Ulice, cesty a silnice

*Taky se zasměje a pozoruje ji* Hm..... Už si nevzpomínám *zasměje se*

*Na chvíli se zamyslí a jediné co jí napadne je náměstí a místní park.* Myslím, že si tu pamatuji park a náměstí. *Řekne nahlas svoji myšlenku směrem k Jess.* Tak by jsme mohli zajít na obě dvě místa. *Pousměje se na ni a koukne se před sebe. Když zmíní, že by ona mohla být vražedkyně, tak se zasměje a zavrtí hlavou.* Nevím, co bych ti o sobě mohla říci. *Krátce se na ni podívá a pokrčí rameny.* Ale vražedkyně teda nejsem, to vím jistě. *Uchechtne se a pokračuje s ní dál přímo k místnímu parku.*

Děláš si ze mně srandu? *Zasměje se a ,když k němu dojde,tak se nachvilku zastaví.*Hodně rychle si vzpomeň...*Řekne přísně a usměje se.Pak si povzdychne.* Nebo dokud si vzpomeneš,tak můžem být u mně...než vystřzlivíš...*Ušklíbne se.*

Nedělám, sem jen starý upír, který je ještě k tobu opilej. Tak co bys ode mně čekala? *zasměje se* Nemůžu, protože alkohol mi zatemnil mozek *usměje se a potom když řekne že může zůstat u ní než vystřízlivý tak mu to skoro vyrazí dech* To bychom mohli

Kole...*Zasměje se tomu co říká.*A mně ho snad nezatemnil? *Zase se zasměje.*Tak polez...*Zazubí se a pomalu se rozejde k sobě do domu.*

Co je? *usměje se* Jesti tobě to netuším *usměje se* Dobře už lezu *zasměje se a jde vedle ní*

Tak super, zajdeme tam. Myslím že k patku tak nějak znám cestu, ale nejsem si tím jistá... *Usměje se na April.* Cokoliv... Třeba kde jsi vyrůstala a tak.. *Pokrčí lehce rameny. Chce se o ní cokoliv dozvědět.* Tak to se mi ulevilo že nejsi vražedkyně..*Rozesměje se zeširoka. Rozhlédne se kolem sebe.*

Dobře, tak tedy jdeme. *Pronese s veselým tónem a nechá se od Jess vést směrem k parku. Bojí se totiž, že kdyby je vedla ona, tak by je třeba mohla dovést k hřbitovu a teprve poté by se bála, co by si o ní Jess myslela.* Noo..vlastně jsem vyrůstala tady, ale poté se něco stalo a my se odstěhovali. *Povzdychne si. Moc nemá ráda, když se baví o její minulosti, proto rychle změní téma.* Vypadám snad jako vražedkyně? *Zasměje se a zavrtí nad tím hlavou.* Vždyť já nejsem schopná zabít ani zvíře. *Ušklíbne se.*

*Přikývne na to že jdou s milým úsměvem. Poslouchá ji co říká o sobě.* Takže jsi rodačka... *Zasměje se zeširoka.* Aha, to je mi líto.. *Řekne hned potom co řekne že se odstěhovali. Nechce se v tom dál rýpat jelikož vidí jak si povzdychne.* Ne nevypadáš... *Zavrtí hlavou se smíchem.*No to ani já toho nejsem schopná. *Mrkne na ni s úsměvem.* Plánuješ tu teď zůstat nebo jsi přijela jen na nějaký určitý čas ? *Zeptá se ji.*

Ano, jsem. *Přikývne a pousměje se.* To nemusí. Nebylo to zas tak strašné. *Nervózně se zasměje a jde dál za ní.* Tak to jsem ráda, že tak nevypadám. *Uchechtne se.* No vidíš. To tedy máme společné. *Mile se usměje a rozhlédne se kolem sebe, aby zjistila, kde se zhruba nachází.* Noo...plánuji tu zatím zůstat. Líbí se mi tu. *Usměje se na ni svým sladkým úsměvem.*

*Přijíždí do Mystic Falls pozdě večer.Vystoupí ze svého Mustanga před hotelem a vyndá si z kufru batohy.Prohlédne si budovu a zhluboka se nadechne.*Je čas nebejt srab,Emmalyn.Jdeme.*odfoukne si pramínek vlasů z čela a rozejde se do hotelu.*

*Příjde spolu s Jess opět do ulic.* Ještě že tak. *Pousměje se a koukne se před sebe na cestu. Je už taková tma, že skoro nic nevidí. Prohrábne si své černé vlasy a nechá se Jess vést k jejímu budoucímu domovu.*

*Usměje se, když uslyší Katie.* Ale nic se neděje, jen jsem ti chtěl poděkovat za snídani a tak... *Řekne zvesela.* Chybíš mi krásko... *Dodá ještě. Koukne z okénka a uvidí polámané stromy je to jako kdyby tam byl nějaký hurikán nebo tak něco.*

*Vidí jak najednou z ničeho nic zrudne, neptá se jí ale na nic raději. Jen se usměje a jde ulicí vedoucí k jeho domu. Tedy vlastně k domu jeho rodiny.* Ukážu ti cestu ke mě domů.. Kdyby jsi mě chtěla někdy vidět po práci tak aby jsi věděla kudy kam..*Usměje se na ni zvesela. Venku je docela chladno.*

*s úsměvem k němu zvedne hlavu.v baru tak vysoký nevypadal.ale s její výškou je vysoký vlastně každý.schoulí se víc do bundy.asi nebyla nejlepší volba brát si tak kraťounké šaty.přikývne radostně na jeho slova.*to zní super...jen abych tam nenarazila na někoho z vaší rodiny a ten mě nechtěl zneškodnit.*zamrká na něj s úsměvem a otřese se.*já bydlím v hotelu...ten snad najdeš snadno.*mrkne na něj a pokračuje cestou k jeho domu.*

*Přitáhne Emmu k sobě více.* Šaty nebyly tou správnou volbou, Emmalyn.. *Podotkne a lehce se usměje. Přidá trochu do kroku, aby se dříve dostali k němu domů.*Neboj se budu tě bránit vlastním tělem, myslím že to ale nebude nutné... *Zavrtí hlavou lehce.*Jo vím úplně přesně kde se nachází hotel... *Přikývne souhlasně. Z dáli už vidí dům jeho rodiny.*

*přitiskne se k němu s úsměvem a zvedne k němu hlavu.líbí se jí,jak říká její celé jméno.*no teď už to vím taky.možná budu mít omrzliny na stehnech.*zasměje se a tay zrychlí krok.*ráda tě uvítám ve svém skromném pokojíčku.*usměje se na něj sladce a pohladí ho po paži,když řekne,že by jí chránil vlastním tělem.obejme ho jednou rukou kolem pasu a přivine se k němu těsně,aby jí bylo tepleji.zvedne k němu stydllivý pohled.*

Tak to snad nebudeš, ale tak já ti je když tak přivedu do původní teploty. *Mrkne na ni s úsměvem.*No děkuji za tak velkorysé pozvání, velice rád se v tvém skromném pokojíčku zastavím.. *Zaculí se na ni. Vezme jí kolem ramen, aby se k němu mohla více natisknout.* Už tam skoro budeme, Emmalyn.. *Oznámí ji s úsměvem.*

*zvedne s úsměvem obočí nad jeho první větou a zasměje se.*velice zajímavá nabídka...*naakrčí se smíchem nos a pokýve hlavou na to,že se u ní někdy staví.*budu moc ráda.*usměje se zeširoka a zvedne k němu znovu pohled,když jí osloví.*a...my půjdeme dovnitř?*zeptá se ho trošku stydlivě.*líbí se mi,jak říkáš moje celé jméno.*pousměje se a pokračuje s ním v cestě.je jí opravdu zima,tak je ráda,že budou brzy na místě.*

*Dojde s Emmou až do ulic, jelikož u domu o tom nechce moc mluvit. Zastaví se a točí se k ní čelem.* To je jedno Emmalyn... Nezabývej se tím... *Pohladí ji jemně po tváři a zadívá se jí do očí.* Je mi to líto že jsi mého bratra, poznala z této stránky. *Vydechne trochu ztrápeně. Nechtěl, aby to takhle bylo a aby to tak dopadlo.*

on ví,že jsem...*koukne na něj skrz řasy a zamrká.nechce aby měl nějaké výčitky.pousměje se,když jí pohladí a položí si tvář na jeho dlaň.*Finne,nebuď z toho špatný.aspoň vím,komu se budu obloukem vyhýbat,no ne?*usměje se na něj sladce a stoupne si na špičky,aby ho políbila.*

Jo ví to... On jak je hybrid tak to dokáže zjistit.... *Koukne jí do očí potom co mu položí Emma svojí dlaň na jeho tvář.*No víš je mi to fakt líto že to takto skončilo. Kdybych to věděl že tam někoho má tak tě prostě k sobě neberu. Tak nějak jsem doufal že nebude doma...Asi by ses mu vyhýbat měla, když ho potkáš sama.. *Přikývne. Ruce jí dána boky, hned potom co se k němu vytáhne na špičky a políbí ji.*

no tak...nechci aby ti to bylo líto.i tak jsem ráda,žes mě tam vzal.*usměje se na něj a opětuje mu polibek.chytne ho za ramena a o chviličku ten polibek prodlouží.odtáhne se od něj,postaví se normálně a pohladí ho po pažích.*vážně...je to v pořádku,neměj výčitky.*políbí ho na ruku,kterou drží ve svojí dlani a sladce na něj zamrká.*dám si pozor,ano?*slíbí mu s úsměvem.*

Ty jsi ráda ? *Pozvedne překvapením obočí.* Příště než tě k sobě pozvu tak zjistím jestli tam náhodou není..Nechci aby ses s ním potkala znovu.. *Pousměje se na ni potom co se od ni oddálí po polibku, který prodloužila.* Čekal jsem kdy utečeš, Emmalyn.. *Přizná svoji obavu.* Ano... *Přikývne.* Doprovodím tě do hotelu.. *Mrkne na ni a rozejde se s ní k hotelu.*

ano jsem,netvař se tak překvapeně...kdybych se s ním nepotkala,nedala bych si na něj příště pozor...přece...*pousměje se sladce a přikývne mu na to,že nechce,aby se s ním potkala.nakrčí přitom trochu čelo.*neboj se,Finne...nemám v plánu s ním někam vyrážet...*zamrká na něj a povzdychne si.*neměla jsem proč utíkat...něco vydržím...*pohladí ho jemně a souhlasně přikývne.*dobře,pojďme...ukážu ti svůj pokoj...*zasměje se zlehka a vydá se s nim k hotelu.Po cestě ho chytne za ruku a usměje se.*