Náměstí MF

*Ignoruje jeho otázku.*Já už jsem šťastný byl...už jsem si své největší štěstí vybral...*Řekne a usměje se jen tak na oko.Uvnitř sebe je velmi smutný.Mikinu si přivine víc ke krku,aby mu nebyl vidět ten kousanec.*

A zase můžeš být jestli chceš. Jenže jak vidím tak ty se budeš radši utápět ve smutku než bys ses pokusil obnovit své štěstí *řekne téměr na jeden nádech. Všimne si toho jak so Erik přivinul mikinu aby mu nebyl vidět ten kousanec. Sám pro sebe se usměje*

Ty to nechápeš,že ne? *Zeptá se ho.*Já už žádnou jinou nechci...*Řekne ostře,aby to Kol konečně pochopil,zamračí se.*Prostě to pochop...*Zamručí.*

Asi ne jak by sis přál*řekne provokativně* Fajn jak chceš! *řekne taky ostře a zamračí se* A ty se konečne už probuď! *skoro zakřičí*

*Započula dvoch ľudí na ulici sa rozprávať o nejakej akcii,čo má byť dnes v meste. Rozhodne sa teda,že sa tam pôjde pozrieť,možno spoznať niekoho nového. Oblečie sa do obyčajného bieleho trička,koženej bundy a riflí,zoberie si potrebné veci a vydá sa do ulíc. Pomalým krokom kráča do mesta.*

Já sem vhůru jestli jsis nevšiml...*Ušklíbne se.*Jsem rád,že jsi to pochopil...*Zasyčí a vytáhne mobil.Podívá se na čas.Furt má na tapetě Katie..Tak moc mu chybí.Zase ho zamkne,aby to Kol neviděl a schová si mobil do kapsy.*

Všiml sem si toho já jen aby ses probudil do reality *usměje se* Fajn tak buď rád *pozoruje ho a když Erik vytáhne mobil tak si všimne na tapetě nějaké holky ihned odvrátí hlavu aby to nevypadalo jako že šmíruje*(Tak to bude asi ona)*pomyslí si*

Vždyť já jsem v realitě...*Pozvedne jedno obočí a koukne na něj.Věděl,že se Kol podíval.*Vůbec nad tim nepřemýšlej...*Řekne,nechce,aby přemýšlel nad Katie,jestli je to ona nebo ne.*

Nevypadá to tak *provinile se na něj podíval* Fajn když myslíš *řekne klidně.*(Musím zjistit její jméno) *pomyslí se a potom se na své okolí usměje. Hluboce se zamyslí*

*Jen se na něj ušklíbne.*Já ti její jméno stejně neřeknu...*Vstane,ale zamotá se mu hlava,udrží se a zamrká.*Nejspíš už půjdu...jestli i ty máš přítelkyni,když jsi zamilovaný,tak by jsi mněl jít za ní...*Řekne a znovu si povytáhne mikinu u krk,má pocit,že mu leze dolu.*

Jak víš na co myslím?*řekne překvapeně a seduje ho* Máš pravdu měl bych za ní jít. Tak se zatím měj *vstane a protáhne se. Naposled se na Erika usměje a odchází*

*Jen se usměje a pokrčí rameny.Je rád,že se ani neptal na jeho jméno.Chvilku se za nim dívá.Chtěl jen aby odešel.Stáhne si mikinu z krku a dá si ruku na krk.Podívá se na ní a povzdychne si.Je rád,že už mu krev neteče,ale i tam má krk od krve.Zase si mikinu popotáhne,aby to nebylo vidět a pomalu se rozejde domů.Ruce dá do kapsy a dívá se si pod nohy.*

*Jde dál a cítí na sově jeho pohled. Zapomněl se zeptat na jméno ale to mu jž řekne Klaus když mu připomene tu dohodu. Usměje se sám pro sebe. Zamíří k Nelinu domu*(Mohl bych ji někam vytáhnout)*pomyslí si a zase se usměje. Má dobrou náladu*

*s nadsazeným úsměvem kráčí po ulicích MysticFalls,dlouho tady nebyla a tak si to prohlíží aby zaznamenala změny,má hlad a tak je trochu nervózní..Přesto ale stále kráčí svým ladným krokem a přemýšlí nad svačinkou..Klapot jejích podpatků jde slyšet na sto mílí,každý pozná že přichází a ona pozornost ráda,takže ne že by jí to dělalo problém*

*Jde ulicí u náměstí.Slyší klapot podpadků.Ohlédne se na dívku,jen si jí za chůze prohlédne.Ruce má stále v kapsách,ale svůj pohled teď upírá na Katherine.Příjde mu,že už ji někde někdy viděl,ale není si jistý.*

*nadechne se čerstvého vzduchu a v tom okamžiku ucítí krev,všimne si kluka a zavětří že pach krve jde od něj,snaží še udržet,ale pak už to nevydrží..UR je u něj a přitiskne ho na strom* Co tady děláš?

Šel jsem domů...*Řekne nevině a zhluboka se nadechne.*(Další upír...)*Pomyslí si.*No dneska na vás upíry mám vážně štěstí...*Zamručí a dá si ruku na krk,aby tolik necítila tu krev co na něm má.*

Měl jsi jít rychleji! Ty chlapečku,máš jediný štěstí že když už svačím kluky tak jenom blonďatý.. *pustí ho a třepe hlavou* Jen jedna otázka.. Kdo tě pil předtím než jsem přišla? *pozoruje ho* Zajímavý že tě nechal žít..

*Oddychne si a ruku si dá zase do kapsy.Sleduje každý její pohyb.*Kol...*Zamumlá.*Kol Mikaelson...*Řekne víc srozumitelněji.*Jo...asi nemněl takovej hlad...*Pokrčí lehce rameny.*

*pozoruje ho* Kol? Tak ten nenechává lidi jen tak žít.. *usměje se* Proč tě nechal? Čím jsi jinej? *kouká na něj s ironickým úsměvem na své napohled andělské tvářičce* Jsi člověk? *cítí že z něj vyřazuje něco víc*

Hmm...nějaká moc zvědavá...*Zamumlá ke Katherine.*Jsem člověk...*Pokýve hlavou.* (S kouzelnou mocí...)*Řekne si vduchu a usměje se.Její ostatní otázky ignoruje.*

Tak hele chlapče..Buď začneš mluvit nebo jsi právě skončil svůj zoufalý lidský život.. *koukne na něj a uculí se*Ohledně toho..Nehraj si na drsňáčka..Nebo ti tu z té tvé nevymáchané papuly vytrhnu jazyk..Chápeš? *sleduje ho* Radím ti dobře.. Začni mluvit nebo budeš litovat!

Klídek!*Zvolá a zvedne ruce v sebeobraně.*Nevim proč mně Kol nechal,ok?*začne odpovídat na její otázky.*Jsem čaroděj? Stačí ti to už?*Zeptá se jí,začíná z ní mít strach,ale holce kouzly ubližovat nebude.*

Čaroděj? A čí pak si? *usměje se* Mm,jsi čaroděj,ale přesto tak vysílený že mě nedokáže odhodit ani způsobit bolení hlavy..Jen zkoušej..Ale já jsem živá už pár set let..Pochop..Mě to nebolí.. *usměje se* Zkoušej si co chceš,ale stejně budeš moje svačina kamaráde..

Není to jedno?*Prskne na ní.*Svačinka? Ne prosím...dnes už ne...*Zamumlá a opře se o strom.*Jo vysílený jsem,ale černou magii se použít nebojim...*Zasyčí na ni,aby ji zastrašil,ale neublížil by ji.Je to dívka a to on nedělá.Maximálně by se jí od sebe pokoušel odstrčit,to je vše.*