Les Mystic Falls

*Mírně se zamračila a koukla na tu holku, když jí řekla že jí neovlivní. Koukne děkovně na Enza a pousměje se.* Jsem tady, Stefane. *Potvrdí mu.* Dokážeš se ovládat a nenapiješ se z ní. *Promluví na něj klidným hlasem. *

*Podívá se na Enza* Je to dobré ,ale děkuju...*usměje se,vyndá si zase ten kapesníček a sevře ho v pěsti,vstane a podá mu ruku,potřese s ní a zase jí stáhne k tělu* Jsem Meredith...Meredith Fellová...doktorka...hádám,že jste Stefanovy kamarádi..také upíři...

*Zvedne obočí a podívá se na ní překvapeně.* Stefanovi kamarádi jsme,ale upíři nejsme, bohužel. To už o Stefanovi ví všichni? Zatváří se nesouhlasně.*

*Zavrtí nesouhlasně hlavou*ne...*polkne*můžu*dořekne a oči zase otevře.Potřebuje krev a to,že jí cítí mu moc nepřidává.Silně polkne.Přestává si věřit v tom,že se ovládne*

Můžeš a dokážeš to. *Koukne na něj vidí jak se snaží ovládat.* Věřím ti. *Dodá ještě.Koukne na Meredith, když zmíní upíry.Koukne na Enza.* Měla by odejít.

*Zavrtí hlavou*nemůžu..*stlačí oční víčka ještě víc a pootevře pusu*Ať...odejde!*zopakuje Lexiny slova*

*Koukne na Lexi pohledem, jako by říkal, že si z něj snad dělá prču.* Jááásný, zlato. Že mě to nenapadlo. *Zašklebí se, vezme Meredith stranou, chvíli si s ní povídá a ona potom odejde domů. Vrátí se za těma dvěma. Opře se o strom a nadechne se.* Ten čerstvej vzduch. Ptáčci zpívaj. Doktorka je v tahu. A já už nemusím běhat.

*Kouká jak Enzo odchází s tou doktorkou.*Už je to v pořádku. *Koukne na Stefana a pousměje se.*Ne ne, ty ještě poběžíš tak 5 kiláků. *Řekne s úsměvem.* Stefane pojď vypadneme odtud. *Kývne na něj a stoupne si.*

*Když konečně Meredith odejde a pach té krve se zmírní.Pomalu se uklidní*děkuju*poděkují za to,že mu pomohla.Kdyby tam nebyla,asi by to nezvládl.Když Lexi řekne,že vypadnou,pokusí se vstát,ale jde mu to pomalu s ještě s pomocí stromu*

Pět kiláku????? Jsi máklá, zlato?!?! *Vytřeští na ní oči.* Zapomeň, mám splněno. *Zamračí se a pak se uchechtne. Nechechtá se ale dlouho a pomůže radši Stefanovi na nohy.* Tak pojď, kámo. Ty vypadáš hůř než já po tom běhání. *Zavrtí hlavou.*

Jo pět. Možná trošku. *Pousměje se. Přimhouřenýma očima na něj pak koukne, má zapomenout.*Stefane vypadáš jako by tě ta doktorka vysávala. *Podotkne.*

*Pomalu se s pomocí stromu soukal nahoru.Když mu Enzo pomohl,byl mu vděčný a pousmál se*běhání?*pozvedne pobaveně obočí a poté koukne na Lexi*dalo by se to tak říct..

Jóóó běhání. Tamhleten rádoby andílek ráno nastoupil a že prej ''Enzoušku vstávat, jdeme běhat''. *Udělá si u spánku o kolečko navíc a zachechtá se.* Blázen... normální blázen... *Zavrtí se smíchem hlavou.* Prej pět kiláků. To jo. To tak. Leda ve snu. *Protočí oči a odfrkne si.*

Co ti dělala? *Zeptá se Stefana s pozvednutým obočím.* Víš o tom že tě vidím ? *Koukne na Enza s přimhouřenými oči.* Kecá tak to nebylo. *Rozesměje se.* Nejsem blázen jen mám starost o tvoje zdraví. *Pousměje se.*

*Sleduje Lexi s Enzou a poslouchá je.Hned má pocit,že se vrátily zpět do doby,kdy byli v Grillu*píchla mi sporýš*odpoví Lexi.O té krvi nic neřekne,protože to slíbil*

*Měří si Lexi opět tím otcovským, konejšivým pohledem.* Jasnýý, klid. V pohodě. Upírovi pro zdraví. *Protočí oči a uchichtne se. Pak koukne na Stefana.* Cooo? Tos měl říct hned, bych jí zrasil, mrchu. Co to je za magora co běhá po lese a píchá lidem a nelidem sporýš? *Zavrtí pohoršeně hlavou a sedne si na pařez.* Bolí mě nohy a vy než se vykecáte tak já vystojím důlek. *Vysvětlí svůj počin a kouká na ty dva.*

*Koukne na Enza, nic mu k tomu raději neřekne.*Sporýš ? Ona je vážně magor. *Pokroutí hlavou.* Počkat, počkat ona ti píchla sporýš a pak tu s tebou vykecávala ? Trochu divný... *Na chvíli se zamyslí.* No vidíš už tě bolí nohy. *Zasměje se.* Zvládneš to domů, Stefe ? *Koukne na něj starostlivě.*

Viděla mě krmit se*zavře přitom oči.Ví,že to není vůbec dobrý,ale nějak to vysvětlit musel.Koukne na Lexi a zavrtí hlavou*kdybych se dokázal dostat domu,šel bych dřív,než se...*polkne,při vzpomínce na pach její krve*

Nóóó, tak se uklidníme panstvo. Já tu mršku zavřu, než z ní vyprchá sporýš a pak jí ovlivním. Bum a je to. A jsem zas hrdina. *Prohrábne si vlasy a uchechtne se.* Není to konec světa, kdyby o upírech nevěděla dřív, nemá u sebe sporýš a nevykecává se tu s tebou. Co vůbec chtěla? *Zvedne obočí a tázavě se na něj podívá.* Nic se nestalo, tak bych to nehrotil, děcka... *Vezme do ruky šišku a hodí jí po Lexi. Pa vezme druhou a hodí jí po Stefanovi. Jelikož se pokaždé trefí, má z toho škodolibou radost, jako šestiletý smrad.* Tak ho dovedem domů, Lex? *Koukne na tu svojí lásku blonďatou a zazubí se.*

No ty jsi ten největší hrdina. *Zasměje se a pokroutí hlavou.* Takže... Potřebuješ krev. *Zamyslí se na chvíli.Pak jí trefí Enzo šiškou.* Heeej! *Otočí se na něj a probodne ho pohledem.* On potřebuje krev a doma si ji neuloví. *Odmlčí se.* Musíme mu jí obstarat nebo jenom já... *Zašklebí se trochu. Neumí moc lovit.* Stefane dáš si veverku, zajíce nebo srnku ? *Zeptá se. Při představě jak leze za veverkou nebo jak skáče po srnce se trochu oklepe a usměje.*

Nemusíš jí ovlivňovat.Není tak nebezpečná,jak vypadá..*odpoví Enzovi a otočí se na Lexi,jenže ho trefí šiška*au*řekne,jako na schvál a koukne zpět na Enza,pousměje se a koukne znovu na Lexi*To je jedno,Lexi...

*Když Lexi špekuluje nad tím, co uloví Stefanovi, zacukají mu koutky, sklopí hlavu, aby to ani jeden neviděl a chechtá se se sklopenou hlavou. Představuje si Lexi na stromě, jak chytá veverku. Když už se to nedá ovládnout, vyprskne smíchy, protože si právě představil, jak nahání zajíce. Podívá se na Lexi a zavrtí hlavou,zatímco si dlaní kryje pusu, aby se neřehtal nahlas.* Chyť... srnku.... prosím... *Dostane ze sebe mezi nádechy, kdy se nechechtá a pak se uklidní.* Nebo mám něco ulovit? Jsem chlap,mám to v krvi. *Zase se zatváří jak hrdina a vyskočí na nohy.*

*Také se směje, ale ne tolik jako Enzo.*Jsem ráda že jsem tě tolik pobavila.. *Usměje se na Enza.*Já a srnka ? Jsi ty normální?*Zwptá se s úsměvem na rtech.* Já, ale lovit moc neumím. *Koukne na Stefana.* A nebudou tě bolet nohy, když půjdeš? *Rýpne do něj schválně a zasměje se.*Moc ráda ti to, ale přenechám, hrdino. *Pousměje se.*

*Protočí oči a protáhne si záda.* Dámo, to vy jste si vymýšlela Menu tady pro pána a v nabídce byla i srnka. Tak jsem mu z těch tří vybral. *Zašklebí se a otočí se do hlubšího lesa. U.r. tam zmizí a snaží se najít nějaké zvíře, na kterém by se Stefan nakrmil. Nakonec narazí na pasoucí se srny.* (Jackpot!!!!) *U.r. se mezi ně přemístí a jednu vypasenou si odnese ke Stefanovi a Lexi.Zatváří se namyšleně a podá srnu Stefovi.* Brou chuť. *Zašklebí se a radši se na to ani nedívá.*

*Kouká střídavě z Lexi na Enza a zase zpátky.Chvíli začal přemýšlet nad plánem,jak tu krev dostane sám.Zadívá se do země,když Enzo zmizí.Na jednu stranu je za Lexi a Enza rád.Na druhou moc rád není.Koukne na Enza,když se vrátí a ještě mu popřeje dobrou chuť*děkuju*koukne se na něho vděčně a když se otočí,zakousne se do srnky a nasytí se.Když se nasytí,srnku pustí,aby utekla pryč.Utře si pusu a stoupne si na nohy*