Ulice, cesty a silnice

Ale já se o tebe bojim víc ,tak se sakra uklidni a nech mně ti pomoct! *Taky zvýší hlas,aby pochopila,že to myslí zcela vážně.Když cukne hlavou tak pěstí bouchne lehce do lavičky. Nechovej se ,jako dítě...chci ti jen utřít tu krev sakra...*Zamručí a chytí jí za bradu.Utírá jí krev,když sebou cukne a vytáhne mobil ,tak jí sleduje.Chce se zeptat proč to nezvedne ,ale zrovna to zvedne.* Jo zařídit...a to,že si umřela mu neřekneš...*Řekne tiše a nasraně.Vstoune si a normálně po ní hodí ty papírový kapesníčky* Vzdávat to...doutři s tu krev sama,když chceš být nafučená...*Znovu to nasraně šeptne a pomalu se rozejde pryč.*

*Pootevře pusu, když na ní zařve a zavrtí hlavou.Nechá pusu sklapnout a sklopí pohled. Otočí se na Erika v momentě,kdy naštvaně vrčí to, že Tomovi neřekne, že byla mrtvá. Chytne kapesníčky, co po ní hodil a zadívá se na něj smutně. Polkne, když jí Tom řekne, že jí potřebuje vidět.* Zlato, já dorazím domů, neměj strach. Jsem ....ok. *Udělá pauzu a prohrábne si vlasy.Když Erik znovu promluví a rozejde se pryč, povzdychne si.* Všechno ti povím až přijdu ano? Měl bys odpočívat... *Řekne Tomovi a doběhne Erika.Donutí ho se zastavit tím, že mu chytne loket. Musí mu poděkovat, nechce, aby odešel takhle.*

*Když slyší,že Tomovi řekne zlato,tak ho píchne u srdce,dá si ruku na místo kde má srdce.Otočí k ní hlavu,když o chytí za loket.Podívá se jí do očí.Ve svých očích má smutek,bolest a osamělost.Neví co by řekl a tak raději mlčí,to jak na ní skoro řval je mu líto.To ho zabolí ještě víc a tak přivře oči a koukne do země.Nedokáže se jí znovu podívat do očí.Nechce,aby na něm poznala,vše co teď momentálně cítí.*

*Povzdychne si nad Tomovy slovy a promne si spánek.* Já se zvládnu dostat domů sama... Neboj se o mě. *Koukne na Erika, když se zase drží za srdce a chytne mu tu ruku.* Jsem v ulici. *Nadiktuje Tomovi adresu,kterou si přečte ze štítku a vydechne.Tohle nevypadá dobře.* Počkám tu na tebe.... *Špitne do telefonu a zavěsí.Mobil schová do kapsy a koukne se na Erika.Zaznamenala ten pohled do jejích oči a nechápe, prč se na ní te'd nepodívá.Vezme ho za tvář a donutí ho se na ní podívat.* Eriku... Chtěla jsem ti poděkovat... Bez tebe bych nebyla, nechci abys takhle odešel... *Smutně se na něj podívá a spustí obě svoje ruce podél těla.Sundá si jeho bundu a podá mu jí do ruky.*

*Koukne na její ruku,která drží tu jeho.Když začne mluvit,tak ji poslouchá.* Neděkuj...*Řekne.* Nemáš za co...byla to samozřejmost...*Pokrčí rameny.Zvedne ruku a dá jí před sebe na znamení,že tu bundu nechce.* Nech si jí,aby ti nebyla zima...*Řekne a pak sáhne do kapsy pro mobil.Koukne na čas.Stále má na tapetě sebe s Katie.Chvilku na to kouká a neuvědomuje si,že to Katie může vidět.Po chvilce mu to dopne.Koukne na Katie a rychle zamkne mobil.Dá si ho do kapsy.*A jak chceš,abych odešel? Šťastný? ..*Zakroutí nad tím hlavou.Koukne jí do očí.* Moc mně mrzí,že jsem na tebe zvýšil hlas,ale neposlouchala jsi mně a nechtěla jsis ode mne nechat pomoct...mrzí mně to...*Jeho slva byla dost upřímná a šli rovnou od srdce.Dá jí ruku na tvář a pohladí jí.* Žij svůj život šťastně a zapomeň,že kdy nějakej Dixon existoval...*Je mu skoro do pláče,ale slabě se na ní usměje.Prstem jí lehce máčkne na nos,jako se to dělá malým miminkům a čeká,jestli ještě něco řekne.Rád by šel domů.Chce se mu brečet a takhle o dlouho nevydrží.Není holka,ale vztah s Kati mu ,tak moc chybí.Vstáhne ruku k tělu a vyčkává.*

*Zavrtí hlavou a chce mu něco odpovědět, ale nemůže.Je jí těžko u srdce a zase se jí roztřesou ruce.Když jí řekne, ať si tu bundu nechá, obleče si jí a koukne k zemi.Vzhlédne, když vytáhne mobil a zjistí, že má pořád jejich společnou fotku na tapetě.Znovu pohled sklopí a kousne se do rtu. Nechce, aby se trápil.Když zaznamená pohyb, oči zase zvedne a zadívá se na něj.* Eriku prosím... *Zašeptá a prohrábne si vlasy.Přešlápne a když se jí omlouvá, jak na ní křičel, zvedne ruku, aby přestal.* Nemusíš se mi omlouvat, já to chápu, proč jsi zvýšil hlas, zasloužila jsem si to. *Polkne a když jí pohladí"po tváři, steče jí po ní slza.* Nezapomenu nikdy.... Nemůžu... Navíc jsi mi dneska vrátil život, Eriku. Nemůžeš po mně chtít abych zapomněla. *Vzlykne a podívá se stranou, když jí zmáčkne nos.˙Nadechne se, že mu něco řekne, ale nemůže. Znovu jí po tváři skane slza a obejme se pažemi.Zavrtí hlavou a sedne si zpátky na lavičku.POloží si hlavu do dlaní a rozpláče se naplno.*

*Celý čas jí sleduje a pak se přestane omlouvat,když zvedne ruku.Když vidí,jak brečí,tak mu puká srdce.Setře jí první i druhou slzu.* Ne ,neplač...*Řekne roztřesenym hlasem.Přisedne si k ní na lavičku.Chytí jí jednou rukou pomalu obě ruce a druhou rukou jí zvedne bradu,aby se mu díva d očí.Když už se na něj dívá tak jí obouma rukama chytne ruce.* Katie prosím neplač...*Polkne a trochu se zasekne,nemůže jí říct,aby milovala Toma a na něj zapmněla,prostě mu to nejde.Cítí se sobecky.Povzdychne si.Těžce se nadechne a i když se mu to moc špatně říká ,tak to i tak řekne.*Katie...stále tě miluju...nemůžeš ode mne čekat,že se budu tvářit spokojeně...Ale chci,aby aspoň jeden z nás byl šťastný...máš příležitost být znovu šťastná a tak jí nepromrhej...*Má slzy na pokraji.* Buď šťastná a zapomeň na mně...i když jsem ti dnes zachránil život...prostě mně hoď za hlavu a užívej si život naplno...Chci,aby to tak bylo...*Přikývne.* Nejraději bych ti řekl,že kdybys něco potřeboval,tak jsem tu pro tebe,ale,když na mně máš zamenout tak to asi nepůjde...*Znovu jí pohladí a tím jí setře slzy.* Vymaž si můj kontakt a dělej,že neexistuju...*Říká to dost těžce a pomalu.Nechce,aby na něj zapomněla.Nechce se s ní přestat výdávat.Chce jí zpátky,ale co nadělá.Už miluje někoho jiného a tak se s tím bude muset smířit...Znovu se lehce usměje,aby viděla,že na tom není tak špatně,ale ty protivné slzy prostě už nevydrží zadržovat.Po tváři mu sjede slza a pak druhá.* Ne...*šeptne* Chtěl sem být silný...*šptne znovu.Katie to mohla slyšet.Rychle si slzy utře a podívá se na ní.V obličeji má zničený výraz místo toho,aby jí navedl na šťěstí.* Tohle se nemnělo stát...já to nezvládam...*Setře si další slzu.Je mu jasné,že to všechno co jí předchviličkou řekl,se teď rozplynulo a ona vidí,jak moc špatně na tom je.*

*Přijede na místo určené, uvidí tam Katie na lavičce jak brečí. Vyskočí rychle z auta a rozeběhne se k ní. Klekne si u ni a obejme ji.* Katie miláčku... co se ti stalo? *Kousek se od ní odtáhne, aby se jí mohl podívat do tváře.Ohlédne se po tom týpkovimco tam stojí a zamračí se na něj.* Co se jí stalo nebo co jsi jí udělal?* Zeptá se ho. Zase se mu vybaví ten živej sen. Přimhouří oči a pak se podívá na Katie.* To se mi nezdálo ty jsinse semnou vážně loučila.. *vydechne těžce.* Ty chceš být s ním? *Zeptá se ji a ještě více se od ní oddálí. Na tváři si teď snaží zachovat kamenný výraz.*

*Poslouchá Erika a podívá se na něj v momentě,kdy jí svojí rukou donutí se mu podívat do očí. Z očí se jí hrnou slzy a jen zavrtí hlavou. Nemá mu na to co říct. Vydechne nešťastně. Nechce opustit Toma. Nemůže, ale nechce přijít o Erika jako o přítele. Když jí pak říká, aby si vymazala jeho kontakt a zapomněla na něj, zavrtí hlavou.* Eriku přestaň prosím, nechej toho.... *Vzlykne a když ho vidí plakat taky, znovu si zakryje tvář dlaněmi. Měla by ho nechat zapomenout. Ne sebe, ale jeho. Vidí, jak ho to bolí a o to hůř se cítí. Vydechne, když uslyší Toma a když si u ní klekne, pevně ho obejme.* Tome.... *Vydechne mu do ramene a stiskne víčka k sobě.* Jsem v pořádku, už ano.... *Vzlykne a když se odtáhne a vidí, jak se mračí na Erika, stiskne mu ruku.* On nic Tome, on mě zachránil...Já... *Nestihne mu říct, co se stalo, když na ní přimhouří oči a polkne po jeho slovech, že se s ním opravdu loučila.Sklopí pohled a když se jí zeptá, jestli chce být s Erikem, zalapá po dechu.Tohle už je na ní moc.* Tome, jak si...tohle můžeš... Zbláznil ses? *Vstane z lavičky a chytne se za hrudník, ve kterém jí dochází kyslík z nastalé situace. Podívá se po obou a prohrábne si vlasy.* Loučila jsem se s tebou, páč jsem umřela a musela jsem ti poděkovat. Za všechno.... Za náš společně strávený čas, za tvojí péči a lásku... A Erik... *Ukáže na Erika a vzlykne hlasitě, když se na něj podívá.* A Erik mě znovu přivedl k životu...Já... Ty si myslíš, že bych se s tebou rozešla přes nějakou telepatickou zprávu a pak tě nechala za mnou jet?? Jsi blázen... *Otře si uslzené oči a koukne na Erika.* A ty jsi taky blázen.... V životě neudělám to, co po mně chceš a víš moc dobře, o čem mluvím! *Otočí se na patě a prostě se od nich rychlým krokem rozejde pryč.Nechce teď mluvit ani s jedním.Jeden jí přesvědčuje ať na něj zapomene a druhej si myslí, že je lehká děva.*

*Koukne na Toma,který,tak přiběhl a vše sleduje.Slzy si utře.Puká mu srdce,když vidí,jak se Katie trápí.*Katie...! *Její jméno skoro od vykřiknutí až zašeptá a udělá pár kroků k ní.Neví zda by jí dohnal a je si jistý,že ,když uslyší ,jaký kouzlo začne říkat,tak se vrátí.Teda doufá.Rozhodne se,že to udělá na sobě.Rychle si dá ruce před srdce.A i kdyby se nevrátila,tak to zjistí později a bude nucena zapomenout.Začne hlasitě odříkávat kouzlo,které mu má zastavit srdce.Pevně sevře víčka a soustředí se na to.Po chvilce se mu spustí z nosu krev.I v koutcích pusy ji má.Spadne do kolen a těžce se nadechne.Kouzlo trochu prodlouží a čeká jestli se vrátí.Na chvilku přestane a podepře se rukama.Dá si jednu ruku úplně na místo kde má srdce.Po chvilce dá zase obě ruce nad srdce a odříkává dál.Zadrhává se a teče mu krev z nosu.*

Já nevím, prostě... Nevěděl jsem co to mělo znamenat... *Povzdychne si. Když však řekne že byla mrtvá a tím "snem" se s ním loučila tak se mu zatají dech a vyvalí oči.* Katie.... Ty jsi byla mrtvá? Jak ? Proč? *Nechápe to a čarodějnickým věcem už vůbec nerozumí. Když se rozejde pryčtak se zamračeně koukne na Erika. Který tam něco odříkává. Chytne ho za flígr a vytáhne ho na nohy a tak ho vyruší u kouzla.* Co chceš po Katie? *Zeptá se naštvaně.*

*Zarazí se, když uslyší Erika mumlat to zaklínadlo a to v ní vyvolá ještě větší vztek. Otočí se a vidí ho na kolenou. Když vidí, jak ho Tom chytá za flígr, protočí oči a doběhne k nim. Toma chytne za ruku, aby pustil Erika a Erikovi práskne facku, že se mu otočí huba kousavým dozadu.* Přestaň se chovat jako pitomec!!!!!! *Zakřičí na něj a koukne na Toma.* Až budeš chtít přerušit něčí čáry, nestačí ho zvednout za flígr. *Zamračí se,koukne se na oba a vydechne.Měla by je zrasit oba. Místo toho se rozeběhne pryč do ulic.*

*Jde s krvavou rukou schovanou v kapse po ulici a míří domů.Moc se mu tam nechce.Hlavně proto,že tam nejspíše bude Damon s Rose a neví,co tam dělají.Nechce je rušit třeba v zábavě.Začne přemýšlet nad tím,že by jednomu z nich napsal zprávu,aby si byl jistý,ale na druhou stranu mu v hlavě proběhnou myšlenky o tom,že jsou možná v posteli a v tom případě by je nerad rušil*

*Jak běží, nekouká nijak extra kolem sebe.Proto když do někoho narazí, hned ho povalí na záda. Kouká vytočeně a nechápavě na Stefana, kterého má momentálně za Toma a nevěří, že jí tak rychle našel. Vyskočí na nohy a přimhouří na něj oči.* To si děláš srandu!! Chtěla jsem, abyste mě nechali chvilku v klidu!! Nechápu, co si o sobě myslíš! Člověk pořád kolem všech lítá snaží se dělat první poslední, obětuje život a co z toho nakonec mám?? Jen to, že jeden se pomátl na mozku a snaží se mě odrovnat psychicky a ty si nakráčíš a dovolíš si ze mě dělat nějakou běhnu!!! *Rozkřičí se na něj, na svou výšku dost silným hlasem.Zapíchne si při poslední větě ukazováček do hrudníku a sama se tak neskutečně vytočí, že vlepí Stefanovi facku ještě větší, než Erikovi. Díky tomu,jak je rozčilená ani nevnímá mrazení, které má kdykoliv se dotkne upíra, takže Stefana nepozná.*

*Spadne na zem a zůstane ležet na zádech,když do něho někdo narazí.Když se trochu vzpamatuje a podívá se,kdo zatím je,vydechne,když uvidí,že je to Katie.Nadechne se,že něco řekne,ale Katie na něho v tu chvíli začne řvát.Polkne a poslouchá její slova.Když pak konečně domluví,nadechne se,že už něco řekne,ale v tom mu přiletí facka.Uhne přitom hlavou do strany a na vteřinu zavře oči.Hned je otevře a hlavu narovná*Katie*Zvedne se pomalu ze země*To je omyl.Já....já nejsem ten,za koho mě máš.Chápu tvůj vztek,po tom co jsem slyšel,ale...*polkne a rychle přemýšlí,co by dodal.Přitom šoku si moc neuvědomuje,že jeho ruka od krve je venku s kapsy*Měla by ses trochu uklidnit*dodá k tomu a nepřestává jí sledovat*

*Koukne na Katie a pak pustí Erika. Když mu dá facku tak pootevře ústa. On se v čárech nevyzná a ani neví jak by je měl přerušit takže jen na ni pokrčí rameny. Nechá ji ať si jde, protože je žádala oba o to aby mohla být sama. Koukne ještě na Erika a pak se rozejde k autu. Nasedne do něj a odjede domů, viděl jak byla vzteklá Katie a nechtěl jí ještě svými slovy přidávat.*

-------

https://thevampirediarieczg.forumczech.com/viewtopic.forum?t=161