Dům Rose a Trevora

*Otočí se k němu a usměje se zeširoka.* Dík, jsi nejlepší. *Dá mu pusu a ztlumí rádio.Dojde za Trevorem a přiloží mu zezadu ruce na oči.* Hádej kdo? *Pronese tišše a zadržuje smích.*

*Sundá ruce z Trevorových očí a zvedne vyzvánějící telefon.* Lexi? Co se děje? *Vydechne do mobilu a poodejde kus od Trevora i Damona. Podívá se omluvně na Damona a pousměje se.*

*Na chvilku oněmí, když to na ní Lexi vychrlí do telefonu a zůstane stát bez dechu s pohledem upřeným na parket.* Uhm... Dobře, dobře, fajn. Já... Odešlu Olivera s Hayley domů a řeknu to Damonovi. Jen nevím kam s Trevorem. No nějak to vymyslím. Co se stalo? Jste všichni v pořádku? *Zeptá se jí starostlivě a usměje se, když se jí omluví.* Neomlouvej se Lexi, Klaus umí dělat peklo i bez cizí pomoci. To je dobrý. *Zakroutí hlavou nad svými zítřejšími narozeninami.*

Takže Klaus se dostal z toho, kam ho Damon zamkl. No hlavně, že jste v pořádku. Tak já to tady vylidním a uvidíme se později. Díky, že jsi mi dala vědět. *Pousměje se a koukne na sebe do zrcadla.* (Ples končí, princezno.) *Ušklíbne se na sebe.* Já vím, Lexi. To je v pohodě. Uděláme si ples jindy. *Usměje se do telefonu mile a koukne po ostatních.* Jdu o tom říct Damonovi.Tak zatím a opatrujte se. *Rozloučí se s ní a zavěsí. Pak přejde rychlým krokem k Damonovi a odtáhne si ho do kuchyně.* Klaus se dostal ven a pokusil se unést Stefana, Lexi mu zlomila vaz.Ale snad se o něj postarají.Myslím, že jsme rozpoutali peklo. *Oznámí mu a odejde z kuchyně, omluví se Hayley a Oliverovi a pošle je domů, když odejdou,opře se o dveře a koukne po Trevorovi.Neví, jak mu říct, že po nich Klaus pravděpodobně zanedlouho půjde ještě naštvanější a nebezpečnější než kdy dřív. Nadechne se a vyběhne do patra, kde se zavře v jednom z pokojů.*

*Když za nimi přijde Rose během křepčení na parketu,teprve si uvědomí,že dost lidí odešlo.Usměje se na ní a odvede si Hayley do auta,odkud odjedou k němu domů.*

*Stál na stejném místě a sledoval Rose a Trevora.Když Rose zazvoní mobil,vydechne a sleduje jí,přes tu hudbu toho moc neslyší.Jakmile ho Rose odvede do kuchyne,nechápavě se na ní podívá*Cože se?*pozvedne obočí a polkne*Já tu Lexi jednou vážně zabiju*řekne,když Rose zmizí z kuchyně.Poté se otočí a taky z ní vyjde.Nemůže pochopit,jak se odtamtud mohl Klaus dostat*

*Snaží se v jednom z pokojů pro hosty vymyslet,co má říct Trevorovi a co by teď měla udělat.Jelikož ale stále nemůže najít způsob,jak tuhle situaci zachránit,popadne jí amok,vezme stolek uprostřed pokoje a vší silou s ním mrští proti zdi,odkud se rozletí na několik kousků.Když jí ani to neuspokojí,sundá ze zdi obraz a mrští s ním taky.Pak si dřepne na zem a položí hlavu do dlaní.Vztekle odmrští čelenku z vlasů.*

*Zvedne hlavu nahoru,když uslyší rány ze zhora.Vyběhne schody a zaposlouchá se.Jde za zvukem.Otevře dveře a vejde dovnitř,koukne na Rose* Jsi v pořádku

Jasně,že jsem v pořádku... Nevypadám tak? *Otře si uslzené oči a zvedne se ze země.Rozhlédne se po pokoji a tišše vzlykne.* Damone,já nevím co mám dělat. *Rozhodí rukama bezmocně a sedne si na postel.Znovu si položí hlavu do dlaní a snaží se schovat slzy.* Já toho přece nechci tolik. *špitne plačtivě.* Nevím co mám říct Trevorovi.

A co bys mu měla říkat?Hele*přejde k ní a sedne si na postel,vedle ní*Jestli se rozpoutalo peklo,my jsme tam nebyli a když se Trevor bude držet tady,Klaus mu nic neudělá.Řekni mu,ať zůstane tady a víc mu zatím neříkej,já půjdu zjistit víc a popřîpadě zkusím vymyslet řešení,dobře? *pozvedne obočí a položí ruku na její stehno*

*Podívá se na něj s uslzenýma očima.* Teď chceš odejít?Sám?Nechci tě nikam pouštět Damone...Mám strach... *Sevře rty do úzké čárky a koukne mu do očí.* Nechci teď o všechno přijít. *Obejme ho pevně kolem krku a opře si o jeho rameno hlavu.* Co když sem přijde? *Vzlykne a otřese se.* Je úplně jedno,že jsme u toho nebyli.Pomstí se...A já nejsem připravená teď umřít.

Proč by sem chodil *obejme jí a začne hladit po zádech*Pokud si to nějak nezjistí a že o tom pochybuju,tak nepřijde *vydechne* o nic nepřijdeš,slibuju...*oddálí se od ní* vrátím se,věř mi to*dá jí vlasy za ucho a pohladí po tváři.Pousměje se*

Já ti věřím. *Koukne mu do očí a otře si oči,když se od něj oddálí.* Tak se nám to přece jen pokazilo nakonec. *Pousměje se smutně a opře si čelo o to jeho.* Dej na sebe pozor. Prosím..... *Zašeptá a znovu jí ukápne slza.Zvedne hlavu,nadechne se a znovu si otře tváře od slz.* Nepřežila bych bez tebe, víš? *Pohladí ho po tváři.* Miluju tě. *Hlesne a stiskne mu ruku.* Tak se tomu jdu postavit.

Jop,nakonec se to pokazilo*vydechne a pousměje se*já vím a proto ti slibuju,že se vrátím *zvedne se z postele* vrátím se a všechno bude zase dobrý*usměje se a rozejde se pryč z pokoje* buď v klidu *řekne poslední slova a vyjde z pokoje.Sejde schody dolu a zmizí z domu pryč*

*Na všechno mu mlčky přikývne a když odejde z pokoje,poslouchá jeho kroky na schodech a čeká až uslyší klapnutí domovních dveří.Když Damon odejde i z domu,sedí ještě chvíli na posteli a dívá se do tmy. Pak otevře okno a sleduje oblohu.Po chvíli se potichu vytratí kolem Trevora z domu a sedne si na houpačku, kde se začne pohupovat a snaží se spočítat hvězdy.*

*Když se jí zdá počítání hvězd nekonečně dlouhé,zvedne se z lavičky obejme se pažemi a vydá se do domu.Je jí chladno,tak si z věšáku vezme krátkou,koženou bundičku a koukne,kde je Trevor,pak se rozhodne jít se sa a podívat,co se děje.Jestli se má Klaus vrátit,rozhodně ho nepustí k Trevorovi.Přehodí si bundu přes šaty a vyjde potichu z domu.Zhasne lampiony a přemýšlí,kudy se nejlépe vydat do města.*

*Když dojde mlčky s rukama vraženýma v kapsách k Roseinému domu,sleduje,jak se krade ze dveří a u.r. se za ní přemístí.* Kam se jako chystáš? *Zamračí se,když vypadá,že má někam namířeno.* Myslel jsem,že s tebou Lexi mluvila.Měla bys zůstat doma.Alespon pár dní,abychom věděli,že jsme v bezpečí.Takže čelem vzad a jdi zpátky.

*Trhne sebou,když se za ní Enzo přemístí a skoro má z toho infarkt,čekala utrženou hlavu od Klause.Odfrkne si,když se před ní Enzo objeví a založí si ruce na prsou.* Jdu pryč.A tobě po tom,kam jdu,není nic Enzo.Nebudu tady sedět a čekat až mi zase někdo napíše,nebo zavolá,že zase někde je nějakej průšvih. *Přimhouří na něj oči a zavrtí hlavou.* Jsi normální?!Pár dní?Jdu do města a nezkoušej mi rozkazovat. *Zatuká si na čelo a chce se kolem něj protáhnout dolů ze schodů od verandy.*

Rose.... *Nadechne se zhluboka a snaží se jí neodnést násilím.* Jediný,kdo tu uvažuje nerozumně jsi ty.Odnesl jsem Klause dál od MF.Je přivázaný u stromu řetězy.Nemyslím si,že se z toho jen tak dostane a když,nějakou dobu mu potrvá,než se sem dostane.Potřebuju,abys přestala vyvádět.Hele... *Sedne si s ní na schody u verandy a je mu úplně jedno,že má pořád ty plesové šaty.* Stefan vyjel po Eleně,když spolu zmizeli.Našli jsme je s Lexi právě včas,jenže Stefanovi bylo třeba zlomit vaz,aby přestal pít.Jenže se do toho všeho připletl né zrovna přívětivý Původní hybrid.Zase se to semlelo tak rychle...Mrzí nás to,Rose. *Koukne na ní vážně.* Opravdu bys měla zůstat tady s Damonem.

*Nejdřív má sto chutí ho praštit a prostě odejít,ale když jí stáhne sebou na schody,posadí se vedle něj,položí si bradu na kolena a mlčky ho poslouchá.Občas po něm střelí očima.Když domluví,zvedne hlavu a podívá se na něj.* Uvnitř domu je Trevor.Já se prostě bojím mu to říct. Damon je pryč.Odešel asi domů,zjistit co a jak.A já prostě nedokážu sedět na místě a čekat,co bude. *Podepře si bradu a zadívá se před sebe.* Chtěla jsem jen jeden dokonalý večer....Ještě před chvílí byl a najednou. *Pokrčí rameny a pousměje se.* Všechno je nějak horší. *Povzdychne si.*

*Sleduje jí a trochu se pousměje.Je rád,že ho nemlátí pánvičkou po hlavě a nekřičí.* Hej,vynahradíme ti to na tvoje narozeniny.Uspořádáme nějakou párty a uděláme to tak,že nebude šance to nějak pokazit,okej? *Mrkne na ní.* Trevor je......? *Zvedne obočí a koukne na ní.Tak jemu jí Damon nechce půjčit ani na tanec a s nějakým Trevorem jí nechá klidně samotnou.Zamračí se.* Damon šel do Penzionu?No asi takhle Rose...Půjdu se podívat za nimi a ty tu prosím zůstaň a počkej,než se ti ozvu,ano? *Koukne jí do očí a cvrnkne lehce do nosu,jako se to dělá malým dětem.*

Na moje narozeniny?!Zítra???Tak to asi těžko. *Zvedne se ze schodů a zavrtí hlavou.* To neřešte.Nechci nic vynahrazovat.Chtěla bych strávit alespon jeden den bez zachranování něčího života a strachu o moje nejbližší. *Podívá se na něj zvrchu a usměje se.* Trevor je můj nejstarší přítel.To on se dostal do problému s Klausem.Kvůli Katarině.Půjdu za ním a vysvětlím mu to.Ty se mi laskavě ozvi hned,jak něco zjistíš. *Ušklíbne se,když jí cvrnkne do nosu a plácne ho po ruce,pak vyjde po schodech ke dveřím.Otočí se v nich a zaleze do domu.*

Ty máš zítra..... *Otevře pusu dokořán a podrbe se na bradě.* Okay,fajn.Tak přítel.... *Zakření se.* To je zajímavý. *Zazubí se a zasalutuje jí.* Jasně,madam.Hned jak dorazím a něco zjistím,napíšu ti. *Počká,než zaleze a vydá se k Penzionu pro Lexi.*

*Když se vrátí zpátky do domu, odloží bundu zpátky na věšák a začne uklízet lampiony i jídlo a pití co zbylo.Koukne na zprávu od Enza a zavrtí hlavou.Odloží mobil a když uklidí obývák a vrátí nábytek tak, jak patří,sedne si na pohovku.Vezme do ruky mobil a po nějaké době napíše Enzovi zpátky.*

kód:

Hele, dost neuspokojivá SMSka, když už mám sedět doma na zadku, ráda bych věděla co se kde děje. R.

*Odešle zprávu a odhodí mobil na druhý konec sedačky.Zvedne se a dojde si do kuchyně udělat čaj. To, že má pořád šaty už přestala vnímat.*

*Když jí Enzo odepíše, chvilku si tu zprávu čte dokola a nechápe. Damon a Enzo si spolu povídají. U Enza doma. Nechápe proč. Nakonec radši mobil odloží a upíjí čaj.Pak se zvedne od baru a chvilku pochoduje po celém přízemí. Nakonec se rozhodne udělat sporýšový roztok,aby předešli ovlivnění ze strany některého z Původních. V ložnici se pere nekonečně dlouho se zipem u šatů a když ho konečně rozepne, převleče se do krátkých bílých šatů na doma -> a sejde do sklepa, kde pomocí kleští a rukavic sesbírá pár větviček sporýše. Opatrně to donese do kuchyně, do velké, skleněné konvice napustí vodu a sporýš do ní opatrně vloží.*