Penzion Salvatore

*Přijde do domu a vejde do obýváku.Rozhlédne se a pousměje.Potom se otočí,vyjde z obýváku a po schodech vyběhne nahoru do svého pokoje.Vejde dovnitř a sedne si na postel,zadívá se před sebe.Je docela rád,že je zase po dlouhé době doma.Chvíli se dívá před sebe a pak se rozhodne,že by se mohl zkusit přihlásit do školy a poznat nějaké lidi.Chce se chovat jako obyčejný člověk.Zvedne se z postele,vyjde z pokoje,sejde dolu a vyjde z domu.Rozejde se do školy*

*Pár chvil po tom,co Stefan odejde do školy,vejde do domu.Usměje se spokojeně a vejde do obýváku*Je někdo doma?!*zavolá na celý barák a přejde ke stolu s alkoholem.Nalije si skleničku a když se nikdo neozve.Sedne si i s tou skleničkou na sedačku a napije se*

*Přijede k domu, zaplatí taxikáři a jde ke dveřím. Otevře je a vejde v tichosti dovnitř. Chvíli se zaposlouchá a zavolá.* Stefane.... *Usmívá se.*

*Sedí na sedačce a zrovna dopil obsah skleničky,když uslyší dívčí hlas volat Stefanovo jméno.Zvedne se ze sedačky a u.r se přemístí ke dveřím*baf! 

*Ucukne se bou trochu.* Bože, Damone. *Zavrtí hlavou a protočí oči.* Je tu Stefan ? *Koukne stranou.*

*Usměje se,když sebou cukne*nope*zavrtí hlavou*Jsem tu jen já,takže můžeš zase jít...Teda pokud si tady nechceš zopakovat rok 1977*kouká na ní stále s úsměvem*

*Zamračí se, když zmíní rok 1977. * Ráda bych tu na něj počkala. *Rozejde se do nějakého salonku, kde si následně sedne do křesla.* A ne nechci děkuji za nabídku. *Řekne s falešným úsměvem.*

*Rozejde se za ní do salónku*Tak to nevím,jestli ti může náš dům sloužit,jako čekárna na mého bratra*vezme si svou už prázdnou skleničku a odejde si ke stolu dolít*

Já myslím že ano. *Řekne trochu otráveně. *

No, já mám na to jiný názor*odloží flašku na stůl a napije se*Leda,že bys měla nějaký důvod,proč bych měl změnit názor

No když mě tu necháš tak ti nenakopu zadek. *Usměje se na něj mile.*

*Usměje se*Myslíš,že tohle mi stačí?*pozvedne obočí*tohle může platit leda tak na nějakýho nováčka...*napije se*musíš vymyslet něco jiného

Mělo by, protože ty víš že mám na to tě nakopat. *Uculí se a koukne na hodinky doufá že brzy přijde Stefan nemá moc náladu se vybavovat s Damonem.*

Já netvrdím,že na to nemáš,ale..*dopije obsah skleničky*mám pro tebe novinku*usměje se *Je mi to jedno

A já mám pro tebe taky novinku. *Usměje se.* Já tu počkám na Stefana a ty mě nezajímáš. *Řekne "mile".*

Nezajímám?*pozvedne obočí*ani trochu?*dá od sebe trochu palec a ukazováček*

Ne nezajímáš mě ani trochu. *Odpoví mu neurčitým tónem.*

Ach..to je smůla*dělá smutnýho*A já tě chtěl pozvat na svačinu*kouká na ní vážně*počkat*zvedne ukazováček*Ty máš vlastně Stefanovu dietu*zaksichtí se*smůla

I kdyby ta tvá svačinka měla být poslední na této planetě tak bych raději zemřela, než abych s tebou někam musela jít. *Usměje se na něj.*

Auč*odloží skleničku na stůl*to bolelo*dívá se na ní vážným pohledem,ale ve skutečnosti ho to tak netrápí*No..Stefan se nevrací,tak bys mohla odejít a zkusit ho někde najít.

Tak to mě to těší. *Ušklíbla se.* No já tady na něj počkám, ale ty klidně můžeš odejít. *Usměje se provokativně.*

*usměje se*Já tady na něho taky čekám.Dlouho jsem ho neviděl.*u.r se k ní přemístí a nakloní se k ní*A pro oba tady není místo*řekne vážně*Tak co s tím*šeptne a zůstane k ní nakloněný*

Myslím že on tě ani vidět nepotřebuje. *Ušklíbne se. Když byl u ní tak up. rychlostí stoupla, Damona chyltla pod krkem a přimáčkla ke zdi.* No měl by jsi už teda odejít. *Řekla vážně.*

*Když ho Lexi chytla,skoro ani nestačil zareagovat a byl u zdi.Chvíli na ní koukal vážně,ale když řekla,že už byl jít,usměje se*Takovou radost bych ti neudělal a Stefanovi taky ne