Dům Mikaelson

Udělal jsem chybu,když jsem ti důvěřoval...*Nadechne se a už na rtech úsměv nemá.Teď ho Erik opravdu naštval*Jestli se dotkneš jediného mého hybrida,tak ti přísahám,že budeš mít ze života peklo...*Koukne na něho vážně*Pak budeš ještě prosit,abych tě nechal být...

*Jen se pousměje.*V tu dobu jsem to ještě myslel vážně a nebyl bych schopný tě zradit...*Pokrčí rameny.*Bohužel...dokud jsem se nedozvěděl to co sem se dozvěděl,tak bych tě býval poslouchal...*Prohodí a pak ho donutí se usmát ještě víc,ví,že tim provokuje,ale nemůže si pomoct.*Ze života peklo? Myslím,že hůř na tom být už nemůžu...*Rozhodí rukama a pak je nechá zase spadnout k tělu.*

Ano,dokud ses nedozvěděl o Katie*Kývne*Proč ti na ní vůbec tak záleží?Nikdy jsem tě s ní neviděl...Vždy chodíš sám*Založí ruce na hrudi.Přimhouří oči,když se na něho Erik usměje*To si myslíš ty...ale já to vidím jinak.Nevíš co dokážu,když chci.Takže ti doporučuju,držet se od mých hybridů dál..

Prostě už na ní nesáhneš je ti to jasné?*Zavrčí na Klause.*Já to myslim vážně...buď mi to řekni nebo za to zaplatí tví psí miláčci...*Říká s zase naštvanym výrazem v obličeji.*

Myslíš si,že mi můžeš rozkazovat??*Pozvedne obočí*Trochu zapomínáš na to,s kým se bavíš..*Koukne na něho už vražedným pohledem*Ani se jich nedotkneš...Já to s tím peklem taky myslím vážně.A věř mi,že já v tomhle ohledu moc milej nejsem...

Ani na ni nesáhneš! *Zvýší hlas a pak se zhluboka nadechne.*Právě sem ti rozkázal...*Pokrčí jednoduše rameny ,stále ho sleduje.Raději nekomentuje to s kym se právě baví,protože by řekl něco hnusného.*Víš Klausi...nikdo není milej když se naštve...*Řekne a zamračí se.*Tak to ksakru už vyklop...*zasyčí.*

Už jsem na ní sáhl...*Usměje se*Já už ti po několikáté říkám,že se ti nebudu zpovídat....Kdybych měl každému vyprávět co s kým jsem dělal.Za chvíli bych nedělal nic jiného.Je mi líto,ale nepovím ti to...Když tě to tak zajímá,tak se zeptej jí.*Pokrčí rameny*

*Vybouchl by a ublížil mu.Zamumlá si něco pro sebe a pomalu odchází.Cestou do něj ramenem šťouchne .Zastaví se před domem a sešle na něj zase to věznící kouzlo.Klaus ho vážně sere.Chvilku se na ten dům dívá.*

*Dojde ke Klausovu domu a koukne po klukovi co tam stojí.*Je Klaus doma?*Zeptá se Erika a pousměje se.Prohlíží si ho.*

*Otočí se,když uslyší ženský hlas.Kývne hlavou.*Ano je doma...*řekne a pak ho napadne.*Jsi jeho hybrid? *Zeptá se Hayley.*

*Má docela dobrou náladu,pomalu kývne na jeho otázku.*Ano,jsem...*Znovu se pousměje.*Proč se ptáš?*Zeptá se ho.*

*Sleduje Erika,jak odchází z domu a když zavře dveře,posadí se do křesla a vydechne.Konečně se ho zbavil.Jakmile někde blízko sebe zaslechne nějaké hlasy,známé hlasy.Zvedne se z křesla a odejde za těmi hlasy.Otevře dveře a koukne na Erika a Hayley*Okamžitě od ní odejdi!*Vykřikne na něho a udělá krok,že jde za ním ven,ale nejde mu to.Zase má mezi dveřmi neviditelnou zábranu.Koukne na Erika vražedně*Pusť mě ven a vypadni z mého domu!*Začíná být na Erika pěkně naštvaný*

*Jen se usměje.*Tak to je skvělé...zrovna sem lidi,jako jsi ty hledal...*Koukne ke dveřím a pak zase na Hayley.Probleskne mu v hlavě co by mohl udělat.Rozhodl se,že to udělá,aspoň Klaus uvidí,že je toho schopnej.Pak uslyší otevírání dveří a tak se tam znovu podívá,uvidí Klause,líbí se mu,jak se snaží chránit svoje hybridy i když nemůže nic dělat.Zvedne směrem k Hayley ruku.*Co jsem řekl Klausi to taky splnim...*Řekne k němu a začne mumlat kouzlo,který Hayley skolí,ale bude vypadat jako mrtvá.*

*Nechápe co tim Erik myslí.Podívá se na Klause,když promluví,vůbec nic nechápe,je mimi.*Co se to tu sakra děje?*Zvýší trochu hlas a koukne po obouch.Pak,ale začne "umírat". Pleť ji pomalu začne šedivět a pod pletí se jí začnou ukazovat malé žilky.Skácí se k zemi.*

*Koukne na Hayley*Uteč!!*Křikne na ní a v tom Erik něco řekne a Hayley začne šedivět pleť a pomalu "zemře"*Néééééééééé*Začne řvát a znovu se pokusí vylést z domu.Stále se mu to ale nedaří*Za tohle budeš pykat!Jen co se odsud dostanu...*Zrychlí se mu dech.Kdyby nebyl zavřený v domě,vyjel by po něm a klidně by ho i zabil.Hayley byla jeho jediný hybrid,kterýho momentálně měl a už zase nemá nic*

*Slyší,jak Klaus něco řve,ale nepodívá se na něj,až když to dokončí a když uvidí Hayley padat na zem.*To ti na nich tak žaleží? *Jen nad tim zakroutí hlavou,nečeká na jeho odpověď.Chytí jí a pomalu jí táhne do lesa.Nechce,aby Klaus viděl,jak se probouzí,protože to kouzlo neudělal na hodiny,ale jen na půl hodiny.Jen chtěl,aby Klaus viděl,že je schopný to udělat.*

Budeš toho litovat!*Vykřikne na něho ještě,než se mu stihne vytratit z dohledu.Ještě jednou se pokusí vyjít domu a pak prostě bouchne dveřma a rozejde se do obýváku.Je na Erika vážně naštvaný,tohle přehnal.Zašel moc daleko.Vezme do ruky skleničku s pitím a dá jí k ústům.Ucítí z toho ten ocet a hodí tu skleničku na krb.Sklenička se rozbije a ocet vylije kolem*

*Dojde ke Klausovu domu,k uzavřeným dveřím a zaklepe na ně.Při kontaktu s dřevem vycítí magii a nakrčí čelo.* Niklaus Mikaelson??? *Zavolá přes dveře,aby si byla jistá,že je uvnitř.Zamyslí se,jestli má pokračovat,když neví,jestli tam je a je tam sám.* Jsem přítelkyně Maddoxe.Posílá mě za vámi! *Zavolá tedy pro jistotu.*

*Otočí hlavu směr dveře a nadechne se,že něco řekne.Když ale někdo za dveřmi promluví,slova zase vydechne.Zůstává stát v obýváku a dělá,že tam není.Po slovech dívky,že jí posílá Maddox,se otočí celým tělem a odejde ke dveřím.Otevře je a prohlédne si jí*Proč Vás posílá?*Zůstane stát za prahem.*

*Podívá se na Klause,když otevře dveře a udělá krok vzad.* Je mimo město a požádal mě,abych vám byla k dispozici.Abych vás udržela v bezpečí a chránila vás. *Vysvětlí mu a přimhouří oči.* Dokud se nevrátí,budu tu pro vás,pane. *Kývne a narovná se,aby působila vyšší.*

Ano,já vím,že je mimo město.Sám jsem ho tam poslal*Vydechne*Chránila mě?*Pozvedne obočí*To si vzpomněl docela brzo,ale cením si toho...*Kývne*Pozval bych Vás dál,ale není to možné...*Vynutí ze sebe úsměv,když mu řekne pane.Tohle oslovení vážně zbožňuje*Skvěle...

Ano,řekl mi,že zařizuje něco pro vás....Nesdělil mi podrobnosti,ale ty mne ani moc nezajímají. *Mírně zvedne koutek a ostře se nadechne.* Mrzí mě,že jsem přišla pozdě.Mohu vám pomoct? *Nakrčí čelo,když zmíní,že to není možné.* Uzamykací kouzlo zvládneme.... *Natáhne ruku před sebe a zámek na domě zruší.Semkne rty,když ucítí kouzlo,které je s ním propojené.* Dobře,teď se můžete dostat ven,pane.Smím pro vás něco udělat? *Zvedne tázavě obočí.*

I kdyby jste podrobnosti vědět chtěla,nic Vám do toho není...*Nadechne se,že jí řekne o kouzle,ale zdá se,že z jeho slov to pochopila sama.Když pak řekne,že už může ven,natáhne mezi futra ruku.Usměje se,když mu ta ruce proleze ven a už mu nic nebrání*To je dobré,tohle mi stačí.Jsem Vám vděčný,že jste mě odsud dostala*Vydechne*Smím Vás poznat na skleničku?*Pobídne jí rukou,aby vešla dovnitř*

Právě proto,že mi do toho nic není mě to nezajímá... *Pozvednr znovu koutek v úsměvu.* Maličkost,pane.Teď je to moje práce...Kouzlo,které bylo spojené s uzamčením domu trvá,ale na jeho odhalení bych potřebovala čas.Nemáte ponětí,o co by se mohlo jednat?Maddox mluvil o jistém čaroději,který si hraje na mocného a obtěžuje vás....Mohu se o něj postarat. *Usměje se široce,po jeho pozvání na skleničku a kývne krátce.* Dám si ráda....Mimochodem,moje vizitka s číslem. *Podá mu kartičku a vejde do domu.*

Ano,je tady jistý čaroděj,který mě obtěžuje,ale o něho se postarám sám...*Vezme si od ní vizitku a když vejde dovnitř,tak za ní zavře dveře*Předpokládám,že Vám  Maddox řekl i o té dívce,která nesmí zemřít a musí být mnou chráněná..*Uklidí vizitku do kapsy a rozejde se s ní do obýváku.Odejde do baru,kde vytáhne novou láhev whiskey a jednu skleničku.Nalije oběma do skleničky a jednu jí podá*Na spolupráci*Usměje se a napije se ze skleničky*