Svatební cesta - Maledivy (Lenzo)

*Usměje se radostně že to konečně je nějak vymyšlené.* No vidíš a je to vymyšlený...*Mrkne na něj s úsměvem.* Rosie určitě dostaneme i když se nebudeme snažit...*Zasměje se.Zvedne se z křesla, skleničku odloží ještě na stolek a pak ruku v ruce vyjde ven z jejich domečku s Enzem a dojde s ním až k té jachtě. Koukne na chlápka, když se ptá jestli ji chtějí jen pro sebe nebo jestli má jet i on s nimi. Pokrčí rameny. Nechá toto rozhodnutí na Enzovi. Koukne na něj krátce pak a potom se podívá na tu jachtu.*

Přesně....Máme to vymyšlené....Už se nemůžu dočkat....*Uchechtne se.Jen kývne na její další slova a pokrčí rameny.Neví,jak těžké bude rozdělit ty dva od sebe.Určitě si na sebe zvykli,když jsou teď furt spolu.Koukne na toho týpka a když Lexi nechá rozhodnutí na něm,kývne.*Pojedete taky...Neumím to.řídit a bude se hodit někdo třetí,kdyby se něco stalo...*Pousměje se a vejde s Lex na jachtu a hned jim nechá donést na sedačky oběd..*

Jo, už se taky nemůžu dočkat...*Usměje se.*Možná že bych ji mohla vzít do Ria a vy by jste tam pak přiletěli...*Usměje se zeširoka. Koukne na Enza, když mluví na toho chlápka. Nic neříká jen přikyvuje na jeho slova nema k tomu co říci. Souhlasí s ním. Sedne si pak s ním na tu jachtu. Koukne na toho co jim přinese jídlo a jen děkovně koukne.*

A jak asi vysvětlím Damonovi,že jí NĚKDO mohl unést do Ria??Víš jak dlouho bych ho tam směroval,než bychom se tam dostali??*Zvedne pobaveně obočí.Strávili by tam několik let.*Ti nevím,jestli je to nejlepší nápad,ale tak uvidíme...Třeba vymyslíme něco,proč by byla v Riu...*Uchechtne se.Pousměje se na chlapíka,co jde řídit a usadí se ke stolu,kde mají připravené jídlo.Poděkuje a vezme si příbor.*Tak dobrou,bejby.*Usměje se a políbí jí přes stůl.Pak se pustí do jídla.*

Nemusel by jsi ho tam směrovat... Nechal by jsi ho hledat v okolí... Já bych vám pak napsala kde se nacházíme a aby jste dorazili..*Zasměje se s mrknutím.* Vysvětlení úplně jednoduchý... Já jsem se zbláznila a Rosie jsem odtáhla sebou...*Zasměje se zeširoka.* Dobrou i tobě, zlato..*Mrkne na něj s úsměvem. Polibek mu oplatí. Pak se taky pustí do jídla.*

Sorry,lásko...S ohledem na barvu tvých vlásků....Dochází ti,že tvoje "jednoduchý" vysvětlení se absolutně rozchází s tím plánem,co jsme měli?Že jsi se Stefanem?*Zvedne obočí a pobaveně se pousměje.*Takže nevím....ještě uvidíme....*Pokrčí rameny pokračuje v jídle,které je jako vždy skvostné.Upije vína a cítí,že se dostali na otevřené moře.*

*Přimhouří oči, když naráží na její barvu vlasů.*Hele nech toho nebo jdu na černo a všechno kde jsem byla blond zničím...Myslím, ale že jsi mohl čekat že to nebude úplný ideál s mým myšlením...*Zasměje se.*Tak Stefánek taky nebude k najití když bude jakože se mnou takže by mohl být v Riu s námi, když bude chtít...*Pokrčí rameny s úsměvem.* Ty moje hlavinko..*Zasměje se. Upije ze skleničky. Koukne na to otevřené moře kolem nich.*

No tak když si myslíš,že obarvení vlasů ti pomůže....*Uchechtne se a nasadí nevinný kukuč.*Takže Stefan unesl vás obě do Ria....Pecka,tomu Damon určitě uvěří....*Zasměje se.*Damon je chytrej,na to musíš brát zřetel...Jediný plus bude,že bude mít zatmění ze strachu o Rose....Takže by mohl věřit i něčemu,co by bylo trochu mimo....Ale tomu,že Stefan unesl tebe a Rosie do Ria a Elena mu pomáhala uvěří těžko...*Nakloní hlavu k rameni s pobaveným úsměvem.*Každopádně to bude sranda,...velká největší....*Zazubí se spokojeně.Dojí svoje jídlo,vezme si skleničku a dojde k boku jachty,kde se opře a zadívá se k obzoru.Je tady krásně.*

Ne nepomůže, ale aspoň si ze mě nebudete utahovat...*Usměje se.* Neunesl nás on, ale já. Stefan bude jen nečině přikyvovat, zlato..*Mrkne na něj.*Damon tomu uvěří.. Všemu.. Neboj se to se domyslí nebo to raději domysli ty..*Zasměje se. Dojí stejně jako Enzo. Napije se vína ze sklenky. Bylo to luxusní. Zvedne se a pak přejde za Enzem k okraji jachty. Pohladí ho po ruce, když k němu dojde a uvidí ten výhled.*

My???Utahovat z tebe???To nikdy,krásko....*Zazubí se zeširoka.*Fajn,fajn,to zní reálně,ale pak budeš lítat v průšvihu ty....Nějak to vymyslíme...*Kývne a usměje se.*Krása co??*Mrkne na ní,když si vedle něj stoupne a políbí ji do vlasů.*

Nee, jak vy by jste mohli, že?*Zasměje se a zavrtí hlavou. Na tyto narážky už si dávno zvykla a vlastně sama se na to někdy taky vymlouvá.*To mi vůbec nevadí že budu v průšvihu... Lítám v nich docela často.. *Usměje se zeširoka na něj. Jen přikývne na to že se to domyslí. Usměje se a trochu přivře oči, když ji políbí do vlasů.* Jo velká..*Přikývne s úsměvem. Chytne ho rukou kolem pasu a opře se o jeho rameno.*

Nooo právě... jak by jsme mohli....*Uchechtne se s nevinným pokrčením rameny.*No ale my jsme se původně chtěli vyhnout tomu,aby to bylo na tebe,pamatuješ??*Zvedne tázavě obočí.Vážně nechce,aby se zrovna ona a Damon spolu zase hádali.*Dáš si vínko?*Usměje se na ní,když ho vezme kolem pasu a opře se o něj.Položí jí ruku kolem ramen a usměje se znovu.Pak se zase zadívá na obzor.*

*Pokýve jen nad jeho odpovědí a nijak to už nekomentuje. Vždy si z ní budou dělat srandu.Zasměje se.*Tak to je, ale jedno že to bude na mě...Mě to nevadí... Damon bude trochu pindat, ale to se dá přežít...*Usměje se a pokrčí rameny. Vážně je jí to jedno. Damona nějak zmákne.*Až pak..Mrkne na něj s úsměvem. Dál pak sleduje ten úžasně krásný výhled co teď mají před sebou.*

Já jen říkám,že původní plán jsme měli takovej,že tebe z toho vynecháme a uděláme to tak,že to na tebe nebude...Ale ty sis to zas upravila podle svýho během minuty,tak jsem na to jen upozornil...*Pokrčí s úsměvem rameny.Nijak se už radši k ničemu nevyjadřuje a nechá tomu volný průběh.*Fajn....*Kývne na to víno a opře se o bok lodi lokty,aby se mohl kochat.*

*Poslouchá ho co říká.*Tak to prostě necháme tomu volný průběh... Je jedno jak to bude... Nic nebude připravenýho a bude se jednat až na to dojde... Bude to tak lepší..*Mrkne na něj s úsměvem. Pak pokrčí lehce rameny. Snad ten "plán" nějak dobře dopadne. Jen přikývne na poslední slovo a dál se kovhá tím výhledem.*

Jo to bude asi nejlepší nápad..Necháme tomu volný průběh...*Usměje se na ní.*Bude to v pohodě...PRostě vezmeš Rose někam na skleničku,že jste se dlouho neviděli,chceš jí poděkovat za obřad a líbánky a bla bla,pak se "vrátíš",že jdeš za Stefanem a najednou PUF Rose je pryč.Stefan je pryč a ty jsi taky pryč.A je to... A pak boom... Jste v Riu....*Uchechtne se.*

*Přikývne jen na jeho slova. Nemá k tomu co říci, protože ji vlastně odsouhlasil to co navrhovala před chvílí. Přikyvuje i na další jeho slova a pomalu se ji na tváři rozlévá široký úsměv. Nakonci se už směje.*A boom to bude luxus... *Zasměje se zeširoka.* A pak plesk a Damon leží kaput na zemi...*Dodá s úsměvem. Vyjde jim to určitě. Doufá jen se že se tomu pa společně se všema zasmějou.*

No to bude mega luxus...*Uchechtne se jejímu nadšení.*Damon bude rád,že se mu Rose vrátila.Bude mu smutno.*Zasměje se.*doufám,že ho neklepne... upíří infarkt nebude pěkná věc.*Zazubí se.Ví,že jedině takhle by jim ten plán mohl vyjít.*

*Jen senad jeho slovy zasměje. Nic neříká jen by se opakovala.*No doufám že mu bude hooodně velký smutno...*Usměje se až škodolibně. Pak se hned na to zatváří mile.* No to zjistíš brzy jak vypadá upíří infarkt..*Usměje se zeširoka. Je tu úžasně na té jachtě. Zamžourá pak do sluníčka zatím co ji slabounký a zároveň teplý vítr profoukává vlasy.*

Kdybych soudil podle sebe,tak mu je meeeeega velký smutno...Takový,že by fňukal a furt koukal na její fotky a mluvil jen o ní...*Uchechtne se.Chytne jí kolem pasu a políbí jí na tvář.*Já bych to tak dělal...*Špitne jí do ucha pobaveně.*Nestraš,doufám,že to nezažiju...*Oklepe se při představě,že by Damon měl infarkt z toho,že se Rose ztratila.Snad to nebude tak vážný.*

*Nakrčí čelo s úsměvem, když mluví o tom co by dělal při mega velkým smutku. Přivře oko s úsměvem, když ji políbí na tvář.Pak na něj koukne.*Ale.. To snad ne..*Nakloní trochu hlavu k rameni s širokým úsměvem.*Doufám že tak zlé to nebude s ním...*Zasměje se. Nedovede si vlastně ani Damona takhle v hajzlu představit.* Musíš být připravenej na všechno.. Stát se to totiž může...*Pokrčí rameny s pobaveným úsměvem na rtech.*I když bych byla taky raději aby to nebylo až tak extrémní...*Dodá nakonec s úsměvem. Koukne znovu pak na ten výhled. Pohladí následně Enza po zádech.*Je to tu úžasné...*Řekne s úsměvem stále na rtech. Pak se k němu natáhne a políbí ho jemně na rty.*

No to teda určitě ano...*Uchechtne se*No to já taky doufám,ale co ty víš...Kdyby ti někdo řekl,že jsem se ztratil,jaká by byla tvoje reakce?Jen si to představ...Bude to vtip století...Ale Damon se bavit určitě nebude...Za to bude šťastnej,až se jeho sladká Rose zase najde.*Zazubí se spokojeně.*No nevím,jak bych upírovi při infarktu pomohl..asi bych mu dal krevní konzervu k puse a čekal,až bude v cajku.*Zasměje se s pokrčením rameny.*Jo,je to skvělý...Jsem rád,že jsme tu zůstali a neodjeli....*Usměje se.Oplatí jí polibek a pohladí po boku.*Navíc to vypadá,že těm dvěma žádná zpráva nepřišla,což je plus.*Pokrčí s úsměvem rameny.*

Moje reakce? To vědět nechceš...Tak šílenou jsi mě ještě totiž nezažil.. Byla bych nejdříve nepříčetná pak by přišlo něco jako panika a následovalo by pomalé zcvoknutí až k zhroucení..A úplně si to představovat vážně nechci...*Pokrčí rameny a zavrtí hlavou. Je to nemco co si představovat nechce a zažít to už vůbec nechce.* Třeba se tomu nakonec taky zasměje...*Usměje se. Doufá jen že se neurazí Damon po tom všem. Zasměje se pobaveně nad tím jak řekne že by pomáhal upírovi při infarktu.*Jo já jsem za to taky ráda že jsme zůstali..*Přikývne souhlasně s úsměvem.* No doufám že ani nepřijde..*Mrkne na něj s úsměvem. Dala b za to cokoliv, aby ty zprávy nedorazily.*

*Poslouchá pobaveně její reakci na jeho zmizení.*No vidíš...chudák.Bude mi ho možná chvilku i líto.*Uchechtne se krátce.Vážně,když se vžije do jeho kůže,zažít by to nechtěl.Měl by to stejně jako Lexi a věří tomu,že Rose s Damonem jsou na sebe fixováni zrovna tak,ne-li víc.Promne si zamyšleně bradu.*No nakonec,když u sebe bude mít zelenoočku by mohl.*Usměje se zeširoka.*Taky doufám...*Kývne s úsměvem a obejme jí kolem ramen,zatímco jí políbí do vlasů.Je opravdu rád,že neodjeli.*

To přece nemusí...Bude v pohodě...Nenecháme ho dlouho truchlit..*Usměje se zeširoka a mrkne na něj.*No taky si myslím že by mohl...Tak snad to tak bude..*Kývne s úsměvem na rtech. Kývne na to že taky doufám. Nijak to nekomentuje nemá jak. Usměje se, když dostane polibek do vlasů. Následně vidí jak zase s jachtou s nimi ten chlápek míří k pevnině, která je už nedaleko. Vydechne a ještě si užívá naposledy ten výhled co mají.*