Dům Mikaelson

Je mi líto,ale to ti nepovím.Nemám k tomu žádný důvody.Navíc,tvé požadavky neplním.Takže se otoč a odejdi,než bude pozdě.Protože jsi tady sama a zcela bezmocná i proti mě.Což si myslím,že asi není dobrý.Takže.....sbohem*Rozloučí se s ní a otočí se k ní zády.Položí ruku na kliku,ale nepohne s ní.Čeká,až Lexi odejde od jeho domu*

*Vydechne naštvaně.*Důvod?No jeden z nich udělal něco Rose takže neodejdu odtud dokud nebudu vědět kde jsou.Jo jsem tu sama a bezmocná a je mi to jedno nezastaví mě ani tyto fakty...*Pokrčí rameny.Uvidí pak za oknem toho jeho čaroděje.*Je tu s tebou ten čaroděj...Pošli ho sem a už tebe ničím otravovat nebudu.*Odmlčí se a sleduje Klause.*

*Rozpaží ruce a pokrčí rameny.Hned ruce vrátí podél těla*Asi jí to patřilo.Pokud mu překážela v cestě,musel se jí zbavit.Já bych to udělal taky..*Usměje se.Pustí kliku a otočí se na ní*Proč bych ho měl volat?On ti stejně nic neřekne.Navíc to určitě slyší,když si rozbila to okno.A vidíš?*Pozvedne obočí*Nejde...*Zavrtí hlavou*Je mi líto,ale nedočkáš se ho..smůla.

*Díky rozbitému oknu slyší celý rozhovor mezi Klausem a Lexi.Rose je dívka toho modrookého kluka.Nevěří ale,že by jí Maddox jen tak něco udělal.Zadívá se na něj tázavě a možná trochu prosebně,aby něco udělal.Nemůže přece ubližovat lidem.Polkne a sklopí pohled ke špičkám bot.Byl to on,kdo jí naučil svojí moc využívat k tomu,aby pomáhala konat dobré věci a kladl jí na srdce,vyhýbat se tvoření zla.Obejme si trup pažemi a zvedne k Maddoxovi pohled.* Tak už něco udělej.... Nestůj tam jen tak.Prosím! *Vyšle k němu telepaticky.*

Nemohla mu překážet, když měla zlomený vaz.*Zamračí se.*No možná čeká na tvoje povolení jestli může přijít já nevím jak to sním máš. Takže ho přiveď hned!*Zvýší o trochu hlas.*Jestli nepřijde tak já si ho z toho domu dostanu i kdybych to tu měla podpálit....*Přimhouří oči.*

*Docela slyší jejich rozhovor.Koukne na Anu, když k němu vyšle ty slova.Jen přikývne a povzdychne si.Rozejde se pomalu ke vchodovým dveřím a otevře je.Vyleze ven před ně, ale od domu se nevzdaluje.Přimhouří pohled na Lexi a pak pohledem že je to v pořádku koukne na Klause.*Co teda chceš?*Zeptá se neochotně.*

Nečeká na mé povolení.Může si dělat co chce.Já ho uvnitř nedržím*Usměje se*Abys pak svých činu nelitovala,lásko..*šeptne a koukne na Maddoxe,když vyjde ven.Kývne a vejde dovnitř.Nechá je tam v klidu si popovídat.On k tomu stejně nemá co dodat.Neví o tom nic.*

Lituju asi tak toho že jsem tě ještě nezabila..*Odsekne mu.Koukne na čaroděje, který konečně vyleze sám.*Co chci? To jsi vážně tak blbej?? Chci vědět co jsi udělal s Rose!Proč se ještě nevzbudila?*Zamračí se a kdyby tam nebylo to ochranné kouzlo tak by po něm už vyletěla.*

*Nakrčí čelo po jejich otázkách.Chtěl by nejraději dělat blbého a nijak jí nic neulehčit.chtěl by na ni být zlý, ale ví že ho Anastasie uslyší a před ní se tak chovat nechce.Nadechne se.*No možná jsem ji trochu uspal řekněme něco jako zimní spánek.*Pokrčí rameny a z očí mu sálá zlost.*Ještě něco chceš?*Zeptá se a je připravený k odchodu.*

*Přimhouří oči potom co ji řekne co Rose udělal.Nenávistně se na něj koukne.*Jak dlouho bude spát?!*Zeptá se rázně.Je to její poslední otázka.Až tohoto zmetka někde potká tak ho vlastnoručně zaškrtí.*

*Opět by si s ní chtěl pohrávat, ale neudělá to.*Odpoledne bude vzhůru.*Odfrkne ty slova.Doufá že teď už půjde.Vlastně ho už ani nezajímá prostě odejde zase nazpět do domu.*Promiň mi to Klausi že tě obtěžovala.*Omluví se mu.*Slibuji že se toto už opakovat nebude.*Přislíbí.*

*Uleví se ji, když ji oznámí že se vzbudí.(Není mrtvá..)Opakuje si to stále v hlavě.Na toho čaroděje se, ale nepřestává mračit.*Jednou vás všechny dostanu a zabiju...*Křik ještě než odejde a pak up. rychlostí zmizí od domu Klause a vrátí se nazpět na letiště.*

*Poslouchá ten hovor za dveřmi,i když se Klaus vrátí do domu.Přimhouří na něj oči a když Maddox té blondýnce odpoví na její otázku,vydechne.Ani jí už tak úplně nejde na rozum tahle válka.Opraví rozbité okno mávnutím ruky a pak se beze slova odebere do patra,aby byla nablízku Emmalyn,kdyby se vzbudila.*

*Koukne na Maddoxe,když na něho promluví.Anastasii nic neříká,když taky nic neříká.Vlastně ani neví,co by zrovna jí měl říkat*Nemusíš se omlouvat.Udělal jsi to všechno dobře*Usměje se*Trpěli o to více a tak se mi to líbí...Doufám,že už se poučily a už nebudou sahat na někoho,na koho nemají.

No tak vidím že doufáme v to samé.*Kývne.*Těší mě že jsi spokojený s moji prací.*Vydechne.*Budeme s Anastasií teď hlídat Emmalyn, aby kdyby se něco dělo, aby jsme ji pomohli.Dobře?*Pokud je tam nebude Klaus chtít tak to bude respektovat a prostě s Anastasií odejde.*

Jistě.Hlídejte jí...A kdyby bylo něco v nepořádku,chtěl bych o tom vědět.Abych to neslyšel přiliš pozdě a nevěděl o tom vůbec nic.Rozumíme si?*Pozvedne obočí a trochu se usměje,aby to nevypadalo moc přísně.Nechce si Maddoxe nějak znepřátelit.Hlavně ne teď,když ho tak potřebuje*

*Nevnímala už nic,co se dělo v domě od chvíle,kdy omdlela.Probudí jí ostrá bolest v podbřišku a neskutečné křeče v žaludku.Rychle se zvedne do sedu a rozhlédne se kolem sebe.Je v tom pokoji,kam jí odnesl Klaus.Ty obrazy.Je zmatená a dezorientovaná.Matně si vzpomíná na to,jak je napadli ti upíři.Ta bolest v hrudníku,kdy se jí chystal vyrvat srdce a Klausův pohled.A to,jak všichni tvrdili,že je těhotná.Znovu jí píchne v podbřišku a otočí se jí žaludek.Nemá žádná zranění.Odhrne ze sebe peřinu a prohlédne se.Ta díra v tričku.Okamžitě ho ze sebe sundá,stejně jako kalhoty a zahodí je.Zůstane jen v podprsence a kalhotkách.Pokouší se najít mobil.Nic nechápe,ničemu nerozumí.Spustí nohy z postele.Je unavená,malátná a je jí zle od žaludku.* O-oouuu...Budu zvracet.... *Prolétne jí hlavou a chytne se za žaludek.POtřebuje záchod.Musí ho najít.* Kde je Klaus?!? *Zafňuká v duchu a vrhne pohled na ty obrazy.Pak se dopotácí ke dveřím a jen v tom spodním prádle vyjde na chodbu.Any si nevšimne,soustředěně hledá záchod,dokud ho nenajde.Pak tam otočí veškerý obsah žaludku,což nebylo moc vzhledem k tomu,že nejedla a zhroutí se tam na zem.*

Samozřejmě že si rozumíme. *Přikývne na jeho slova.*Budeš první koho budu já osobně informovat o stavu Emmalyn.*Dodá jistě.Pak se rozejde nahoru po schodech, aby byl nablízku Emmalyn a Anastasii.*

*Když Emma vyjde z pokoje,je zrovna na druhé straně chodby a přemýšlí nad tím,co se strhlo mezi těmi,co napadli Klause a Emmalyn.Nechce se jí věřit,že by Maddox jen tak, z nudy někomu ubližoval.Otočí se na Emmu,když přebehne ve spodním prádle po chodbě a hledá asi záchod.Když jí pak zmizí,dojde ke dveřím z druhé strany a hlídá,aby se jí nic nestalo.Zvracení k těhotenství patří,ale když je pak po spláchnutí dlouho ticho,je znepokojená.* Emmalyn.Jsi v pořádku??? *Zavolá přes dveře a když jí nikdo neodpovídá,otevře kouzlem dveře.Najde Emmu zhroucenou vedle záchoda a rychle jí vytáhne na nohy.Má štěstí,že jsou stejně vysoké a Emma je štíhlá,takže není těžká.Přesto s ní ale bude potřebovat pomoct.Dostane se s ní do koupelny k umyvadlu,podrží jí vlasy,aby si je nenamočila a opláchne jí obličej a pusu.Jako žena s ní taky soucítí.Otře jí obličej a chce jí vzít zpátky do jejího pokoje,ale už je na ní těžká.* Maddoxi!! Prosímtě buď někde blízko a pojď mi pomoct....

*Kývne na Maddoxe a pak už ho nechá jít nahoru za Emmalyn a Anastasií.Sám si odejde sednou do obýváku a zamyslí se nad tím,co teď bude dělat.On sám se bude muset snažit být doma a v tom případě bude ve městě klid.To nemůže dopustit.Vzpomene si při té příležitosti na jednoho kluka,který,když je ve svém,umí udělat opravdu velký bordel.Usměje se a hned ho i napadne,jak by ho mohl nalákat k němu.Vytáhne z kapsy mobil a napíše Hayley*

kód:

Ahoj vlčku.Mám pro tebe prácičku.Přijď ke mě..

*Odešle zprávu a mobil uklidí.Teď už jen čekat,až přijde*

*Šla zrovna ulicema,vytáhla mobil a přečetla si to.Pousměje se,rozejde se ke Klausovo domu,došlo ji to,že by to mohl být on,kdyby ne,tak kdyžtak zase odejde.Cestou přemýšlí co by tak mohl chtít,nic jí nenapadlo.Chce jít ke Klausovo domu,ale nemůže,nechce jí to pustit,zvedne ruku a čáhne do prázda,nepustí jí to.Zamračí se.Zvedne ze země kamínek ,kterej je kousek od ní.Hodí ho na dveře,doufá,že to Klaus slyšel,kdyžtak bude muset zavolat na to číslo.*

*Když zaregistruje zvuk z venku,jako by někdo házel kamínky.Zvedne se z křesla a rozejde se ke dveřím.Otevře je a koukne na Hayley stojící kus od jeho domu.Zapomněl trochu na to,že jí to dál nepustí.Bude chvíli trvat,než si na to zvykne*Zdravím*pozdraví jí a vyjde z domu.Zavře za sebou dveře,aby nebylo slyšet o čem se baví*Co bys řekla na to,kdyby sis chvíli zahrála na vzdálenou příbuznou jedné dívky....*Usměje se*

*Sleduje Klause jak k ní jde.*Klausi...*Kývne hlavou na pozdrav.Když na ní začne chrlit co chce,tak to muselo být jeho číslo.*Co to je? Smím-li se zeptat...*Řekne a ukáže před sebe,myslí tu neviditelnou bariéru.*Mm...*Zamyslí se.*O co jde? Máš dostatek informací? *Vyptává se ho.*Nevim proč se mně ptáš i když víš,že tě stejně poslechnu když něco nakážeš...*Povzdychne si a založí si ruce na prsou.*Tak mluv...*Pobídne ho a lehce kývne hlavou.*

To je kvůli ochraně jedné dívky.Nic co bys musela vědět*Nadechne se*K věci....Jelikož nemám její číslo zavoláš jejímu příteli.Řekneš,že jsi její vzdálená příbuzná a potřebuješ,aby přijela domu.Kdo by odmítl vzdálenou příbuznou,ještě když tak naléhavě zní*Usměje se*A až přijede.Vezmeš jí a někam s ní zmizíš.Tam jí budeš držet do doby,než ti napíšu,že jí můžeš pustit...Rozumíme si?

*Jen se zamračí na jeho první větu,ale pak ho poslouchá.*Co když ta holka nemá žádnou vzdálenou příbuznou?*Pozvedne obočí.*A co mam vůbec říkat,aby mi uvěřila? Mmm?*Zeptá se ho stále s pozvednutym obočím.*Nooo tak dobře...ale jak ji mam asi tam unést,když při sobě bude mít toho jejího přítele,kterýmu budu volat? *Ptá se ho dál.V hlavě se jí honí plno otázek.*