Dům Rose a Trevora

Neudělala,ale díky za starost. *Pousměje se mírně a když jí pomůže Stefan na nohy, pokusí se na nich roztřeseně udržet.* Už je to dobrý.Děkuju, Stefane. Do pokoje jedině pod zámek, mám hlad. *Řekne oběma. Opravdu má hroznou chuť na krev, ale uvědomuje si to, takže nemá v plánu utíkat. Zatím.* Budu v pohodě,Damone... Prosímtě starej se taky o sebe.Nevím,proč to se mnou mává dřív,než s tebou... asi sis vytvořil trochu imunitu, když už jsi jednou kousnutý byl... *Pousměje se znovu a pohladí ho po paži.* Hele, jdu tam sama... Ty se drž prosímtě a kdybyste mě náhodou potřebovali, budu tam. *Koukne na Damona a pak na Stefana. Bojí se,že až se jí rozjedou halucinace, už jí nic nezastaví.* Katherine?????? *Koukne na svojí stojací lampu vedle schodiště a přimhouří nenávistně oči, uskočí a změní se jí obličej.* Co ty tu chceš?!?! *Zasyčí a mluví na tu lampu.Když se z Katherine zase pomalu stane lampa, otevře pusu a koukne na ty dva.* A tak to ne... Tohle fakt ne... *Dostane ze sebe a zavrtí hlavou.* Jako dobrý... hýbající se stůl a křeslo dám... Jámu a liány taky... ale Katherine fakt ne. *Zamračí se a založí si ruce na prsou. Zapomene na to, že jedno rameno má mimo provoz a křikne bolestí.* Jdu nahoru. *Zachraptí a pomalu, jako ožrala v pět ráno po nonstopce v baru se opře o zábradlí u schodů a vyleze první dva schody nahoru. Podívá se na ty dva a uskočí, když místo Stefana vidí Klause, natáhne se na schody na záda a nestačí ani vykřiknout. Jen se jí rozšíří oči strachem a začne po těch schodech lézt pozadu nahoru, aby se dostala z Klausova dosahu. Pořád ho sleduje a vyděšeně couvá po zadku do těch schodů, kdyby se k ní přiblížil, zaútočí.*

V pořádku *Kývne a koukne na Damona,když mu řekne,aby jí vzal do pokoje.Mlčí,když se ti dva baví spolu.Pozvedne obočí,po jméně Katherine.Vydechne a chce něco říct.Jakmile se vydá po schodech nahoru,vydechne a sleduje jí.Koukne na Damona,když Rose začne po těch schodech lézt.*Rose?*Osloví jí.Neví,kdo je teď změněn a na koho.Proto se pomalu rozejde za ní.*

Já jsem v pohodě,to ty jsi tady na tom zle*Vydechne.*Postarám se o sebe,až bude potřeba,slibuju.*Slíbí jí a odejde si sednout na sedačku.Polkne,když Rose začne mít halucinace.Opře hlavu o opěradlo.Ví,že se Stefan o Rose postará.Spoléhá na to.Zavře oči a snaží se přemýšlet.*

*Když k ní ''Klaus'' promluví a rozejde se k ní, přimhouří oči.* Nepřibližuj se... *Zasyčí vztekle a po zábradlí se dostane na nohy.* Myslím to vážně, Klausi.... Už ani krok. *Zachraptí a udělá pár roztřesených kroků po schodech nahoru. Nepřestává přitom sledovat ''Klause'' před sebou. Úplně zapomene, že je tam i Damon a klopýtne na schodech. Udrží se díky zábradlí na nohách a zastaví se. Proběhne jí žilkování pod očima.* Nech mě být!!! *Vykřikne a ztratí rovnováhu. Znovu si kecne na zadek a díky ráně do zad se vzpamatuje a se zrychleným dechem sleduje Stefana, jak k ní jde. Nic ale neříká.*

Rose to jsem já Stefan *snaží se na ní mluvit.Polkne,když uvidí její oči.Vzdychne,když spadne.Pokračuje k ní*Bude to dobrý Rose*snaží se jí uklidnit a být taky v klidu.Dojde k ní a vezme jí do náruče,odnese jí do pokoje a položí na postel*zkus si odpočinout,jdu se postarat o Damona *pousměje se a vyjde z jejího pokoje.Vyndá mobil a napíše Lexi zprávu*(Jsem u Rose doma,je taky pokousaná.Musíme něco udělat)*odešle zprávu a mobil uklidí.Rozejde se za Damonem*

*Jelikož Stefana už poznává, jen mu mlčky přikývne a nechá se od něj odnést do postele.* Dej na něj pozor, Stefane.... Nepřizná to, ale je to zlý.... *Řekne mu tišše,než odejde z pokoje a když jí zmizí z očí, lehne si na záda. Zadívá se na strop a olízne si suché rty.Ví, že nemůže odejít. Někoho by zabila. Bojí se dalších halucinací. Vstane a dojde ke skříni. Otevře jí a vyháže z ní skoro všechny věci. Hledá něco, čím by se zabavila.* No tak, Rose..... *Strhne ze sebe kalhoty i tričko a ve spodním prádle se posadí mezi oblečení. Rameno jí bolí nesnesitelně. Opře si čelo o kolena a po čtyřech se doplazí ke dveřím, prudce je zabouchne a zamkne zevnitř. Klíče prostrčí pode dveřmi na chodbu a opře se o ty dveře. Z okna snad skákat nebude. Oblékne si tričko i s křížem a zaleze pod peřinu. Položí se na bok, kde nemá pokousané rameno a zavře oči.*

*Sedí v obýváku,je opřený a má zavřený oči.Snaží se být v klidu a v pohodě,chce něco vymyslet.Když oči po chvíli otevře,aby měl jistotu,že neusne,uvidí před sebou Katherine,jak tam stojí a usmívá se na něho*Katherine*vydechne*vím,že je troufalí tě o to žádat,ale prosím,pomož mi něco vymyslet.Musím nás zachránit.Nechci,aby zemřela....*baví se s Katherine,aniž by vnímal okolní svět nebo přemýšlel,co vlastně říká*

*Nechá se dotáhnout k autu, sedne si na místo spolujezdce hned.*Ne, dostal Rose... *Koukna krátce na Enza. Když dojedou k domu vyleze z auta a zamíří dovnitř. V obýváku uvidí sedět Damona, rozejde se k němu a střelí mu hnedka větší facku.* Ty víš za co to máš... *Řekne jen a otočí se na Stefana.* Enzo je taky kousnutej... *Sdělí mu.* Jak je na tom Rose ? *Zeptá se ho.*

*Když zaslechne Damona a to,co říká,pevně stiskne víčka a chvíli tam jen tak stojí.Když je otevře a uslyší Lexi,rozeběhne se ke schodům a z nich pomalu dolu.Zastaví se na předposledním schodě a koukne na lexi s pootevřenou pusou,když zaslechne,že je kousnut i Enzo*Rose je nahoře*odpoví místo Damona a sejde ze schodů dolu*

*Koukne na Lexi a polkne.* Rose......??? *Zavře oči a vydechne.* Tohle bude špatný.... *Vyběhne za ní do domu a uslyší to mlasknutí, jak Lexi vypálila Damonovi. Když vidí, jak na tom je, povzdychne si.Koukne na Stefana a přikývne.* Kouknu na ní.... *Podívá se na Lexi a vyběhne schody nahoru, ještě je fit, otevře dveře do její ložnice a narazí do nich když jsou zamčené.* Rose?! *Zavolá přes dveře. Pak se otočí a seběhne zpátky.* Zamkla se. *Hlesne, klíčku přede dveřmi si nevšiml.* Musíme něco dělat. A to rychle. *Polkne.*

*Přikývne na Enza, když jde kouknout na Rose.*Ty doufám že kousnutý nejsi. *Koukne na Stefana.* Mimochodem už nikoho ten hybrid nekousne, je totiž zavřený u vás ve sklepě. *Oznámí Stefanovi. Koukne na Enza, když promluví.* Ty nic dělat nebudeš. *Zavrtí hlavou nesouhlasně.* Já ten lék pro vás všechny obstarám. *Vydechne ztěžka.* Stefane ohlídej je, prosím... Všechny tři. *Koukne zase na Stefa.* Kdyby chtěli utíkat tak jim začni lámat vazy... *Neví jak je jinak udržet, když budou mít snahu utíkat a ještě jsou tři.* Pokusím se co nejdříve vrátit i s lékem... *Nechce si připouštět variantu že by nesehnala lék nebo že by někdo z nich dřív zemřel.*

*Nesouhlasně se podívá na Lexi.* Lexi, ještě jsem v pohodě, nemůžeš nás tady nechat Stefanovi na krku všechny. Damon je podle všeho mimo, Rose na tom nebude o moc líp, když je zamčená. Musíme pospíšit a ty nemůžeš jít sama. Umřou tu. *Začne trochu hysterčit, protože si tim nedávno prošel.*

Zatím jsi v pohodě.... *Koukne na něj takovým smutným pohledem.* Musíte zůstat pod dozorem a kdyby byla jiná možnost tak vás tu všechny nenechám Stefanovi na krku. *Zavrtí mírně hlavou, snaží se být v klidu i když jí to moc nejde.* Ne jdu sama za Klausem, protože by mě určitě nějak přes tebe či Stefana se snažil dostat a to nebudu teď riskovat. *Přejde k němu a pohladí ho jemně po tváři.* Zůstaň tu, já se vrátím včas.

*Polkne a přikývne jí.* Fajn, máš pravdu.... Buď opatrná prosím a pospěš si.... Není čas. *Hlesne potichu a obejme jí. Políbí jí a koukne na Damona a Stefana.* My to tu zvládneme.

Vždycky jsem opatrná. Pokusím se co nejrychleji. *Přikývne. Též ho obejme a i políbí.* Věřím tomu. *Mrkne na něj. Odejde rychle z domu a up. rychlostí se přesune k domu Klause.*

*Zaslechla Enzův hlas za dveřmi, ale neměla sílu mu odpovědět. Slyší i hlasy z obýváku, ale nemůže se postavit. Převalí se na záda a připadá jí, že k ní mluví snad celý svět. Slyší všechno možné. Neustále se jí vkrádá do hlavy hlas Katariny, který šeptá ''Zemřeš.... zemřeš'' a hlas Klause a Elijaha, který do Katarínina tišše šeptá ''Odplata.....'' . Chytí se za hlavu a vykřikne. Tohle nevydrží. Skutálí se z postele a vyškrábe se na nohy, dojde nějak ke dveřím a pokusí se je otevřít. Zapomněla, že je zamčená. Potřebuje vidět Damona, musí ho vidět.* Damone!!! *Zavolá sípavě a bouchne vysíleně do dveří, sjede po nich na zem a zrychleně dýchá. Pak se podívá na okno a když vedle sebe uvidí Katarínin obličej, ožene se po ní rukou. Katarína zmizí a ona se doplazí k oknu, které otevře. Sedne si, jen v tom tričku s křížem a ve spodním prádle, bosa, na parapet a podívá se dolů. Polkne a sjede opatrně holým zadkem po šikmé střeše. Bolest necítí. Když se dostane k okraji střechy, Seskočí dolů a hodí masku na zem, přímo na dřevěnou terasu před domem. Tam zůstane bezvládně ležet na zádech.*

*Uhne hlavou do strany,když od Lexi dostane facku.Vydechne a koukne na ní s pozvednutým obočím.Nebylo mu divné,proč dostal facku,ale co tam dělá.Jakmile se pak ve dveřích objevil i Enzo a během chvíle se dozvěděl,že je Enzo taky pokousaný,zavře oči a polkne.Hned oči otevře a poslouchá zbytek rozhovoru.Když pak Lexi odejde a on zaslechne Rose jak křičí jeho jméno,neuvědomí si,jak zle na tom je a rychle se zvedne.Rozejde se za ní do pokoje.Jenže u schodů se zadýchá a tak se chytne zábradlí a opře se o něho.Zavře oči a chvíli se vydýchává a uklidňuje.Chce jí pomoct,ale nemá moc velkou sílu*pomožte jí někdo..*šeptne vysíleně a zůstává opřený o to zábradlí*

*Zavrtí hlavou na znamení,že on kousnutý není.Zbytek rozhovoru mezi Enzou a Lexi,jen stojí a poslouchá je.Kývne,když se začnou bavit o tom,že to tam zvládnou.Doufá,že to Lexi stihne dřív,než začne mít potíže i Enzo,protože tři už by na něho byli moc.Stačí mu Rose a Damon,kdyby do toho měl i Enza,už by z toho všeho asi vážně zešílel.Ví,že by to musel zvládnout,ale bylo by to pro něho opravdu hodně těžké.Koukne na Damona,když přijde k zábradlí,kde se zastaví a poté je požádá o pomoc*neboj brácho,jdu tam a pomůžu jí*poplácá ho jemně po rameni a rozejde se po schodech do pokoje Rose.Nejprve je zkusí otevřít a když se mu to nepovede,zaklepe na ně*Rose,musíš odemknout ty dveře,jinak se k tobě nikdo nedostane..

*Taky zaslechne Roseino volání, ale Damon zareaguje dřív,než on, přiskočí k němu, když se opře o to zábradlí.* Kámo, pojď si zase sednout. Stefan se o to postará.... *Vezme ho jemně kolem ramen a silou ho dostane zase k sedačce. Když uslyší Stefana, jak na Rose volá přes dveře, povzdychne si.* Už jse to zkoušel, Stefe, budeš muset vyrazit dveře!! *Zavolá na něj. Jelikož stál daleko od vchodových dveří, ránu na terase neměl nikdo z nich šanci slyšet.* Damone, počkej tady, dojdu mu pomoct, kdyby na tom byla zle. *Stiskne zlehka Damonovi rameno a vydá se po schodech nahoru za Stefanem.* Chceš pomoct, Stefe?

*Dostane se s Enzovo pomocí zpět na sedačku,i když se mu tam moc nechtělo,protože chce Rose vážně pomoct.Ví,co si prožívá.Kývne,když řekne,že mu jde pomoct.Jen ta poslední slova se mu moc nelíbily.Doufá,že na tom nebude tak hrozně a že stále ještě má šanci.Rozhodl se chvíli počkat a kdyby nic nepodnikli nebo neudělali,udělá něco sám i přesto,jak na tom je*

*Zaslechne Enzova slova a ještě chvíli tam počká.Koukne na něho,když tam za ním přijde.Vydechne a sklopí hlavu.Nechce si připustit,že by na tom Rose už byla tolik zle.Jak sklopil hlavu,všiml si klíčku ležící u dveří.Skloní se pro něho a vezme ho do ruky,prohlédne si ho a zkusí ho dát do zámku od pokoje Rose.Když se mu povede odemknout,koukne na Enza*asi to nebude potřeba*odpoví mu na pomoc a otevře dveře.Vejde dovnitř a rozhlédne se.Stiskne pevně víčka,když Rose v pokoji nenajde,místo toho najde jen otevřené okno.Přejde rychle k němu a zadívá se ven.Skloní hlavu a zadívá se dolu.Když zjistí,že má ve výhledu zábranu,trochu víc se nahne  a semkne rty,když uvidí Rose tam dole*proboha*šeptne a oddálí se od okna.Vyběhne z jejího pokoje,seběhne schody a zmizí z domu.Hned se rozeběhne na místo,kde Rose leží.Když se tam dostane,klekne si k ní a opatrně jí převrátí na záda*Rose..*šeptne její jméno a trochu jí proklepe tváře*

*Pokrčí rameny, když Stefan odemkne ty dveře a vstoupí za ním do její ložnice, koukne na ty věci na zemi a rozhlídne se. Nadechne se, když Stefan dojde k tomu oknu a sevře se mu žaludek.Hned potom, co zašeptá ''proboha'' sebou cukne.* Co je?? *Zeptá se vystrašeně a když kolem něj proběhne, zvedne ruce. Rychle se vydá za ním, ví, že nesmí běhat a vysilovat se. Zastaví se u Damona a podívá se na něj.* V poho, kámo?? *Zvedne obočí a starostlivě se na něj podívá.* Stefane, máš jí???? *Zavolá ze dveří.Nechce tam Damona nechat samotného, ale potřebuje vědět, co je s Rose. Koukne na Dama a rozejde se k hale.* Stefane!!! *Zavolá na něj s úzkostí v hlase.*

*Sedí na sedačce a začíná mu být trochu hůř,ale zatím se stále snaží držet,i když začíná mít nehorázný hlad.Koukne nechápavě na Stefana,když proletí tou místností a vyběhne ven.Když tam pak přijde i Enzo.Kývne na jeho otázku*Enzo,co je s ní?*zeptá se ho na otázku,když zavolá na Stefa jestli ji má.Polkne a zvedne se ze sedačky,tohle se mu vážně nelíbí.Otočí se na patě a rozejde se za Enzem k hale.Přidržuje se přitom stěn a všeho,čeho může*

*Když se Rose dlouho neprobírá i přes veškeré jeho mluvení na ní.Vydechne a začne se pomalu zvedat*Mám jí...!*křikne na něho,když zavolá jeho jméno znovu.Postaví se na nohy,nahne se k ní a vezme jí do náručí.V náručí jí odnese do domu,aby nebyla na té zemi.Zavře nohou dveře a koukne na Enza a Damona,když se oba objeví v hale.Polkne a jen je sleduje.Nic jim neřekne,protože momentálně vážně netuší,co by jim na to měl říct*

*Nad Damonovo otázkou pokrčí rameny a nedokáže se mu podívat do očí, když za ním dojde do haly, podepře ho.* Damone, měl jsi zůstat sedět. *Oddychne si,když slyší Stefana, že jí má.* Je to v poho, kámo, má jí. *Chce ho odvést zpátky na sedačku, když se objeví Stefan s Rose v náruči.* Co to....?? *Polkne na sucho a podívá se na něj.Netuší, proč je tak sleduje a nic neříká.* Není..... *Nedořekne, co chtěl říct, protože to prostě nemůže.Nechá Damona opřeného o nějakou polici v hale a přiskočí ke Stefanovi a Rose. Položí Rose dva prsty na krční tepnu a podívá se na Stefana,když nahmatá slaboučký,nepravidelný tep.Zavrtí lehce hlavou.*