Dům Mikaelson

*Vykulí na něj oči,když jí sejme jak malou holku a zalape po dechu.* Zajisté je Vám jasné,že jakmile byste si něco zkusil,budete mít bebí. *Zacvrliká na něj sladce,když sebere dech a snaží se nedat znát,že jí vyvedl z rovnováhy.* Ach... *Prohrábne si vlasy a sedne si na postel.Je vysílená.* Já už vážně nevím,co bych vám měla říct.Sháněla jsem si o něm informace,protože o ostatních z Původní rodiny už vím,jen on byl stále záhadný.Chtěla jsem vědět,kde bych ho nalezla.Ale budu Vám věřit a prostě to nechám být,protože podle Vašich slov je opravdu nebezpečný.Okay?Už můžu jít domů?Jsem opravdu unavená,mám špinavý tričko a budou se po mně shánět. *Povzdychne si a podívá se na tričko od krve.Chce se jí z toho bolestně zavýt,když ho vidí.* Hele... To Vy jste mě přinesl z lesa? *Zvedne jedno obočí přidrzle.*

Stejně tak by podle tvých znalostí o mé rodině,ti mohlo být jasné,že pokud mi nějak ublížíš,já ublížím tvému příteli.Stačí jeden telefonát a je po něm do pěti minut*Usměje se sladce*Rád bych řekl,že můžeš,ale nevím jestli ti mohu věřit.Neznám tě.Řekla si mi sice dost,ale kdoví zda ještě něco netajíš.*Prohlédne si jí*Pokud jsem dobře slyšel,přítel je v práci,ten se shánět nebude a co se trička týče,to přežiješ.Za život zažiješ i horší věci,než zakrvácené tričko*Pokrčí rameny a na její poslední otázku kývne*Ano,to já jsem tě přinesl z toho lesa...

*Ztěžka polkne a zatváří se značně naštvaně.* Byla bych Vám vděčná,pane..kdybyste z toho mého přítele vynechal.Není nadpřirozený,takže by to byla dost srabárna,vybíjet si to na něm. *Ušklíbne se znechuceně a protočí oči.* Fakt nemám co bych Vám tajila.Řekla jsem Vám všechno a teď jsem vážně unavená.Potřebovala bych alespoň někam do přírody,abych načerpala energii. *Promne si kořen nosu,aby se zbavila té šílené migrény a koukne znonu na Klause.* Je mi jasný,že někomu,jako jste VY,zakrvácené tričko nevadí,ale mně přijde opravdu nechutný tady v něm chodit a ještě před mým "hostitelem"... *Znovu se znechuceně ušklíbne,když ho tak nazve a sladce se usměje.* Nemám sako a šátek.

Dobrá,rak na to půjdeme jinak.Je obyčejný člověk,tak z něho můžu toho upíra udělat.Zní to už fér?*Pozvedne obočí s úsměvem*Já si myslím,že postel,polštář a peřina ti budou stačit.Nikdo po tobě žádná kouzla nechce,tak sílu nepotřebuješ.Stačí,když si odpočineš jako obyčejný člověk*Vydechne a nepřestává se usmívat*Já vím a v tomhle tričku jít po ulici.Co by si o tobě lidé kolem pomysleli.Víš co?Já ti to řeknu...že jsi vrah*Usměje se tentokrát spokojeně*Podle mě můžeš být ráda,že jsi tady a ne venku....

*Otevře pusu,že mu něco nepěkného řekne,ale ovládne se.Musí ochránit Toma.Vztek v ní ale zabublá a cítí,jak se v ní rozhoří plamínek její moci.Snaží se uklidnit,jak jí to říkal Erik a ovládat se.* Erik říkal nádech a výdech,nádech a výdech. *Zamumlá sama pro sebe,nedojde jí,že Klaus jí může slyšet.Nadechne se,vydechne a ten plamínek zhasne.Rozhlédne se po posteli a ušklíbne se.* No jasně... Po vašem klidně fér. *Odsekne napruženě a projede si vlasy prsty.* Fajn,tak bys mohl odkráčet po svým,abych si mohla odpočinout.Nebo mě chceš sledovat?? *Přimhouří na něj oči provokativně a sundá si džíny.Hodí je vedle postele a zaleze pod peřinu.Nějaký Původní jí může být ukradený,dokud nejde po jejích blízcích.* Jsem ti nesmírně vděčná,že jsi mě zachránil před tím,abych si zničila pověst... Teď chci odpočívat. *Zaksichtí se na něj a pleskne sebou na záda do polštáře.Pootočí na něj hlavu se zvědavým pohledem,jestli vysmahne,nebo jí bude pozorovat.Ani si neuvědomila,že ze slušného vykání přešla na tykání.*

*Jakmile zaslechne jméno Erik,usměje se ze široka.Zvedne ruce v obraném gestu,když mu řekne,aby si šel,po svým,že si chce tedy odpočinout*Rád jsem pomohl*řekne jen a otočí se.Odejde z pokoje ve kterém je a raději jí pro jistotu zamkne.Nechce riskovat,že by mu zdrhla.Musí nejdřív mít jistotu,že o Mikaelovi neví i někdo další,nebo,že ho opravdu nepůjde probudot.Koneckonců ,jí by Mikael nic neudělal.Vydechne a sejde dolů do sálu,kde si nalije další skleničku whiskey a vypije jí na ex*

*Nadzvedne se na loktech,když vyjde z pokoje a když uslyší,že zamkl,odfrkne si.* Když budu potřebovat čurat,tak mám z okna?!? *Zakřičí na něj a položí se na záda.Pije jí krev a to se do ní ani nezakousl.Potřebuje se nějak ozvat Tomovi,ale na telepatickou zprávu nemá sílu.Vyleze z postele a přejde k oknu.Stačilo by jí aby měla nějaký provaz.Koukne se na svoje džíny.Zkousne si ret.Vytáhne z nich gumičku a vyčeše si vysoký culík.Ohlédne se přes rameno ke dveřím a vykloní se z okna.* (Do prčic je to docela vysoko.) *Zanadává si v duchu a vklouzne zase dovnitř.Zadívá se zase na džíny a pak na peřinu.Musela by být extrémně rychlá.*

Pusť to třeba do kalhot,když bude nutnost*Zařve na ní ze shoda a nalije si další skleničku,přitom přemýšlí co s ní udělá.Nemůže jí jen tak pustit s těma informacema co má,to by nebylo dobrý,ale co když není jediná,kdo o Mikaelovi ví.Co když to opravdu ví více lidí kolem a někdo už ho hledá.To by pro něho nebyla vůbec dobrá zpráva.Po chvíli ho napadne zkusit zavolat Lexi.Vytáhne z kapsy mobil Katie,aby měl jistotu,že možná dostane víc informací nebo taky ne,ale ůto nevadí.Najde v seznamu Lexino číslo a vytočí jí*

To je magor... *Protočí oči nad jeho odpovědí a sundá povlečení z peřiny i polštáře.Je jí jedno,že nemá mobil.Sváže k sobě povlak z polštáře a peřiny a na ten konec přiváže nohavici od kalhot.Vyzkouší délku a zdá se jí to dostatečný.Vyzkouší pevnost "provazu" a uváže konec provazu pod parapet.Vyhodí batoh z okna a zaposlouchá se,jestli ten hluk Klause nezaujal.Sedne si na parapet.Bude muset dost zvysoka seskočit.Ztěžka polkne a pomodlí se,než začne lézt dolů.*

Zdravím tě Lexi*Usměje se a pootočí hlavu,když ze shora zaslechne nějaké neobvyklé zvuky*Jen mi přišlo fér oznámit ti,že ta holka se kterou se kamarádíš,chce všechny zabít*Odloží skleničku na stůl a rozejde se pomalu nahoru.Nevypadala,že by měla extra sílu na to,aby jen tak lehce utekla pryč*Měla by ses rozmyslet s kým se přátelíš.Má informace o jisté osobě,která jestli se objeví,jsou všichni mrtvý.Takže mám pro tebe nabídku.Zbavíš se jí ty nebo mám já...??

Mám její mobil z jednoho jednoduchého důvodu.Je tady u mě doma*Vystoupá po schodech nahoru*A ano,pochopila jsi to správně.Zbavit se Katie*Usměje se*Trochu zapomínáš na to,kdo komu může rozkazovat.To není dobrý znamení*Odemkne pokoj,kde je Katie a vejde dovnitř.Jakmile jí uvidí u okna,u.r se k ní přemístí a chytne jí za vlasy.Za vlasy jí odtáhne k posteli a je mu jedno,jak moc nadává*Tak,jak se domluvíme,lásko?Ty....nebo já??*Vytáhne z okna ten provaz,co si Katie udělala a okno zavře.Bude jí muset víc zabezpečit*

*Než stačí zareagovat na Klause,který zrovna vešel,je u ní.Zaječí,když jí chytne za vlasy.* Au!!!!!!!!!Jsi magor????!??!??!!?!?!?Pusť mě ty.... *Zaprská,když s ní hodí k posteli a vyškrábe se na nohy.Založí si ruce na prsou,když vidí,že volá z jejího mobilu.Po jeho slovech jí dojde,že pravděpodobně s dívkou.* (Třeba je teplej a říká "lásko" Tomovi....) *Ušklíbne se té představě a sedne si na postel.Mne si vlasy a nasraně si ho měří.Doutná v ní takový vztek,že zničehonic proletí tlaková vlna okolo ní a vysklí okno.Překvapeně zamžiká,když to s Klausem trochu zamává a přikryje si pusu rukama.*

Takže přeci jenom víš o které osobě jsem mluvil*řekne normálním tónem.Není dobrý,že i Lexi ví o Mikaelovi.Mohl tušit,že to Katie nehledala jenom tak*To ano,ty za to zaplatíš pokud ho najdeš a probudíš.Zabiješ tak..*Chtěl říct všechny upíry,ale v tom se vysklí sklo jeho to na místě nenechá*Možná bys příště měla tu svojí kamarádku poučit.Já jsem byl doteď milej,ale začínám uvažovat nad tím,že jí ukážu mé pravé já.Ty ses stejně pořád nevyjádřila a já nemám celý den na tvé přemlouvání

*Vystrašeně se na Klause dívá,když ho slyší.Teď už ví,že mluví s Lexi nebo Rose.Rychle se pokouší uklidnit,ale čím větší má strach,tím hůře se jí snaží ovládnout sama sebe.* J-j-já nechtěla... Ono... Neovládám to. *Pípne vyděšeně sama ze sebe,občas její síla vyděsí i jí samotnou.Vzpomene si,jak bouchla v ulicích a odhodila Stefana s Erikem.Kousne se do rtu a chytí si vlasy u kořínků oběma rukama.Třeští jí hlava a uvnitř ní tiká časovaná bomba.Polkne.Cítí jí a bojí se,co se stane.* Musíš mě pustit nebo odejít z pokoje,já se neovládnu *Zvýší na konci věty hlas a pustí si vlasy.Zapře se rukama do matrace,jako by se držela zuby nehty něčeho pevného,co jí zabrání vybuchnout.Začne se kolem ní tvořit větrný vír a poletují jí vlasy.Do vzduchu se pomalu zvedají předměty co jsou blízko u ní.*

Zabiješ tak všechny své přátelé.Nebo aspoň polovinu z nich určitě*odpovídá Lexi a upřeně sleduje Katie,jako by jí mohl nějak zastavit.Když začne o tom,že se neovládá a Lexi mu do telefonu radí,aby udělal co říká,neodpoví jí a zavěsí.Uklidí mobil do kapsy a s tím provazem,co si Katie udělala na útěk,jí pevně sváže ruce k tělu i přes ten vítr kolem*Pojistka.Uvidíme se brzy*Usměje se a pak už odejde z pokoje a znovu zamkne.Sejde zpět do salónku a posadí se do křesla.Zadívá se na oheň v krbu a zamyslí se,co s Katie udělá dál*

*Nad jeho dalšími slovy se zamračí.Potřebovala by tomu někomu říct,že jen vyhrožuje.Kousne se do rtu a cukne sebou,když jí zavazuje ruce.* Zdemoluju ti barák,jsi normální??! *Vyštěkne,než odejde z pokoje.Zaslechne cvaknout zámek.Je zoufalá,protože se nedokáže uklidnit.Do vzduchu v tu chvíli vyletí stole vedle postele a rotříští se o strop.* (Do kelu,Katie klid...nádech,výdech,nádech a výdech... Jako říkal Erik...) *Dýchá zhluboka,ale po klidu ani památky.Zkusí sebou zamlít,jestli nepovolí provaz kolem svého těla a protočí oči.* (To je normální blázen...) *Pomyslí si a v tom se vedle ní posune skříň.* (Nenenenenene...Klid Katie,zabiješ sama sebe.) *Mluví k sobě a přitom se snaží utišit.Když se pod ní ale posune i postel,zpanikaří a znovu se utvoří tlaková vlna směrem od ní,takže vylítnou zbytky skla z okenic a prasknou dveře.* Oops.... *Kousne se do rtu.*

*Přemýšlí nad plány a její slova ignoruje.Když však nahoře začne být až moc velký hluk,zvedne se z křesla a než dojde nahoru,aby jí odemkl a varoval jí,prasknou i dveře.Vejde do toho pokoje a rozhlédne se kolem dokola,jak to tam vypadá katastrofálně*Víš,lásko...Vážně by ses měla uklidnit a s tím vším přestat.Myslel jsem vážně to,že stačí jeden telefonát a je všechno tak,jak chci já.Zjistím si toho o tvém příteli dost a to během chvíle.Pak už bude snadný ho najít a dostat,takže....*Varuje jí a zase ustoupí pryč z pokoje,aby popřípadě neschytal další její výbuch*

*Podívá se na něj skrz přimhouřené oči a protočí panenky.* Snažím se!! *Procedí skrz zuby a když jí znovu vyhrožuje,zamele sebou.* Kdybys mi nevyhrožoval,možná by mi to pomohlo víc! *Zaprská a jelikož jí znovu vytočí tím,že si nechá zjistit všechno o Tomovi,znovu se s ní zamele celá postel.Vypískne,když se společně s ní vznese do vzduchu a semkne rty i víčka.Párkrát se zhluboka nadechne a vydechne.Myslí na Toma.Snaží se soustředit na to,že ho musí ochránit.Je tak slabá.Chce se jí plakat.Utiší se vítr,věci přestanou poletovat po pokoji a ona upadne do sladkého bezvědomí.*

Kdybys mi nedemolovala dům,možná bych pak ani neměl důvod*Odpoví jí a čeká,kdy se uklidní.Když se po chvíli všechno uklidní,vejde do toho pokoje a uvidí Katie zase v bezvědomí.Usměje se nad tím a odejde z toho pokoje pryč.Teď s ní rozhodně nic neudělá,když je znovu v bezvědomí.Vrátí se tedy zase dolu a pokračuje v přemýšlení o svém plánu*

Tak to jsem rád že se ti má nabídka zamlouvá.. *Zasměje se i v očích má smích.*A neboj bude to velmi brzká návštěva.. *Mrkne na ni.*No půjdeme nebo snad chceš sedět na schodech ? V té zimě ještě navíc.. *Koukne na ni poočku s pozvednutým obočím.*Vážně ? Tak já ti tak budu říkat pořád, Emmalyn krásko moje největší... *Usměje se. Její jméno řekne hezky sametově. Poté co dojdou k domu tak otevře vchodové dveře.* Vítej v mém domě... *Usměje se vesele.* Tedy pardon v domě mé celé rodiny.. *Opraví se ihned a mile se usměje.*

Je to příjemná nabídka.*zasměje se taky,když ho vidí a zavrtí hlavou.*ráda se na chvilku zahřeju...jestli to nebude nikomu u vás vadit.*pokrčí rameny a usměje se.*aawwww,to zní tak hezky,že se mi to zdá spíš jako nějaký sen.*zasměje se a vejde s ním do jeho domu.*páni..*vydechne a usměje se na něj.rozhlédne se.*máte obrovský dům...*vydechne uznale.*

*Usměje se pro sebe,když uslyší hlasy jeho nejoblíbenějšího bratra a nějaké dívky.Zvedne se z křesla a odejde se podívat,koho si to jeho bratr přivedl*Zdravím bratře*Pozdraví Finna s úsměvem a koukne na Emmalyn*Koukám,že sis přivedl společnost.Měl si něco říct dříve.Teď nemáme nic,čím bychom tvou společnost pohostily*Zarazí se během chvíle*Och,omlouvám se.Mluvím a ani jsem se nepředstavil*Usměje se*Jmenuji se Klaus...*Představí se jí*

*Po nějaké době se znovu probere.Je jí pořád mizerně a ještě ke všemu se jí teď chce doopravdy čurat.Rozhlédne se kolem sebe a zvedne se těžce na posteli.* Klausi!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! *Zařve ze všech sil.* Potřebuju pít!!Mám hroznou žízeň a taky se mi chce čurat a taky mě to bolí!!!!!!!!!!! *Zaječí na něj a zamele sebou.Protočí oči nad tím,jak pevně jí zavázal.Je jí úplně jedno,že má na sobě jen kalhotky a tričko.Pokusí se znovu uvolnit ten "provaz" kolem sebe.* Klausi prosím!!! Pane Mikaelsone!! *Poslední slova už zapláče.*

No neboj se nebude to vadit nikomu. *Mrkne na ni a usměje se. Zavře za ní dveře potom co jsou oba vevnitř.*Ale Emmalyn.. *Dá zase na to ten svůj sametový důraz.*Jo to máme, divil jsem se že jsem se tu ještě neztratil... *Zasměje se na ni. Potom co uvidí Klause, který ho i zdraví, tak vezme Emmu za ruku a schová si jí za zády ochranářsky.*Zdravím Klausi. *Odpoví mu.* Jak velkorysý... *Podotkne a zavrtí hlavou. Střelí na něj pohledem, když uslyší seshora křik, prosení a nakonec i pláč.* Už zase si hraješ Niku ? *pozvedne obočí. Vůbec se mu toto nelíbí. Určitě to děvče zajde pustit hned jak Emmu nějak zabaví či odejde.*

*rozněžněle se na Finna usměje,když znovu zopakuje její jméno a když uvidí Klause,který je zdraví a Finn si jí schovává hned za zády,přitiskne se mu za zády.nesměle se na Klause usměje,když mluví o tom,že nemají pohoštění.*nezdržím se dlouho.*hlesne a kývne na jeho představení se.*jsem Emmalyn....*vystoupí trochu zpoza Finnových zad a podá Klausovi ruku.koukne po očku na Finna a když zaslechne nějaký křik z horního patra,střelí očima ke stropu.Otočí se k Finnovi po jeho slovech a nervózně se otřese při dalším pohledu na Klause.Chytne se křečovitě Finna.*