Dům Rose a Trevora

Nemohl jsem tam jen tak nečině sedět,když nevím co s ní je*Vydechne,když Enzo řekne,že je to v poho.Koukne na Stefana a polkne,když ho zahlédne s Rose v náručí.Chvíli je pozoruje.Když pak uvidí Enza jak něco dělá a pak jen lehce zavrtí hlavou,přestane být tak v klidu jak se do teď snažil být*Rose!*křikne její jméno a s pomocí zdí se rozejde za nimi.Jednou se mu podlomí nohy,ale ustojí to*co je s ní!*křikne na kluky,když je od nich jen kousek,ale stále na ní nevidí úplně*

*Koukne na Enza,když za nimi přijde a zkusí její tep.Po jeho zavrtění hlavou vydechne.Koukne na Damona,který se k nim blíží*něco zkusím,postarej se o něho*řekne Enzovi a obejde ho.Odvede jí do obýváku,kde jí položí na sedačku a začne lítat po domě,kde by mohla mít krev.Zkusil nejdřív,jestli má někde sklep.Potom teprve ho napadla lednička.Dojde do ledničky,vyndá krevní konzervu a rozejde se s ní za Rose do obýváku.Je mu jasné,že tohle už je jediná šance,jak by jí mohli probudit*

Damone klid! *Koukne na něj a řekne to důrazně,když vidí, jak se mu podlomily nohy, podepře ho a kývne na Stefana.* Je v pohodě, jasný? Bude to dobrý, jenom se uklidni, kámo. Bude to dobrý. *Přesvědčuje i sám sebe. Dostane se s Damonem pomalu do obýváku a sleduje Stefana,jak pobíhá po domě. Když přijde s krevní konzervou k Rose na sedačce, posadí Damona vedle sedačky do křasla, chvilku ho tam přidrží, aby nevstával a klekne si k sedačce. Podepře Rose hlavu a koukne na Stefana.* Zkus to... *Hlesne.*

Jak se mám uklidnit,když nevím co s ní je!Budu v to věřit,až jí uslyším mluvit*řekne Enzovi s trochu zvýšeným hlasem.Jde s ním do obýváku,protože už na tom není nejlíp,tak si ani nijak nemůže vybírat,nebo se s Enzem prát.Sedne si s jeho pomocí do křesla a zvedne k němu pohled.To,že ho přidržuje,aby se nepokoušel vstát,mu přijde trochu ubohý.Když Stefan přiběhne s krví a Enzo za ním,zadívá se na ně a čeká,co bude.Doufá jen,že se Rose probere*

*Klekne si na zem k té sedačce a roztrhne ten pytlík.Koukne vděčně na Enza,když tam za ním přijde a podepře Rose hlavu.Dá jí pytlík k puse a nakape pár kapek do její pusy.Poté pytlík oddálí a narovná,aby ho nevylil*Rose..*řekne opět její jméno a vydechne.Nedokáže ani myslet na to,co by dělal,kdyby už Rose ty oči neotevřela.Nezná jí sic tak dobře,ale ví,co by to udělalo s Damonem a to nechce.Nechce znovu přijít o bráchu*

*Zavrtí hlavou nad Damonovým křikem a počká až Stefan nakape pár kapek Rose do pusy. Položí jí hlavu a netrpělivě se na ní dívá. Opře si čelo do dlaně a zavře na chvíli oči.* Ksakru kde je ta Lexi!! *Bouchne pěstí do opěradla nad Roseinou hlavou a vezme Stefanovi ten pytlík z ruky. Nalije jí do pusy té krve víc a znovu podá pytlík do ruky jemu. Vyskočí na nohy a obejde stolek. Nemůže tam jen sedět a čekat, jestli dodejchá a Damonovi z toho přeskočí.*

*Po těch pár kapkách, co jí dal Stefan lehce pohne víčky a začne se pomalu probírat, čehož si ale Enzo díky svojí roztžitosti nevšimne a když jí nalije do pusy víc krve, rozkašle se. Nakloní se přes okraj sedačky a všechnu tu krev vykašle na koberec. Neskutečně jí bolí polámaná žebra. Když se konečně dokáže trochu nadechnout, položí se na záda a podívá se na Stefana. Neví, jestli na něj neplivla. Přivře vysíleně oči. Jelikož na Damona nevidí, pokusí se zvednout na loktech.* Kde je.....? *Zasípe na Stefana ztěžka. Jemu stoprocentně dojde, koho myslí. Potřebuje vědět, jak na tom je.*

*Sedí poslušně v tom křesle,i když by z něho nejradši vstal a šel za nimi,aby dobře viděl na to,že se probouzí.Doufal v to,že se probudí.Když jí uslyší mluvit,vydechne.Neskutečně se mu ulevilo.On sám dobře ví,koho myslela*Jsem tady*řekne Rose a zvedne se z křesla.Sotva si stoupne,trochu se mu zamotá hlava a objeví se mu žilky pod očima.Přemístí se ke Stefanovi,vezme ten načatý pytlík a okamžitě ho do sebe nalije.Jakmile dojde,odhodí pytlík,je mu jedno kam a rozejde se pryč z domu.Má už neskutečný hlad a nevnímá svět okolo.Myslí jen na to,jak neskutečný má hlad a že chce krev*

*Uleví se mu,když Rose otevře oči a začne je zase vnímat.Jakmile položí otázku,začne se po zemi šoupat trochu dál,aby ho viděla.Když mu Damon sebere ten pytlík a vyprázdní ho,polkne.Koukne kam ten pytlík letěl a jak zase odchází pryč*Damone!*křikne jeho jméno a začne se zvedat,aby za ním mohl jít a zastavit ho.V tu chvíli ani nepřemýšlí nad tím,co všechno je v tom stavu Damon schopný udělat.Stoupne si a rozejde se za ním*

*Přesunula se k domu kde byl Damon, který mířil pryč.*  Kam jako do hajzlu jdeš? *Zavrčela na něj a zastavila ho.* Stůj... *Přikázala mu a nalila mu do pusy dostatečné množství krve na vyléčení. Pak ho pustila, uviděla Stefana krátce na něj koukla poté se rozběhla do domu, aby zachránila i ty dva. Uviděla Rose a uvědomila si že to bylo tak tak... Dala napít i ji. Pak se otočila na Enza a podala mu skleničku, aby se mohl taky uzdravit. Sedne si hned na to do křesla, přejede si rukou přes obličej. Ulevilo se jí, že to stihla a všichni žijí.*

*Úlevně vydechne, když Rose začne kašlat a pak se zeptá na Damona. Koukne na Damona, když jí odpoví a hned na to zůstane zírat, když se přemístí ke Stefanovi, vyprázdní ten pytlík a rozejde se pryč.* Jsi magor??? *Zavolá za ním a podívá se na Rose. Koukne na Stefana, jak se za ním rozejde a nervózně přešlápne, že se Stef hned nerozeběhl. Znovu mrkne po Rose.Neví, jestli nemá běžet sám.Pak zaslechne Lexin hlas a už jí i vidí, jak lije krev do pusy Rose a hned jemu. Napije se a usměje se na ní.* Měl jsem času dost.... Ale jsi skvělá. *Usměje se na ní.*

*S úlevou zamrká, když uslyší Damonův hlas a když ho i uvidí, jak pije z toho pytlíku,rozšíří se jí oči.* Damone..... *Zasípe a pokusí se vstát. Přenechá to radši na Stefanovi, když se za ním rozejde. Ví, že ho odejít nenechá. Když se u ní objeví Lexi, překvapeně se na ní zadívá a s úlevou si opře hlavu o polštář pod hlavou.* Díky, Lexi..... *Pousměje se unaveně i když už je v křesle. Chvilku ještě leží a má zavřené oči.*

*Už se dostal z domu,když na něho promluvila Lexi.Nijak na ní nereagoval,prahl po krvi a po ničem jiném.Polkne tu krev,kterou mu Lexi nalila do pusy.V ten moment se vzpamatuje a zadívá se kolem sebe,kde je.Vydechne,když si uvědomí,že chtěl odejít.Když potom odejde,sedne si chvíli na zem.Po chvíli,kdy se mu trochu uleví,se zvedne a odejde do domu.Vejde za ostatními do obýváku a sedne si na zem mezi futra.Opře si hlavu a ještě chvíli odpočívá*

*Zastaví se,když uslyší Lexi,jak na Damona mluví.Pousměje se na ní,když kolem něho projde a víc nic.Chvíli poslouchá všechny v obýváku a je rád za to,že Lexi tu krev stihla donést v čas.Sám vyjde z domu,zavře za sebou dveře a rozejde se pomalu pryč s rukami v kapsách.Ne,že by od nich chtěl utíkat,ale musí si trochu provětrat hlavu a uklidnit po tom,co všechno tam dělal.Když se dostane dál od domu,vyndá mobil a napíše Enzovi,protože jeho číslo našel dřív jak číslo Lexi a Damonovi psát nechtěl.Viděl ho,jak si sedl mezi futra*

kód:

Omlouvám se,musel jsem odejít.Omluv mě u všech,děkuju,Stefan

*odešle mu zprávu a mobil uklidí.Poté dá ruce opět do kapes a jde dál*

*Hned se cítí fit, po Klausově krvi, protože vlčí jed ještě nezačal působit. Když mu pípne zpráva, koukne po mobilu a zadívá se na Damona, jak si sedá mezi futra. Pousměje se a přečte si zprávu.*

kód:

Díky za pomoc, Stefane. Jsi frajer. Vyřídím to. Odpočiň si a uvidíme se později. E.

*Odpoví mu a uklidí mobil do kapsy.* Stefan si šel provětrat hlavu. Mám ho omluvit. *Řekne všem a klekne si k Lexi. Pohladí jí po tváři.* To bylo za minutu dvanáct. *Koukne směrem k Rose.*

*Pomalu se nadzvedne na loktech. Ještě jí není úplně fajn. Hlavně se jí ty polámaný žebra hojí pomalu. Sleze z gauče a podívá se na Enza.* Že mu děkuju..... Za všechno... *Pousměje se na tu zprávu od Stefa a pomalu se zvedne. Vyhledá Damona a pomalu k němu dojde. Klekne si k němu a obejme ho.* Už jsi ok? *Zašeptá mu do ucha a pohladí ho ve vlasech. Je ráda, že to Lexi stihla a zastavila ho než někam odešel. Ona sama, nebýt toho, že hodila masku před domem mohla být bůh ví kde a mrtvá.*

Není za co Rose.. *Zavrtí hlavou a mśvne nad tím rukou. Koukne na Enza.*Musí toho mít dost. *Přikývne souhlasně. Sleduje Enza, když si z ní klekne.* Já vím, ale on mi tu krev nechtěl dát... *Povzdychne si. Koukne na Rose a pak zase na Enza.*

Vyskočila nám z okna. *Zašeptá s úsměvem Lexi, aby to slyšela jen ona a uculí se. Zavrtí hlavou.* Stihla jsi to.... Jsi úžasná.Zase jsi nás zachránila. *Natáhne se k ní a políbí jí.* Jdem domů.... Necháme je o samotě. *Zvedne se a chytne jí za ruku a mrkne po Rose s Damonem.* Odpočineme si,jo? *Usměje se na ní a zvedne jí z křesla.*

*Koukne na Enza,když řekne,že Stefan odešel.Potom se zadívá před sebe a jen poslouchá,co říkají.Moc toho při jejich hovoru neslyší,protože toho zrovna moc nemluvily.Když se u něho objeví Rose,koukne na ní.Chvíli se nechá objímat a teprve po chvíli,jí obejme taky*jop,už je mi fajn*odpoví jí a přivře oči.Je rád,že je v pořádku,měl o ní vážně strach,když se neprobouzela a když řvala z pokoje jeho jméno.Trochu si vyčítá,že se jí neozval.Mohlo to třeba všechno dopadnout jinak.*

*Odtáhne se od něj a sedne si na paty proti němu.* Zvládneš se postavit? *Podívá se na něj starostlivě. Promne si bolavá žebra. Nebyl dobrý nápad hopsat ze střechy, ale ani nevěděla, proč to dělá. Měla hlad a potřebovala vypadnout. Otočí se na Enza a Lexi a jak se natočí, zatne zuby, protože žebra se jí ještě nezahojily. Ovládne to,aby sykla a koukne se znovu na Damona. Pohladí ho po ruce.* Chceš donést krev? *Zeptá se ho potichu.*

Vážně? *Řekne s pozvednutým obočím, ale taky tiše že to slyší jen on. Mávne rukou nad tím že je úžasná. Polibek mu opětuje.*Fajn nápad.. *Kývne, když jí vezme za ruku. Koukne též na Damona s Rose.* Jo, odpočineme. *Pousměje se, zvedne se z křesla za jeho pomoci. *

*Přikývne, že vážně a usměje se. Je rád, že to všechno dopadlo dobře a spadl mu obrovský kámen ze srdce.* Tak jdeme... *Projde kolem Damona a Rose do haly.* Odpočiňte si, vy dva. *Koukne na ně a usměje se.* Zatím... *Mrkne především na Damona. Pak otevře dveře, počká až Lexi vyjde, zavře za nimi a vydá se s ní ruku v ruce k jejich domu, aby se mohli vyspat.*

Jop,zvládnu to.Došel jsem od domu,až sem...*pousměje se na ní a sleduje,kam kouká.Když zjistí,že kouká na Lexi a Enza,vydechne a koukne zpět na Rose*nope,je mi fajn*odpoví jí a jeho pohled opět střelí na Lexi a Enza*Fajn,užijte si odpočívání a.....*nadechne se*díky*dostane ze sebe a pomalu se zvedne,aby mohl Enzo s Lexi projít a nemuseli přes ně skákat nebo lést ven oknem.Udělá pár kroků dozadu a sleduje je,jak odcházejí pryč*zatím..*rozloučí se s nimi a když zavřou dveře,koukne zase na Rose.S výdechem se na ní usměje*

*Pomalu se vyškrábe na nohy , když kolem nich Enzo s Lexi procházejí ven a pousměje se.* Taky si odpočiňte... a taky dík. *Podívá se za nimi a sleduje je, jak odcházejí, zvedne ruku a mávne jim. Pak se podívá na Damona, když se na ní usměje a usměje se taky.* Tak jsme to zvládli. *Pokrčí lehce rameny a nakloní hlavu na stranu. Rozhlédne se po obýváku, jak velký nepořádek tam je a pohled jí padne na ten pytlík.* Víš... že jsi tady zapomněl jednu hodně důležitou věc, když jsi odešel na lov? *Koukne na něj a ztěžka se ohne pro ten pytlík. Tentokrát se usyknutí neubrání. Jinak je jí docela dobře,jen ty žebra. Sebere pytlík ze země a zadívá se na Damona s pozvednutým obočím a úsměvem.*

Jop,zvládli jsme to*kývne a usměje se znovu nad tou věcí*Jop,já vím...Chtěl jsem to uklidit později*řekne schválně.Zarazí se,když Rose sykne*Rose?*vezme od ní ten pytlíček,co sebrala ze země*co je?*zeptá se starostlivě.Je si jistý,že Lexi jí krev dala,takže má jiný problém,jen neví jaký...Otočí se a odejde do kuchyně,kde vyhodí ten prázdný pytlík do koše.Poté se otočí a vrátí se za ní do obýváku*