat,nebo to prostě jen tak někam zahodil a dělat,že se nic takového nestalo.Jak nad tím tak přemýšlí,nevšimne si,že ho Rose sjíždí pohledem,neboť se dívá před sebe.V jeho výrazu je vidět,že přemýšlí*

*Kouká na něj a vidí, že se mu něco honí hlavou.* Na co myslíš? *Řekne po chvilce ticha a nakloní hlavu na stranu.Jí samotnou tahle situace hodně překvapila, ale nemyslela si,že by nad tím Damon mohl přemýšlet, tak byla zvědavá.*

*Koukne na Rose,když na něho promluví a vyruší ho z přemýšlení*Já??*pozvedne obočí*Na to,jak dlouho tady budeme jen sedět.Už bych se šel vážně někam projít,nebo dělal něco jiného,mimo tohle.. *řekne to,nad čím přemýšlel ještě ve chvíli,kdy neměl ani myšlenky na to,že by jí políbil*

*Přijede k lesu. Vystoupí z auta a zamíří ke sklepení. Když tam přijde tak seběhne schody dolu.* Už jsem tu. *Pousměje se na oba.*

*Chvíli přemýšlí, jestli jí mají jeho slova urazit nebo jestli je má přejít, chvilku nad tím přemýšlí, ale pak vstane a protáhne si záda.* No promiň. Ty sis začal. *Prohlásí s úsměvem a poodejde kousek od něj aby se koukla jak je na tom denní světlo.* Můžeš se zatím procházet jen po sklepení. Ale pořád mě odtud můžeš poslat pryč. *Přimhouří oči při pozorování jeh reakce, když slyší někoho sbíhat schody, na moment se zasekne, aby se nevrátil Damonův mučitel, ale když vejde Mason, oddychne si.* Šikulka, všechno bez problému? *Usměje se na něj.* Stejně tu musíme počkat než se setmí. Damon nemá prsten. *Pokrčí rameny.*

Tak jsem to nemyslel*vydechne* jde o to,že už mě to tady nebaví.Nebaví mě tady sedět *sleduje jí.Koukne na Masona,když tam přijde*Bezva *okomentuje jeho příchod a opře si hlavu.To,že se odtud nedostane,už nekomentuje *

Jo všechno v pohodě. *Usměje se na Rose. Přejde k ní a políbí ji. Pak koukne na Damona.* No tak by jsme ho mohly nějak zahalit. Auto je na kraji lesa. *Koukne zpět na Rose.* Nebo by ses tam s ním mohla tou svojí upíří rychlostí přemístit. *Navrhuje dál. Nechce tu ztvrdnout zrovna s Damonem.*

*Kouká z jednoho na druhého.Nějak jí není příjemně po těle.Chtěla by mluvit s Damonem,ale nechce poslat pryč Masona.Zkousne si ret.Masonův polibek rozpačitě oplatí a usměje se na něj,pak střelí očima na sekundu po Damonovi a zase si obejme paže.* No já nevím.Nabízela jsem mu svetr na zahalení,ale je zásadně proti.Sluníčko zapadne bůh ví kdy.Musí se nakrmit. *Rozhodí rukama.Upíří rychlost by ho před sluníčkem neochránila.* Já nevím.I když se s ním přemístím svojí upíří rychlostí,paparsky ho popálí. *Zkrabatí čelo.* Co myslíš ty? *Podívá se na Damona.*