Nákupní centrum

*Nuceně se zasměje.* Ale já nejsem smutná. Nevím, co ti to zas přelétlo přes noc. *Řekne, ale musí lhát jak sama sobě, tak i Rose.* Ukaž? No páni, to abych se nikde neohýbala. *Zasměje se, když si prohlídne kostým.* Mám si ho vyzkoušet nebo ho mám rovnou vzít? Líbí se mi. *Pousměje se. Chvíli přemýšlí a pak si kostým zajde vyzkoušet.* Počkej, jak to myslíš imunní? Jako že nikdo jiný tě nezajímá? Jsi šťastný "člověk". *Vyjde a začne se před Rose nakrucovat.* Tak co, padnou všichni na kolena? *Zaculí se.*

*Usměje se na něho. Když ji pohladí po ruce, tak se nechá a ještě víc se usměje. Celou dobu, jak čekají na jídlo si s ním povídá. Když jim konečně přinesou jejich objednané jídlo, popřeje mu dobrou chuť a začne jíst.*

*Podívá se na Vic a zavrtí hlavou.* Já to poznám, nemusíš se přetvařovat. *Usměje se a čeká až si vyzkouší kostým.* Pááániii. Sluší ti to. Před tebou padne na kolena každý. *Zasměje se.* Ještě ten tvůj koketní výraz a postoj a je to jasné. *Uculí se a rozhlédne se po obchodu.* Co k tomu, nějaké bílé lodičky, co myslíš? Aby si vynikly ty tvoje sexy nohy. *Najde v regálu lodičky, jako stvořené k jejímu kostýmu.* Dokonalý kousek.

*Podívá se na ní a chce něco říct na svou obranu. Ale ví, že má Rose prostě pravdu. Tak proto raději nic neříká na tohle a jen pokrčí rameny. Zabere se do zkoušení kostýmu na párty.* Myslíš, že jsem prostě nejlepší? Takže tohle zabere na každého, jo? Hmmm. *Udělá ten svůj koketní výraz a ještě pohodí vlasy. Pak se začne se smát, protože si všimne, že se na ní otočilo hned několik lidí, kteří jsou zrovna v obchodě.* Super, takže to funguje. *Zaculí se.* Rose? Ty se mi koukáš na nohy? Jsem celkem zvědavá, co všechno si na mě pozorovala. *Samozřejmě to myslí jako vtip. Vezme si od ní vybrané botky a hned si je zkusí ke kostýmu.* Fajn, takže tohle byla ta třešnička na dortu. Jdeme platit? *Zaleze zpátky do kabinky a převleče se do svého původního oblečení.* Škoda, že nejsi taky studentka. Aspoň bych tam nešla sama. *Řekne, když vychází z kabinky a míří k pokladnám.*

Ještě aby to nefungovalo. *Prohlásí se smíchem a počká,až si obuje i botičky.* No prostě nádhera. *Zatleská svému ''výtvoru'' a přikývne.* Jdeme... Snad na mě Mason nečeká. *Zaculí se a nakloní se přes pokladnu k prodavačce, ovlivní ji, aby jim darovala ten kostým a rozhlédne se,jestli je někdo neviděl.Usměje se, když zjistí, že jim nikdo nevěnoval pozornost a podá Vic kostýmek s lodičkami.* Ber to jako dáreček. *Pak pokrčí smutně rameny.* Jsem už stará větev,no. *Zasměje se a vyjde z obchodu.* No a co teď?

*Jen se na ní pobaveně zaculí.* Ty už se těšíš, až mu ukážeš, co sis dneska koupila, že? No, holka, to se ti nedivím. *Začne se smát. Když dojdou k pokladnám, tak pozoruje, co Rose dělá. Chvíli nechápe, ale pak jí to dojde. Proto nahodí takový zvláštní úsměv a když pak obě vycházejí s "darovaným" kostýmem z obchodu, koukne na ní.* Ty jedna rebelko. *Zaculí se na ní a pak pokračuje v cestě.* Asi bych si dala teď tu svačinku. A pak by jsi měla pospíchat domů. *Naznačí jí, že se potřebuje připravit.* A já půjdu taky domů, abych se teda připravila na párty, na kterou ani nevím, jestli chci jít. *Pousměje se.*

Jasně, že se těším , tohle jsem na sobě v životě neměla. *Zamává taštičkou s košilkou a zasměje se.* No tak dáme sváču a rozpustíme to? *Uculí se a pokračuje k marketu, kde nechala tašky s nákupem.* Naložím si tašky do auta a pak bychom někoho mohli najít. *Mrkne na ní a vyzvedne si tašky, které donese k autu, otevře si kufr a všechno tam naskládá.* Jen nepovídej, určitě se tam těšíš. Plno trsajícíh svačinek v kostýmech. *Zasměje se a zabouchne kufr.* Táááák.... Koho? *Rozhllédne se.*

*Zasměje se spolu s ní.* Podle mě si toho outfitu užiješ tak pět minut. Možná. *Zaculí se.* No a já mohla jít rovnou taky v tomhle. Nemusela jsem shánět žádný kostým a bylo by to. *Ukáže na svou tašku s koupenou košilkou a zasměje se. Pak jí pomůže s nákupem a dá si k ní do auta i svůj malý nákup. Pak se rozhlídne.* No jistě, jdu tam vlastně jenom kvůli pití a jídla. *V očích se jí zablýskne a začne se culit.* Hmm, fajn. Co tam ti dva u lavičky. *Ukáže nenápadně na dva kluky asi kolem 20ti let.*

Mmmmm, dobrý tip. Jdeme na ně. *Zaculí se sladce a vyrazí ladným krokem k těm dvoum, sedne si vedle tmavovlasého vysokého týpka a usměje se na něj.* Ahoj, jsem Rose. *Zacvrliká a zadívá se mu do očí.* Teď nekřič. *Ovlivní ho a jakoby ho obejme a položí si hlavu na jeho krk, zakousne se do něj a napije se z něj, otře si pusu a mrkne na Vic.* Mmmm, mladý kluci. *Zadívá se zase jemu do očí a znovu ho ovlivní.* Zapomeň, že jsi tu někoho viděl, prostě jsi tu seděl s kamarádem a flákal se. *Zvedne se z lavičky a koukne na Vic.* V bříšku jakov pokojíčku.

*Kývne souhlasně a nasadí svůj neodolatelný koketní úsměv.* To bude rychlá sváča. *Dodá ještě a sedne si vedle blonďáka.* Ahoj, budeš hodný? *Zaculí se a pak ho začne ovlivňovat, aby nekřičel. A podobně jako Rose udělá to samé s objetím a tak. Potom se spokojeně napije z jeho krku. Když se odtáhne, otře si pusu od krve.* Já to říkám pořád. Jsou nejsladší. *Nezapomene blonďáka ovlivnit, aby na tohle všechno zapomněl a zvedne se a jde spolu s Rose zpátky k autu.* Já jsem spokojená. *Pousměje se.* Takže se loučíme? Musíš mi dát ale vědět. Jako třeba zítra nebo tak. Jsem zvědavá, jestli mé rady budou fungovat. *Zastaví se u auta.*

*Dojde k autu a otočí se na Vic.* Hodím tě domů, jestli chceš. *Usměje se a otevře dveře.* Napíšu ti hned, jak to půjde. Třeba ti budu za hodinu volat,že to bylo fiasko a budu potřebovat zapít žal. *Zasměje se a zatváří se naoko nešťastně. Nasedne do auta a stáhne okýnko.* Jedeš?

*Zapřemýšlí.* No, já nevím. Možná bych se měla projít. *Pak na ní koukne, když začne zase stresovat.* Ježiiiš, klid. Ty to moc řešíš. Dopadne to skvěle. *První sice protočí oči, protože to nechápe, jak může být tak moc nervózní. Ale pak se na ní povzbudivě usměje.* No jasně, už jdu. *Zasměje se a pak nasedne do auta.* Dům Donovanových, prosím. *Začne si diktovat. Samozřejmě, že je to jen vtip.* A to fiasko spíš dneska zažiju já, ne ty. *Naráží na tu chystanou párty.*

Žádné fiasko nebude. Bude to super párty. Hlavně se mi ozvi, kdyby náhodou něco. I kdyby nic. Prostě mi dej vědět. *Usměje se a nastartuje.* Vyrážíme, držte si klobouky. *Uchechtne se a vyrazí směr Vickiin dům. Zaparkuje před ním a povzbudivě stiskne Vic ruku.* Bude to okay. Neboj se.

*Též ji popřeje dobrou chuť a začne jíst. Když dojí svoji porci tak se napije.* Co budeš dělat odpoledne ? *Zeptá se s úsměvem na rtech.*

*Když dojí svoji porci, spokojeně se usměje a opře se o židli. Podívá se s úsměvem na Tylera.* Vlastně ani nevím. *Pokrčí rameny.* Proč se ptáš? *Nadzvedne obočí.*

No protože taky nevím co budu dělat. *Usmál se.* Nezajdeme tady do kina? *Uculí se.*

Aha. *Zasměje se.* Tylere.. *Povzdychne si.* Já vím o co ti celou dobu jde..

*Pozvedne obočí nechápavě.* Mě o něco jde ?o co tedy? *Kouká jí přímo do očí.*

*Dívá se mu do očí a chvíli mlčí.* Aby Vicky žárlila... *Řekne po chvíli a sklopí pohled. Chvíli se dívá do země a poté se na něho znovu podívá.* Protože jiné vysvětlení není, proč se mnou chceš trávit tolik času.

*Odfrkne.*Já nechci, aby žárlila. *Zakroutí hlavou nesouhlasně.* Vicki už není součástí mého života. *Dodá po chvíli.* Musí to mít důvod proč chci trávit čas s tebou? *Pozvedne obočí.* Matt se se mnou nějak nebaví, ale to je jedno. *Mávne nad tím rukou.*

*Moc mu to nevěří. Teď celkem lituje toho že ho nemůže ovlivnit.* Já myslím že to nějaký důvod musí mít. *Ušklíbne se.* Počkat...Matt se s tebou nebaví? *Zeptá se překvapeně.* Jakto?

Není to jedno ? *Pousměje se.* Ne nebaví. *Pokrčí rameny.* To netuším, ale o mě a o Vicki nevěděl. Takže to ten důvod být nemůže.

Aha. *Zamumlá a na chvíli se zamyslí.* Ještě mám jednu otázku...ty se mě nebojíš? Teda jako já vím, že jsi vlkodlak, ale když není úplněk, tak oproti mě nemáš žádnou šanci...

No sice proti tobě teď šanci nemám, ale nebojí se tě. Jak tě to napadlo? *Zeptá se s úsměvem na rtech, protože ho to docela pobavilo.*

*Zasměje se, protože jí to taky příjde vtipné.* Já ani nevím. *Řekne mezitím co se směje.*