Náměstí MF

*Pozvedne obočí a rozhlédne se kolem sebe.* Není tu nikdo. *Pousměje se a pod očima mu naskočí žilky. Nechce jí zabít jen vyděsit.*

*Ztěžka dýchá a začíná se ho bát víc a víc. Zavrtí hlavou a u.r zmizí do nějaké uličky, která je na náměstí. Doufá že jí tam Kol nenajde. Nejradši by někomu zavolala, ale nechce je uvést do nebezpečí.*

*Pomalu se k ní přiblíží a když náhle zmizí zavrtí nad tím hlavou a u.r jí dožene. Zastaví se před ni a chytne jí pod krk.* Ahoj *Pozvedne obočí a usměje se.* Mně neutečeš. jsem silnější a rychlejší. *Prsty zmáčkne její hrdlo, div že jí ho neprorazí. Chvíli jí pozoruje a pak jí pustí a vyhrne si oba rukávy. Nepokoušej mě barbie. *Ironicky se ušklíbne.*

*Toho jak moc se ho bojí ani skoro nedycha. Když ji objeví a chytne ji znovu pod krk nemůže se ani nadechnout. Dívá se mu do oči a mysli na to co ji čeká po smrti. Když ji pustí, snaží se popadnout dech a nechápavě se na něho podívá. Myslela si že ji zabije. Opatrne vstane a radši nic neříká.

*Když se postaví udělá krok k ní a pousměje se.* Vy mladí upíří, jak lehké je zabít vás. *Povýšeně se na ní podívá a nakloní hlavu na pravou stranu. Chvíli si jí prohlíží a pak zvážní.* Rád jsem tě poznal. *Nakrčí čelo a u.r zmízí pryč.*

Do toho. Nic ti nebrání, aby jsi mě zabil. *Zamumle tak, že jí nejde skoro rozumět. Ví že proti němu nemá žádnou šanci, takže se nějak nebrání. Když z ničeho nic zmizí oddychne si a začne brečet. Popadne mobil a vytočí Tylerovo číslo.* Zvedni to...prosím. *Mumle si stále dokola a čeká jestli jí to vezme.*

*Když uslyší jeho sladký hlas, tak se jí uleví.* Tylere.. *Vzlykne.* Můžeme se prosím někde sejít? *Zeptá se a otře si slzy z tváří.*

*Když jí řekne o úplňku, hned si domyslí co se dneska večer bude dít.* Chápu to, ale přes den se snad můžeme vidět ne? *Přestane brečet a rozhlíží se kolem sebe.* Můžu za tebou přijít?

Fajn. *Příkývne.* Tak mě tam čekej. Za chvíli sem tam. *Nadechne se a zavěsí to. Mobil si schová do kapsy a vyrazí do parku.*

*Dojde až na náměstí a rozhlíží se kolem po lidech.Občas klopýtne,ale ustojí to.Po pár minutách začne mít neskutečný hlad a když k němu přijde nějaká dívka,jestli je v pořádku,dostane jí ke stromu a tam se do ní zakousne.Bez ohledu na to,že kolem chodí lidi*

*Dojde až na náměstí. Všimne si Dmaona u stromu jak pije z nějaký holky. Rychle se k němu rozejde a odtrhne ho od ní. Holku ovlivní a dá ji trochu své krve. Pak koukne na Damona, který nevypadá zrovna nejlíp. chytne ho za paži.* Musíme ho odtud dostat někam do bezpečí... *Řekne a koukne na Enza.*

*Dojde s Lexi až k Damonovi a když vidí v jakém je stavu, na chvilku oněmí.* Ne Stefane, máme ho. Ale pospěšte si. A Rose radši nic neříkej. Zatím. *Řekne rychle do telefonu a zavěsí.Schová mobil do kapsy a doběhne za Lexi, chytne Damona pod ramenem.* Tak pojď kámo. Půjdem někam jinam. *Hlesne a vede ho dál od té holky. Koukne na Lexi.* Co teď?

*Koukne na Lexi,když mu vezme tu holku a chytne ho za paže.Žilky pod očima,ani tesáci v puse mu nemizí.Chtěl se hned pokusit,vyškubnout,ale když tam přišel i Enzo a odvedl ho od té holky.Obličej se mu zase vrátil do normálu a podlomily se mu kolena.Ve vteřině se srovnal a snažil se jít.Měl u toho sklopenou hlavu*

*Koukne na Damona.*Vezme ho asi do penzionu, musí být dál od lidí. *Řekne a koukne kolem sebe.*

*Když se Damonovi podlomí nohy, chytí ho pevněji. Je mu z toho divně. Nedokáže si představit, co Damon zažívá.* Fajn, vezmu ho tam u.r., ať jsme tam co nejdřív, pojď za námi co nejdřív. *Rozhlédne se kolem sebe.* Chlape, co lezeš mezi lidi, když ti tvoje holka shání lék? *Podotkne k Damonovi tišše, bez toho, aby čekal reakci a když má jistotu, že je schovaný za stromem a nikdo ho nevidí, pořádně chytne Damona a u.r. se s ním přemístí do Penzionu.*

Jo hned tam budu. *Přikývne. Koukne na ně a pak když zmizí tam zůstane ještě chvíli stát. Povzdychne si a pak napíše Stefanovi zprávu.*

kód:

Damon už je v penzionu. L.

*Odešle zprávu a rozejde se k penzionu.*

*Na Enzovo slovy se jen pousměje.Kdyby mu bylo líp,nejspíš by řekl nějaký komentář.Chytne se Enza,jak jen mu to jeho síly dovolí,zbytek nechává na něm.Nechá se odnést*

*Na náměstí si vybere jednu z laviček a tu počmárá smajlíky a vzkazem, že i tady už byla.Nechá tam další okvětní líst a přemístí se k Penzionu.*

*Přijde na náměstí a prochází se po něm. Zahlédne pomalovanou lavičku. Přejde k ní a přečte si to jen se pousměje. Rose musí být docela opilá. Z náměstí se vydá do Grillu.*

*Protočí oči nad slovy Klause.* No ne že by se mi stýskalo, ale potřebovala bych něco co nepočká. *Řekne klidně do mobilu.* Můžeme se hned sejít ?

Klausi... *Protočí oči.* Dala jsem mu ho, ale jelikož jsem ztratila svůj mobil tak Stefan mi ho s velkou radostí vypůjčil. *Řekne jakože mile.* Můžeme se tedy sejít ? *Zopakuje svoji otázku.*

Nejmilejší. *Pousměje se hraně.* Doufám taky že to vyřídíme rychle.  *Přikývne.* Kde se sejdeme tedy ? *Zeptá se a rozhlédne se po náměstí.*

Ano hodně důležité... *Polkne.* Teď jsem momentálně na náměstí. Nemám s tím vůbec žádný problém. *Zavrtí hlavou. Doufá že se s ním dohodne.*

Fajn. *Uklidí si mobil do kapsy, když Klaus hovor položí. Zůstane stát na místě a rozhlédne se kolem sebe. Začne přecházet z místa na místo. *

*Po pár minutách dorazí konečně na náměstí a rozhlédne se.Když zahlédne Lexi,s úsměvem se vydá za ní*Jsem tady,lásko*šeptne a zastaví se před ní*tak mluv.Co potřebuješ tak důležitého...