Dům Rose a Trevora

*Koukne na ní,když sleze z houpačky a přejde k němu*Fajn*usměje se a rozejde se tím směrem.Jde trochu rychlejší chůzí,než je u procházek obvyklé*

*Když vyrazí skoro poklusem, doběhne ho a srovná s ním tempo, zatímco udělal jeden krok, ona musí udělat dva.* Mmmm.... *Zahučí po chvilce ticha.* Kam jdeme? *Podívá se na něj s úsměvem, ale tím se zpomalila a zase musela popoběhnout.*

*Usměje se,když ho musí pořád dobíhat*pro prsten....doufám*odpoví jí a zpomalí tempo,aby ho nemusela pořád dobíhat.I když ho to v duchu štve,protože je takhle šance,že to Stefan řekne a oni odtamtud zmizí.Bylo by to Stefanovi podobný*

*To,že kvůli ní zpomalil jí pobavilo.* Pfff, zpomalovat jsi nemusel. Takhle se pro ten prsten nedostaneme. *Vezme ho za ruku a u.r. se přemístí na náměstí MF. Jelikož to tady má projité už tisíckrát, ví, kde semůže přemisťovat bez toho, aby ji někdo viděl. Na náměstí se rozhlédne.Pořád drží jeho ruku aniž by si to uvědomovala.* Kam potřebuješ dál? *Mrkne na něj.*

*Přijde s Rose pomalým tempem k jejímu domu.U dveří domu se zastaví a počká,než odemkne dveře*teď už víš,proč jsem se snažil,aby ses tomu hledání vyhnula??*zeptá se až u domu.Věděl,že tam už bude v bezpečí,takže jakýkoliv problém by bylo snažší řešit.Než před tou školou*

*Dojde s ním k domu a mezitím, co odemyká dveře, podívá se na Damona. Po jeho otázce se jen usměje.* A ty víš, proč jsem tě v tom nenechala samotného? *Oplatí mu otázku otázkou, usměje se a otevře dveře, sundá si boty a shodí koženou bundu a otočí se zády k zrcadlu. Když vidí naživo tu díru v krajkovém topu, nejradši by prošla zdí.S povzdechem dojde do kuchyně a vyndá krevní konzervy.* Už zase. *Usměje se na Damona a zvedne sáček s krví, napije se.*

*Vejde dovnitř a zavře za sebou dveře*skoro tě zabily*rozejde se za ní do kuchyně.Když vyndá krevní konzervu,usměje se a odejde si sednou k baru na židli.Když si sedne,koukne na ní*když je potřeba,je potřeba*pokrčí rameny a usměje se*

Ale nezabili mě. Takže co? *Usměje se znovu a vysaje sáček s krví.* Bylo by ti smutno,že? *Zvedne obočí a uculí se.*

Já jsem nic takového neřekl*pousměje se*Jen bych nerad,aby tě zabily kvůli mě a kvůli tomu,že jsem něco chtěl*pokrčí rameny*

*Podívá se mu do očí a usměje se.* Ano.... A chyběla bych ti. A i když budeš dělat, že ne, tak já vím, že ano. *Nepřestává se mu dívat do očí a usmívat se.Zmáčkne prázdný saček od krve.* Whiskey? *Zvedne obočí, aniž by přerušila oční kontakt.*

*Musí se usmát nad tím,jak to Rose bere jako hotovou věc.Taky se jí dívá do očí.Na její otázku,zda si dá whiskey,kývne*jop*znovu se usměje*dám si rád..

*Zvedne se a vyndá dvě skleničky, sedne si vedle Damona a nalije oboum whiskey.* Nepřiznáš to? *Zvedne k němu zase oči a přiloží si skleničku ke rtům. Upije whiskey.*

*Sleduje jí,jak bere whiskey a sedá si k němu.Koukne jí do očí,kdy mu položí otázku*co?*zeptá se a vezme si do ruky skleničku.Tak trochu tušil,co má na mysli,ale odmítal to přiznat nahlas*

Ale no táák... *Roztáhne rty do širokého úsměvu.* Chyběla bych ti. Stačí mi ''ano'' nebo ''ne''. *Zadívá se mu do očí a odloží skleničku.*

Fajn*vydechne a protočí oči*jop.Možná trochu*přizná a napije se ze skleničky.Tohle musel spláchnout alkoholem *

*Vítězoslavně se usměje.* A pak, že to nepůjde. *Vyexuje svojí skleničku a zazubí se.* Ne dobře, promiň... Jen jsem to chtěla slyšet. *Usměje se a dolije jim whiskey.Mimoděk ho pohladí po stehně.*

Proč?*koukne na ní*chtěla si mít potvrzeno,že mi nejsi lhostejná??pozvedne obočí a vypije zbytek whiskey na ex.Usměje se,když oboum dolije.Začne si s tou skleničkou pohrávat*

Ano,přesně tak. *Podívá se mu do očí a usměje se.* A jsem ráda, že nejsem. *Pousměje se.Podepře si bradu a dívá se na něj.*

To ti na tom tolik záleží??*pozvedne obočí a hned se usměje,aby to nevypadalo,jako,že ho to překvapilo.Poté se napije whiskey.Když skleničku odloží,znovu si s ní začne pohrávat*

Mmmm ne... Nezáleží.... *Pokrčí rameny a vezme do rukou celou lahev whiskey. Začne si jí prohlížet a studovat etiketu.* Jsem jen zvědavá... *Podotkne a koukne mu do očí. Lže. Mrzelo by jí, kdyby byla Damonovi lhostejná, ted se cítí líp až na tu děsnou chuť ho políbit.*

*Přikývne a pozvedne obočí*Fajn*pousměje se*Já už myslel,že ti na tom záleží*usměje se a napije se whiskey.Sleduje jí přitom,jak studuje tu etiketu*

Pff, to nééé.... *Usměje se a odloží flašku.* Damone? *Koukne mu do očí.Musí se ho zeptat, protože jí to vrtá hlavou.* Co ta bloncka myslela tím, že mě nazvala tvojí hračičkou? *Sleduje ho naoko lhostejně, ale hlodá to v ní.*

hmmm?*koukne na ní a pozvedne obočí.Poslouchá její otázku*ona vždycky řekne něco,aby ode mě kohokoliv odradila...*pousměje se*nesmíš jí brát vážně..

*Jeho vysvětlení mu stačí. Věří mu. I když možná dělá chybu.* Fajn....Já ti věřím. Jen mě to zajímalo. Co jste si vůbec udělali?Že ti tak ubližují? *Zamračí se.Vůbec se jí nelíbí, že by tihle dva mohli Damonovi dělat peklo ze ''života'' i nadále.*

To je dlouhý příběh o kterém nerad mluvím*dopije obsah skleničky*ale jednou je to doufám přestane bavit*pousměje se*nebude to takhle donekonečna*vydechne*doufám..