Penzion Salvatore

Já přece neřekl,že tam nechci jet.Chci tam jet a taky tam pojedeme*Pousměje se*Jak už jsem jednou řekl....Bude to fajn.*Vydechne*Vím,že ses sem těšila a i já,ale když tam nepojedeme,možná toho pak budeme litovat.Takže pojedeme a užijeme si to tam..*Usměje se na ní a stáhne si jí na klín.Hned jak dosedne,pohladí jí po tváři a políbí jí*

*Už mu chce odpovědět,že na něm pozná,když je z něčeho otrávený,ale jelikož pokračuje,poslouchá ho a usměje se na něj.Někdy mu nerozumí,ale miluje ho tak moc,že nad vším nakonec mávne rukou.*Fajn...Já jen nechci,abys tam jel jen proto,že musíš.ProtoŽe nemusíš... *Lehce se zasměje,když jí k sobě stáhne na klín a položí mu jednu ruku kolem krku.Opětuje mu polibek a pohladí ho po krku.* Miluju tě.... *Špitne sladce s úsměvem a pohladí ho hřbetem ruky taky po tváři.Zadívá se mu zblízka do očí a zeširoka se usměje.Doufá,že si pobyt na ostrově opravdu užijí a je celkem zvědavá,co tam na ně čeká.*

Neboj,pojedu tam proto,že chci.Ne,protože musím.Věř mi...*Usměje se na ní a vydechne spokojeně*Taky tě miluju*Pohladí jí po vlasech a zadívá se jí do očí.Teď už chápe,co byla chyba a doufá,že jí napravil.Nerad by pak poslouchal nějaké výčitky doživotí,že tam nejeli a přitom si to mohli užít a mít skvělé zážitky.A že je to všechno jen jeho vina,že to tak není a nikdy nebude*

Věřím ti...*Kývne a úsměvem a doufá,že to na ní zase nehraje.Přivře spokojeně oči,když jí pohladí po vlasech a obejme ho.PoloŽí si bradu na jeho rameno a zadívá se za něj.V myšlenkách si představuje,jak to tam asi bude vypadat.Jestli bude písek příjemně prohřátý od sluníčka,jestli uvidí nějaké mořské potvory a tak podobně.Trochu se obává toho,aby se něco nepokazilo,ale snad není co.Pohladí Damona ve vlasech v zátylku a odtáhne se od něj kousek.* Bude to fajn... *Zopakuje jeho slova s úsměvem a políbí tentokrát ona jeho.Ví,že už tím,že tam bude s ním to bude nezapomenutelný.*

Jop,to bude*Kývne s úsměvem a polibek jí oplatí.*A co budeme dělat teď?Relaxovat už nemá cenu,na tu chvíli*Pozvedne obočí*Takže??Nějaké plány??*On sám žádné nemá a zatím ho žádné nenapadají.Možná by i něco vymyslel,ale pokud má nějaké plány ona,nemá  cenu aby něco vymýšlel on.

uuummmm...Já žádný plány nemám .Už mám i plavky...I šaty...Já už vlastně jsem i nachystaná....*Pokrčí rameny s úsměvem.* Kufry jsou pod schodama...Máš tam dvě láhve bourbonu a já tam mám Drákulu....Takže.....Jediné co můžeme,je projít každou místnost a rozloučit se,ačkoliv za pár dní budeme zpátky...*Usměje se zeširoka a pokrčí rameny znovu.Vážně neví,co by chtěl dělat.Stáhne ze sebe pro teď tu koženou bundičku a položí jí přes opěradlo sedačky.Strčí si pramen vlasů za ucho a nakrčí čelo při přemýšlení.*

Všiml jsem si,že už ses převlékla*Usměje se*Ty ses s tím tahala?Já bych to dolů snesl..*Vydechne*Projít každou místnost??Včetně Stefanovo pokoje?*Pozvedne obočí a uchechtne se.*Když ani jeden z nás nemá plány,tak já se dojdu taky převléct,abych nezdržoval a pak tady prostě budeme čekat,dokud nenastane naše hodina...*Pokrčí rameny*

Stefanův pokoj bychom měli asi vynechat.Ještě by nás pak za to zrasil,kdyby zjistil,že jsme tam byli.*Zasměje se.*Neboooo bychom mohli vyzkoušet to jeho posilovací náčiní.Abychom byli taky takový veeeeelký.*Naznačí rukama obří svaly a znovu se zasměje.*Ale tak se jdi klidně převléct,jestli chceš.Aspoň pak nebudeš muset chvátat.*Pohladí ho s úsměvem po tváři,políbí ho krátce a začne se zvedat z jeho klína,aby jí nemusel shazovat,až bude vstávat.*

To by nezjistil,kdyby mu to někdo neřekl...*Zavrtí s úsměvem hlavou*Na to bys potřebovala víc,jak jeden den,abys byla velká..*Uchechtne se*ale jestli chceš,tak to můžeš jít vyzkoušet*Pokrčí rameny*Já mu nic neřeknu.Budu dělat,že tam nikdo nebyl a jeho pokoji se všichni vyhýbali....*Usměje se a opětuje jí polibek*Já se převléknu a přijdu za tebou....bereš?*Pozvedne obočí*

Nic zkoušet nebudu...radši.*Zasměje se.Ještě tam na ní něco bafne a bude z toho mít trauma navěky.Usměje se na Damona a přikývne.*Beru...Budu tady sedět a čekat...*Rozhodí mírně rukama,zvedne se z něj a sedne si vedle do křesla.Zadívá se na něj a mrkne.* Ne,že by to takhle nebylo fajn....*Nakloní hlavu k rameni a přimhouří oči s uličnickým úsměvem.*

*Uchechtne se a zavrtí hlavou.Zvedne se ze sedačky a bez dalších slov se rozejde nahoru do své ložnice.Vejde do ložnice,otevře skříň a vyndá z ní věci,které si hned vezme na sebe.Oblékne se,upraví si v zrcadle prstama vlasy a vrátí se za Rose dolu*Teď už mám jistotu,že mě z letadla nevyhodí*Usměje se zeširoka a posadí se zpátky na sedačku.Roztáhne ruce a položí obě na opěradlo,jako by mu ta sedačka patřila celá*

*Usměje se a sleduje ho,dokud jí nezmizí z dohledu.Pak se schoulí do toho křesla a položí si hlavu na opěrku.Zamyslí se nad tím,jestli mají opravdu všechno a nemusí ještě něco zařídit.Kousne se přemýšlivě do rtu a Damona zaznamená až ve chvíli,kdy promluví.Zvedne k němu hlavu a zasměje se nad tím,co z něj vypadne.* Nevyhodili by tě ani předtím.Jedeme soukromým letadlem a tam by nás museli vzít,i kdybych šla nahá. *Pokrčí s úsměvem rameny.Rozesměje se nad tím,jak se usadil a zavrtí hlavou.* Aby ti ta sedačka stačila... *Zvedne pobaveně obočí.Ani se nezvedá,aby si sedla k němu,když je teď jejím pánem on.*

Do letadla možná,ale přes letiště by ses tak asi jenom těžko dostala..*Zavrtí hlavou s úsměvem na tváři*Mě stačí.Ještě je tady dost místa i pro tebe*Mrkne na ní a vydechne*Já se roztáhl jen proto,že ty ses uvelebila v křesle a tady bylo až příliš volného místa.Někdo ho zaplnit musel,ale pokud se přidáš.Rád se stáhnu...*Pokrčí rameny a tázavým pohledem skloní hlavu k rameni*

Já se dostanu všude,kde chci. *Pokrčí rameny a zasměje se.Vážně by jí nenapadlo jít někam nahá.* Ty bys mě k sobě pustil?Já jsem se ti přece jen uhýbala,aby ses mohl jít převléct...Proto jsem se usadila tady. *Taky na něj mrkne a zvedne se z křesla.* Tak jdu za tebou. *Hupne za ním na sedačku a sedne si těsně k němu.* Máš dost místa? *Nakrčí s úsměvem nos.Utiskuje ho schválně,když se tak roztahoval.*

Já vím,že si mi uhýbala,abych se mohl jít převléct,ale mohla ses sem zase zpátky vrátit.Nemusela si zůstávat,ani si sedat do toho křesla*Pokrčí rameny.Když se zvedne a rozejde se za ním.Stáhne ruce z opěradla dolu. Zasměje se nad tím,jak se ho snaží utiskovat*Hele,ale já to nemyslel doslova,že se stáhnu....Teď máš dost místa i ty*Uchechtne se*ale mohla bys trochu povolit...

Fajn... Moje chyba. *Zvedne ruce v obranném gestu a usměje se.Nechce už dál řešit zrovna takovou blbost.Zasměje se nad tím,jak se směje on a brání se jejímu utiskování.Nahodí naprosto nevinný výraz a vykulí oči.* Vůbec nevím co myslíš...Nevejdeš se. *Nalepí se na něj ještě víc a pak se znovu zasměje.Odtáhne se od něj a pohladí ho po paži.* Jen jsem tě zkoušela,kolik jsi schopný pro mě obětovat... *Nakrčí se smíchem nos a uvelebí se na druhém konci sedačky.* Spokojenost,pane Salvatore? *Zasměje se znovu.*

Já se vejdu..I když mám jen kousíček,tak se vejdu.Já se vejdu všude...*Uchechtne se a vydechne,když povolí a přestane ho tisknout tak,aby měl co nejméně místa*Prošel jsem...?*Pozvedne s úsměvem obočí a zavrtí hlavou.Nesouhlasí s tím,že je od něho tak daleko*Nope,teď jsi moc daleko.Děláš to schválně,já vím,ale tohle neberu...*Přimhouří oči*Pojď ke mě..

*Zasměje se tomu,jak se uchechtne nad tím,že se vejde všude a předstírá,že přemýšlí,když se jí zeptá,jestli prošel.Kousne se do rtu a nahodí soustředěný výraz.Nakonec se zeširoka usmějea kývne.* Ty projdeš vždycky vším... *Mrkne na něj a přikryje si pusu dlaní,když na ní přimhouří oči.Přeleze k němu potom,co jí vyzve a položí si hlavu do jeho klína.* Lepší?? *Zvedne k němu oči s úsměvem a vezme ho za ruku.Proplete si s ním prsty a zamrká nevinně.*

*Kývne*Lepší*Usměje se na ní a proplete s ní prsty.Druhou rukou jí začne hladit po vlasech.Občas vezme pramínek vlasů mezi prsty a nezapomíná se u toho usmívat.Nemohl si vybrat lepší ženu,než je Rose*nevím jak ty,ale já hodiny nehlídám...*Přizná jí jen tak,aby nebylo mezi nimi trapné ticho,které nesnáší.Navíc by se mohlo stát,že by usnul a žádné líbánky by se nekonali.Neboť,kdyby ho Rose vzbudila,moc milý by nebyl a rozhádaní by jen těžko letěli letadlem někam za romantikou*

*Spokojeně se usměje,když jí kývne a přivře oči,jakmile jí začne hladit ve vlasech.Takhle by tady mohla ležet hodiny.Hladí ho palcem po jeho ruce,kterou drží ve svojí a oči otevře až když promluví.* Hodiny mi jsou momentálně docela ukradený. *Přizná se smíchem a nakrčí vzápětí čelo.Má mobil v kapse u bundy.Zadívá se na ní.Musela by se zvednout z jeho klína a to se jí teda absolutně nechce právě teď.Koukne na něj trochu ztrápeně,že se musí narovnat a zvedne se do sedu.Natáhne se pro mobil a koukne na čas.Opře se přitom zády o jeho hrudník a zakloní hlavu,aby na něj viděla.* Patnáct minut a měli bychom vyrazit.Tak vyrazíme hned? *Zeptá se ho a zamkne telefon.Hodí ho zpátky do bundy a znovu zakloní hlavu,aby jí neunikla odpověď,kdyby byla němá.*

Jop,mě taky..Takže jestli nám to uletí*Pokrčí rameny.Sám by se rád koukl na hodiny,ale svůj mobil nechal nahoře ve své ložnici a její mobil je blíže,jak ten jeho.Pousměje se na ní,když se na něho podívá tak ztrápeně.Kdyby nikam nemuseli,neřekl by ani slovo a klidně v té jejich poloze usnul*Razíme hned..*Kývne a vydechne*Protože jinak mě odsud už vážně nedostaneš.Letadlo nám uletí a všechno to,co na nás čeká bude....*Nedokončí větu.Políbí jí do vlasů a zvedne se ze sedačky.Ještě rychle vyběhne nahoru do ložnice,kde si vezme svůj mobil a vrátí se dolu ke kufrům*Čím chceš jet?Máš na výběr..*Usměje se na ní a popadne ty kufry*

*Zasměje se nad tím,jak pokrčí rameny a pokrčí jimi taky.V tuhle chvíli by jí to bylo opravdu jedno.vážně je jí jedno,kde s ním je,hlavně že je s ním.*Okayy...razíme hned. *Vzdychne a zešroka se usměje té poznámce.* Třeba tě odtud nechci dostávat. *POkrčí lehce rameny ještě jednou a usměje se sama pro sebe,když jí políbí do vlasů.Pohladí ho po noze a zvedne se chvilku po něm.Hodí na sebe tu bundu a prohrábne si vlasy.Dojde ke kufrům a přimhouří oko.* Pojedeme mým miláčkem.U něj nebude vadit,že bude stát nějakou dobu na letišti.Krásce a sporťáčkovi by se mohlo něco stát.A řídím. *Vytáhne z kapsy klíčky a s úsměvem na ně zacinká.* Tak jdeme.... *Vezme alespoň chladničku s konzervami,aby nenesl všechno jen on a vyjde z Penzionu jako první.Odemkne auto a otevře kufr,aby tam Damon mohl odložit jejich zavazadla.Hodí tam miniledničku a otevře mu dveře.Pak si sedne za volant a nastartuje,aby mohli vyrazit.Zapne rádio a nakrčí čelo.Letenky dá na palubní desku,aby je mělina očích a nenastaly komplikace.*

Kdyby se jednomu z nich něco stalo.Ten dotyčný by po mém příjezdu přišel o ruce i nohy...A to bych byl ještě milej*Kývne a zvedne kufry*Fajn.jedeme tvým*Usměje se a rozejde se ven hned po ní.Před dveřma odloží kufry,zavře dveře a zamkne,aby se tam nikdo během jejich nepřítomnosti,nedostal.Zvedne kufry a odnese je do jejího auta.Zavře kufr a nastoupí na místo spolujezdce,kde už vážně dlouho neseděl.Připoutá se a vydechne*Dlouho sem nedělal spolujezdce*Uchechtne se a uvelebí se.Tentokrát si on může dělat,co chce.A ačkoliv je to pro něho nezvyklé,hodlá si to užít.Aspoň trochu*

Já bych ti s tím mučením moooooc ráda pomohla. *Zasměje se a mrkne na něj.Jako mučící dvojka by byli určitě legendární.Pohladí ho po zádech a zasměje se tomu,jak se uvelebuje na místě spolujezdce.* Tak hlavně žádný blbosti,prosímtě... Oplatky se nepečou,takže zapomeň na jízdu do San Francisca a další šílenosti,které jsem vyváděla během tvého řízení já. *Mrkne na něj se smíchem a pohladí ho po tváři.Připoutá se a protúruje plyn.* Vyrážíme.... *Koukne naposledy na dům a sešlápne plyn,takže zagumuje hned co vyjedou od Penzionu.Mrkne po očku na Damona a znovu nahodí andělsky nevinný výraz.Řídit jí neskutečně baví.Jelikož jí dokonce začne hrát písnička ,zapíská si do melodie a vyrazí svižně k letišti.*

Ááá...Nechtěl bych být tím viníkem*Uchechtne se.Zadívá se z okýnka ale hned hlavu otočí.Poslouchá slova Rose a musí se nad tím zasmát*Toho se bát nemusíš,já si vymyslím něco jiného a někde jinde.Tady na tebe radši nesáhnu.Co kdyby ses s náma vybourala...Prošvihli bychom let a navíc by jsme se s těma kuframa museli tahat zpátky domu nebo by jsme museli někoho stopovat.Což jde mimo mě,takže se vracíme zpátky k možnosti číslo jedna..A jelikož jsou kolem lidi,museli by jsme to ještě nějak uhrát a ty kufry nést celo cestu bez toho,aby jsme použily schopnosti.Takže já si počkám na letadlo.Možná až na Maledivy*Olízne si provokativně spodní ret*Kdoví*Pozvedne obočí,usměje se a hned hlavu odvrátí,tak,aby se díval před sebe a mohl sledovat ubíhající cestu*