Nákupní centrum

*Podívá se na nej a prohlídne si ho.* Vážne? No dobre, dneska jsi mily. *První nasadí ironicky tón, ale pri poslední informaci, pochvalu rekne hodne uprímne a dokonce se na nej i pousmeje.* Kéž by jsi mel pravdu. Jsem nervózní, jak tyden pred porodem. *Rekne se smíchem.* Ale dekuji. *Dodá. Když k ní Oliver nastaví zápesti, tak si nežne privoní.* Mužu si vzít tvou ruku domu? *Z vune se ji až zamotá hlava. Ale tak hezky. Je videt, že je to jasná volba.*

*Předpisově se ukloní.* Já jsem milý skoro vždycky, ale občas to prostě někdo přehlíží. *Rozhodí rukama a zasměje se, na její obavy jen mávne rukou.* Ale jdi. Nemůže to být tak hrozné. Kdo by si nechal ujít příležitost zaměstnávat takovou krásnou a chytrou ženskou, *Zalichotí jí a když natahuje vůni z jeho zápěstí, nežně se pousměje.* Takže vyhrává hned první zásah. *Usměje se a vezme si balení z regálu.* A co pro mou sladkou poradkyni? *Mrkne na ní.*

*Zasmeje se.* No jo, tak ono je lepší te asi poznat, než soudit hned na začátku. *Uzná vlastne i svou chybu.* A já jsem taky občas docela milá. Ale ne na každého. Takže si mužeš pogratulovat, že si zvládl rozbít chladné ledy nedostupné zrzky. Teda ne úplne, ale ze začátku docela dobré. *Prizná, že si ho vlastne docela oblíbila. Prijde jí vtipny a zajímavy. Krátce nervózne se pousmeje.* No, tak po minulé zkušenosti mám porád trochu obavy. *Pokrčí neurčite rameny.* Ale snad to dopadne dobre. *Dodá nakonec nebojácne.* Jo, vyhrává. Chytíš na to každou holku. Se mnou jsou nákupy rychlé. *Zasmeje se. Pak se rozhlídne.* Že bych si udelala další radost? *Očima zalétne k dámskym parfémum.*

*Usměje se její upřímnosti a lehounce jí žďuchne do ramene.* Jsem rád, že jsi na to přišla a nemusel jsem tě mlátit kyjem do hlavy, jako v pravěku. *Uchechtne se a poplácá se po rameni.* Budu si hrdě gratulovat před zrcadlem. *Zasměje se.* Máš nějaké špatné zkušenosti? Nic si z toho nedělej. Každý je máme. *Mrkne na ní.Pak se rozejde k dámským parfémům a prohlíží si flakónky.* Tak který má éterická krásko?

*Zasmeje se a žduchnutí jemne oplatí.* Jo a pak by sis me zatáhl nekde do jeskyne. No úplná romantika. *Protočí nad tou predstavou oči, ale porád jí to prijde vtipné.* No, aby ses neprechválil. *Zaculí se a začne si vybírat. Pak se na nej ale obrátí.* Dlouhy príbeh. Nekdy ti to možná reknu, jestli ti neprestanu lézt na nervy a pri první príležitosti me neodstrelíš. *Usmeje se.* Nevím. Ted vybíráš ty. *Rekne a je zvedavá, jestli jí Oliver vybere neco.*

*Vyděšeně se na ní podívá.* Do jeskyně? Důvěřuj trochu mé romantické duši. Našel bych nějakou útulnou noru. *Zachechtá se.* No v tom případě se těším na vyprávění u krbu s šálkem horké čokolády. Protože tebe se rozhodně nebudu chtít zbavit. *Usměje se a sáhne po flakónku s růžovou tekutinou, který se mu svým broušením a zdobením líbil nejvíc.* Zkus si tenhle. *Pobídne jí a něžně jí vezme za ruku a vzápětí jí na zápěstí stříkne trošku té vůně.*

*Koukne na nej strašne vážne, ale chce se jí smát.* Tak to jsi me uklidnil. To by bylo romantické ješte víc. *Nakonec se zasmeje.* Dobre, tak nekdy se domluvíme a mužeme podniknout nostalgicky večer. *Sice to ríká pobavene, ale myslí to vážne.* Takže máš rád nebezpečí? Hezké. *Naráží na to, že se ji Oliver nechce jen tak zbavit. Spokojene se usmeje. Sleduje opatrne, jak bere její ruku a zkouší na ní parfém. Privoní si.* Wow, máš stejny vkus jako já. *Rekne a podá mu svou ruku, aby si taky privonel.*

*Pousměje se a přimhouří oči.* Miluju nebezpečí. *Zamyslí se, jak by asi reagovala, kdyby zjistila, že je vlkodlak. Myšlenku ale zažene a zářivě se na Ammu usměje.* Voní? Tak uka. *Chytí jí jemně za ruku a nasaje do sebe vůni.* woooow. Budu od tebe muset odhánět ostatní chlapy. Možná budu štěkat a kousat. *Zasměje se a vezme nové balení toho parfému.* Tak ho bereme. Ještě něco si přeješ?

*Obdivne se na nej koukne a venuje mu jeden ze svych úsmevu.* To já taky. Bez nebezpečí to není ono. *Mrkne na nej.* Myslíš? Tak když si me budeš dobre hlídat, tak to bude v pohode. *Zasmeje se nad jeho odstrašováním.* Nevím, asi mám všechno. Doufám. *Zasmeje pri pohledu na všechny svoje tašky. Zamírí automaticky k pultu, kde se platí a vytáhne kreditku.* Mám hlad. Doma mám lasagne a už se na ne teším. *Zasní se s úsmevem.*

*Usměje se na ní a zamíří s ní k pokladně, když vytahuje kreditku,tak jí zastaví.* Zapomeň, krásko. Na účet otravného obdivovatele. *Usměje se a zaplatí za ba parfémy. S úsměvem poděkuje prodavačce a podá dámský parfém Ammě.* Mmmmm tak lasagne. *Uvedomí si kručení v žaludku a uchechtne se.* No výborně.Tak já si budu muset taky zajít někam na gáblík. *Zazubí se a vyjde z obchodu s parfémy.* Jsi tu autem, nebo chceš odvézt?

*Když nakonec oba parfémy Oliver zaplatí, prijde ji to docela milé. Dlouho jí nikdo nic nekoupil, krome otce.* Dekuji. Tohle ti budu ale dlužit. *Podekuje a vezme si od nej svuj parfém. Pak zapremyšlí.* A nemužu te pozvat ke me na jídlo? Ale mám doma desny bordel, nestihla jsem uklidit. *Zaculí se. Vlastne ani neví, jak jí napadlo ho pozvat.* Ber to jako podekování. *Vyjde z obchodu a zamírí s ním pomalu ven z obchodáku.* Mám tu auto. Ale dekuji. *Když vyjdou ven, vyhrabe z kabelky klíče a odemkne si svuj červeny Mercedes. Tašky, které má v ruce, hodí na zadní sedadlo a vezme si i ostatní od Olivera a dá je do auta taky.* Tak co, necháš se pozvat? *Zeptá se opatrne. Neví, jestli to není moc brzo.*

*Mlsně se olízne a horlivě přikývne.* Lasagne od takové kočky bych snesl i na smetišti. *Usměje se a pomůže jí nandat tašky do auta. Obdivně si prohlídne její auto.* Super kára, jako pro princeznu. *Usměje se a zlehka jí dá pramen vlasů za ucho.* Moc rád k tobě půjdu na jídlo, když jsi mě pozvala a já mám hlad jako vlk. (Zase ta narážka, ty pitomče.) *Proletí mu hlavou. Otočí se k autu.* Tak já tě budu následovat svým autem. Jestli teda můžu. *Podívá se na ní a nakloní hlavu zlehka na stranu.* Budu moc rád.

*Musí se smát.* Tak snad nebudeš zklamany. Ale jsem polichocena. *Dá mu za pravdu.* Jo? Díky, mám slabost pro tuhle značku. *Koukne na své auto a "poplácá" auto po kapote. Mírne jí zamrazí, když se Oliver dotkne jejich vlasu. Ale je to takové to hezké mrazení. Chvíli na nej kouká a pak uhne pohledem.* To jsem ráda. A verím, taky mám hrozny hlad. *Sice si všimla, že Oliver porád prirovnává, ale nejak to zatím nebere jako neco divného.* Ok, tak tentokrát ti dovolím, aby jsi me sledoval. *Zasmeje se a otevre si prední dvere.* Uvidíme se za chvíli. *Jako by se s ním rozloučí, nastoupí do auta, zavre dvere a pripásá se. Počká, než Oliver udelá to samé se svym autem. Pak nastartuje, pustí rádio a vyjede. Celou dobu kontroluje ve zpetném zrcátku, jestli jede Oliver za ní.*

*Musí se zasmát jejímu sebevědomí, které není takové, jak by si zasloužila.* Neblázni. Zklamaný nikdy. *Mrkne na ní a sleduje jí jak nastupuje do auta.* Sleduju tě, krásko. S radostí. Tak za chvíli. *Usměje se a nasedne do svého Jeepu. Následuje červený vůz před sebou a stále se usmívá jako měsíček na hnoji. Sáhne po parfému a zlehka se navoní, aby jí voněl až s ní bude obědvat.*

*Příjde do obchodního centra, protože si chce koupit něco nového. Zamíří do nějakého obchodu na který narazí jako první a snaží se najít něco co by se jí mohlo líbit.*

*Nakonec si v jednom obchodě vybralá náhrdelník, který zaplatila a ihned si ho dala na sobě. Poté se rozhodla, že už půjde domů, protože je docela pozdě.*
Náhrdelník:

*Po nějaké chvíli došla do nákupáku a hned so obchodu s drobnými zvířaty. Nasadila si zástěru a začala vykonávat svou práci.*

*Jen tak se procházela obchoďákem, když jsi ve zverimexu všimla zajímavé prodavačky a napadlo ji, že by se konečně mohla s někým seznámit. Vstoupila do zverimexu a nenápadně se tam rozhlížela.*

*Přerovnávala granule, takže byla vidět ve výloze. Když přišla žena, usmála se a podívala se jejím směrem.* Brýtro. Kdybyste potřebovala pomoci, houkněte. *Usmála se a přerovnávala dál.*

*Široce se na ni usmála.* Děkuju moc. *Pak jí napadlo, že se jí rovnou představí. Přišla k ní a natáhla k ní ruku.* Jsem Tatia. Jsem tu nová a nikoho tu neznám. Takže, nemohli by jsme se seznámit? *Nevině se usmála.*

*Otřela si ruku do pracovní zástěry, kterou měla trochu od pilin.* Grayová. *Zarazila se, ale po chvilce dodala skoro se studem.* Gillian. Jsem tu také jenom pár dní. *Usmála se, ale pak z ní vycítila upíra. Ruku jí pustila, ale zamaskovala to tím, že vzala do dlaně balíček s pilinami.* Jistě, můžeme. *Řekla s kameným vyrazem, ale pak se hraně usmála*

*Její reakce ji překvapila. Zamračila se.* Jsi v pořádku?

*Pokývala. Rozhodla se, že na sobě již nedá nic znát a bude se k ní chovat, jako k normální zákaznici.* Jistě. *Usmála se a položila piliny do poličky.* Jenom jsem si vzpomněla, že mám nakrmit myši. *Zamaskovala svou pohybnost. Znovu se falešně usmála.*

*Nevěřila jí to. Bylo na ní něco zvláštního, ale nevěděla co.* Jak dlouho tu pracuješ? *Zeptala se a nahodila falešný úsměv.*

*Pousmála se.* Pár dnů. *Druhý upír, který se jí nesnaží zabít. Vyborně. Otočila se k ní na chvilku zady, takže vykouklo její tetování s fázemi měsíce, které měla na zádech. Kdyby neměla tílko, moderně právě na zádech rozpárané, nebylo by tetování vidět. Poté vzala jednu myš z akvárka.* Ale do těch miloušů jsem už teď blázen.