Dům Mikaelson

*Vezme si od Klause sklenku.*Díky...*Pousměje se a sleduje,jak si sedá.Kývne na jeho větu a napije se.Ruku se sklenkou si položí na stehno.Dívá se směrem ke Klausovi.Dívá se mu na rty.Uznává,že není nejhnusnější.Usměje se.*

*Kývne,když jí poděkuje.Sleduje jí a popíjí přitom Whiskey ze své skleničky*Už ti zase došli slova??*Pozvedne obočí,když dlouho nepromluví a jen si ho prohlíží,jako nějaký obrázek na výstavě**

Při pohledu na tebe možná...*Pokrčí rameny,je jí jedno jestli si to přebere jako kompliment nebo urážku.Jen se usměje,nad tim jak neutrálním tonem to řekla a napije se ze skleničky,ruku pak dá zase tam kde ji mněla.*

Tak se dívej na zem a třeba ti ty slova půjdou lépe*Usměje se a napije*Nechceš tady přeci sedět a celou dobu jen mlčet.To není zábavný.To bych tady rovnou mohl sedět sám...*Vydechne.Vážně má pocit,že je tam sám a ne s někým*

*Chce se zasmát nad jeho poznámkou,ale jen se široce usměje,až se jí úkážou zuby.Sklopí pohled k zemi.*Já vážně nevím co by tě zabavilo...tak něco navrhni...*Pokrčí rameny.Je uvolněnější a klidnější.Nezvedá k němu pohled.*

Mě stačí,když budeš něco mluvit a já nebudu mít pocit,že tu sedím sám a dívám se na figurínu.Nebo lépe řečeno..na robota*Usměje se*Jsem si jistý,že někde tam v hlavě najdeš něco,co by jsi mi mohla říct...Přeci tam nemáš samé tajnosti*Napije se Whiskey*

*Zvedne jedno obočí.*Sice nejsem robot,ale cokoliv řekneš,tak udělám...*Pokrčí rameny.*Něco co bych ti mohla říct...mmm...*Zamyslí se.*Ne,myslím,že nemám nic co bych ti mohla říkat...*Vydechne.*Máš ještě někoho,jako jsem já?*Zeptá se ho.Nechce dál předstírat,že si nic nepamatuje.*Pamatuju si to jak jsi mně ovlivnil...*Dostane ze sebe docela rychle,dala do toho i nabroušenej hlas,aby to vypadalo,že to celou dobu nevěděla.*

*Usměje se,když řekne,že udělá co bude chtít.Dopije obsah skleničky a čeká,co z ní vyjde a jestli konečně něco začne mluvit.Polkne,když se ho začne ptát na věci,kterých jí zbavil.Tohle mu moc nedošlo*Momentálně ne,ale brzy mít budu.Jak už jsem řekl na ulici,dnes mám štěstí na vlčky*Usměje se*Tohle město se vlčky začíná jenom hemžit*Zvedne se z křesla a dolije si ještě Whiskey.Potom se usadí zpět*Ještě něco tě zajímá?

Aha...takže jsem jedna do tvé sbírky...*Skoro zasyčí a dopije obsah sklenky.Zmáčkne sklenku v ruce.*Myslím,že už mně nic nezajímá,Klausi...*Ušklíbne se na něj a pohledem zase sklouzne na zem.*

Chápu,že tě to štve,lásko....ale ta sklenička za to nemůže*Usměje se a napije*Dobrá.Jak myslíš*Pokrčí rameny s úsměvem("Tomu říkám společnost") pomyslí si a vydechne*Jen abys věděla.Pokud chceš odejít,můžeš jít.Já tě tady tentokrát nedržím...

Mmm...takže,když sem naštvaná,tak si mam zlost vybít snad na tobě? *Zeptá se,zvedne se,hlavu natočí lehce do prava a přihmouří oči.Na jeho poslední větu nereaguje.Chce tu zůstat,protože stejně nemá co na práci.*

To jsem neřekl.Kdyby sis vybila zlost na mě,stejně by se ti neulevilo.Neublížila bys mi*Pokrčí rameny*Tohle je nejlepší dělat na lidech.Snadno jim ublížíš*Usměje se*A když je potom ovlivníš,oni na to zapomenou a můžeš si v klidu kráčet ulicí dál a nepřemýšlet nad tím,že si někomu ublížila.Je to skvělý pocit..

*Jen se zamračí.*Ty snad ubližuješ nevinným lidem?*Zhorozí se nad tim.Jde k whiskey a nalije si.Vypije to na ex a nalije si znovu.Jde a posadí se do křesla.Znovu se na něj zahledí.Začíná se jí opravdu líbit.Vydechne a pohledem na chvilku sklouzne k jeho rtům.Hned odvrátí pohled.Nechce,aby věděl,že si ho tak prohlíží.*

Neřekl bych přímo,že jim ubližuju.Jen si s nimi hraju,to ještě nikdy nikoho nezabilo*Usměje se*Je to zábava..*Sleduje jí,jak vypije celý obsah sklenky na ex a hned si dolije další*Někdy ti to ukáži,třeba tě to taky zabaví...

*Zakroutí nad tim hlavou.Napije se zase.*Nemyslím si,že by mně zabavilo ubližovat lidem...*Ušklíbne se.Má náladu provokovat.Neví,jak by začala.Na ruce jí začne pálit náramek.Pálí se jí do kůže.Snaží se,aby Klaus neslyšel malé syknutí a rychle ho strhne z ruky.Dá si ho do kapsy a vyndá ruku.Dá si ruce dlaněma na nohy.Vše se snažila dělat,tak nějak přirozeně i nenápadně.Zahojí se jí to.*

Nemůžeš to soudit,když si to ani nezkusila.Je fakt,že jen málo koho to zabaví,ale možná ty budeš ten typ*Pokrčí rameny.Viděl,že něco dělá s rukama,ale nestihl zaregistrovat co,takže to nemohl ani nijak okomentovat,i když slyšel to její syknutí.*

Klausi,nejsem ten typ co rád ubližuje lidem...*řekne a dopije sklenku.Položí jí na stolek.Nechce se opít,ví jak skončila naposledy.V bezvědomí..i když by se jí hodilo víc alkoholu.Nalít si už nejde.*

Dobrá,tvá chyba.Chtěl jsem ti ukázat něco,čím by ses mohla zabavit,ale když nechceš.....Budeš si muset najít něco sama*Usměje se mile a napije se.Dvakrát rozhodně nabízet nebude.Jednou a dost.Stejně by to byla jenom ztráta času*

*Povzdychne si.Vstane.Nalije si znovu.Zůstane stát zády k němu.Napije se ze sklenky.Podívá se kolem sebe.Neví co by mněla říkat.Nakonec se otočí směrem ke Klausovi.Skleničku drží u sebe.Tak se nemušíš hned rozčilovat...*Usměje se na něj a pokrčí rameny.*

Když se rozčiluji,vypadám úplně jinak,zlato*Usměje se*To bys nebyla tak klidná,jako jsi teď*Dopije obsah skleničky a i přesto,že tam stojí Hayley,se zvedne a odejde ke stolu,kde si dolije Whiskey.*

*Zaculí se.*Dobře...*Řekne docela pomalu a natočí k němu hlavu,aby na něj viděla,aspoň nějak.Ten alkohol jí pomáhá k tomu,aby se jí líbil víc a víc.Dá si velký lok ze skleničky.Položí ho na stolek,tak ,že se celým tělem otáčí k němu.*

*Usměje se na ní zeširoka,když se k němu otočí.Napije se ze své sklenky a přitom jí sleduje.V něčem se mu ta holka líbí,ale nemůže přijít na to v čem.Přitom by to tak rád zjistil a věděl ten důvod.Dopije obsah skleničky a také jí položí na stůl.Nepřestává jí přitom sledovat a přemýšlet nad tím,v čem přesně se mu ta holka tak líbí*

*Stále se na něj dívá.Líbí se jí.*(Mm...je tak,tak...hezkej...)*pomyslí ai a skoro se nad nim rozplývá.Nevědomky si skousne ret.*(Tak sladkej...)*pomyslí si.*

*Koukne na její rty ve chvíli,kdy si ten ret skousne.Jako by tušil,že to udělá.Udělá krok dopředu a zvedne pohled,aby jí viděl na oči.Nerad by jí vyděsil nebo tak něco.Když vidí,že je v klidu,udělá ještě jeden krok a jakmile se k ní dostane dostatečně blízko,zadívá se jí hluboko do očí.Čeká,jestli třeba neuhne nebo neustoupí od něho pryč.Moc by se tomu nedivil,když si pamatuje,co s ní dělal,když jí držel*

*Nehýbe se,když se k ní přibližuje.Udělá to co on ,podívá se mu do očí.Neuhne ani o milimetr.Stále se mu dívá do očí.
Ztrácí se v nich.Líbí se jí jeho oči.Naopak jí koutek škubne do malého poloúsměvu.*