Okolí Mystic Falls

*Dovolí Oliverovi, aby jí chytil. Ale dává si pozor.* To víš, už mám v sobe nějakou tu skleničku. Vlastně nevím co dělám. *Odpoví mu pohotově a pak se rozesměje.* Ale lichotky ti jdou, to musím uznat. *Reaguje na jeho milé řečičky.* Ale ne každou na to ulovíš. *Dodá jen tak mimochodem.*

*Zasměje se a přivine si Ammu blíž k sobě.* Né každou ulovit chci. *Zašeptá jí do ucha a usměje se.* Chceš tím říct, že kdybys v sobě neměla pár drinků, tak bys mou nabídku na tanec nepřijala? *Zeptá se a zase mu zacukají pobaveně koutky.* V tom případě bych tě rád opil třeba zítra v místním baru.Kdybys měla čas.

Omlouvám se, já jsem Mason. *Usměje se na ni.* Jo dám, ale tady tě budu obsluhovat já. Ty už jsi mě totiž dnes obsluhovala. *Mrkne na ni a podá nějaké drinky.*

Tak to jsi asi jediná komu to nevadí. *Řekne s úsměvem na rtech a napije se piva.*

*Zasměje se a zastrčí si pramen vlasů za ucho. Vždycky když je nervózní, musí si pohrávat s vlasy.* Těší mě Masone, a dobře, díky. *Vezme si od něj s úsměvem kelímek a přiťukne si s ním.* Takže na vodopády. *Zamrká a napije se.* Nesmím to přehánět, jsem tu autem. *Zasměje se a zacinká klíčema od svého BMW.*

*Trochu sebou trhne, když se objeví, pro ní moc blízko, v Oliverově náruči. Ale pořád si dokáže zachovat tu malou chladnost.* Aha, takže já patřím do které skupiny? *Trochu se odtáhne a prohlídne si ho.* No, kdybych se moc nudila, tak možná by to vyšlo i bez tech drinku. *Odpoví mu drze a na tváři se ji objeví pobaveny úsměv.* Zveš mě na rande? *Kouká na Olivera překvapeně.*

*Koukne na Tylera.* To víš, mě slušní a moc hodní kluci nebaví. *Zaculí se.* A právě se mi proto líbíš. *Dodá a napije se. Až pozdě si uvědomí, co řekla.*

*Usměje se když se Amma odtáhne, ale z jeho sevření se úplně nevymaní.* Ty patříš do speciální skupiny lidí, o které mám zájem. *Zazubí se a zase si jí přitáhne blíž, pak se krátce zasměje.* No dobře asi jsem to měl říct srozumitelněji. Šla bys se mnou na rande? *Poupraví svojí otázku a trošku se odtáhne, načež se jí podívá do očí, na rtech mu pohrává slabý, upřímný úsměv.* A ano, jsem hrozně otravný. *Protočí hraně oči.*

I mě těší, Rose. *Kývne a ťukne si s ní.* Myslím že by jsi neměla dnes vůbec řídit. *Řekne starostlivě.*

*Je trochu překvapený tím co Vicki právě řekla.*No i ty se mi líbíš, mám rád holky jako jsi ty.*Koukne na ni tak nějak jinak.*

*Zatváří se strašně dramaticky, jako že je z toho úplně hotová.* No tak to abych si to šla zapsat do deníčku a pomalu začala kupovat svatební šaty. *Odpoví nakonec trochu znuděně.* Takže rande. Jak by sis to představoval? Já jen, aby se mi pak lépe rozhodovalo, než ti odpovím. *Začne se o to jako by zajímat. Oliver jí opravdu přijde hrozne otravný, ale je zvědavá, jak nakonec tohle dopadne. Vlastně se začíná docela bavit, i když moc to na sobe dávat zatím nedává.*

*Ani vlastně neví, proč to Tylerovi takhle upřímně naservírovala.* Jako jsem já? Ale já jsem originál, to nevíš. *Pousměje se na něj. Trochu znervózní a pohledem uhne a napije se.*

*Udělá zamyšlený pohled k nebí a s úsměvem se vrátí očima na Ammu.* No jednodušše, prostě si někam zajdeme,můžeme si dát něco k jídlu, k pití, líp se poznat. *Mrkne na ní rozverně a usměje se.* A s těmi svatebními šaty to nepřehánej, ano? *Uchechtne se.*

*Usměje se a vážně se podívá na Masona.* Ale ne, nemusíš si dělat starosti. Mám docela dobré spalování. *Zazubí se a pak si přejede rukou po břiše a zčervená, takže v tu ránu splývá se svými šaty.* Tedaa, víš jak jsem to myslela. *Usměje se a všimne si procházejícího páru, Vic a Tylera, mile se na ně usměje, tu holčinu zná z práce, je tam brigádnice.*

*Poslouchá Olivera, jak popisuje rande.* Hmm, to zní jako fér nabídka. Jen jestli v tom není něco víc. *Zamyslí se hraně.* Můžu se na něco zeptat? Proč tak stojíš o to mě poznat? *Zatváří se konečně opravdu upřímně. A je vidět, že váhá.* Jak můžeš vědět, že nejsem třeba sériová vražedkyně, která zabíjí mladé osamocené muže? *Řekne vážně, ale pak se musí začít smát.*

Jo to jsi. Já už myslel že ani takovéto holky neexistují. *Usměje se.*

*Podívá se na ní a spokojeně přikývne hlavou, když souhlasí s jeho nabídkou, nad jejími posledními slovy se ale zarazí a vyprskne smíchy.* No, řekněme třeba, že mám na lidi čuch. *Uchechtne se a zacrvnká si na nos ukazováčkem.* A tvýma rukama by určitě každej umřel rád. *Dodá pak se zcela vážnou tváří.Pak mu ale pobaveně zacukají koutky.* Jsi vtipná, krásná a chytrá, nějakej háček v tom možná bude, ale na to přijdeme jen, když se poznáme. *Mrkne na ní a když skončí song, ukloní se.* Díky za tanec, princezno. *Usměje se na ní a otočí se ke stánkům, kde nechal Gillian. Když jí vidí spát opřenou o kmen, otočí se k Ammě.* S tím zítřkem počítám. *Vyndá z kapsy telefon a koukne na Ammu.* Dáš mi telefonní číslo?

*Úsměv mu opětuje.* Ale víš, že nejsem vůbec žádný ideál? Ve vztahu by to se mnou byla sebevražda. *Koukne na něj a zaculí se tak nějak tajemně.*

Ale i tak by jsi raději neměla řídit. *Koukne na ni starostlivým pohledem.* Jo vím. *Zaculí se když vidí jak se červená. *

*Směje se a pak vážně pokývá hlavou.* No jasně, v práci to zažívám denně. *Naráží na to vraždění.* Hezké. Tak teda dík za lichotky, no. *Dodá nakonec.* Jen aby jsi se nedozvěděl nějakou šílenost. Ale věřím, že by ti to nevadilo, jak tě tak poslouchám. *Dojde jí, že písnička už skončila. Proto Olivera pustí a pár kroku od něj odstoupí.* Ten tanec mi ještě zaplatíš, to si nemysli. *Chvíli se rozhoduje, ale nakonec své číslo do jeho mobilu naťuká. Rozhodne se, že tím nic nezkazí a vždycky muže couvnout.*

*Ohlédne se zpátky k parkovišti, kde stojí její bílá láska.* Ale kdo se mi postará o miláčka a jak se dostanu domů? *Zasměje se a když si uvědomí, že nahlas nazvala svoje auto miláčkem, kousne se do rtu.* Myslela jsem auto. *Zasměje se a cítí, že její tváře pořád trochu hoří, rychle se napije a přejede pohledem po okolí, pak se vrátí očima na Masona.* Ehm... Promiň, trochu plácám, když jsem nervózní.

*Usměje se a vezme si od ní mobil s jejím číslem, uloží si jí a hned jí prozvoní.* Abys měla i ty moje. Jasně, všechno zaplatím. *Zachechtá se a zasulutuje.* Dáš si ještě nějaký drink? Budu muset zmizet. Kámoška mi spí opřená o kmen a to mi nepřijde zrovna dobrá pozice na spaní. *Koukne se zase na Gill a zjihne mu pohled.* Třeba tě opiju ještě víc. *Zasměje se a vydá se z ''parketu'¨ke stánkům.*

Nemyslím si že by to byla sebevražda. *Mrkne na ni a pak na ni zůstane hledět bez mrknutí oka.*

Tak myslím že tu na tebe tvůj miláček počká a jinak já bych tě domů doprovodil. *Usměje se na ni mile.Líbí se mu jak se červená.* Kvůli mě, ale nervózní nemusíš být. *Pohladí ji po rameni.*

*Sáhne do kabelky pro svůj mobil a Oliverovo číslo si uloží.* Počítám s tím. *Řekne mezi řečí.* No, to nevím. Musím se nějak dostat domu. Nemám tu auto a moje šoférka šla někde lovit chlapy. *Řekne a vyjde stejným směrem jako Oliver.* Ale na mě se neohlížej. Běž se postarat o kámošku. Aby nenachladla. *To je ta profesní deformace. Už zas má pocit, ze musí někoho zachraňovat.* Já už opilá jsem. Pak už by to se mnou bylo trochu divné. *Zasměje se.*